16/01/2015

O uspořádání Kraje

První část z mého hobitího výzkumu. Teď se budeme zabírat geografií Kraje. Většina údajů je zpracovaných podle Agrenostu. Nejdřív se v článku zaobírám čtyřmi čtvrtkami a dvěma markami, poté třemi nejvýznamnějšími městečky a nakonec i druhou a jedinou další hobití osadou - Hůrkou.

Tady na tom místě bych chtěla znovu vypíchnout Pollyinu práci a její mapu. Protože česká mapa NEEXISTUJE (kromě toho fousu mapy co je ve Společenstvu) a všechny anglické jsou jednak amatérské a jednak děsně nečitelné. Nějakou normální jsme vybíraly asi dva dny. A i potom byla dost fuška doplnit jména všech vesnic a potoků. Takže na tomhle článku prosím znovu a důkladně oceňte její práci :-)




Takže, jako první bych chtěla vyvrátit obecně rozšířený blud. Kraj není malý. Ani omylem ne. Ve skutečnosti je docela dost velký a žije v něm několik tisíc hobitů. Od západu k východu je široký asi 120 mil (190km) a od severu k jihu je dlouhý 150 mil (240km). Jeho rozloha tedy činí asi 36 000 km2, což je stejně, jako rozloha Moravy, Slezska a ještě celého Středočeského kraje dohromady! Kraj se dělí na čtyři čtvrtky a dvě marky. Tyto čtvrtky se nazývají Jižní, Východní, Severní a Západní. Středem a průsečíkem tří z nich (vyjma Severní) je Tříčtrvtkový kámen, který leží na Východní cestě u Povodí.



Jižní čtvrtka na severu hraničí s Východní a Západní čtvrtkou. Jejím nejsevernějším místem je Tříčtvrtkový kámen. Východní a jihovýchodní hranici tvoří řeka Brandyvína a na jihu tvoří hranici bažiny. Jižní čtvrtkou procházela i silnice oddělující se od Velké cesty a vedoucí k jihovýchodu až ke Kamenitému brodu přes Brandyvínu. Na severu do Jižní čtvrtky zasahují Zelené kopečky. Jižní čtvrtka je přibližně stejně osídlená jako Západní nebo Východní čtvrtky, které leží podél Velké cesty. Má teplejší podnebí, a proto je významnou zemědělskou částí Kraje. Je proslulá zejména jako oblast, kde se pěstuje nejlepší dýmkové koření. První hobit známý jako jeho pěstitel byl Tobold Troubil z Jižní čtvrtky. Nejvýznamnější vesnicí v Jižní čtvrtce jsou Dolany, Náprstkov pod Zelenými kopečky nebo Sáčkov (odkud pocházeli Pytlíci, kteří, cítíce se povýšeni nad ostatní hobity, so dali šlechtické přízvisko ze Sáčkova). Hodně zdejších hobitů jsou Statové (kteří se zde usídlili 1630). Jižní čtvrtka byla původním místem vzestupu Lota Pytlíka ze Sáčkova. Navázal tu obchodní styky se Železným pasem a podařilo se mu shromáždit významný majetek. Už před Válkou o Prsten měl v Jižní čtvrtce významnou základnu, což mu pak pomohlo s ovládnutím celého Kraje, když se prohlásil Šéfem. Také proto byla v Jižní čtvrtce nejsilnější posádka darebáků.



Severní čtvrtka hraničí se západní a východní čtvrtkou. Její nejjižnější cíp leží asi jedenáct mil severně od Tříčtvrtkového kamene a na jejím severním okraji se nachází Severní blata, která jsou jediným místem v kraji, kde je běžná trvalá sněhová pokrývka.
Nachází se tu Chrastný les a Severní cesta vedoucí směrem k Ovesnému dvoru. Někde dále na sever se nachází vesnice Dlouhá stráň, která byla domovem Severních Bralů. V Severní čtvrtce byla je vesnice Tvrdolín, odkud pocházela rodina Kšandičků.
Severní čtvrtka je ze všech čtyř čtvrtek nejchladnější a nejméně úrodná, a proto zřejmě také nejřidčeji osídlená.
Významně se zapsala do historie Kraje roku 2747, kdy byla dějištěm bitvy na Zelených polích.
Krátce před Válkou o Prsten Samvědův bratranec Jindra, který chodíval do Severní čtvrtky na lov, vypravoval, že na Severních blatech viděl bytost, která podle jeho popisu mohla být entem(nebo entkou :-))



Východní čtvrtka je na východě ohraničena řekou Brandyvínou, za níž se rozkládá Rádovsko, na jihu a jihozápadě Jižní čtvrtkou, na západě tříčtvrtkovým kamenem a na severozápadě Severní čtvrtkou. Část Východní čtvrtky na jihu podél Brandyvíny se nazývá Blata a liší se od zbytku Kraje tím, že tu žijí obyvatelé převážně statovského původu, kteří udržují některé zvyky považované ostatními obyvateli Kraje za podivné a mají poměrně blízko k Rádovským.
Napříč Východní čtvrtkou prochází Velká východní cesta, od Brandyvínského mostu na západ k Povodí a dál směrem k Velké Kopanině na Bílých vrších. Podél ní se nachází vesnice Bělobrázda a Žabovřesky. U Brandyvínského mostu odbočuje z Východní cesty menší cesta směrem na jih do Pařezova, Rákosin, Hluboče a Jiviny. V Pařezově dále odbočuje cesta na západ směrem do Bralska. Kousek od ní se nachází vesniceLesany.
V Bělobrázdě odbočuje z Východní cesty na sever cesta, která vedla přes Brodek do Zjizvených kopců, dále do Jezevčin a nakonec se napojuje na hlavní cestu do Severní čtvrtky, která odbočuje z Velké východní cesty mezi Žabovřesky a Povodím. Ještě dále na sever za Zjizvenými kopci se nachází vesnička Bludov.
Východní čtvrtka je poměrně zalesněná; rozkládá se tu oblast zvaná Zelené kopečky a dále na východ Zálesí. Právě tudy šel Frodo se svými společníky na odchodu z Kraje - částečně proto, že se chtěl naposledy projít známou krajinou, a částečně aby nevzbudili příliš mnoho pozornosti.
Kromě Brandyvíny protéká Východní čtvrtkou hlavní říčka Kraje - Voda - a na jihu říčka Krajánka, která tvoří hranici s Jižní čtvrtkou. Dále jsou známy dva potoky: Čemejřák a Pařezovský potok.



Západní čtvrtka je nejhustěji osídlená část Kraje. Na západě je ohraničena Dalekými vrchy. Na jihovýchodě hraničí s Jižní čtvrtkou. Na východě se rozkládá Východní čtvrtka a na severu hraničí se Severní čtvrtkou. Další významná městečka v Západní čtvrtce jsou také Bralův měšec a Hobitín. Ty menší vesnice jsou např. Malá Kopanina, Rozcestí, Bralova Vráž, Ouško, Povodí nebo Novosedly. Západní čtvrtka má docela členitý terén kromě Dalekých vrchů. Na její západní hranici se rozprostírají Bílé vrchy. Tady leží Malá a Velká Kopanina nebo Bralsko. Celkově je Západní čtvrtka asi nejvýznamnější ze všech čtyř čtvrtek, protože v ní stojí jak hlavní město Kraje Velká Kopanina, tak Bralsko, sídlo vladyků Kraje a nejbohatší hobití rodiny vůbec a v neposlední řadě i slavný Hobitín, který je slavný především kvůli tomu, že tam stojí Dno Pytle a sídlil zde Bilbo Pytlík.



Kromě čtvrtek ke Kraji patřily ještě dvě marky, připojené králem Ellesarem (Aragorn) někdy na začátku Čtvrtého věku.První z nich je tzv. Východní marka, neboli Rádovsko.

Rádovsko leží za Brandyvínou a se zbytkem Kraje je spojeno jen Brandyvínským mostem a Rádohrabským přívozem. Západní hranici tvoří řeka a východní Vysoké křoví - živý plot, který odděluje zemi od Starého hvozdu. Na jižním konci je místo zvané Koneckřoví a na severuRádovská brána, která ústila na Východní cestu poblíž mostu přes Brandyvínu. Hlavní vsí jsou Rádohraby, shluklé na svazích Rádovského kopce(ačkoliv pán Rádovska sídlí v Brandově, což je o trochu více na západ, přímo v Rádovském kopci), ale v Rádovsku se nachází i další vesnice, z nichž nejvýznamnější jsou Novohraby a Studánky.
Představitelem Rádovska je Pán Rádovska, jehož moc respektují i sedláci ve Východní čtvrtce, zejména na Blatech okolo Pařezova a Rákosin.
Vysoké křoví, chránící Rádovsko od východu, bylo vybudováno brzy po osídlení země. Rádovsko totiž bylo původně od východu nechráněné, na té straně však Brandorádi brzy zbudovali živý plot: Vysoké křoví. Vysadili jej před mnoha pokoleními a teď byl hustý a vysoký, protože byl soustavně udržován. Táhl se celou cestu od Brandyvínského mostu velkým obloukem, vzdalujícím se od Řeky až ke Koneckřoví (kde Opletnicevytéká z Hvozdu a vlévá se do Brandyvíny): dobrých dvacet mil z jednoho konce na druhý. Nebyla to ovšem dokonalá ochrana. Hvozd se na mnoha místech přibližoval k živému plotu. Rádovští po setmění zamykali dveře, a to také nebylo v Kraji obvyklé. V Křoví byl jen jeden průchod, který byl trvale zamčený a klíče měl jen Pán Rádovska.
V Rádovsku také vyrůstal Frodo Pytlík, předtím než jeho rodiče zahynuli a ujal se ho strýc Bilbo. Před svou cestou do Roklinky Frodo zakoupil dům ve Studánkách a prohlašoval, že se tam stěhuje, zatímco ve skutečnosti tajně odešel z Kraje přes Starý hvozd.
Hobiti z Rádovska se od hobitů ze čtyř čtvrtek liší v tom, že měli rádi vodu a jezdí na loďkách, někteří umí i plavat. Mezi jejich předky jsou hlavně Statové, takže se spolu s obyvateli Blat od ostatních hobitů liší i v tom, že některým z nich roste na bradě chmýří (vousy) a v deštivém počasí nosí trpasličí boty. V jejich řeči se také zachovalo mnoho podivných slov a jmen, která se jinde v Kraji nevyskytuje.
Když hobiti z Hůrky podnikali občas cesty do Kraje, jejich obvyklým cílem bylo právě Rádovsko, které tak bylo na hobití poměry o něco více v kontaktu s okolním světem. Ostatní hobité považovali Rádovské za podivíny a ztřeštěnce, ale nikdo, nikdo, si nedovolil cokoliv podotknout, pokud byl Rádovský Pán v doslechu.



Druhou z nich je Západní marka, připojena je Kraji roku 1452 Krajového letopočtu. Jedná se především o tzv. Věžové kopce. Na oněch kopcích - Emyn Beraid, stojí tři vysoké bílé věže. Hobiti tvrdí, že je postavili elfové a že z té nejvyšší z nich je vidět moře. Ale ještě nikdy tam řádný hobit nebyl, aby to ověřil. Věže byly postaveny králem Elendilem, když bylo na konci Druhého věku založeno království Arnor. Do jedné z nich, do věže jménem Elostirion Elendil umístil jeden z palantírů, který se ale od ostatních lišil, protože se s nimi nespojoval, ale hleděl dál na západ k ostrovu Tol Eressea.
Po připojení Západní marky ke Kraji se sem odstěhovalo mnoho hobitů, v čele s manželi Elanor Křepelkovou a Fastredem ze Zeleného Chlumku, kteří zde založili důležitý rod Hezounkové od Věží, který později přechovával nejdůležitější písemnost Kraje a možná i celé Středozemě, proslulou Červenou knihu.



Teď ještě pár slov ke třem nejvýznamnějším městečkům v Kraji.

Velká Kopanina- Velká Kopanina, ležící na Bílých vrších v Západní čtvrtce, je hlavní město celého Kraje. Starosta Velké Kopaniny byl tak často nazýván starostou Kraje a byl spolu s vladykou a pánem Rádovska jednou z hlavních autorit v zemi.
Velká Kopanina leží na hlavní dálkové trase, Východní cestě, a je tak důležitým obchodním centrem; jednou z významných tradičních událostí byl sváteční trh, konaný ve Velké Kopanině pravidelně každých sedm let (na kterém se volil starosta).
Ve městě se nachází několik významných institucí z toho mála, kolik jich hobiti potřebovali. Je tu velkolepá síň Radní nora, kterou používal starosta při spravování úředních záležitostí, hlavní poštovní úřad, a také dům pamětin, tedy muzeum (kam hobiti dávali všechny pamětiny, tedy věci, které nepotřebovali, které nechtěli vyhodit, ale které si ani nechtěl vzít nikdo jiný).


Bralsko - Rozkládá se v Západní čtvrtce kolem západní části Zelených kopečků na jih od Východní cesty. Jak název napovídá, patří mocnému a bohatému hobitímu klanu Bralů, kteří se po Starorádech stali vladyky Kraje.
Hlavním městečkem Bralska byl Bralův městec na Zelených kopečcích (který také patřil mezi nejstarší a nejvýznamnější obce celého Kraje). Tam se také nachází Velké pelouchy, historické sídlo rodu Bralů, ve kterém žije mnoho generací a mnoho větví široké rodiny pohromadě. Mezi další Vesnice Bralska patří Bílá studně nedaleko Bralova Městce a Bralova Vráž dál na západ. Velké pelouchy jsou pravděpodobně největší a nejokázalejší hobití sídliště vůbec. Tento podzemní labyrint byl vykopán do zvlněné stráně Zelených kopečků a pod nimi se prostírá Bralův Městec.
Na rozdíl od mnoha jiných významných hobitích rodin, které na konci Třetího věku už zdaleka nežily jen na svých tradičních rodových územích, Bralové byli známi svou soudržností a většina jich sídlila v Bralsku.

Hobitín - Hobitín je vesnice zhruba uprostřed Kraje, náležící do Západní čtvrtky. Leží po obou stranách říčky Vody, asi míli severozápadně od sousední vesnice Povodí. Oběma vesnicemi prochází Povodská cesta, která je spojuje s Velkou východní cestou na jihu. V Hobitíně se Povodské cesty také odděluje další cesta, která po mostě překonává Vodu a vede do vesničky Záhoří na severu.
Na severní straně nad vesnicí dominuje krajině výrazný Hobitínský kopec, místními zpravidla nazývaný prostě Kopec. V tomto kopci se nachází luxusní hobití nora zvaná Dno pytle, která byla sídlem rodiny Pytlíků; nejslavnějšími obyvateli byli Bilbo a Frodo. Na úpatí Kopce pod Dnem pytle leží Pytlová ulice se třemi norami. Kromě nor ale velkou část obydlí v Hobitíně tvoří také domy, zvláště v rovině podél Vody. Jednou z výrazných budov je Pískařův mlýn na severní straně Vody hned u mostu. O něco dále na sever, podél levé straně cesty stojí Stará sýpka. Vesnice má také svou vlastní poštu.
Hobitín byl těžce zasažen během vlády šéfa: Loto Pytlík ze Sáčkova se usadil v Dně pytle, které koupil od Froda, a také koupil Pískařův mlýn, který brzo zboural a na jeho místě postavil nový a větší. Nechal také zbourat Starou sýpku a na jejím místě postavit nevzhledné baráky, z Pytlové ulice udělal lom a okolí Dna pytle nechal zastavět kůlnami. Hobitín se stal místem silné posádky Darebáků a později se tu také usadil sám jejich vůdce Šarkan - Saruman. Když byli Darebáci poraženi v bitvě u Povodí, dorazili vzbouření hobiti do Hobitína, který se tak stal dějištěm poslední smutné události Války o Prsten, smrti Sarumana.
Po válce byly všechny škody postupně odstraněny. Ve Dně pytle se usadil Sam Křepelka a Hobitín se ze všech částí Kraje nejvíce těšil z výsledků jeho práce s využitím daru od Galadriel. A také právě v Hobitíně byl (na místě poraženého stromu na Oslavové louce) zasazen jedinýmallorn (strom, který rostl v Lorienu) mezi Mlžnými horami a mořem.


Hůrka
Ještě musíme zmínit druhé (a jediné) velké sídliště hobitů - Hůrku. (Statové u Anduiny pravděpodobně v té době už vymřeli a usídlili se jen ve starých Rohanským pověstech (což vysvětluje fakt, že Eomer znal hobity jako "mužíky z pohádek"). Takže Hůrka.
Hůrka byla velice ojedinělá tím, že v ní žili lidé a hobiti pohromadě. Vesnice byla postavená kolem obrovského kopce, přičemž lidé žili (dle důležitosti) kolem něj a hobiti uvnitř něho :-). Kolem osady byl hluboký příkop a kolem živý plot, v němž byly dvě brány, které hlídal vrátný. Nejdůležitější institucí v Hůce byl hostinec u Skákavého Poníka, kde se scházeli všichni poutníci těch krajů.
Hůrka a Kraj ale musí mít, ač na to nevypadají, neuvěřitelnou důležitost. Vemte si, že potomci Gondorských králů neměli po mnoho generací na práci nic jiného, než hlídat bezpečí Hůreckých a Krajanů (za cenu velkých ztrát). A hobiti a lidé o tom ani nevěděli…
Dle mého je Hůrka jedna z nejdůležitějších vesnic v celé Středozemi, o čemž svědčí i to, že několik nejvýznamnějších dohod a událostí se odehrávalo právě u Skákavého Poníka.

8 komentářů:

  1. Skvělý článek a hlavně krásné obrázky! O Kraji si vždycky něco ráda přečtu, na Tolkiena nedám dopustit :) Zrovna už poněkolikáté čtu Hobita a pak se chystám na Pána prstenů :) A k tomu ještě na tvou skvělou povídku :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ach.... to je tak naprosto úžasné!!!! Udělaly jste obě dvě obrovský kus práce, která by rozhodně neměla jen tak zapadnout. Je to naprosto neskutečné, co všechno o Kraji nevím! Už první odstavec mi naprosto vyrazil dech- Kraj přece nemůže být TAK velký!!!! A to povídání k jeho jednotlivým částem- NEUVĚŘITELNÉ!
    Strašlivě moc se těším na další části!
    (Ale měla bych jednu prosbu- nešlo by sem tu mapu Kraje dát ještě o trochu větší? Jsem slepá jak krtek a některé věci prostě nedokážu přečíst... )

    OdpovědětVymazat
  3. Holky vy jste naprosto úžasné! Aredhel má pravdu, tohle se rozhodně musí expandovat do světa... (a začnu tím, že si vytisknu Pollyinu mapu kraje vyvěsím na zeď...) Opravdu, mohla by ta mapa být větší?

    OdpovědětVymazat
  4. To je úžasný! :)
    Je to skvělej článek a boží mapy! :)

    OdpovědětVymazat
  5. To, že kraj není tak malý jak vypadá, jsem věděl, ale zaujala mě spousta jiných věcí. Subjektivně mi přijde strašně vtipný ten hobití triumvirát (starosta, vladyka a Pán Rádovska), protože mi přijde, že skvěle odpovídá byrokratické vychytralosti hobitstva.   

    OdpovědětVymazat
  6. Dámy, tleskám. Tohle bych nikdy nesesmolila. A vy to máte ještě tak dlouhé. Klaním se.
    A myslím, že pokud byste toto předvedli našemu zeměpisaři, byl by z vás také nadšen.

    OdpovědětVymazat
  7. [2]: Jo, ta velikost mě taky dost překvapila. Ale když si vezmeš, že Frodo, Sam a Pipin šli do Studánek víc než čtyři dny...[3]: Domluvíme se s Polly, jak to udělat. Šlo by jí rozkouskovat na xy maličkých částí a ty sem postupně nastrkat, ale celá se sem nevejde.[5]: Jo jo. O tom bude řeč později, ale je skvělé, že ze všech tří má v době míru a blahobytu asi největší moc Pán Rádovska, který bydlí úplně mimo Kraj.

    OdpovědětVymazat
  8. Přeji krásný dobrý den, Vaše mapa je naprosto úchvatná a také bych ji rád získal v papírové podobě, kde bych všechno přečetl. Nabízím téměř jakoukoli úplatu, která je možná. Moc prosím a smutně koukám .

    OdpovědětVymazat