Hobitosloví - Tři hobití plemena

Další část z Irithina přepracovaného hobitosloví, tentokrát se podrobně podíváme na tři hobití plemena, jak se tedy od sebe liší?

---

Tak jako elfů, lidí ani trpaslíků nepocházeli všichni příslušníci jedné rasy z téhož rodu, ani u hobitů to nebude jinak. Ještě před hobitím stěhováním (viz, další kapitola) se půlčíci rozdělili na tři poněkud odlišné odrůdy. Na Chluponohy, Plavíny a Staty.

Chluponozi byli nejpočetnější, nejobyčejnější a nejkonzervativnější. Měli snědou kůži a byli nejmenší a nejútlejší. Právě oni zřejmě nejvíce lpěli na hobití zvláštnůstce - chození bez bot. Ruce měli mrštné, s dlouhými obratnými prsty. Zároveň byli velice konzervativní, neradi se stěhovali a nejdéle zachovávali zděděný zvyk bydlet v tunelech a norách. Co má znamenat zděděný zvyk je mi trochu záhadou, protože podle významu věty to vypadá, ž jejich předkové byli králíci. Chluponozi se nejvíce báli lidí a obecně žili dosti uzavřeně. Milovali kopce a zvlněné pahorkatiny, tedy dokonalá místa pro správné hobití nory.

Statové byli větší a mohutnější. Ze všech tří plemen měli tělesnou stavbou nejblíže k lidem či k trpaslíkům. Měli těžké kosti, ruce i nohy měli větší a obecně byli mnohem těžkopádnější. Někdy dokonce, zvláště v blátivých dnech, nosili okované trpasličí boty. Méně se báli lidí. Sídlili u pobřežích řek, měli rádi roviny a vodu. Často rybařili a jako jediní z půlčíků neměli strach z řek. Jako první začali stavět nízké domky místo tradičních nor. Nejprve jako kůlny, ale později i jako obydlí.

Plavíni byli nejméně početní. Byli vyšší a štíhlejší než jejich příbuzní. Měli světlejší vlasy i pokožku a nadevše milovali les. Bydleli ve stínu stromů a nezabývali se zemědělstvím, ale lovem. Byli nejdobrodružnější, nejodvážnější a nejméně plaší. Prý se dokonce přátelili s elfy. Po velkém stěhování se díky své odvaze stávali vůdci rodin chluponohů i statů.

Je otázka, kdy ono rozdělení proběhlo. Jasné je, že před putováním. Ale kdy přesně? To Tolkien nepíše a je pravděpodobné, že se to ani nikdy nedozvíme. Ale je zajímavé, jak moc se jednotlivá plemena z fyziologického hlediska liší. A hlavně, jak moc jsou Statové podobní lidem a Plavíni elfům. Když si také dáme dohromady jejich počty (Chluponohů bylo zdaleka nejvíce) docházíme k zajímavému objevu. Chluponozi zřejmě byli původní hobiti. A pak se hobiti rozdělili. Dvě rodiny se odpojily. Do genomu Statů se přimíchal lidský prvek, do genomu Plavínů prvek elfský. Je dokázáno, že obě tyto kultury, lidé i elfové, po boku hobitů u Anduiny žili. A pokud uvěříme zkazkám o "vílí nevěstě", která si kdysi měla vzít jednoho Bralovského předka (Bralové byli snad nejčistokrevnější potomci Plavínů) a Bralové pak byli vždy poněkud odlišní, vychází nám, že tato teorie není zas tak nereálná, jak by se mohlo zdát.

Pátý rok na blogerském nebi

Rok se s rokem sešel, a nám je ctí s vámi oslavit nyní již páté narozeniny Mittalmaru. Ano, zdá se to neuvěřitelné, ale je to tak. Máme první půlkulatiny! A co všechno se za poslední rok událo?

---

Tak jako v minulých letech, první přišlo shrnutí čtvrtého roku.

Na apríla se nejmenované ctižádostivé autorky vytasili se slibnou povídkou Horoucí srdce. Stala se příjemnou kratochvílí dospívajících dívek na dlouhé (nejen) zimní večery. Dále pokračovala středozemská poznávačka, a to díly č. 2, 3 a 4. Tani se s vámi podělila o svoje dílka, která vystavovala rok na projektu Ilustrace. Jistě není potřeba dodávat, že byla sama sebou příjemně překvapená, když si uvědomila, že se jí podařilo splnit roční výzvu - opravdu dodala Ilustraci na každé téma daného roku. Dále v dubnu také Irith zveřejnila hobití kvíz, který byl zařazen po její přednášce na OZP. Pokud jste si ho ještě neudělali a myslíte si, že o hobitech víte vše, jen směle do toho, prověřte své znalosti! Zjistíte-li, že máte ještě nějaké mezery v hobitích rodokmenech, můžete se nějaké doučit z dalšího dubnového článku, ten se věnoval rodokmenům těch, na které se nedostalo. Naše čtenářka - Estel ses námi také podělila o své srovnání Pána Prstenů a Hry o trůny. A protože dlouhou dobu již na náš blog nezavítala žádná povídka, Tani vydala své drabble Černý humor. Závěr měsíce dubna přinesl počátek Pomněnčina cyklu šaty dělají hobita.

Měsíc květen započal Taninou školní úvahou na téma Čím je mi kniha. A protože naše akce se neustále rozrůstají, rozhodli jsme se vydat souhrn jejich ikonek, abychom měli přehled, které akce jsme vlastně pořádali. Přišel také poslední díl středozemské poznávačky, vzápětí následovaný výsledky. Mohli jste si přečíst i pokračování seriálu o hobitím ošacení. Květen se nesl také ve znamení písniček, vydali jsme Černého muže a již tradiční Blízko Povodí. Že se pořád něco děje dokazuje i další díl článku Ze života studujícího tolkienisty. A dokážete si představit naše překvapení, když jsme na OZP zjistili, že máme fanklub?

V červnu jsme vyhodnotili anketu, která na Mittalmaru vysela již hoodně dlouhou dobu. Pražské postřehy už se nám ve složce nashromáždily natolik, že si zasloužily další článek. Z dalších větších projektů následovalo oprašování informací v rubrice středozemské odkazy a úkazy. Začali jsme textovou RPG hrou Strider a přes středozemské fanfilmy jsme se dostali až k filmovým parodiím. Pro soutěžící v Gondorském semenáčku jsme vydali medailonky porotců výtvarné kategorie a jedné představitelky literární kategorie - Daniely Binderové. Irith neodolala a musela se vám pochlubit se svými novými knižními poklady do Tolkienistické sbírky. A s příchodem prázdnin přišel již tradiční prázdninový režim, tentokrát doplněný o několik informací ze zákulisí.

S příchodem července jsme pokračovali v doplňování středozemských odkazů a úkazů, tentokrát soupisem Povídek a textů a později i Písní. Atmosféru trochu zlehčily Dlouho neočekávané postřehy, aby tak mohla s velkým kontrastem vyjít povídka o Noci, kdy je dovoleno všechno. A protože se z naší Radostinové hry pomalu stává tradice, ani letos nesměla chybět. Abyste o ni nebyli ochuzeni, mohli jste se zúčastnit soutěže v luštění šifer z Radostinové hry i vy.

V srpnu jsme vás zvali na komorní larp Tol Eressea, jeden z mála povídacích larpů s elfí tematikou. A když už jsme u těch podivných spolků šílených nadšenců - Irith s Třezalkou se s vámi podělily o dvě povídky o dračáku, o šílených dobrodružstvích, které zažily i nepochopitelných situacích. Rubrika středozemské odkazy a úkazy se rozrostla o blogy a v rámci soutěže O Gondorský semenáček konečně vyšly medailonky porotců literární kategorie. A protože tu už dlouho nebyla žádná reportáž, začala Irith pomalu vydávat zápisky ze své rodinné cesty po Slovinsku.

Září je měsícem hobitů, proto započalo výzvou ke 22. září, aby si nikdo nemohl stěžovat, že na něj zapomněl. Nadšení luštitelé se dočkali řešení šifer z radostinové hry a v závěsu následoval samotný scénář Irithiny hry nazvané Sedm kamenů, který se kvůli své obsáhlosti musel dělit i na druhý díl. Přišla také druhá část reportáže ze Slovinska. A protože s příchodem školy je občas potřeba si odpočinout od všeho toho stresu, měli jste možnost se začíst do historicky prvního čísla bulvárního plátku Eldamar. Jak už to tak ale bývá, s postupem času se událo mnoho nových věcí, až se to zase nakupilo na celý informační článek nejenom o tom, že nyní část z nás studuje v Brně. A jelikož dlouho nevyšla žádná povídka, vytáhli jsme ze šuplíku jednu odehrávající se Pod vývěsní tabulí. Možná jsme se vás snažili už několika články přesvědčit o své zručnosti, nicméně ve článku o náušnicích bylo cílem vás přesvědčit o zručnosti Falka, tak doufáme, že se nám to podařilo.

V říjnu jste se po dlouhé době mohli dočkat dalšího rozhovoru, tentokrát se jednalo o rozhovor s Lemmingem, a měl, jak je již tradicí, i druhou část. Vyšlo najevo také to, na čem jsme přes léto pracovali a vy jste se tak mohli dočíst o obnově stránek Tolkien.cz. Protože již bylo po uzávěrce soutěže, mohli jsme zveřejnit statistiky Gondorského semenáčku, co se týče došlých příspěvků. Pak přišla také reportáž ze dne hobitů, které se brilantně zhostila Túrantelen. Co se týče hobitosloví, podívali jsme se v říjnu také na další díl seriálu Šaty dělají hobita. S brzkou vyhlídkou příchodu Vánoc jsme vás vyzvali k zapojení se do projektu Vánoc ve Středozemi. A říjen jsme zakončili halloweenskou povídkou První píseň.

Začátek listopadu se nesl v duchu hobitosloví. Dozvěděli jste se aktualizované informace o významu slova hobit a o hobitech jako takových. Hravá poezie z našich akcí pak byla určena spíše pro pobavení než nějakou vysokou básnickou hodnotu. Následně však Mittalmarem otřáslo Irithino rozloučení a bylo potřeba si ujasnit, co dál. Ale život nekončí, čas pořád plyne a se změnami se člověk musí vyrovnat, ať už jsou jakkoliv těžké. No, a protože čas neúprosně plynul směrem k času adventu, bylo potřeba navodit nějakou tu vánoční náladu a inspiraci pro psaní povídek.

Jako už tradičně, byl i tento rok prosinec zasvěcen adventnímu kalendáři projektu Vánoc ve Středozemi. Tady bychom vám všem chtěli poděkovat za účast v projektu. Velmi nás potěšilo, že vedle naprosto nových účastníků se vrátilo i několik známých tváří, aby se do projektu zapojili. Díky vám všem byl tento ročník tak krásný! A protože jste se dočkali bonusové povídky pod stromeček, zbylo v prosinci místo už jen na silvestrovské číslo Eldamaru.

Nový rok obvykle začíná PFkem, a ani ten náš rok nebyl jiný v rámci PFka jsme vám tak oznámili šťastnou novinu, že se k nám do blogového týmu připojila Třezalka. A protože už se to tak jednou přihodilo, hned vzápětí se 3. ledna připíjí na profesora. Tím jsme si odbyli slavnostní dny a mohly přijít všednější články, jako je například souhrn ikonek z veřejných akcí, hbitě následovaná upoutávkou na nadcházející TolkienCou, protože i letos jsme byli namočené do velké části programu akce. S TolkienConem přišlo i vyhlášení výsledků soutěže O Gondorský semenáček a hlasování o tématu ročníku následujícího. A protože občas vznikají zajímavé věci i v rámci školní práce, Polly se s vámi podělila o své zpracování příběhu Túrina Turambara.

Únor začal článkem o hobitích uších a mohli jste se také dozvědět něco o nejstarším původu hobitů. Vyšly propozice soutěže o Gondorský semenáček, tentokrát již čtvrtého ročníku, a společně s nimi jste se mohli dozvědět nějaké ty rady pro začínající pisálky, tentokrát od Laisi Finwen. Nebyli bychom to my, kdybychom se s vámi na Valentýna nepodělili o středozemská vyznání z lásky, která můžete do příští let použít ať už myšlená vážně nebo jako recesi. A Třezalka začala svou sérii o zbraních ve filmové Středozemi popisem slavných mečů.

A jako poslední přišel březen, vydali jsme další díl středozemských postřehů. Pro nadcházející jarní a posléze i letní dny se vám snad budou hodit tipy na hobití bydlení a zajímavá místa na dovolenou. Pak přišly otázky z pánprstenovského hospodského kvízu a druhý díl o zbraních ve filmové Středozemi, tentokrát věnovaný Gondoru.

Z hlediska statistik vás nebudeme moc zatěžovat čísly. Snad jen se hodí zmínit, že se nám v návštěvnosti podařilo několikrát překročit hranici sta lidí za den. 29.3. dokonce na náš blog za propozicemi soutěže o Gondorský semenáček zavítalo 442 lidí. A nejkomentovanějším článkem se po výzvě na Vánoce ve Středozemi staly výsledky Středozemské poznávačky.

Na tomto místě bychom především chtěli poděkovat vám všem, za to, že tu stále jste, že nám dáváte důvod, proč v blogu pokračovat navzdory všem překážkám. Také moc děkujeme porotcům Gondorského semenáčku, dárcům cen i samotným účastníkům soutěže.

Děkujeme vám všem, jsme moc rádi, že tu jste a doufáme, že nám zachováte přízeň i nadále.

Polly, Pomněnka, Tani a Třezalka

Zbraně ve filmové Středozemi II. - Gondor

Zdravím a vítejte u dalšího povídání o výzbroji hrdinných válečníků Středozemě. Dnes se zaměříme na poslední baštu Západu, slovutné království Gondor.

Poznámka: Předem se chci omluvit za špatnou kvalitu použitých fotografií, lepší se mi nalézt nepodařilo.

---

http://www.postavy.cz/boromir/

https://www.wetanz.com/shop/weapons/the-sword-of-boromir

Patrně první Gondořan, který se většině fanoušků vybaví, je Boromir. Tvůrci filmu ho vyzbrojili jednoručním mečem se širokou čepelí. Pokud je mi známo, podobný typ mečů byl využíván prakticky po celou dobu středověku. Větší hmotnost a pádnost čepele byla žádoucí, neboť pak se snáze dostala přes brnění nebo látku oděvu. Během renesance pak dochází k zeštíhlování čepele a vzniku kordů.

Boromirův meč je obdařen kroucením zdobenou záštitou. S přihlédnutím k umu dnešních uměleckých kovářů (stále se mi vrací vidina pohrabáče u krbu mé babičky) se podobná metoda zdá poměrně reálnou. Hlavice je hladká a poměrně masivní, takže by celkem dobře mohla vyvažovat čepel. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že k dobrému ovládání tohoto meče je třeba opravdu silného bojovníka.

https://www.etsy.com/listing/591036460/boromirs-shield

Boromir je dále vybaven kulatým dřevěným štítem. Je potažen kůží a ve středu a po svém obvodu (tedy v nejnamáhanějších částech) je okován. Asi nejznámějšími nositeli podobného typu štítů jsou vikingové. O této kultuře bohužel mnoho nevím, takže se zde nebudu více rozepisovat.

Hodně mě zaujalo zdobení kolem puklice ve středu štítu. Jak se zdá, zobrazuje dvě ratolesti a sedm hvězd. Možná parafráze na gondorskou zástavu (tedy strom se sedmi hvězdami)? Každopádně mi to přijde trochu jako plýtvání prací, pod nárazy protivníkovy zbraně by se podobný reliéf dříve či později musel zničit.

(Zcela upřímně, dokud jsem si nezačala hledat materiál pro tento článek, o existenci tohoto reliéfu jsem neměla tušení. Všiml si toho ve filmu vůbec někdo?)

Jak se zdá, podle Boromira se dá dobře posuzovat gondorská jízda, jejich meče jsou velmi podobné, ne li identické.

http://wiki.lindefirion.net/GondorWarcraft

https://www.invaluable.com/auction-lot/david-wenham-faramir-sword-from-the-lord-of-the-1827-c-4324c8792d

https://foto.osobnosti.cz/david-wenham-149193

Nelze opomenout ani druhého z bratrů, tedy Faramira. Opět se setkáváme s obdobným typem jednoručního meče se širokou čepelí. Záštita je výrazně jednodušší, přesto i zde najdeme drobnou rytinu znázorňující orla. Další z detailů, kterých si nevšimnete. Napadá někoho z vás, jaká je spojitost mezi Faramirem a orlem? Mě žádná.
Opět si můžeme všimnout masivní hlavice, tomuto meči bych vyváženost docela věřila.

https://www.pinterest.com/pin/332703491196634887/

http://middle-earthencyclopedia.weebly.com/rangers-of-gondor.html

V případě Ithilienských hraničářů bohužel nemám k dispozici žádné detailnější fotky výzbroje(což jen dokazuje, jak skvěle ovládli umění maskovat se), ale z téhle jedné (a z mnoha dohadů) usuzuji, že byli vybaveni kratšími jednoručními meči, aby je v pohybu příliš neomezoval lesní podrost. Zároveň mi k nim sedí hbitější styl boje, rychlé výpady a řezy na odhalené části protivníkova těla, takže by jejich zbraně musely být dobře vyvážené a dostatečně lehké.

https://www.lordofthecraft.net/forums/topic/175294-the-black-guard-of-arbor/

Mám-li pokrýt veškeré gondorské bojovníky, nesmím zapomínat ani na pěchotu a obránce hradeb. Ti byli vybaveni dlouhými kopími. Podobné zbraně provází naši historii od pravěku po raný novověk. Stačí jen vzpomenout na švýcarské žoldnéře, kteří během třicetileté války šířili děs se svými několikametrovými píkami. Kopí se dá velmi dobře využít ve větších bitvách, neboť nevyžaduje tolik prostoru pro nápřah a řada kopiníků snadno obstojí i proti jezdectvu.

Docela ráda bych tato kopí viděla detailněji, z tohoto pohledu se mi totiž zdá, že jejich hroty, připomínající čepele kratších mečů, jsou blízko ratiště perforovány (podobně jako hruška Andúrilu), což sice zbraň může odlehčit, ale zároveň bych se obávala jejího zlomení.

Pěší bojovníci jsou dále vybaveni obdélníkovými, po kratších stranách zaoblenými a okovanými štíty. To ještě lépe posiluje odolnost podobného oddílu v obraně, semknuté řady štítů s vpřed trčícími kopími bývalo skutečně těžké zdolat. Nicméně pro boj muže proti muži mi skoro připadá lepší štít zahodit a chopit se kopí oběma rukama (tohle je jen můj osobní názor slabé ženy a gondořané by se mnou možná nesouhlasili).

Na štítech je umně vyveden znak Gondoru, bílý strom. Malování znaků na štíty je známo již z dob křížových výprav, kdy si je vojáci zdobili znamením kříže (v těchto znameních mají svůj původ erby). Skutečně nevím, zda ta hvězda na štítu muže vpravo v popředí je insignie velitele jednotky, nebo vodoznak (jak říkám, fotek je málo).

Pro dnešek se s vámi loučím a těším se na příště, kdy se zaměříme na zemi Pánů koní.

Hospodský kvíz - Pán Prstenů

Využili jsme toho, že se v Brně, v Českých Budějovicích (a pak i na dalších místech mimo náš dosah) konal Pán Prstenovský kvíz a vytvořili jsme dva reprezentační týmy. Jeden tvořila Tani s mamkou a jejími kamarádkami a druhý já, Irith, Pomněnka a Timbo se svým mladším bratrem Sonym. Boj to byl těsný, ale nakonec jsme skončili v Brně na druhém místě (umístění budějického týmu bohužel zmizelo v propadlišti dějin). A nyní jsme se rozhodli, že vám nějaké ty otázky z kvízu ukážeme. Některé jsou jednoduché, jiné zákeřné. Bohužel byl kvíz zaměřený spíše na filmové zpracování, nejspíše kvůli větší přístupnosti veřejnosti. Přesto jsou některé otázky velmi zajímavé. Tak co, věděli byste odpověď na všechno?

---

Pokud se filmová a knižní verze v odpovědi liší, bere se zde jako zdroj a filmová.

Zdrojem otázek je Hospodský kvíz, tímto bychom mu také chtěli poděkovat za uspořádání skvělé akce!

1. Kolik prstenů moci měli elfové, trpaslíci a lidé?

2. Kdo měl u sebe prsten zvaný Narya?

3. Jak dlouho měl Glum u sebe Prsten?

4. Kolikáté narozeniny slavil Bilbo na dlouho očekávaném dýchánku?

5. Jméno jaké rodiny na své oslavě Bilbo zkomolil?

6. Seřaďte osoby podle stáří od nejmladšího po nejstaršího - Aragorn, Gimli, Legolas, Pipin

7. Kolik zaútočilo jezdců na Větrově?

8. Kolik si vzal s sebou knih Sean Austin na natáčení na Novém Zélandě?

9. Jak se jmenoval tvůrce Prstenu?

10. Dokončete říkanku: Jeden prsten vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny přivede, do temnoty sváže v zemi Mordor, kde se...

11. Jak se jmenoval Frodo Pytlík v parodii Pár pařmenů?

12. Jak se jmenoval Gimliho otec?

13. Jak se jmenoval Aragornův náhradní otec?

14. Jak se anglicky řeknou příjmení Pytlík, Brandorád, Křepelka a Bral?

15. Kolik bylo let Tolkienovi, když se narodil Ian McKellen?

16. Kolika loďkami plulo Společenstvo z Lórienu?

17. Jaké je trpasličí jméno Morie?

18. Jak ve filmu Aragorn poprvé zranil skřeta se znakem bílé ruky na hlavě?

19. Jak zní název štítu hory, přes který společenstvo nedokázalo přejít?

20. Jak Boromir oslovil Aragorna těsně před svou smrtí?

21. Co si dali herci členů společenstva vytetovat?

22. Který z herců filmu spolupracoval na metalovém albu?

23. Kolik km je to z centra do centra měst, kde se narodil Viggo Mortensen a Elijaha Wood

24. Koho hrál John Rhys-Davies?

25. Kdo se ucházel o roli Elronda, ale nezískal ji?

26. Kdo po natáčení získal svůj vlastní Prsten?

27. Kdo byli Hasufel a Arod?

28. Jak Aragron poznal, že helma se vsazenou runou S patří Sauronovi a ne Sarunovi?

29. Jak se jmenuje les obývaný Stromovousem?

30. Jak zní první věta, kterou ve filmu pronese Theoden po probuzení ze stínu?

31. Jak pojmenoval Sam slony, které s Frodem viděli?

32. Jak za sebou následovaly scény ve filmu? Setkání s Gandalfem bílým; mrtvé močály; Černá brána; Eowyn říká, že Grímova slova jsou jed.

33. Kdo se objevil v knize ve druhém díle, ale ve filmu až ve sté minutě třetího dílu?

34. Bombadilův dům stál na rozhraní Starho hvozdu a ….?

35. Jaké slovo jako heslo do Morie řekl náhodou Smíšek?

36. Kteří dva členové se v Morii vydali Gandalfovi na pomoc?

37. Jak se jmenují hory, na jejichž úpatí je Helmův žleb?

38. Kdo zasadil Sarumanovi smrtelnou ránu?

39. Na jaké utajené místo Faramir zavedl zajatého Sama a Froda?

40. Jak se jmenoval Smeagolův kamarád, který jako první našel Prsten?

41. Jak zní jméno znovu zkutého Narsilu?

42. Jakými slovy popsal Tolkien vztah Saurona k Odule? (Je to jako vztah … k …)

43. Jak zní dvouslovný název plání, na kterých se odehrála bitva o Minas Tirith?

44. Čeho se týkala roztržka mezi Eomérem a Gimlim?

45. Jak zní dvouslovný název Orodruiny?

46. Který prst Frodovi ukousl Glum?

47. K čemu skřetí armáda použila grond?

48. Ve kterém roce druhého věku bylo založeno město Minas Tirith?

Bydlet jako hobiti aneb Tipy na stylovou dovolenou

Říkali jste si někdy, jaké by to bylo procházet se Krajem a strávt alespoň nějaký čas v útulném hobitím domečku či noře? Fascinují vás od jisté doby kulatá okna a spaní v peřnách a přitom uprostřed přírody? Nemusíte jezdit zrovna na Nový Zéland, abyste okusili trochu hobitího života. S trochou fantazie a nadšení lze prožívat dobrodružné výlety a dovolené v hobitím stylu i u nás. Pokud budeme shovívaví a dáme prostor představivosti, najdeme v našich luzích a hájích celou řadu míst, kde lze strávit nezapomenutelný pobyt s nádechem Středozemě. Která to jsou se dozvíte v následujícím článku...nebo článcích. :-)

P. S. Neváhejte se podělit o své tipy na místa, která vám nějakým způsobem evokují Středozem a kde by hobit, člověk, elf či trpaslík mohli rádi strávit prázdniny nebo dovolenou či jen zavítat na malý výlet. :-)

---

Vinařství pod Hradem, Klentnice

Ne každý hobit měl takové bohatství, aby si mohl dovolit postavit luxusní noru. Pro typické hobití obydlí navíc musela být vhodná krajina s dostatkem kopečků a mírných svahů. Co dělat, když takovou možnost nemáme, ale chceme zažít bydlení "v malém a kulatém", jako nárůdek z Kraje? A co třeba bydlet v sudu? Že néé? Nemožné, malé, nepohodlné? A už jste to zkoušeli? ;-)

Obrovské dřevěné sudy s měkku postýlkou, duchnou a polštářem, se snídaní do postele, lahvinkou vína ze Staré vinice, klidem, soukromým, zpěvem ptáků a nádherným výhledem do kraje...nebo Kraje? Pokochejte se výhledem na úrodné vinice a krásy Jižní čtvrtky, navštivte sudy Vinařství pod Hradem.

Penzion Koliba, Dolní Kubín, Slovensko

Jste-li ze Slovenska nebo pokud vám nevadí zajet si trochu dál, můžete navštívit doslova Pohádkovou vesničku. Ta se skládá z několika jedinečných domečků, kdy každý je zasvěcen nějakému příběhu či pohádkové postavě, čemuž odpovídá jeho exteriér a v rámci možností i interiér. Kromě Hobitího domečku (nory) zde můžete bydlet také např. v Perníkové chaloupce, Domečku na kuří nožce nebo v Pařezové chaloupce Křemílka a Vochomůrky. Penzion zahrnuje celkem sedm různých "domečků" a stylovou restauraci. Ocení zejména rodiny s dětmi a milovníci pohádek.

Pokračování článku bude snad brzy, až se blog rozhodne neprotestovat proti velikosti či údajné délce obsahu!

Středozemské postřehy

Pro odlehčení situace vám přinášíme várku středozemských postřehů! Jak uvidíte, nejsou sice zbrusu nové, přece však věříme, že váš některé překvapí.

---

Co by to bylo za postřehy bez typického galadrielina škopku. Ten se dá najít všude, i když v mnoha rozdílných podobách. Tento je například k vidění v národní přírodní rezervaci SOOS.

V Karlovarském kraji ještě chvíli zůstaneme. Přímo v krajském městě tam totiž můžete narazit na dům s poetickým názvem Tři prsteny. Měla jsem za to, že elfí prsteny měly být drženy v tajnosti, očividně je ale elfí posedlost bižuterií nevyléčitelná a potřebují tedy dávat vše na odiv.

A možná tam potkáte i tuto spolehlivou doručovací službu. Pokud se inspirovali elfy, nejspíš mají na vše času dost, ne?

Další firma, tentokrát stavební. Nejspíš tedy Šmak zbořil Jezerní město proto, aby své rodinné firmě dohodil zakázku na jeho znovuvystavění? Pche, je vidět, že to nebylo pouhopouhé řádění zlé obludy, ale (ne)promyšlený marketingový tah!

Jedna nostalgická fotografie z našich školních let. Pravda, není nejnovější, přesto si zde své místo zaslouží. No, řekněte, troufli byste si hrát fotbal proti Drakům z Mordoru? Dodáváme, že tentokrát v tom nemáme prsty.

A nejspíš v tom nemá prsty ani Mordor gang. I když tam si nejsme zas tak jistí…

Zpívající strom s kytarou, a aby toho nebylo málo, pochází z kalendáře a odkazuje na květen, měsíc sazenic. Tak doufám, že alespoň zpívá Entí zahradu.

Všichni dobře známa Bilba. Jako hobit byl malý, zas tak roztomilý mi však nepřišel. Očividně však o něm má tento výrobce párků trochu jiné mínění. Že by tedy podle něj Bilbo byl přímo k sežrání?

A co dělali Hezounci od věží, když osídlili Západní marku? Začali vyvážet ve velkém hobití uši do celé Středozemě (doufejme, že ve formě pečených sladkostí).

To si takhle jdete jen tak na oběd do restaurace o do očí vám padne vzdáleně runový nápis. Je ovšem vidět, že podle tohoto návodu se s tím trpaslíci párat moc nebudou. Potom má věta "doufejte ve vřelé uvítání" mnohem větší smysl. Protože když přijde parta mrňavých a smrdutých osob do vašeho města a prohlásí se králem pod horou, nenapadne vás nic jiného, než jim uvařit čaj, že.

A na středozemském plese jsme objevili tento nápojový lístek. Některé názvy jsou vpravdě krásné. Vrtá mi však hlavou, jak to, že někde je lidový název kofola známý jako skřetí dryák, jinde tomu říkají entí nápoj. Že by ho skřeti vyráběli z entů?