Zakulacení světa

Vánoce ve Středozemi pomalu končí a s nimi i pravidelná adventní dávka povídek. Na závěr tedy snad poslední překvapení a zároveň poděkování.

Především a hlavně bych chtěla jménem Mittalmaru moc a moc poděkovat Vám všem, za Vaši účast. Ať už byly Vaše povídky veselé, smutné, nebo zkrátka jen úchvatné, provozuji, že se nám podařilo společně vytvořit další Vánoční sen. Sen o radostech i strastech všech živých tvorů Ardy, sen o realitě. O jiné, úžasné realitě, kde prasata mohou zpívat, elfí princové mít depku a nazgůlové být puberťačky.

Děkujeme Vám všem za úžasné povídky a obrázky.Velké poděkování patří i těm. kteří povídku nestihli napsat a dali to vědět VČAS. A samozřejmě děkujeme i Jeremiášovi, který asi trhl naprostý rekord, když se mu jeho tři (tuším) postavy podařilo vybrat, napsat a zaslat během jediného týdne! Tak se to má dělat :-) Ne, to poslední byla ironie. Jisté ale je, že nově si postavy můžete zabírat i dopředu, protože už nám stojí fronta na Morgotha a tuším, že fantasyologové si zabrali i Toma Bombadila.

Ale především bych chtěla poděkovat naší úžasné sestřence Pomněnce. Protože toto všechno je jen a jen její práce. To ona obětavě a trpělivě připravovala povídky k vydání, hledala obrázky a striktně dodržovala data vydání. To ona je tam malá osůbka, která za tm vším stojí a jen díky níž to mohlo být tak krásné. Rovněž bych jí chtěla poděkovat za tu úžasnou práci kolem blogu. Přihlaste se, kdo jste si všiml té neviditelné, ale tak potřebné aktualizace Oblíbených a Seznamu hobitích povídek a odstranění všech odstranitelných reklam? A to všechno je práce jen a jen Pomněnky. Díky, já na to prostě nemám hlavu a Smíšek čas :-) Takže, Pomněnko, jménem celého hobitstva a Společenstva Mittalmar, které si tímto dovolím zastupovat, Ti ještě jednou moc a moc děkujeme za všechno, co jsi pro nás udělala a mohu říct, že ten večer v parku, kdy jsi vyslovila ten z tvého pohledu odvážný nápad jako že se k nám na Mittalmar přidáš je snad nejšťastnější den v dějinách tohoto blogu. Jsme doopravdy hrdí, že tu s námi jsi a pomáháš nám vytvořit sen. Děkujeme.

A teď už slíbené překvapení.

Eru Iluvátar chce slavit Vánoce. Opravdu strašně moc chce. Aneb konspirační teorie o pádu Númenoru.

---

Eru Iluvátar se uvážlivě zhmotnil. To nebylo zas tak obvyklé. Naposledy byl zhmotněný, když dělal ten nový svět. Ten s těmi slony. Jinak dával Stvořitel přednost nehmotné existenci. Teď však nastala situace natolik vážná, že jakési osobní zhmotnění vyžadovala. Eru se rozhodl slavit Vánoce. Bylo totiž vyloženě nefér, že všichni obyvatelé jeho světů Vánoce mají, kdežto on nikoliv. Takže se rozhodl oslavit vlastní, božské vánoce.

S tím nastal ale i velký problém. Kde sehnat stromeček? Eru by rád prožil klidné Vánoce, vyplněné zdobením stromečku a později broukání nějaké té koledy u již nazdobené přírodniny. Jenže tento nezbytný komponent jaksi chyběl. Ale když se chce, všechno jde, že ano a Iluvatar opravdu chtěl. Dal tedy třem nornám volno ("Stejně zpívají falešně a žádné koledy pořádně neumí.") a za svůj Vánoční stromeček pasoval Yggradsil. Jedle to sice nebyla, ale i jasan lepší než nic.

Pak nastal problém s ozdobami. Ale není nic, co by pár zázraků nevyřešilo. Iluvátar vzal svoje kulaté světy a pověsil je jako ozdoby na větve obrovitého jasanu. Dokončil své dílo a viděl, že je to dobré. Dal si nohy na stůl a už už si chtěl začít broukat koledu, když si všimnul, že to tak úplně dobré není. Něco tomu chybělo.

Vánoční koule byly úžasné. Poněkud originální a doopravdy skvělé. Byly rozmístěny tak pěkně, na každé větvi jedna jen… Eru se plácl do čela. Nahoře. Na špici stromku ozdoba chyběla. A zrovna to byla ta úplně nejdůležitější vánoční koule vůbec! Ale co teď? Iluvátar přistoupil ke krabici, kde měl koule se světy uložené. Nic, žádné kulaté světy už mu nezbývaly. Jen úplně dole se krčil jeden malý, plochý. Stvořitel ho vytáhl a zvedl si ho k očím. Byl to moc hezký svět. Jen byl trochu placatý. No nevadí, zakulacení není nejtěžší disciplína. To takové fjordy, to je teprve něco! Ale jak to vysvětlit? Co právní stránka celé věci? Jak má těm nešťastníkům uvnitř říct, že jejich svět právě změnil dimenzi?

To by mohl být problém. Bůh se podrbal na bradě. Najednou se mu rozbřesklo a on dostal nápad. Zrada, provinění se bohům. Ano! Tím se dá vysvětlit v podstatě vše.

Pyšní lidé plavící se na Západ, neposlouchající příkazy svých bohů. Zkáza ostrova divů, strašlivé rituály a trest za ně. Potopení ostrova, přehrazení moře jako strašlivá odplata za lidskou neposlušnost. A jako taková třešnička na dortu, nenápadná ale ta nejdůležitější. Zakulacení světa, vyňatí Země neumírajících. Ano, zakulatí svět, vytvoří si tu nejkrásnější kouli na svém stromečku a nikdo proti tomu nebude moct říct vlastně vůbec nic! Boží příkaz, trest za neposlušnost, mořské hlubiny a tak dále! Iluvátar si promnul ruce.

Eru luskl prsty a před ním se zjevil jeden z jeho nižších pomocníků. Iluvátar se zarazil. Nebude to mít nějaké následky? Nevznikne z toho nějaká patálie? Války, smrt, vymřelé rody a ztracení dědicové? Pak ale zamilovaně pohlédl na svůj stromek. Za tohle, za ty jediné Vánoce to stálo.

"Saurone," začal pomalu a sjel zjevení pohledem, "měl bych pro tebe jeden návrh."

Takže Merry Christamas and a Pippins New Year Vám všem a nezapomeňte : "Vánoce jsou cool, Sauron je vůl"

(Kdo neví o co go, jedná se o dokonalou hlášku, která se vyskytla v minulých Vánocích ve Středozemi. Ovšem neřeknu vám v jakém díle a přeji příjemnou zábavu na dlouhé zimní večery.