Třetí rok na blogerském nebi

Dnes je 28. března a to je datum pro nás velmi důležité - datum jakýchsi "narozenin" blogu Mittalmar. A s tímto datem přichází i tradiční článek - shrnutí roku minulého a pár příslibů do budoucna. A že toho je! Hobit by neřekl, kolik se toho může za pouhých 365 dní stát.

---

Opět byl, logicky a tradičně, prvním článkem pomyslného nového roku text shrnující vše, co se stalo v druhém roce fungování Mittalmaru - Druhý rok na blogerském nebi.

Přišel duben. A první duben je datum natolik významné, že jsme vydali speciální aprílový článek - Hobití bulvár. V komentářích pod článkem jste žádali o druhé vydání... třeba se i dočkáte, přeci jen, první duben je nedaleko. Dále vyšel poslední díl Láska chutná po jablkách. Z košíku povídkového jste se mohli pokochat ještě audio - povídkou Hobití lekce, nahranou na Novoroku 2016. A Novoroku se věnovaly i dubnové další články. Reportáž byla tentokrát rozdělena na tři díly. První, druhý a třetí. Protože ale nemůže být celý měsíc jen textový, čekala i pořádná porce Smíškovských obrázků. Tedy Bylináře (I a II), obrázků nejrůznějšího bejlí, které Polly nakreslila na skautském táboře. A svůj článek zde měla i Falko. Jednalo se o záznam jejího referátu o její nejoblíbenější zpěvačce, který měla na hudebku do školy. A tou zpěvačkou byla Doubravka. A možná nejdůležitějším článkem se ukázal text zvaný Status quo, pojednávající o našem vztahu k elfům. Jak moc se toho změnilo! Kolik moc nám dokázal i Jeremiáš, který nejenže v březnu opustil svůj starý blog Anekron, ale v dubnu také povídkou zvanou Společenstvo, epilogem kapitolovky Oheň a slzy definitivně ukončil činnost svého blogu Anekron 2. Čest jeho památce.

Květen, měsíc Oslavy vykvetení Mallornu a prvního z rozhovorů. Jak jsme totiž ohlašovaly, začaly jsme dělat projekt středozemských rozhovorů. A první, koho jsme o toto požádaly byl Boža. Tak jsme se jednou sešli na Náměstí Míru, vytasili se s nahrávacím zařízením a začali si povídat. A výsledek jste si mohli díky Ahově pilné práci poslechnout a díky Pollyině pilné práci přečíst. Zároveň se na blogu udála jedna Velká změna - a tím byl příchod naší milé Tani do autorského kolektivu tohoto zeleného blogu. A s tím bylo svázané i vydání druhé části Liebsterg Blog Award - jakéhosi virtuálního blogového dotazníku, kde jste se tentokrát mohli něco dozvědět o Tani a Pomněnce. Tani se také ihned ujala práce. Jejím prvním článkem byla, symbolicky, ukázka obrázků - tentokrát portrétu několika členů Bralovské rodiny. Z tématu obrázkového můžeme zmínit i Pollyiny legendární Rodokmeny. Všechna čest. A že se činila i Pomněnka můžeme vidět na její miloučcé povídce Zeleninové příhody mladých hobitů. Kdo nemá chuť na salát? Irith se může v květnu prezentovat povídkou Nepochopím. První hobití povídka s trpasličí asistencí, vyprávějící o Gloinovi a jeho synovi Gimlim. Kromě tvorby prozaické jste si ale mohli v květnu poslechnout i nějaké to neumělé veršotepectví. Tedy písničku Vyjedli, vyjedli. No a samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na reportáž z letošní Oslavy zničení Prstenu (I a II). A poslední článek, shrnutí toho, co jsme několik týdnů zveřejňoval na fb - povídání o tom, kterak založit soutěž.

V červnu bylo vydáno celkem deset článků. Dosti významné místo v tom zaujímaly povídky. Úvodem tedy Tanina povídka - melancholická Napůl ztracená. Jako většina Taniných povídek, i tato je poměrně depresivní a pojednává o Frodovi. A o jeho krásné budoucnosti, co je napůl ztracená. Další Taninou povídkou je Nezapomenout. Tato povídka je, dle názorů mnohých, Tanino absolutně nejlepší dílo. Z některých narážek až mrazí a pokud nemáte zrovna náladu na dobrou náladu, dalo by se říci, a naopak máte rádi temné chmury a nejasná tušení, je toto to pravé pro vás. Irith pak vydala svou povídku Pět růžových kvítků. Povídku, která předznamenala některé další povídky a zejména Irithiino experimentování s časoprostorem děje. Pojednává o vztahu Sama a Růži. Ale protože povídky nemusí být jen psané a Novorok byl v tomto ohledu plodný, poslechnout jste si mohli i audio Osudovou chybu. A zapomenout nemůžeme ani na první část našeho dlouhodobého a poněkud k ledu uleželého "projektu" - Kozkův tajný deníček. Aneb stýskalo se vám po Kozkovi, Kořenovi a dalších? Také jsme zveřejnili druhý rozhovor. Tentokrát rozhovor s Fallon. A protože o nás zřejmě stále ještě víte málo, upsaly jsme se do dalšího "tagu" - tentokrát do Já obrazem, kdy jsme měli vystihnout na jediné fotografii vše, co nás vystihuje. To byl poněkud dlouhý a úmorný úkol, ale nakonec se nám zadařilo. A aby toho nebylo málo, Irith zveřejnila svou Středozemskou sbírku suvenýrů a kuriozit. Sbírkou kuriozit by se dal nazvat i článek Ve znamení Gluma. Tedy další z našich oblíbených postřehových článků. No a z šuplíku umělcova štětce jste se mohli pokochat Pollyinými Klauzurami. Což mi připomíná... kdo Polly donutí ty obrázky poslat Monaghanovi, má u mě dárešek a velké významné červené plus.

Červenec byl měsícem velkých změn, u kterých byla šance, že právě teď napáchají malé škody. Rozhodly jsme se totiž kompletně překopat celý blog. Na starost si to vzala Pomněnka a Polly. A vydařilo se jim to perfektně. Několik týdnů plánovaly, kreslily mapy, ladily rozcestníky a zadávaly další a další obrázky na rozcestníky, kterých se mistrovsky ujala Polly s Tani. Ostatně vše o změnách, těchto i mnoha dalších, se můžete dočíst v článku Jak se dělají změny. Prosím minutu úcty Polly, Pomněnce a Tani, které opravdu odvedly obrovský, neuvěřitelný kus práce. Jak se dělají rozhovory byl článek s podobným názvem, ovšem tentokrát pojednávající o našem projektu Středozemských rozhovorů. No a i když byl červenec na statistiky měsícem co se týče vydaných článků nejúspěšnější, jiných než čistě rozcestníkových artiklů jste si mohli přečíst jen pár. Z úvah by stály za zmínku Radostiny - článek o slavnosti, která se odehrála na začátku července a která má pro nás všechny naprosto speciální význam. Středozemské úvahy - Neschopnost vladyků Kraje byla první ze "Středozemských" úvah, pojednávajících o tom, k čemu vlastně byli a jakou reálnou moc měli vladykové Kraje. Do stejné rubriky by se dal zařadit i překlad Tolkienova dopisu číslo 27. Existuje jen pár útržků z Tolkienovy korespondence, vyprávějících o hobitech. A tento dopis je jedním z nich. Polly se svou Středozemskou sbírkou byla druhá, kdo odtajnil co všechno se u ní doma dá najít za trofele a kuriozity se Středozemskou tématikou. A poslední článek byl písňový. Zloděj u draka je jedna z našich nejstarších písní. A teď dostala jako první nový kabátek - novou nahrávku i video. Video je možná zajímavé tím, že ilustraci k němu kreslila, kupodivu, Irith.

Protože o prázdninách jsme moudře stáhli frekvenci vydávaných článků, v srpnu jich bylo opravdu málo. Rozhodně ale dominovaly reportáže. První reportáž byla z pera Tani a pojednávala o její návštěvě Skotska. Můžete pro zajímavost porovnat se starší reportáží od Irith (první reportáž na blogu). Je zajímavé sledovat návštěvu těch samých míst z dvou různých perspektiv. Irith pak vypávěla o cestě mnohem jižnější. O návštěve Itálie a hlavně města Ravenny, předobrazu Minas Tirith. Reportáž má tři části. Zde, zde a zde. A Polly zveřejnila i jakousi reportáž o tom, jak u nich ve skautu probíhala etapová hra na téma Úžasná Zeměplocha. Pokud plánujete velkou hru pro děti, rozhodně se inspirujte! Seznam povzbudivých hlášek a citátů ze Společenstva Prstenu byl výsledek Irithiny přípravy na tábor, kde po Černých jezdcích měla metat míčky společně s nějakou hláškou. Tak třeba nějaké citáty pomohou v těžkých chvílích i Vám. Druhá ze série úvah se zabývala tím, co by se stalo, kdyby Pipin nebyl členem Společenstva. A prognózy se pro Středozem nevyvíjely zrovna nejlépe... A naposledy, velká změna a posun, Mittalmar se stal blogem facebookovým. Tak dlouho jste do nás hučeli, až jsme si tu stránku tedy založili. Pomohlo to nějak?

V září se opět uskutečnila jedna z našich pravidelných akcí - Den všeho hobitstva. A jako každý rok i letos tomu předcházela Výzva k 22. září. Svou Středozemskou sbírku nám v tomto měsíc představila Pomněnka. A protože se na přelomu července a srpna uskutečnil tábor Vlaštovky s tématem Společenstva Prstenu, byl čas i na reportáž. Tábor byl naprosto úžasný, rozhodně hřeb celého roku. Reportáž tentokrát psaly napůl Irith s Polly a přečíst si ji můžete zde, zde, zde a zde. Také jsme s v září zveřejnily překad Tolkienova dopisu číslo 214, snad nejdůležitější části korespondence, týkající se hobitů. Překlad byl náročný, ale hodně pomohl starý překlad od Lucky Štípkovské. A Den všeho hobitstva je třeba pořádně oslavit, že? Čím jiným než tak unikátním dopisem? Hodně přepisování také vydal rozhovor s Bardětem, který byl vydaný právě tento měsíc. A jako vždy, onoho přepisování se s obdivuhodnou trpělivostí a vytrvalostí zhostila Polly. A abychom měly i něco z čistě vlastní tvorby, přišel čas zveřejnit povídku Perly nepláčou. Tato povídka pojednává o Frodovi a jeho odhodlání porazit Mohylového ducha. Povídka je zároveň prvním ze série jakýchsi povídkových experimentů. Kam až se dá dojít s prolínáním časových rovin? V poněkud odlehčeném duchu se oproti tomu nesl článek o našem prvním oficiálním Fanklubu. Škoda že svou činnost už jaksi ukončil... A poslední z informativních článků se zabýval souhrnem událostí, které se přihodily o prázdninách a pak hlavně o letošních Bilbovkách. Irith byla oficiálně zvolena Dámou z Rady Společnosti přátel Díla pana J.R.R.Tolkiena (tolkien.cz). Irith zahájila svou činnost tím, že celé jejich stránky kompletně překopala a upravila k obrazu svému. A od té doby se stará o náplň webu, píše články a prostě se snaží hlásat osvětu všemi možnými způsoby :-)

Říjen se nesl ve znamení reportáží a upoutávek na akce. A že jich bylo! První samozřejmě reportáž ze Dne všeho hobitstva. Ten byl letos obzvláště vtipný, nezapomenu na zoufalý výraz Matěje Aragorna ani na výraz těch ubohých rodičů, když jsme se jich zeptali, které dítko je Bilbo. No a den narozenin páně Pytlíkových, to se přeci nedá oslavit jen takhle najednou. To se musí odehrát i Bilbovky. A právě reportáž z této nezapomenutelné akce si můžete přečíst zde. Datumem narozenin, 22. zářím, jsme také ukončili soutěž O Gondorský semenáček. Vyhlašování pak muselo počkat až do TolkienConu. Rozjeli jsme i předběžné info k letošním Vánocům ve Středozemi. Umíte si už někdo představit advent bez pravidelné dodávky čerstvých povídek a obrázků? A upoutávky se také dočkal Ennorath neboli pravidelné setkání příznivců Tolkienova díla. Toto setkání se opravdu uskutečňuje a myslíme, že se těší i docela velké oblibě. Přijdete příště i Vy? No a reportáží by se dala nazvat i konečně zveřejněná nahrávka našeho prvního "koncertu", který proběhl na OZP 2016. Pásmo Pán Prstenů v podání Mittalmaru... no neposlouchejte to :-) Nahrávky se také dočkal referát na Pána Prstenů v podání Irith. Sestříhání a upravení na nějakou alespoň maličko poslouchatelnou verzi trvalo dlouho. Tak snad alespoň výsledek pobavil. Z obrázkového spektra zveřejnila Tani své dva Skicovníky. Skicovník I a II. A 31. říjen oslavila povídka Noční můry se Samem Křepelkou v hlavní roli.

Listopad byl ve znamení začátků a rozjezdů. Zveřejnily jsme Adresář - pokus o jakési "seznámení" lidí, kteří by se chtěli potkat s dalšími bytostmi, postiženými fenoménem zvaným Středozem. Zároveň také byla nadnesena idea vytvoření Blogu pro neviditelné pisálky, protože nás jaksi znechutil stav veřejné české fanfiction scény. A také byl zveřejněn úvod k dlouho psané kapitolové povídce - Tři sestry. Jako poslední svou Středozemskou sbírku vydala Tani. A tyhle "reportážoidní" články dovršily Postřehy ze tří světů, sestavené Polly. To je tak, když chodíte s očima otevřenýma a foťákem vždy připraveným k činu :-). Abychom se celou dobu nezabíraly jen textem psaným, Tani zveřejnila další stránky svého Skicovníku. A následovaly audio nahrávky. Jako první bychom asi měly zmínit nahrávku písničky Gandalfovy počty. Obrázek nádherně zpracovala Tani. Příběh rohu je dramatické zpracování divadla, které jsme předváděly loni na Volání Rádovských jako dárek pro Polly. A nakonec Rozhovor s Doubravkou, která je mimochodem i autorkou většiny fotek z Příběhu rohu. Listopad byl opravdu plodný měsíc.

V prosinci probíhaly Vánoce ve Středozemi. Ty letošní byly v mnoha ohledech výjimečné. A to zejména kvalitou povídek. Doufáme, že to není jen náš dojem, ale zdá se nám, že úroveň se každým ročníkem zvyšuje a texty jsou lepší a lepší. Opravdu musíme říct, že některé texty jakožto i obrázky jsou naprosté skvosty. Tak jen držet palce na příští rok! Kromě tradičních adventních povídek byla vydána i povídka Silvestrovská - Bílá rada. A také pozvánka na letošní TolkienCon 2017. Ten byl daleko, daleko sofistikovanější než loni, alespoň co se naší režie týče. A také dal mnohem více práce. A, stejně jako loni, naše díky patří Laisi Finwen, která nám toto celé umožnila.

Úvodním článkem roku 2017 bylo, jako obvykle PF 2017. Jako loni, i letost bylo v režii Irith a Falka. A jestliže loňské bylo laděno do hobitích barev, to letošní bylo spíše modré. Dále jsme na blogu opět udělaly další velké změny. Všechna čest patří Pomněnce a Polly. Tyto změny byly neviditelnější než ty červencové, ale o nic méně důležité. Čas od času je prostě třeba udělat si na blogu pořádek. Také se uskutečnila slibovaná akce - TolkienCon a v rámci něj i vyhlášení soutěže O Gondorský semenáček. Doufáme, že se Vám soutěž líbila a budete nám naklonění i nadále. Také byly vydány dvě naše písničky. První z nich jsou Skřetíci z Mordoru. Naše mezi publikem snad nejoblíbenější píseň, která se mimochodem objevila v obou pásmech, v Pánovi Prstenů i v Hobitovi. Velmi zajímavě pojatý obrázek nakreslila Tani. Druhou písní byly Stříbrné lžičky. Lobeliin lament nad nespravedlností světa. Obrázku se zhostila Irith. Tani ovšem v čerstvé zásilce obrázků nezahálela a zveřejnila dokonce dva své Skicovníky. Skicovník IV. a V. Ale protože by bylo značně monotématické, pojednat celý jeden měsíc jen na nahrávkách a obrázcích, čekaly Vás i články prozaické. Tani a Má představa ráje je prvním líčením, které kdy bylo na blogu vydané. Je to s podivem, protože Středozem si o toto zpracování doslova říká. Ale vždycky někdo musí být první a teď to byla Tani. A Irith vydala svou kapitolovou povídku Tři sestry. Tři kapitoly, které se dají číst i samostatně, ale navazují na sebe a dohromady skládají ucelený příběh. Příběh o odvaze, která nesmí být zapomenuta ale i o tom, že někdy je lepší jít dál a zapomenout na minulost. Povídka byla přijata velmi dobře a objevily se i hlasy, že se jedná o Irithino vůbec nejlepší dílo. Příběhy rozpustilé Mirabelky, klidné Donamiry i moudré Beladony čekají!

Únor se nesl pod taktovkou Tani a jejích povídek a také reportáže z Tolkien Conu. Tolkien Con byla skvělá akce, troufám si říct, že byl lepší než Con předchozí. Zvládli jsme udělat Elfohobití koutek, zvládli jsme mít vyhlášení Semenáčku a Irith i svou přednášku na téma Hobitosloví. A i když tyto reportáže rozfoukaly mnoho emocí, doufáme, že příští rok se s vámi opět budeme moci setkat na této skvělé akci v jedné konkrétní místosti označené jako Elfohobití koutek. Reportáže si můžete přečíst zde, zde a zde. Fotky jsou jen sporadické, protože někteří (velcí) lidi jsou prostě zoufale nespolehliví. První z únorových Taniných povídek se nazývala Nenávist a strach. Pojednává o Středozemi takové, jaká by mohla být. A o jejích obyvatelích takových, jací by mohli být. Povídka je, jak je ostatně u Taniných povídek zvykem, docela temná. Ale rozhodně má své nepopiratelné kouzlo. Druhou povídkou je Opora. Povídka depresivní, krásná, smutná i nádherná. Frodo vzpomíná na své přátele a uvědomuje si, že musí být sám. Nic jiného mu nezbývá. Nesmí je vystavit nebezpečí, které je jen jeho osudem. A do třetice všeho dobrého Bratři. Povídka z naprosto jiného soudku s naprosto jinými postavami. Velmi zajímavým pohledem se staví k Melorově zradě a obrácení na špatnou stranu. Kromě povídek vyšla i první část Irithina dávného "projektu" - seznamu všech kdy existujících hobitů. Jako první vyšel článek zaměřující se na Braly. Pamatujete si, jak jsme zveřejňovaly úvahu o blogu pro neviditelné pisálky? Úvaha došla svého naplnění. A nám bylo tak v únoru ctí vám představit Quentaro. Adresa tohoto blogu je http://quentaro.blog.cz/ . Zatím to vypadá že blog zemře a zapadne v propadlišti dějin. Záleží jen na Vás, jestli ho tam tak necháte nebo se s tím rozhodnete něco dělat. A nakonec úvaha Prokletí? Nejdiskutovanější článek poslední doby, který vzbudil mnohé emoce. Ohlasy na něj nám chodily i do meilu a rozhodně se dá říct, že Středozemské vody rozvířil více než úspěšně.

A nakonec březen. Měsíc, ve kterém se konečně zveřejnila reportáž z Oslavy vykvetení Mallornu, téměř rok staré slavnosti. O tom, jak tato slavnost probíhala, si můžete přečíst zde, zde a zde. Reportáže se mistrovsky zhostily Polly, Tani a Pomněnka. Fotky pak (jak je nutné poznamenat) dodala i s popisky Irith. To aby si někdo nemyslel, že takové poznámky a glosy mají ostatní tři hobiti... A také byl zveřejněn zatím nejdelší rozhovor, rozhovor s Danielou Binderovou. Ten vydal dokonce na tři články zde, zde a zde. Ale zato jsme si ho parádně užily. A protože březen je měsícem oslavy zničení Prstenu, bylo nutné samozřejmě vydat i upoutávku na to, na co se z dílny Mittalmaru můžete těšit na letošní OZP. A nakonec Almanach prvního ročníku soutěže O Gondorský Semenáček. Brožurku, obsahující všechna díla, která do soutěže došla. A tím by březen končil. Ještě dodáme, že o víkendu 25-26. proběhla Oslava zničení Prstenu, další ze skvělých akcí.

Jako každý rok i letos se na tomto místě hodí pronést několik poděkování. Předně bychom chtěly poděkovat všem porotcům soutěže O Gondorský Semenáček, jmenovitě Daniele Binderové, Laisi Finwen, Bagrovi a Rioli, kteří se obětavě pustili do tak těžkého úkolu, jakým vyhodnocení vítězů nepochybně je a dokázali přejít všechny naše pády a pochybení. Děkujeme.

Dále je toto místo vynahrazeno i těm, kterým jsme předtím neděkovaly. Kteří tu s námi nejsou od začátku, ale připojili se, tak říkajíc, v průběhu. Tím někým rozhodně je skvělý ent Neklan, s naprosto dokonalými komentáři jakožto i další psanou komunikací, nezkrotným nadšením pro věc a opravdu velkým literárním talentem. Děkujeme za každý Tvůj komentář, díky kterému máme den hned krásnější.

Také Aegeri, "sinda z lesa" s její obrovskou energií a nadšením. Absolutně nechápeme, jak jsme o Tobě mohly tak dlouho nevědět, jak jsme se mohly míjet. Nicméně jsme rády, že jsme Tě poznaly. Děkujeme za nadšení, vždy dobrou náladu, dokonalé hlášky a samozřejmě nádherné obrázky

A samozřejmě obětavý Entony, "skřet pro všechno". Úpravou stránek tolkien.cz počínaje a výrobou váčků konče :-)

Naše díky patří i mnohým dalším. Všem, díky kterým tento blog a vlastně všechno okolo Mittalmaru vzniká. A hlavně, pro koho vzniká.

A ještě trochu statistik. Tento rok bylo vydáno 149 článků, z čehož ale 16 článků tvořily rozcestníky. Nejvíce článků bylo vydáno v prosinci a to 26. Následují červenec a leden se sedmnácti články, což ovšem bylo způsobeno již zmíněnými úpravami blogu. Nejméně článků bylo vydáno v srpnu a to osm článků, což bylo způsobeno sníženou frekvencí vydávání. Průměrně bylo vydáno okolo 10 článků za měsíc. Tendence snižování počtu článků tak dále působí, předloni jich bylo 191, loni 155 a letos tedy 149.

Nejvíce komentářů, a to devatenáct měl článek Hobití bulvár a Vánoce ve Středozemi 2016. Na druhém místě s osmnácti komentáři je úvaha Prokletí? a na třetím místě propozice O Gondorský semenáček se sedmnácti komentáři. Jen pro porovnání, nejkomentovanějším článkem vůbec jsou Vánoce ve Středozemi 2015 s 28 komentáři.

Nejnavštěvovanější den byl zřejmě 28. leden, kdy k nám na blog zavítalo 84 lidí. Což je oproti loňskému maximu (56) opravdu nárust. Na druhém místě je 18. únor se 72 návštěvníky. A návštěvnost stále roste, průměrně se tu denně objeví kolem čtyřiceti, padesáti návštěv, málokdy přitom jdeme pod třicet. Děkujeme!

A nakonec ke statistikám na facebooku. Naše facebooková stránka má celkem čtyřicet příznivců a stránka Semenáčku dokonce 69.

A co dál? Chystáme druhý ročník Semenáčku a máme slušně rozjeté nejrůznější projekty. Rozhovory, Ennorath, Quentaro a mnohem, mnohem více. Příští rok ovšem budou tři z nás maturovat a ta čtvrtá dělat bakalářku, takže můžete zřejmě počítat s lehkým utlumením aktivity.

Rozhodně nám držte palce.

Doufáme, že Mittalmaru zachováte přízeň i nadále.

Loučí se s Vámi,

Irith Zimostrázová, Polly Pantoflíčková, Pomněnka Brandorádová a Tani