Thranduilovská nadílka

O tom, jak oslavil Vánoce velký král Temného hvozdu Thranduil se dočtete v dešní povídce od Vendy. A samozřejmě nebudou 
chybět...no, to se dozvíte v povídce. ;-)

---

,,Svátky klidu, míru a pohody," zadumal si jen tak pro sebe velmocný panovník Temného hvozdu - Thranduil.

Thranduil vždy Vánoce pojímal jako událost velkého oslavování, bujarého jezení a hlavně pití jeho vynikajícího červeného vína, pro nějž byli ochotní přijet až skřeti z Mordoru. (Ano, král prohlásil, že o Vánocích můžou do hvozdu rasy všeho druhu. Maličko mu nedošlo, že tuto vele zprávu zachytí i skřeti, ale už s tím nemohl nic dělat...) Alespoň začal dávat skřetům ultimátum - neumytý do hvozdu nelez! Kdo přijel neumytý, musel se vykoupat v obřím škopku plném vody, jehož obsah se musel každých deset minut obměňovat, jelikož skřeti jsou prostě skřeti.

Letos se ovšem Thranduil rozhodl pro jinak pojaté Vánoce. I přesto, že na jeho vzhledu se nedala vyčíst jediná chybička, král už se přeci jenom trochu starší cítil.

Rozhodl se letos oslavy ve hvozdě zkrátit a strávit zbytek tohoto dne se svým synem Legolasem - jenom s ním.

Letos na oslavy dokonce dorazil i Glum se svým miláškem. Pro krále by to byla bývala čest, kdyby ho tam aspoň mohl zahlédnout koutkem oka. Celou dobu konání akce se Glum s miláškem zdržovali v rohu jídelny, kam většina osazenstva házela zbytky a Glum prostrkával miláškem kousky syrové ryby a vždy se neuvěřitelně chechtal, jelikož rybiška zmizela a opět se zjevila. Byl to Glumův zvyk - dělával to pouze a jen pouze o Vánočních svátcích a na Nový rok.

Do hvozdu se také zastavili hobití bratranci z Kraje se svými drahými ženuškami, které se již po příchodu rozprchly ukořistit nějaké víno.

Peregrin se Smělmírem pojali příležitosti nepozornosti jejich manželek a počali se vlnit v tonem elfího sboru Lehkohlásku z Hvozdu, jenž měl po celou dobu slavnosti na starost hudební doprovod a to v podobě všech možných známých i neznámých vánočních písní a koled.

Celý palác zářil všemožnými barvami, svíčky hořely na každém kroku, sváteční atmosféra se linula z každého koutu, z každé místnosti - kromě záchodu vyhrazeného pro skřety.

Oslava se pomalu jala ke konci, o půlnoci Thranduil doslova vyhnal obyvatelstvo Středozemě ven z paláce.

Jakmile poslední opilý skřet vyvrávoral za bránu, jež se za ním s mohutným zabručením zaklapla, Thranduil se vydal hledat Legolase. Malinko mu nedošlo, že při těchto akcích se obvykle někde schovává.

A byla ro pravda.

Syn krále Temného hvozdu byl nalezen sedící na mokrých schodech u vchodu do sklepa (Někdo tam vylil tak tunu vína) s vlasy obarvenými na červeno.

,,Proboha!" Vykřikl Thranduil, chytl svého dospělého synka za ruku a táhl ho pryč.

,,Je to jenom víno, otče," vysvětloval cestou Legolas, ,,Tauriel měla dnes hravou náladu."

,,To vidím," bručel král, ,,To vidím..."

V jídelně oba narazili na rozjařeného Gluma, jemuž se dovedlo prostrčit miláškem celou rybišku. Měl z toho takovou radost, že nezaregistroval odchod všeho osazenstva.

Král jen zabručel a vzal ho s sebou.

Konečně všichni tři dorazili do královy největší komnaty - největší místnosti v celém paláci. Po celé místnosti byl rozmístěn tak tucet hořících svíček, vůně jehličí se jímala celým prostorem komnaty, kde již stála elfka Tauriel a vedle ní Gandalf Šedý.

Thranduil prince konečně pustil, taktéž i vyjukaného Gluma, který celou cestu pečlivě svíral miláška i neviditelnou rybišku v jedné ruce.

V samém středu místnosti stál veliký vysoký a tmavě zeleným vánoční stromek nazdobený všemožnými baňkami, třpytivými řetězy, zářícímu ozdobami a na samém vrcholku spočívala pronikavě zlatá hvězda vánoční, jejíž světlo osvicovalo celou komnatu.

Král došel až ke stromečku, ohlédl se na všechny přítomné, vzápětí zatáhl za jednu z větviček s rudou baňkou a okamžitě uskočil o pár metru zpět.

V tu chvíli okolí zabručelo a ze stropu spadlo pod stromeček několik zabalený dárků ovázaných modrou, zelenou či žlutavou stuhou.

Princovi nezbývalo nic jiného, než otevřít ústa a bezmocně zírat. Jojo, král Thranduil je prostě schopný! Uvázal dárky na lustr a pomocí šikovných trpasličích rukou se mu podařilo vymyslet důmyslný plán, jak svého synka nádherně překvapit svými možnostmi a schopnostmi.

Thranduil pokynul všem přítomným k posazení a sám se jal rozdávání dárků. Gandalf dostal novou dýmku - jak prosté, ale účinné! Hned ji vyzkoušel a místnost ohromil vydatný kouř.

Tauriel obdržela deluxe balení tuctu nových šípů do svého luku od značky "Střílíme rádi!" - byla nadšená. Glum také něco dostal - poslední plesnivějící rybu, již kuchařky zapomněly upéct - tudíž byla syrová. Glum by nadšený, tančil disco polku a obě své ryby prostrčil miláškem!

Thranduil dostal sadu křišťálových sklenic i s podnosem - určeno speciálně pro královskou tabuli. Také byl nadšen.

Nyní přišla řada na prince Legolase... Již se třásl nedočkavostí.

,,Synu," začal král svůj projev. ,,Rád bych Ti dnes věnoval něco velice cenného. Važ si toho!"

Král třikrát hvízdl a na se rozrazily dveře a do komnaty si to pěkně rychle a vesele naklusal Thranduilův los/lama!

,,Synu, tato lama/los je pro tebe - chci abys po mně už konečně převzal žezlo nad touto elfí říší!" Pravil vznešeně Thranduil.

Princi ukápla slza. ,,Ty chceš svého ztřeštěného synka opravdu nechat vládnout nad celou zemí?" Zajíkal se.

Král přikývl, usmál se. ,,Budu na tebe hrdý, synu!"

Legolas ho objal, ,,Děkuji, otče. Budu se snažit tě nezklamat..."

,,Ty mě nikdy nezklameš." Zašeptal král.

,,A teď už jdi, jdi ho vyzkoušet! Jestli ti dobře sedne, mám pro tebe ještě jeden dárek," řekl Thranduil a s úsměvem ukázal na losa/lamu.

Legolasovi se na zvířeti jezdilo perfektně, třikrát objel celý palác a když se vrátil celý rozjařený s rudými tvářemi od mrazu venku, král mu předal i svou korunu.

,,Tento svatý kořen, ať tě provází v dobrém i zlém. Přeji ti hodně štěstí při panování a hlavně si dej pozor, ať ti ho lama/los nesežere - tohle je již padesátý prototyp. To zvíře žere všechno..."

Princ si nasadil na hlavu kořena, vyskočil na lamu a jel se ukázat Středozemi jako nový právoplatný král Temného hvozdu.

                                                                   (Obrázek je od Vendey)