Hobití Silmarillion - Část dvě

Druhá část mé hobití "směsky". Potom už vás bude čekat asi nejzajímavější část vůbec - historie (alespoň mě to tedy bavilo nejvíc). A o čem to bude dneska? Nejdřív moje hrozně zmatené vysvětlení hobitího kalendáře, pak ještě zmatenější odstavec o hobitích svátcích, jak si přála Clarissa a nakonec malé odlehčení v podobě pátrání po tom, jak se říká hobitím dětem.

A ještě jedna věc. Úžasná Clarissa pro hobití Silmarillion vytvořila naprosto úžasnou "obálku", kterou bud odteď dávat pod každý Silmarillionský článek.

Galadriel, díky moc. Tohle je daleko skvělejší než ta Frodova lahvička i než cokoliv jiného. Díky moc!

---

Kalendář

Tady to bude hrozně zmatené a složité, protože jsem to měla napsané nějak, načež jsem se naštěstí rozhodla si to ještě jednou překontrolovat a zjistila, že to mám úplně blbě. Snažila jsem se to předělat co možná nejlépe a nejvíc srozumitelně, ale je to i tak hrozně složité. Takže doporučuji si to nejdřív několikrát přečíst a až pak se to snažit pochopit.

Hobiti používali jiný letopočet než ostatní národy Středozemě. Tedy, hobiti z Hůrky měli kalendář ještě odlišnější než ten Krajský, ale v zásadních bodech se shodoval. Krajský rok 1. odpovídal roku 1601 Třetího věku a začínal s prvním osídlením Kraje hobity. V Hůrce je rok 1 je rok 1300, tedy rok, kdy první hobiti přišli do Hůrky.

Ještě ale málo k historii kalendáře. Za dnů hobitího putování, tedy před tím, než se usadili v Kraji, používali hobiti svůj vlastní, zcela originální kalendář (podle mé skromné hypotézy mohl být shodný s původním Rohirským kalendářem, ale zaboha nemůžu najít, jestli Rohirové měli nějaký svůj kalendář). V tomhle jejich původním kalendáři prý neměli dna v týdnu, ale zato měli měsíce, které se řídily v podstatě podle lunárních fází. Když se usadili v Eriadoru, převzali půlčíci králův dúnadanský letopočet. V Kraji v něm ale zavedli několik změn a tento Krajový letopočet pak převzali i Hobiti v Hůrce. Je zajímavostí, že jména některých měsíců a dní jsou stejná jako dávná jména v Rohanu a Dolu, takže je hobiti zřejmě převzali od Rohirů, jak už jsem psala předtím.

Jedna zajímavůstka se ještě vztahuje k Čtvrtému věku. Respektive k jeho začátku. Tady se mi to zdá hrozně nejasné a zmatené, protože v Návratu krále Gandalf jasně říká, že Čtvrtý věk začal 25. března 3019 (1419KL), ale pak je napsané, že dle všeobecného mínění začal odjezdem Elronda 29. září 3021 (1421KL), ale pro účely záznamů začal 25. března 3021. Tak sakra jak? No, ale jisté je, že v Kraji jim to bylo úplně jedno a číslovali si v klidu dál podle svého kalendáře. Pokud vzali Čtvrtý věk vůbec na vědomí, tak ale trvali na tom, že začal 2. novoroku 1422. Jak přišli k tomuhle datu, je mi absolutní záhadou.

Hobití rok trval 365 dní 5 hodin 48 minut a 46 sekund, tudíž stejně jako ten náš. Rok se dělil na 12 měsíců a každý měsíc měl přesně 30 dní. Kromě měsíců a dnů měli ještě své vlastní názvy pro dvě denní období, kdy je šero. Tedy předjitří a soumrak. Ale to je jen taková zajímavost, aby jich nebylo málo.

Názvy měsíců:

1. Ponovorok(odpovídá Lednu)
2.Chladen (vyslovováno a občas psáno jako Chlan)
3.Jarn
4.Deštěn
5.Traven (psán Traun, zastarale Trauen)
6.Předradostiny
7.Poradostiny
8.Sečen
9.Světen
10.Zimosmeť
11.Hodovan (vyslovován jako Hodvan, nebo Hodan)
12.Přednovorok

V Hůrce se jména lišila a byla:

1.Mrazen

2.Chladen

3.Jarn

4.Pučen

5.Traven

6.Radosten

7.Lučeň

8.Sečen

9.Sklizen

10.Zimovec - V Hůrce se žertem mluvilo o "Zimosmeti v blátivém Kraji", ale dle Krajanů byl Zimovec hůreckou obměnou staršího jména, které se vztahovalo k naplnění roku před zimou a pocházelo z časů před přijetím královského letopočtu, kdy jejich rok začínal po žních.

11. Hodavec

12. Novorok

Kurzívou jsou vyznačena jména měsíců, která se lišila. Zajímavostí je, že Mrazen, Pučen a Novorok se používaly i ve Východní čtvrtce.

Zbylé dny(5), které se nevešly do měsíců, byly První Novorok a Druhý Novorok a byly na konci a na začátku roku, takže dny šly za sebou takto:

29.Přednovorok
30.Přednovorok
První Novorok
Druhý Novorok - první den v roce, ale nepatřil do žádného měsíce
1. Ponovorok - druhý den v roce
2.Ponovorok
3.Ponovorok....

Dále to byly 3 dny mezi Předradostinami(červen) a Poradostinami(červenec), které se nazývaly Radostiny nebo také Dny radostin. V Hůrce se Radostinám říkalo Letnice.

30.Předradostiny
Radostiny
Slunovrat - vypadá to, že Slunovrat měl odpovídat skutečnému Slunovratu a v tom případě byl Krajový letopočet oproti tomu našemu posunutý asi o deset dní a náš Nový rok by odpovídal zhruba 9. lednu v Kraji

Radostiny
(někdy) Zaradostiny - každý čtvrtý rok (přestupný), kromě posledního roku století (V Kraji, kde rok odpovídal roku 1601. V Hůrce to byl první rok století - rok 1 totiž odpovídal roku 1300)

1.Poradostiny

Měsíce se dále rozdělovaly na týdny po sedmi dnech. Názvy dnů byly převzaty od Dúnadanů a přeloženy. Postupně se však na jejich významy zapomněly a názvy se zkomolily. Zajímavostí je, že žádný měsíc nezačínal pátkem. Proto se v Kraji žertem říkalo o "pátku prvního" (něco jako až naprší a uschne), když byla řeč o něčem hrozně nepravděpodobném, jako třeba, že se v Kraji vyskytnou chodící stromy. Celý výraz zněl "v pátek prvního Letosmetě". Jak už víme, v Kraji byl jen Zimosmeť, takže Letosmeť je také taková slovní hříčka.

1.Hvězdec - Sobota - Zvězdec (původně)
2.Slunec - Neděle - Slonec
3.Měsíčník - Pondělí - Miesiečnik
4.Dřvec - Úterý - Dřeviec
5.Nebesk (Nebsk) - Středa - Nebiesek
6.Mořsk - Čtvrtek - Morsk
7.Velik - Pátek - Velik

Kalendář měl ještě tu vzácnost, že byl stálý a tudíž mohl zůstat po celý rok neměnný (velmi úsporné). Tedy jako kdybysme mohli říct, že každého šestého ledna je čtvrtek (šestého Ponovoroku je Mořsk).

První Ponovorok byl vždycky Hvězdec. Každý rok začínal Hvězdcem a končil Velikem. Tohoto bylo docíleno tím, že Slunovrat (popřípadně Zaradostniny) nenesl jméno žádného dne v týdnu. Prostě k žádnému dni nepatřil. Tedy něco, jako kdybyste měli pátek, pak den a pak sobotu. Tuto "krajovou reformu", jak to hobiti nazývali, zavedl Hromželezo II. Pro hobity to bylo velice výhodné, protože nemuseli řešit (a psát do dopisů) názvy dnů v týdnu a nemuseli nic složitě přepočítávat.

Začínám si říkat, proč my sakra máme tak složité kalendáře s 30,31 a 28 dny, s přestupnými roky a nestálými dny v týdnu, když to jde udělat takhle jednoduše…

Svátky

Clarissa mi dala typ na tenhle odstavec o hobitích svátcích, naštěstí, jinak byste rozhodně nepoznali jednu důležitou stránku hobití povahy.

Takže, hobiti neslavili žádné nám známé svátky. Zapomeňte na Vánoce, Velikonoce, nebo cokoliv podobného. V celém roce měli v podstatě jen dva velké svátky. Radostiny a Novorok. Radostiny byly oslavy letního slunovratu a žní. Odehrávaly se ve třech dnech mezi koncem června a začátkem července.

Novorok byl zase oslava zimního slunovratu, tedy dva dny mezi koncem prosince a začátkem ledna. Oslavy trvaly celkem šest dní - patřily k nim tři první a tři poslední dny každého roku.

Prakticky tyhle svátky ale znamenaly jen to, že hobiti jedli a pili ještě více než obvykle. Největší a nejúžasnější svátek byly Zaradostiny, které se každý přestupný rok vkládaly za Slunovrat. Roku 1420 byly Zaradostiny prý největší radovánky, které kdo kdy pamatoval.

Jinak, takový "sváteční den" byl Velik (pátek a konec týdne). Po poledni se hodně slavilo a večer se hodovalo.

Další velké svátky byly každoroční trhy ve Velké Kopanině, kde se také konal již zmíněný Soud. Významný byl však Výroční trh na Bílých vrších, kde se mimo jiné volil Starosta Kraje.

Dále se slaví ještě dvě data. 6. duben a 2. listopad. 25. březen, nebo 22. září jsou jim samozřejmě úplně ukradené. Dne 6. dubna byl v Západní čtvrtce a zejména v okolí Hobitína zvyk hodovat a tančit na Oslavové louce. Někdo tvrdil, že to byla tradiční oslava narozenin Sama Křepelky (v knize je popsáno Sama Zahradníčka, ale logicky usuzuji, že se jednalo o Samvěda Křepelku), někdo jiný tvrdil, že to byl den, kdy v roce 1420 rozkvetl Zlatý strom (ten strom, který Sam v krabičce se semínky dostal od Galadriel) a jiní zase, že to je elfí Nový rok.

V Rádovsku se dále slavil onen 2. listopad. Při západu slunce se troubilo na Roh z Jízdmarky (ten roh, který dostal Smíšek od Eowyn) a následovalo pálení ohňů a hodování. Tento svátek bylo výročí dne, kdy se na něj v Kraji poprvé zatroubilo roku 3019 (1419) - tedy když čtyři cestovatelé přijeli do Kraje a Smíšek svolával hobity k bitvě.

Další svátky, aby jich nebylo málo, byly oslavy narozenin. Hobitů bylo tolik, že v každé větší vesnici měl minimálně ob den někdo narozeniny, a tím pádem pořádal oslavy, na které zval spoustu svých příbuzných. Hobití zvláštnůstkou bylo, že o narozeninách dárky nepřijímali, ale dávali ostatním. Hobiti totiž sice dárky rádi dávali, ale ještě raději je dostávali a takhle měl každý hobit šanci na minimálně jeden dárek týdně.

Ovšem nedějeme si o těch dárcích nějaké přehnané iluze. Byly to povětšinou pamětiny, tedy věci, které ve skutečnosti nikdo nechtěl a které kolujovaly po všech hobitích rodinách tak dlouho, až skončily v Domě pamětin ve Velké Kopanině.

Narozeninové oslavy byly velice oblíbené, a pokud si ještě vzpomínáte na Hobita, oslavy Starého Brala a později ty Bilbovy byly prostě něco, na co se vzpomíná i po letech.

Malí hobitci

Tady si dovolím malou odbočku a krátkou lingvistickou debatu. Už několikrát jsem se přes komentáře s někým dohadovala, jak se vlastně hobitím dětem říká. Návrhy byly různé. Hobíťata, hobitčátka (ale tvar "hobitče" zní fakt blbě) a hobiťátka. Já osobně jsem za to poslední.

Mňo, ale abych toto dilema nějak rozřešila, začala jsem pátrat v knize. A trádá! Dle Tolkiena (nebo spíš překladu) jsou malí hobiti hobiťata. Jo, to by celkem šlo. Anglicky je to zřejmě "hobbit children". I tak se z toho dá elegantně vybruslit…