Oslava vykvetení Mallornu 2016 - Pátek

Téměř po roce nastává čas na vydání reportáží. A to všech těch, na které jsme zdánlivě "zapomněly". A začínám Oslavou vykvetení Mallornu - jarní oslavou, která se odehrála 6. - 8. května minulého roku u Pomněnky v Brně.

Dočtete se jaké barvy dokáže nabrat Tanina pleť, co to je udělat v jedenáct večer pizzu ve skautské klubovně, nebo jaké všechny postřehy lze v takové klubovně najít.

---

V pátek jsem nemusela do školy, takže jsem do Brna dorazila už v jedenáct. Na autobusovém nádraží jsem se setkala s Aredhel, se kterou jsem pár minut musela počkat na Pomněnku, která se opozdila. Důvod zdržení nás obě dvě s Aredhel vyděsil. Pomněnka nám totiž oznámila, že řešila problém s mailovou korespondencí a není jisté, jestli budeme mít dnes večer vůbec kde spát. S Aredhel jsem zbledly, ale věřily jsme Pomněnce, že to nějak vyřeší. Po tomto oznámení jsme ještě jely zařídit pár věcí a nakonec zašly na pizzu do menzy. Objednaly jsme si čtyři druhy sýra a tuňákovou, protože jsme jí s Pomněnkou ještě neměly. Jaké bylo naše překvapení, když jsme místo tuňáka měli na pizze brusinky, asi si dokážete představit jak moc jsme byly překvapené. Pizzu jsme nicméně ochutnaly a naznaly, že není tak špatná. Shodly jsme se na tom, že lze její chuť přirovnat ke svíčkové, takže je to od teď svíčková pizza.

Po obědě jsme se vydaly do Pomněnčiny nory, kde jsme si pustili písničky a klasicky blbly. Aredhel nám k tomu předvedla její pověstný tanec. Tady jsme se také dozvěděly, že problém s naším ubytováním je vyřešen a všechny jsme si oddechly. Když nadešel ten správný čas, vydaly jsme se do blízké skautské klubovny. Najít jí nebyl problém, ale dostat se dovnitř byl oříšek. Nejdřív jsme musely najít klíče. Bylo nám řečeno, že se nachází pod dlaždicí, která je pod jakousi větrací rourou. Takových dlaždic tam samozřejmě bylo víc a nám se klíč podařilo najít asi až na čtvrtý pokus. Další úkol- otevřít. Tohoto zapeklitého úkolu se hrdinně chopila Pomněnka. Klíčů bylo přes deset a samozřejmě pasoval až ten poslední. Další problém byl s jakým si otvíracím fíglem, se kterým jsme se později setkaly i v roverské místnosti. No, otvíráním jsme tam strávili asi deset minut. Nakonec jsme zdolaly i děsivý bezpečnostní systém a dostaly jsme se dovnitř.

(Ťuťu chobíti...)

(Frodo Pytlík osobně)

Klubovna byla pěkná a útulná. Odložily jsme si tam věci a vyrazily pro ostatní o něco dřív, abychom jim taky mohly koupit pizzu. Ale to bychom to nemohly být my, abychom se nezakecaly v parku u filozofické fakulty, kde Pomněnka prohlásila, že jsem bělejší než bílá- to jsem na tom až takhle blbě?

Nakonec kvůli zpoždění z pizzy sešlo a my se urychleně vydaly k autobusovému nádraží. Tam už na nás čekaly ostatní.

Společně jsme se dopravily do srubu. Cestou jsme diskutovaly nad cenou jízdenek( že v Praze jsou např. nejdražší jízdenky). Než jsme dorazily do klubovny, procházely jsme parkem zvaný Lesná, kde nám Pomněnka udělala komentovanou prohlídku. Samozřejmě se to neobešlo bez typického "Yavanno, a co je tohle…?".

Konečně jsme dorazily do srubu a hned tam objevily několik fantazáckých postřehů.

Po vybalení šly některé z nás nakoupit pizzy. Za nedlouho se vrátily a my jsme se hladově pustily do pečení pizz. Jenže zapnout ten morgothův vynález jménem trouba bylo nemožné. Po víc jak půl hodině čtení návodu, točení čudlíky a prošení jsme to vzdaly a šly ty pizzy ohřát do Pomněnčiny nory. Chudák její babička. Musela z nás být vyděšená. Mezitím co šly ostatní hřát pizzy, my jsme se pustily do středozemského scrabblu. Funguje to jako normální scrabble, jenže je v runách, takže ho musíte hrát s tahákem v ruce( pokud nejste trpaslík nebo Elrond). Z našeho snažení vznikly takové lahůdky jako chobít či Grimá. Potom jsme se s Irith rozhodly, že zlochtáme Polly. Ta potom ve spacáku dělala housenku.

(Na něěěěěj!)

(Je to plyšové, je to fotogenické, co je to?)

(Temný Triumvirát aktuálně přesedlal do bílého...)

(... a náš psinec (ještě jeden pejsek chybí, ten fotící))

Kolem půl desáté večer se konečně všechny pizzy dopravily do klubovny a my se zdárně najedly.

Bylo už dost pozdě, takže šla potom většina z nás spát. Ostatní si tradičně povídaly.