Toulky hobití historií pokračjí. Tentokrát franckou dynastií Pipinovců. V první části budu mluvit o Poipinu LandenskémA Pipinu Herištálském. Pokračovvání v druhé části.
Pipin I. Landenský (starší)
Tady to bude trošku hodně zmatené. Celý příběh jsem po kouskách vytahala z jakési kroniky, ale asi to nedokážu vysvětlit příliš srozumitelně. Alespoň to zkusím.
Takže, Pipin první se narodil někdy kolem roku 580, zemřel asi v roce 640. Byl jedním z nejmocnějších mužů ve francké říši - austrijskýmmajordomem. Ale nejdřív bych měla vysvětlit, cože to byla ta austrie.
Takže, bylo nebylo, v jedné velké říši kdesi na západě, říkejme ji francká říše, vládl mocný král jménem Chlothar. A ten Chlothar měl čtyři syny. Nejstarším Charibertem se nezabývejme, ten totiž docela rychle umřel a do příběhu tedy nezasáhl. Podívejme se na tři mladší. Oni tři synové si, moudře, franckou říši rozdělili na třetiny s tím, že každý si bude vládnout na svém písečku a nebude se plést do politiky ostatních. První z nich, Sigibert, vlastnil část země na východě, kterou nazval Austrie. Sigibert si vzal za ženu dceru vizigótského krále Brunhildu. Druhý syn, Chilperich, vládl říši na západě, nazývané Neustrie a vzal si za ženu Brunhildinu sestru Galsvintu. Galsvinta si ale panování příliš neužila, protože ji zavraždila Chilperichova milenka Fredegunda a sama se stala královnou. Třetí z bratrů byl Guntam, který vládl zemi Burgundské na jihu francké říše. Ale ten také do příběhu moc nevstupuje.
No, máme tady tři bratry a dvě emancipované a na sebe navzájem velice naštvané královny. Brunhildu a Fredegundu. Tyhle dvě se už od začátku nesnášely a to se vystupňovalo poté, když Fredeganda dala zabít Brunhildina manžela Sigiberta (575). Takže začaly boje mezi královnami. Boje skončily až roku 613, kdy dal Fredegandin syn Chlothar II. Brunhildu usmrtit (zajal ji a usmýkal koněm).
Chlotharovi II. pomohl, no kdopak, Pipin I., který správně vytušil změnu větru a přidal se na silnější stranu. Za odměnu se stal Austrijským majordomem a regentem Chlotharova syna Dagoberta I. (ano, ten Dagobert, kterého porazil v bitvě u Vogastisburgu Sámo). Dagobert byl poslední silný Merovejcký panovník a po jeho smrti se faktické vlády chopil právě majordomus Pipin. Po smrti Pipina roku 640 se k moci dostal jeho syn Grimoald, který dal roku 656 krále Dagoberta II. odvléct do Irska a dosadil na jeho místo svého syna Childeberta. Komplot se mu ale jaksi nepodařil, protože je Chlodvig II (král sjednotivší se Neustrie a Burgundska) porazil a zabil ve vězení. Tím vymírá rod Pipina I. po meči. Ale ne tak po přeslici. Než se dostaneme k Pipinovu vnukovi, Pipinu II. prostřednímu, vrátíme se nejdříve kousek zpátky a já zkusím vysvětlit, jak to bylo s osobním životem majordoma Pipina.
Pipin Landenský se jmenoval Landenský podle toho, že pocházel "ze země" (germ. Land) mezi Bruselem a Lutychem, tedy vlastnil statky v dnešní Belgii. Jeho manželka se jmenovala Itta (sv.Ideburga) a s ní měl čtyři děti sv. Beggu, sv. Gertrudu, Grimoalda a sv. Bavo.
Ano, z jeho dětí byli tři prohlášeni za svaté. Gertruda vstoupila do kláštera své matky v Nivelles poté, co odmítla politický sňatek. Její matka ji z důvodu obavy z únosu ostříhala vlasy. Sv. Bavon je hodně oblíbený především v Belgii a stal se spolukazatelem sv. Amanda.
My se ale zaměříme na nejstarší dceru, sv. Beggu. Ta si vzala Angesigela, syna biskupa Arnulfa z Met, který se s Pipinem velice přátelil. Oba byli nejmocnější mužové v zemi a Arnulf byl Pipinovým spoluregentem krále Dagoberta I.
Jak už jsem říkala v minulém odstavci, Pipnův rod vymřel po meči (Grimoald a jeho syn byli zabiti a Bavo logicky děti neměl). Ne ale po přeslici. Synem Beggy a Angesigela byl muž jménem Pipin II Prostřední Herištálský.
Pipin II Herištálský (prostřední)
Narodil se pravděpodobně roku 635 a zemřel 714. Roku 670 si vzal Plektrudu z bohatého austrijského rodu. Protože rodiče Plektrudy neměli mužského potomka, přešel jejich majetek na Pipina. Pipin nastoupil na místo majordoma austrijského po boku vévody Martina roku 679. Roku 680 prodělal porážku od majordoma neustro-burgundského soustátí Berthariema, ale o sedm let později mu to drtivě vrátil v bitvě u Tertry. Tím vlastně celou franckou říši znovu sjednotil pod svou nadvládu a stal se tak nejvyšším a jediným majordomem. Protože ale nebyl legitimní panovník, ponechal na trůně merovejce Theodoricha III.
Theodorich byl ale jen loutka a veškerou moc měli majordomové. Majordomové dokonce rozhodovali i o tom, kdo bude nový král a jednu dobu tak dokonce byla francká říše bez krále, protože se Pipin zkrátka rozhodl, že se mu nový král bude hodit až za chvíli a teď by překážel.
Roku 688 si Pipinův nejstarší syn Drogo (!!!!!) vzal Adeltrudu, dceru poraženého neustrijského majordoma Berchara.
Po smrti Theodoricha III nastolil Pipin králem jeho nejstaršího syna Chlodvíka III. (691-695) a po skončení jeho krátké vlády Chlodvíkovy bratry Childeberta III. (695-711) a pak Dagoberta III. (711-715).
V zahraniční politice rozjel Pipin válku na všech frontách, podle metských análů válčil se Sasy, Frísy, Alamany, Bavory, Akvitánci, Basky a Bretonci. Specifického významu nabyla válka s Frísy. Pipin ji podnikl jako součást christianizačního úsilí, čímž v podstatě předešel saské války Karla Velikého. Přes počáteční válečné prohry se povedlo zřídit misijní biskupství v Utrechtu a Pipin oženil svého druhého syna Grimoalda za frískou princeznu Theudesindu. To v blízké budoucnosti přivodilo problémy, protože fríský kníže Radbod se na základě sňatku začal domáhat dynastických práv po Pipinově úmrtí. Pipin si za centrum ponechal Austrasii, svému synovi Grimoaldovi určil kolem roku 700 titul majordoma v Neustrii a dalšímu synovi Drogovi vévodský titul pro Champagne a později asi i vládu v Burgundsku. Ale ani Drogo, ani Grimoald si nezískali nijak velkou prestiž. Drogo umřel roku 708 a Grimoald podlehl roku 714 atentátu, a to těsně před smrtí svého otce.
Pipinovým nástupcem se tak stal jeho nemanželský syn Karel Martel, zplozený s konkubínou jménem Chalpaida.
V zahraniční politice rozjel Pipin válku na všech frontách, podle metských análů válčil se Sasy, Frísy, Alamany, Bavory, Akvitánci, Basky a Bretonci. Specifického významu nabyla válka s Frísy. Pipin ji podnikl jako součást christianizačního úsilí, čímž v podstatě předešel saské války Karla Velikého. Přes počáteční válečné prohry se povedlo zřídit misijní biskupství v Utrechtu a Pipin oženil svého druhého syna Grimoalda za frískou princeznu Theudesindu. To v blízké budoucnosti přivodilo problémy, protože fríský kníže Radbod se na základě sňatku začal domáhat dynastických práv po Pipinově úmrtí. Pipin si za centrum ponechal Austrasii, svému synovi Grimoaldovi určil kolem roku 700 titul majordoma v Neustrii a dalšímu synovi Drogovi vévodský titul pro Champagne a později asi i vládu v Burgundsku. Ale ani Drogo, ani Grimoald si nezískali nijak velkou prestiž. Drogo umřel roku 708 a Grimoald podlehl roku 714 atentátu, a to těsně před smrtí svého otce.
Pipinovým nástupcem se tak stal jeho nemanželský syn Karel Martel, zplozený s konkubínou jménem Chalpaida.
Karlem Martelem se prozatím zabývat nebudeme a podíváme se až na jeho syna - Pipina III Krátkého. Ale to až zase příště.
No z toho by měl největší radost profesor Jaroslav Kudrna z Masarykovy univerzity, který nám přednášel raněstředověké dějiny západní Evropy! Byl už velice stařičký, vždycky jsme se obávali, že umře během přednášky. Většinou pospával a pak zamumlal hlasitěji slova jako Chloderich, Merovejci nebo Pipin Krátký.
OdpovědětVymazatPipinův nejstarší syn Drogo...hmmm Jinak, úžasný článek. Muselo to dát spoustu práce.
OdpovědětVymazatTohle období mne ve škole vždycky bavilo. Žel jsme ho projeli jen tak( i když psát na tohle všechno test...)
Docela dost mne překvapilo, že byl Karel Martel nemanželský syn-tohle nám fakt nikdo neřekl.
[1]: My jsme tohle období nikdy pořádně nebrali. Maximálně tak karolínskou renesanci, ale co bylo před tím ani omylem.[2]: No jo.
OdpovědětVymazatTak jsme na tom stejně.
[3]: To fakt není učivo na střední školu Je to pro fajnšmekry
OdpovědětVymazatMusím přiznat, že jsem neodolala a nakreslila si rodokmen, abych v tom neměla takový binec. No jo, já a rodokmeny... jenom pořád nevím, kde se tam vzal ten Chlodvig II.
OdpovědětVymazatKarel Martel byl nemanželský? Hihi..
Vážně mě mrzí, že tohle se na gymplu neučí... takové zajímavé období..
[2]: Ne? Já si z gymplu rozhodně minimálně Pipina pamatuju, Chlodvíka a Merovejce taky... ale je fakt, že o moc víc do hloubky už se nešlo
OdpovědětVymazatVybavuje se mi výrok přítele Adalberta Monopoda, studenta historie na UK: "Zlatá střední, kde nám všichni svorně lhali to samé - na výšce je to co historik, to jiná historie." Tohle, co tu píšeš by se mělo předkládat jako povinná literatura těm, kteří zahodí Silmarillion pro množství jmen, aby po něm ještě rádi dobrovolně sáhli znovu. Nedivím se Aredhel, že potřebovala berličku. Já si pamatuju Pipina Krátkého, Hugona Kapeta a Karla Martela - vždycky se mi líbí, když se někdo jmenuje kladivo - zní to trochu natvrdle. Promiň Helme! (mimochodem kladivo s přilbou)[5]: Škoda, že se to na gymplu neučí? Ano i ne - tohle je fakt, když už, učivo pro nějaký specializovaný historický seminář a... ano Tani, test z tohohle
OdpovědětVymazat---
1. Napište alespoň 200 panovníků, jejichž jméno začíná na Ch a stručně načrtněte jejich rodové vazby.
2. Kolik kladiv vystřídal Karel Martel v bitvách se Saracény?
3. Kolikrát se rozpadla Francká říše? Datujte a připiště počet fragmentů.
4. Jaká je nejstarší známá droga?
"Je 10:46, 11:00 to budu sbírat."