Další část z Irithina přepracovaného hobitosloví, tentokrát se podrobně podíváme na tři hobití plemena, jak se tedy od sebe liší?
Tak jako elfů, lidí ani trpaslíků nepocházeli všichni příslušníci jedné rasy z téhož rodu, ani u hobitů to nebude jinak. Ještě před hobitím stěhováním (viz, další kapitola) se půlčíci rozdělili na tři poněkud odlišné odrůdy. Na Chluponohy, Plavíny a Staty.
Chluponozi byli nejpočetnější, nejobyčejnější a nejkonzervativnější. Měli snědou kůži a byli nejmenší a nejútlejší. Právě oni zřejmě nejvíce lpěli na hobití zvláštnůstce - chození bez bot. Ruce měli mrštné, s dlouhými obratnými prsty. Zároveň byli velice konzervativní, neradi se stěhovali a nejdéle zachovávali zděděný zvyk bydlet v tunelech a norách. Co má znamenat zděděný zvyk je mi trochu záhadou, protože podle významu věty to vypadá, ž jejich předkové byli králíci. Chluponozi se nejvíce báli lidí a obecně žili dosti uzavřeně. Milovali kopce a zvlněné pahorkatiny, tedy dokonalá místa pro správné hobití nory.
Statové byli větší a mohutnější. Ze všech tří plemen měli tělesnou stavbou nejblíže k lidem či k trpaslíkům. Měli těžké kosti, ruce i nohy měli větší a obecně byli mnohem těžkopádnější. Někdy dokonce, zvláště v blátivých dnech, nosili okované trpasličí boty. Méně se báli lidí. Sídlili u pobřežích řek, měli rádi roviny a vodu. Často rybařili a jako jediní z půlčíků neměli strach z řek. Jako první začali stavět nízké domky místo tradičních nor. Nejprve jako kůlny, ale později i jako obydlí.
Plavíni byli nejméně početní. Byli vyšší a štíhlejší než jejich příbuzní. Měli světlejší vlasy i pokožku a nadevše milovali les. Bydleli ve stínu stromů a nezabývali se zemědělstvím, ale lovem. Byli nejdobrodružnější, nejodvážnější a nejméně plaší. Prý se dokonce přátelili s elfy. Po velkém stěhování se díky své odvaze stávali vůdci rodin chluponohů i statů.
Je otázka, kdy ono rozdělení proběhlo. Jasné je, že před putováním. Ale kdy přesně? To Tolkien nepíše a je pravděpodobné, že se to ani nikdy nedozvíme. Ale je zajímavé, jak moc se jednotlivá plemena z fyziologického hlediska liší. A hlavně, jak moc jsou Statové podobní lidem a Plavíni elfům. Když si také dáme dohromady jejich počty (Chluponohů bylo zdaleka nejvíce) docházíme k zajímavému objevu. Chluponozi zřejmě byli původní hobiti. A pak se hobiti rozdělili. Dvě rodiny se odpojily. Do genomu Statů se přimíchal lidský prvek, do genomu Plavínů prvek elfský. Je dokázáno, že obě tyto kultury, lidé i elfové, po boku hobitů u Anduiny žili. A pokud uvěříme zkazkám o "vílí nevěstě", která si kdysi měla vzít jednoho Bralovského předka (Bralové byli snad nejčistokrevnější potomci Plavínů) a Bralové pak byli vždy poněkud odlišní, vychází nám, že tato teorie není zas tak nereálná, jak by se mohlo zdát.
Žádné komentáře:
Okomentovat