Hobiti, jak již bylo řečeno, v úplném prapočátku žili na horním toku Anduiny, mezi Zeleným hvozdem a Mlžnými horami. Jak to tam ale asi tak vypadalo? Jak vypadala jejich společnost? Co průmysl, co zemědělství? A co mezirasové styky?
Jelikož Tolkien nikdy neřekl, kdy se hobiti probudili nebo kde vlastně leží jejich původ, bude se tato kapitola zabývat nepřímými důkazy a vývody, spíše než jasnými fakty.
Pokud přijmeme za svou teorii, že hobiti jsou "poddruh" lidí (stejně jako třeba Drúadané), měli bychom počítat s tím, že se probudili roku jedna Prvního slunečního věku (tedy tehdy, když poprvé ve Středozemi vyšlo Slunce). A jejich Putování začalo roku 1050 Třetího věku. To máme 5081 let vývoje. Což je v podstatně déle než celá křesťanská civilizace. Pět tisíc let nerušeného vývoje. Protože jejich zkazky neleží dál než za časy jejich Putování, nevíme, odkud sem hobiti přišli a jak dlouho zde žili. Nevíme ani, jaké měli znalosti, jestli znali kupříkladu kolo, železo a většinu řemesel, či si prodělali jakousi "dobu kamennou". Tolkien několikrát říkal, že hobiti jako kultura byli v podstatě primitivní - a vše co měli, převzali od jiných národů.
Jisté nicméně je, že místo si vybrali více než dobře. Krajina, idylicky popisovaná v Hobitovi je mimo jiné skoro jediným místem ve Středozemi, které nebylo za celé dlouhé věky ničím poznamenáno a které stálo stranou všeho.
Pokud budeme jejich pravlast porovnávat z geografického hlediska, musíme si asi nejdříve definovat, kde že tedy hobiti žili. Místo "doliny v horním toku Anduiny" bylo původně osídleno elfy. Právě zde se totiž zastavili Teleri, kteří se báli přejít moře. Stali se Nandor a jejich vůdce se nazýval Lenwe. Jejich lid později odešel, na západ, do Temného hvozdu nebo do Lorienu. Ke konci Prvního věku zde žili lidé z Rhovanionu a trpaslíci. A hobiti. Ze dvou pasáží z Of Dwarves and Man (z People of Middle-earth, jeden z dílů HOME) se dočteme:
"A tak zde vyrostl typ ekonomie, později charakteristický pro obchod trpaslíků s lidmi (zahrnujíce i hobity). Lidé se stali hlavními poskytovateli potravin - stali se pastevci a zemědělci a to všechno trpaslíci směňovali za pracovní sílu - jako stavitelé, budovatelé cest a řemeslníci. Vyráběli mnoho užitečných nástrojů, zbraní a hodně dalších věcí velké ceny i řemeslné zdatnosti. Trpaslíci na tomto obchodu opravdu vydělávali. Nejenom co se týkalo odpracovaných hodin. Hlavní výhodou pro ně byla svoboda nerušeně pokračovat ve vlastní práci a zdokonalovat své umění."
"Bilbovo prohlášení, že soužití mezi Velkými lidmi a hobity tak, jako v Hůrce, je něco na konci Třetího věku naprosto ojedinělého, byla jistě pravda. Ale Bilbo nevěděl všechno, ve skutečnosti tomu bylo tak, že hobitům zřejmě nikdy nevadilo žít po boku Velkých lidí - kteří je tak chránili před nebezpečím, vetřelci a dalšími nepřátelskými lidmi. Jednalo se o jakýsi druh pokojné symbiozy soužití. Je zajímavé, že západní hobiti si nezachovali žádnou stopu po svém pravém jazyku. Jazyk, kterým mluvili, když vstoupili do Eriadoru byl zřejmě převzat od mužů z dolin od Anduiny (Atani). A po převzetí Obecné řeči si udrželi mnoho slov z tohoto "původního jazyka". To naznačuje blízký vztah s lidmi. I když rychlé přijetí Obecné řeči ukazuje na hobití přizpůsobivost v tomto ohledu."
To tedy znamená, že hobiti žili původně po boku lidí a trpaslíků u Anduiny. A s trpaslíky zřejmě vedli, jak bude popsáno dále, jakousi formu výměnného obchodu.
Zajímavé je ovšem spojení "západní hobiti". Naznačuje tím Tolkien, že hobiti žili i jinde než u Anduiny? Někde více ne východ? To by odpovídalo představě hobitů, jak se probouzí na počátku Prvního věku společně s lidmi. A je tedy možné, že i s nimi přišli na území Kosatcových polí a tam se usadili. A sídlili tam přes dalších tisíc let.
Území, kde mohli žít, je ze západu a z východu ohraničené Zeleným hvozdem a Mlžnými horami. Pás mezi Mlžnými horami a hvozdem byl široký v nejširším místě asi 200 mil a v nejužším mil padesát. Pokud tedy řekneme, že tento pás je široký průměrně 100 mil, dělá to v přepočtu asi 160 kilometrů. Což je asi jako z Prahy do Českých Budějovic. Většinou se uvádí, že hobiti žili pouze na západním břehu řeky. Což není potvrzené ani vyvrácené. Tím pádem by jejich území mělo na šířku něco kolem 100 kilometrů, tedy asi jako z Prahy do Plzně. A co se severo-jižního osídlení týče, prakticky nemáme jak zjistit, kam až jejich osídlení sahalo. Na severu ho mohla uzavírat Dravá řeka a na jihu Kosatcová řeka i s územím, kde později žili Statové - Kosatcová pole. Je nepravděpodobné, že by jejich území sahalo dál na jih, protože tam by se nutně dostávali do kontaktu s elfy z Lorienu. A přitom je řečeno, že s elfy byli spřátelení Plavíni - severní větev hobitů.
Jejich území tedy nebylo zrovna velké. Ale zato zřejmě velice idylické. Na severu se musely rozprostírat lesy, neboť je řečeno že Plavíni žili v lesích. Statové pak žili v nivách poblíž řeky a Chluponozi ve zvlněné krajině na úpatí Mlžených hor. A můžeme dohledat i jeden popis takové krajiny. A o popis z výšky, doslova z ptačí perspektivy. V Hobitovi se totiž praví: "Země byla daleko blíž a pod nimi rostly stromy, které vypadaly jako duby a jilmy, rozkládaly se tam travnaté lučiny a jimi protékala nějaká řeka. Ale přímo v cestě proudu, který se musel obloukem vyhnout, trčelo ze země mohutné skalisko, téměř skalnatý pahorek, jako poslední předsunutá hlídka vzdálených hor nebo jako obrovský balvan
vržený na míle do planiny nějakým obrem mezi obry. Orlové se teď jeden po druhém rychle spustili na vršek toho skaliska a vysadili své pasažéry."
Travnaté lučiny a občasné lesíky dubů a jilmů. Idylická krajina pro kraj hobitího osídlení. Problém je ale ve střetu s realitou. V tak bezprostředním úpatí vysokých Mlžných hor musel nutně být velký srážkový stín - pokud bychom tedy na Kosatcová pole použili mechanismy našeho světa, tato zem by byla minimálně sušší (ně-li úplně suchá) než dle Tolkienovy fantazie. Ale možná mohla hrát roli Anduina - tak velká řeka jako Anduina mohla rozhodně celé oblasti dodávat vláhu a díky každoročním záplavám i úrodné bahno.
Když se znovu podíváme na úryvek z Home, uvědomíme si zajímavé zjištění v oblasti ekonomie, průmyslu, obchodu a zemědělství u tehdejších hobitů. Hobiti obchodovali s trpaslíky, vyměňovali jídlo za výrobky a je pravděpodobné, že podobný směnný obchod měli i s lidmi.
Představme si tu dobu, kdy první hobiti přišli do oblasti mezi Mlžnými horami a Temným hvozdem. Tehdy museli být někde na úrovni doby kamenné, žádné valné znalosti, žádné valné nástroje. Je řečeno, že i přes pohodlí a mír si hobiti uchovali překvapivou otužilost. Může to odkazovat na časy jejich Putování, ale i časy mnohem dřívější. Tolkien několikrát zmiňoval, že hobiti byli velice primitivní kultura, dokud nepřevzali umění od jiných rodů a ras.
Je možné, že jim tehdejší trpaslíci jistým způsobem pomohli. Za vypěstované, ulovené či posbírané potraviny jim dávali potřebné nástroje, stavěli pro ně silnice, stavby a bez nadsázky tak možná vybudovali takovou první hobiti infrastrukturu. Stavitelské umění nor zřejmě bylo jejich vlastní, ale domy později převzali od lidí, elfů a, jak je řečeno, zdokonalili je nápady převzatými od trpaslíků.
Co se zemědělství týče, zde znovu aplikuji svou oblíbenou teorii - že je učily entky. Jak již bylo řečeno, entky žily v Hnědých zemích, kde měly své zahrady (což není zas tak daleko od území hobitů a je možné, že se mohli nějak stýkat) a později odešly - a možná (jak tvrdím já dle Tolkienova vyjádření že enti je hledali na jihu, západu a východě ale nikde je nenašli) odešly na sever, narazily na hobity v "době kamenné" a naučily se pěstovat, sázet a okopávat. Jisté je, že hobití kultura nebyla neovlivněna. Přicházeli do styku s trpaslíky, lidmi, elfy a možná i entkami. Všechny tyto rasy je mohly učit či s nimi udržovat nějaký vztah směnného obchodu.
Jak mohla tehdejší ekonomika vypadat? Musíme si především uvědomit, že hobiti žili jako tři rozdílné větve. Chluponozi bydleli v podhůří a stýkali se s trpaslíky. Zřejmě právě oni s nimi obchodovali. Chlupozi vždy nejvíce tíhli k zemědělství. Mohli pěstovat, mít svá pole, sady a možná i hospodářská zvířata. A právě s těmi zvířaty je trochu problém. Kde se vzala? Přišla s nimi? Nebo s lidmi? A nebo… máme doklad o zvířatech, která žila u Skalbalu v okolí Anduiny přesně tam, kde žili i hobiti. Meddědova zázračná zvířátka, obrovité včely, koně a ovce co prostírají na stůl, poníci už už promluvit. Co vlastně víme o Meddědovi? V podstatě nic kromě toho že byl kožoměnec. Nebyl zakletý, byla to jeho přirozená vlastnost. Kdysi byl vyhnán skřety z Mlžných hor a usadil se právě u Skalbalu. Časem si našel nějakou paní Meddědovou a měl syna. A pak zemřel. Vypadá to, že byl potomkem prvních lidí, kteří sem přišli, než do Mlžných hor přitáhli skřeti a objevil se Šmak. Mezi čímž byl ale opravdu velký časový rozdíl. první lidé se u Anduiny objevili někdy kolem roku 250 Prvního věku a Šmak pak roku 2770 Třetího věku. Anebo něco je na větě "Prastaří medvědi žili v Mlžných horách, než přišli obři a vyhnali je do nížin." Gandalf a tedy ani my ovšem těmto teoriím nepřikládal velkou pravděpodobnost.
O jeho zvířatech nevíme vůbec nic. Ale nezdá se tak nějak pravděpodobné, že by je přinesl s sebou, či je měl z Mlžných hor. Mohlo se jednat o prastará zvířata, žijící u Anduiny. Tím pádem nutně o hospodářská zvířata prvních hobitů. Mohli hobiti chovat velká, inteligentní zvířata? Ať už ale chovala zvířata jakákoliv, jisté je, že když započaly časy Putování, těžko je všechny vzali s sebou. Co se s nimi stalo? Nebo se jedná o nějaká Radagastova stvoření a s hobity neměli nic společného?
Chluponozi pěstovali a chovali zvířata. A potraviny směňovali s trpaslíky. Ale možná i s Plavíny a Staty. Statové žili u řeky, v nivách a u říčních tůní. Zřejmě rybařili. A mohli i pastevčit, nivy kolem řek by na to byly ideální. Ryby a další věci mohli směňovat s Chluponohy za ovoce a zeleninu. Nakonec Plavíni žili v lesích a dávali přednost lovu před zemědělstvím. Ale na druhou stranu, lovem a sběrem se uživíte poněkud obtížně. Také je řečeno, že se lépe vyznali v jazycích a písních než v řemeslech. A nepíšete písně, když máte hlad a nouzi a musíte se drát o každé jídlo. Písně píšete, když máte dostatek.
A tak to mohlo vypadat jako obrovský směnný obchod. Plavíni prodávali ulovené maso, lesní plody, Statové ryby, možná mléko, med, vlnu a další, Chluponozi vypěstované potraviny a řemeslné výrobky, lidé potraviny a trpaslíci výrobky a své stavitelské umění.
A navíc, hobiti tehdy sídlili přesně tam, kudy probíhala Stará cesta hvozdem, spojující tehdy ještě Zelený hvozd a Roklinku, a kde byl přechod přes Caradhras a další horské průsmyky. Takže mohli těžit i z tohoto - stavět hostince či obchodovat s poutníky. Jak bylo řečeno, na začátku se hobiti lidí, elfů ani trpaslíků nebáli a tak se tyto kultury mohly mísit a sdružovat. Unie lidí s trpaslíky probíhala především během Druhého věku. Pokud a v jaké formě pokračovala ve Třetím věku nevíme, víme jen že Chluponozi 1050 TV započali putování.
Je řečeno, že odešli proto, že na Zelený hvozd padl stín a stal se Temným hvozdem a že se v zemi začali rozmáhat lidé. Hobití kultura zde musela být po mnoho stovek let. Nutně tedy muselo dojít k problémům s přelidněností. Jestliže hobiti a lidé žili v poměrném blahobytu, nutně jim muselo začít "docházet místo". Území, které obývali, bylo relativně malé a hlavně jaksi omezené. Nemohli nikam expandovat. A tak musel přijít den, kdy Hobiti jako menší a plašší plemeno odešli.
Chluponozi překročili Mlžné hory, postoupili na západ a toulali se Eriadorem. Bylo tam pro ně místa více než dost a tak se hobiti začali usazovat ve spořádaných obcích. Kde zřejmě pokračovali ve svém původním způsobu života - pěstovali potraviny a chovali zvířata, vyráběli řemeslná díla. Je tedy možné, že v Eriadoru bylo kdysi mnoho hobitích vesnic a jak bude naznačeno dále, něco z toho možná ještě zůstalo.
Statové odešli až po Chluponozích, šli průsmykem Caradhrasu, podél toku řeky Bouřné a usadili se mezi Tharbadem a hranicemi Vrchoviny a v Koutci. V tu dobu zřejmě existovala dvě velká Statovská sídliště. Jednal Koutec, území na jih od Obřích lesů mezi řekami Mšená a Bouřná. A pak území mezi přístavem Tharbad a Vrchovinou. Zde se zřejmě stýkali s lidmi - vrchovci, protože od nich převzali jazyk - vrchovštinu. Později Statové opustili Koutec a vrátili se do Divočiny - tedy ke Kosatcové řece. A až roku 1630 opustili Statové Vrchovinu a odstěhovali se do Kraje za svými příbuznými. Tím pádem je jisté, že mezi hobity v Kraji a ve Vrchovině musela probíhat nějaká forma komunikace. Po Staré jižní cestě (pozůstatek velké Severo-jižní cesty), Zelené cestě nebo i jinde museli jezdit poslové i poutníci, kteří si pak vyměňovali zprávy. Jak jinak vysvětlit náhlý zájem Statů o Kraj. Statové, kteří se vrátili ke Kosatcové řece, byli zřejmě odsouzení k zániku a postupně všichni vyhynuli. To může být způsobeno i úbytkem lidí (za Bilbových časů tam žil skoro jen Medděd) a trpaslíků, kteří byli z Mlžných hor vyhnání skřety. Statové se tak nemohli spoléhat na ničí pomoc a bez styku s ostatními kulturami začali, jak ostatně praví sám Tolkien v dopise č.214 upadat a jejich kultura ztrácet. Existuje ale i verze příběhu, podle které Statové u Anduiny žili velice dlouho a vyhubili je vlastně až Nazgůlové na konci Třetího věku.
Z geografického hlediska byl Koutec rozlehlý asi 10 800 km2. Což je, pro porovnání, o trochu méně než je rozloha Středočeského kraje. Území mezi dvěma řekami bylo zřejmě umělé odlesněné Númenorojci, případně pokryté bažinami. Celý kraj musel být dosti studený, jak se praví v Peoples of MiddleEarth "Bylo to v tom čase, kdy Statové sídlící v Koutci (mezi Mšenou a Bouřnou) přesídlili na západ a na jih (tzn. do Hůrky a do Vrchoviny) protože utíkali před válkami, báli se Angmaru a protože země a podnebí Eriadoru, zejména východu se zhoršovalo a začalo být nevlídné." Na hobity tu, jak vidíme, byla příliš velká zima a nevlídno. A také sem začali pronikat zlí Východňané.
Vrchovina byla zřejmě izolovaná hornatá země, obydlená, ovšem se spoustou místa pro lidi, trpaslíky i hobity.
Plavíni přešli na sever od Roklinky, smísili se s ostatními čeleďmi a stali se náčelníky jejich klanů.
Do doby Války o Prsten se dochovala jen dvě velká sídliště hobitů. Hůrka a Kraj. Ale je řečeno, že v Eriadoru v tu dobu žilo mnohem více hobitů, a to hobitů-tuláků. "Na západě bylo tou dobou roztroušeno asi mnohem víc Venkovských, než si lidé z Kraje představovali. Někteří byli bezpochyby obyčejní tuláci, kteří si vyhrabávali díry v kdejaké stráni a zůstávali v nich jen tak dlouho, dokud je to neomrzelo." A když jde Frodo do Hůrky, vymlouvá se na to, že chce sepsat knihu o hobitech sídlících mimo Kraj. A tím zřejmě nemyslel jen Hůrku. Kde jinde ještě mohli hobiti sídlit?
