Komu není radno na Vánoce zpívati

Krásný pátek vám všem!

První čtvrtina našeho kalendáře už je za námi, blíží se nám 3. adventní neděle a vy si možná říkáte, jakou postavu tu pro vás máme dneska? Ti z vás, kteří sledovali adventní kalendář i v jeho finální a upravené podobě to vědí, pro ostatní to bude překvapení. Nebudu vám říkat kam a za kým se podíváme, ale prozradím vám, že nejedna postava v povídce bude zpívat, můžete se tudíž těšit například na části středozemských koled. Více už se dozvíte v povídce, o kterou se s vámi dnes podělila Tani. Přeji pěkné počtení! :-)

---

V jeskyni bylo neuvěřitelné horko a mihotavé světélko poskakovalo po černém kameni.

,,Houpi hop!

Už ani krok,

trpaslíci moji milí!

Houpi hop,

vždyť nový rok

bude tu už každou chvíli!" ozývaly se tlumené výkřiky jeskyní.

Náhle přituhlo. Bylo tam už takové horko, že se některé z kamenů rozpalovaly do ruda.

,,Svátky klidu a míru? Klidu a míru?" zařval někdo hromovým hlasem.

,,To snad už opravdu nemyslí vážně, pajzlové mrňavý!" začal si pro sebe nabroušeně brumlat hlas. Uprostřed jeskyně se začala zvedat obrovská černá hromada. Po několika funění a zlověstných kletbách si ta hromada sedla, rozvinula svá obrovská netopýří křídla a zažehla svůj plamen.

,,No dřív to bylo lepší." smutně pronesl balrog.

,,Dúrinova zhouba, tak mi říkali, to už dávno ne. Záda bolí, oči už taky špatně slouží.

Proklatý Melkor! Měl jsem si tenkrát při hudbě sednout jinam- ne, já pitomec jsem si musel sednout zrovna vedle něj. Mohl jsem teď…

,,Houpi hop!

Už ani skok,

trpaslice moje milé!

Houpi hop,

ach ten tvůj bok

už přichází ta pravá chvíle!

,,Pajzlové votravní! Voni nedaj pokoj. Ale já tam na ně jednou vlítnu- já jim ukážu, že ve Středozemi ještě jeden balrog zbyl!" démon se smutně opřel o ruku.

,,Ó Valinor, tam jsem teď mohl být," povzdechl si a ještě víc se nahrbil. Smutně se zahleděl na protější zeď, na které si hrály stíny, jenž se honily jako malá hobiťátka.

,,Ó Valinor! Co tam teď asi dělají?" balrog se zvedl a poškrábal se na zádech.

,,Kolikátého jen může být?"

"Kladívka, kladívka, kdo pak Vám dal hlas?

Snad Aulë veliký nebo Eru sám… "

,,Hmm - asi Štědrý večer, zdá se," odfrkl si balrog.

,,Určitě teď zapalují svíčky a zpívají koledy kolem stromku. Ale já jím ukážu!" balrog se narovnal a vydal se směrem k velkému otvoru v jeskyni. Zanedlouho se vrátil a v rukou držel malinký (pro něj malinký) stromeček.

,,Tak a teď si udělám pěkný večer" posadil se. S radostí se zadíval na stromeček, otevřel pusu, aby si zazpíval koledy a rozplakal se - stromeček mu shořel v rukou.

Tento obrázek od Tani jste mohli vidět v tomto projektu již minulý rok, nicméně povídka, vyprávějící příběh smutného Balroga a shořelého vánočního stromečku byla napsaná až po jeho vydání a proto ho letos zveřejňujeme znovu, tentokrát jako ilustraci k oné povídce. :-)