Pipinovci - II.

Pokračování pátrání po historii franckého rodu majordomů a pozdějších králů označovaných jako Pipinovci.

---

Pipin III Krátký

Přistupme tedy rovnou k tomuto Napoleonovi osmého století. Nejdříve předložím fakta a pak dám prostor pověstem a hypotézám.

Pipin se narodil roku 714 a zemřel roku 768. Měl ještě staršího bratra Karlomana a nevlastního bratra Grifa (měli rozdílné matky). Karel Martel před svou smrtí říši rozdělil na dvě části, pro každého syna jednu (chápejte, rozdělil ji majordomus, ne král). Karloman dostal Austrasii, Alemanii a Durynsko a Pipin Neustrii, Burgundsko a Provence. Akvitánii a Bavorsku vládli Karloman a Pipin dohromady. Pro Grifa Karel Martel vymezil území kolem Paříže a Lyonu. Toto území ale ukrajovalo z říší obou jeho bratrů a tak se proti němu Karloman s Pipinem spojili a nechali ho uvěznit v klášteře. Pipin s Karlomanem potom zaútočili na bavorského vévodu Odila a zvítězili. Na to reagoval vysláním pomoci Bavorům akvitánský vévoda Hunoald, takže Pipin s Karlomanem zopakovali tažení do Akvitánie (r. 742, 744/745) a domohli si obnovu přísahy věrnosti a podružnosti.
K přerozdělení říše přistoupili bratři hned roku 742 během tažení do Akvitánie ve Vieux-Poitiers. K Pipinově části přibylo území kolem Met a Verdunu a říše se tak poprvé dělila severojižním směrem. Karloman ke svému dílu připojil Alamanii, kde svrhl vévodu Theobalda a zemi začlenil do franské hraběcí správy.
Přitom bratři na trůn dosadili posledního merovejského krále Childericha III, který ale samozřejmě vládl jen naoko.

Roku 747 odešel Karloman do kláštera a moc tak přešla zcela na Pipina. Nakolik byl jeho odchod dobrovolný, o tom už nejsou zprávy.

Ale hned o dva roky později se na scénu znovu vrátil Grifo, tentokrát v čele povstaleckého vojska. Grifo se pokusil s pomocí alamanského vévody Landfrida Pipina svrhnout, ale to se mu nepodařilo a byl znovu a nadobro uvězněn.

No, a milému Pipinovi se začaly sbíhat sliny na franckou korunu. Poslal tedy papeži Zachariášovi dopis, v němž se ho ptal, jestli je správné, aby byl králem ten, kdo nemá žádnou moc. Po záporné odpovědi se tedy Pipin nechal roku 751 v Soissons provolat králem (pomazal ho sv. Bonifác), s požehnáním papeže. Posledního merovejského krále poslal i se synem do kláštera.

Po Zachariášovi nastoupil na papežský stolec Štěpán II, kterého začali nepříjemně ohrožovat Langobardi v čele s Aistfulem. Roku 754 tedy přicestoval do francké říše, s žádostí o pomoc. Tu mu ale Pipin odmítl poskytnout zadarmo. A tak ho milý papež 28. června 754 korunoval v bazilice Saint-Denis dědičným královským titulem, spolu s jeho syny Karlomanem a Karlem (a daroval mu titul "patriarcha Říma"- tedy něco jako ochránce Říma).Za to mu Pipin opravdu v roce 754 a 755 vytáhl na pomoc. Dobyl celou severní Itálii a osvobodil Řím. Vše, co dobyl, věnoval papeži v tzv. Pipinově donaci, čímž umožnil vznik papežského státu (dnešní Vatikán). Roku 759 se vypravil do Septimanie a vyhnal odtud Araby a zajal barcelonského emíra Sulejmána. Roku 768 si podmanil Aquitanii a tím se francká říše stala nejmocnějším a největším křesťanským státem středověku.

Pipin zemřel 24. září 768 v Paříži a je pochován v bazilice Saint-Denis. Před smrtí rozdělil svou říši mezi své syny Karla (Velikého) a Karlomana.

A teď k dohadům. Pipin měl mít dvě manželky. První Leutbergu, o které se neví nic a druhou Bertradu z Laonu. Bertradě se také přezdívalo Broadfoot, podle toho, že měla "kachní nohy". Tedy, že měla vrozenou vadu řečenou koňská noha, nebo že měla tu nohu velkou. No a světe div se, na světlo se nám dostává stará francouzská pohádka o "Bertě s velkou nohou". Znáte ji? To je možné, je docela známá. Ale co není známo, je fakt, že onen král, kterého si měla Berta vzít, se jmenoval Pipin Třetí Krátký. Dávám sem stručné shrnutí pohádky pro ty, kdo neví, o čem je řeč. Pak se k tomu vrátím.

V jedné velké říši vládl moudrý a spravedlivý král jménem Pipin. Měl jedinou vadu, byl trochu malý. A ten král se rozhodl, že pro větší slávu své říše si vezme za ženu dceru Uherského krále. Poslal k ní tedy velikou výpravu s žádostí o ruku. Bertě, jak se princezna jmenovala, se podle obrazu a vyprávění Pipin zalíbil a rozhodla se, že si ho vezme. Byl to také první muž, který ji požádal o ruku. Berta totiž, ač byla velice půvabná, chytrá a milá, měla dosti neobvyklé postižení. Jednu nohu skoro o půl dlaně delší než druhou. Nicméně se sňatek domluvil a Berta měla jet na svatbu na Pipinův hrad. Doprovázela ji mimo jiné její služka, která byla Bertě velice podobná (ale nohy měla normální). Na hrad to ale byla daleká cesta a družina musela projet hlubokým a temným lesem. Bertě, která se celou dobu vezla v nosítkách, to už bylo nepříjemné a rozhodla se, že pro jednou pojede na koni. Ale to se samozřejmě na budoucí královnu nehodilo a tak se se svou služebnou domluvila. Vyměnily si šaty a služebná usedla do nosítek, zatímco Berta jela na koni. Ale členem družiny byl i zrádný králův tajemník, který si okamžitě uvědomil svoji šanci a domluvil se s Bertinou služebnou. Nechají Bertu v lese na pospas vlkům a dravé zvěři a Pipinovi přivedou služebnou - jako Bertu. A tajemník bude skrz ní vládnout celé říši.

A jak se domluvili, tak i udělali. V noci Bertě ujeli a na hrad přivezli služebnou. Byla královi představena a byla domluvena svatba. Berta se mezitím probudila sama v lese. Po dlouhém bloudění přišla k havířově chalupě. Havíř ji vysílenou uložil do postele a dal jí napít a najíst. Berta mu prozradila, kdo je a rozhodli se, že příští den odvedou Bertu na hrad. Mezitím Pipin prokoukl služebničinu zradu (měla malé nohy) a nechal ji i proradného tajemníka zavřít do vězení. Myslel si, že pravá Berta je mrtvá a dal za ni sloužit mši. Ale tu se na hradě Berta i s havířem objevili. Pipin ji poznal (dle, jak jinak, než nestejně velkých nohou) a byla svatba. Havíře pak povýšil na svého nového tajemníka.

Tady tedy doopravdy hodně zkrácená pohádka o Bertě s velkou nohou. Teď už konspirace. K tomuhle příběhu se váží dvě interpretace. Tou první je česká pohádka z roku 2002 Nevěsta s velkýma nohama http://www.csfd.cz/film/158497-nevesta-s-velkyma-nohama/ . Tuhle pohádku se samozřejmě z historického hlediska nedá brát vážně. Ale podívat se na ní musíte už jenom kvůli tomu, že jméno "Pipin" je tam co pět minut J. Berta je tam označována za Bertu Uherskou, stejně jako v plném znění oné pohádky. To je ale podle mě hloupost. Dle mých zdrojů vznikly Uhry až o sto let později, okolo roku 860.

Druhou z oněch interpretací je knížka Manželka a matka králů - Berta s velkou nohou. http://www.cbdb.cz/kniha-53811-manzelka-a-matka-kralu Tenhle román je podle mě historicky mnohem hodnotnější. Berta je tam označována za Bertu z Laonu, což se mi zdá mnohem pravděpodobnější (Laon je městečko ve Francii). Knížku jsem hbitě zapůjčila v knihovně a přečetla, takže můžu doopravdy doporučit.

Teď sem dám jakousi recenzi oné knížky. Rozhodně stojí za přečtení, je to mnohem víc než historický zamilovaný román. Ve skutečnosti tam romantika v podstatě není, a když už, tak dost drsná a hrubá.

Zajímavé je, že Bertu jsem celou dobu brala jako jasně kladnou postavu, i když přímo zavinila smrt Pipinova bratra Karlomana, nepřímo smrt papeže a svého manžela nakonec dokonce zabila! Zato Pipin byl značně víc rozporuplný. Chvíli je vám ho líto, pak ho zase nesnášíte, pak ho máte rádi, načež si opět říkáte, jaký je to hrozný hajzl.

Autorka na konci sama uvedla, co v knize je historicky doložené a co je vymyšlené. Například Bertin vztah s Karlomanem (i když by to vysvětlovalo zvláštní jméno jejího druhého syna - po Karlovi byl Karloman), její čarodějnické praktiky, řecký otrok Télés, nebo vztah Karla Velikého a jeho sestry Gizely.

Ale pokud chcete historický dobrodružný román s dosti nečekanými vyústěními a dějovými zvraty, asi není nic lepšího. Rozhodně doporučuji!

Zdá se mi celkem jasné, že stejně jako u Meriadoca, i tady bral Tolkien inspiraci pro své hobití hrdiny plnýma rukama. Pipin (mimochodem, anglicky je to vážně Pippin. A francouzsky Pepin, stejně jako Peregrin Bral) je král a pochází z nejdůležitějšího rodu ve franské říši (stejně jako Bralové v Kraji). Je malý vzrůstem, ale přitom velice statečný. Jeho žena má velké nohy (a asi i chlupaté) a je ještě menší než on (což ale u žen bylo celkem obvyklé). Zajímavé paralely, že?

Pipinova syna Karla Velikého opět přeskočíme a podíváme se až na jeho syny.

Pipin Hrbatý

Ale k tomu, abyste pochopili složitou situaci pozdějších Pipinovců, se ještě chvíli budeme zaobírat rodokmeny. Karel Veliký měl dohromady přibližně pět manželek a strašnou spoustu milenek. A ty všechny sehrály svoji roli. Jeho první, pravděpodobně manželka (nebo konkubína) byla Himiltruda, která mu porodila dvě děti. Jedním z nich byl i roku 767 Pipin Hrbatý. Krátce poté se ale Karel Himiltrudy zřekl, prohlásil, že nikdy nebyla jeho právoplatná manželka (nevadí, že s ní má děti) a vzal si Desideratu. Tu po roce opět odvrhl a vzal si třináctiletou Hildegardu. Ta mu porodila devět dětí, mezi nimiž je i Ludvík Pobožný (pozdější král), Karloman (o němž bude řeč později) a sama umírá v 25 letech (no a divte se, vždyť musela rodit jak na běžícím pásu).

Po ní si Karel Veliký vzal Fastradu (strašně mi připomíná Fastreda ze Zeleného Chlumku, manžela Elanor Křepelkové). O jejích dětech nevím, asi nebyly moc důležité. A nakonec ještě osmnáctiletá Luitgarda, která ale velice záhy zemřela. Další děti má Karel Veliký už jen s konkubínami (pozn. Konkubíny nebyly prostitutky, ale legitimní manželky nižšího původu, než muž. Nikdy se nestaly královnami, ale normálně se svým mužem žily).

A teď už k Pipinovi. Ale zatímco o Karlu Velikém se toho ví opravdu hodně, o Pipinovi se nedá zjistit v podstatě NIC. Jediné, co víme jistě je, že někdy kolem roku 781 bylo jméno Pipinova nevlastního bratra Karlomana náhle změněno na Pipin. To může mít jen jedinou příčinu. Karel Veliký se rozhodl Pipina Hrbatého vydědit, a proto přenesl rodové jméno Pipin na svého dalšího syna. Ale proč? Informací máme jen velmi málo. Z toho, co víme, se však dají utvořit celkem tři teorie. První. Jestliže byl Pipin synem Himiltrudy a Himiltruda nebyl Karlova oficiální manželka, potom logicky neměl Pipin nárok na trůn. Zvlášť poté, co se o budoucnost svých synáčků začaly bát jeho macechy a Pipina v podstatě ponížily na úroveň nejhoršího sluhy (spal v kuchyni apod…), obzvlášť Fastrada se k němu prý chovala dost krutě.

Druhá teorie je zkrátka ta, že Pipin měl zdravotní vadu (viz jeho jméno) a z toho důvodu se na krále nehodil. To se mi ale zdá dosti nepravděpodobné.

No a poslední. Roku 792 se měl Pipin zúčastnit povstání proti svému otci, usilujícímu Karlovi Velikému o život. Povstání ale bylo na poslední chvíli prozrazeno (podle jedné verze díky Pipinovi, který se toho na posední chvíli lekl) a spiklenci byli uvězněni. Fastrada chtěla nechat Pipina popravit, ale Karel Veliký ho zachránil a rozhodl se ho jen poslat do kláštera, kde Pipin umřel roku 811. Dle mého je pravda někde uprostřed. Pipin byl vyděděný kvůli svému nelegitimnímu původu a úplně zbaven všech práv na dědictví až po své vzpouře.

Teď se podíváme na jeho bratra Karlomana, později Pipina Italského.

Pipin Italský

Karloman se narodil roku 777 a jak už víme, roku 781 byl přejmenován na Pipina. Když Karel Veliký porazil v roce 781 Langobardy, byl Pipin Italský korunován železnou korunou Langobardů na italského krále. Korunoval ho papež Hadrián I. Pipin se potom rozhodl válečnými prostředky rozšířit území francké říše a vypravil se na pustošící výpravu do Panonie a údolí Drávy. Panonie byla připojena jako marka k Franské říši, aby ji bránila před Avary. Načež se Pipin rozhodl pokračovat dál a spolu s frialským vévodou Erichem několikrát dobyl Hrink, centrum Avarů. Obrovskou kořist poslal svému otci, který ji rozdělil po celé francké říši a na oslavu Pipinova vítězství byla roku 799 v jeho sídelním městě, ve Veroně složena báseň na jeho oslavu De Pippine regis Victoria Avarica. Roku 806 se rozhodl přinutit k poslušnosti do té doby nepodmaněné Čechy a vytáhl do Bohemie, vymoci si placení daní. Není jisté, jestli zvítězil, ale je to velice pravděpodobné, takže se dá usuzovat, že Čechy vyplenil, přinutil k placení daní a zase vesele odtáhl. České dějiny o tom mlčí. Roku 810 Pipin zemřel, krátce poté, co vzdal neúspěšné obléhání Benátek.

Pipin měl za manželku Bertu a měl s ní pět dcer. Z těch zmíním nejmladší Theodeadu, protože to jméno i někoho připomíná… Pak měl ještě nemanželského syna Bernarda, který po jeho smrti zdědil Italskou korunu.

Pipin Italský zemřel roku 810.

A tady ve svém vyprávění o vzestupu a následném pádu Pipinovské dynastie skončím. Verdunskou smlouvou byla franská říše rozdělena mezi tři bratry, syny Ludvíka Zbožného, bratra Pipina Italského - Ludvíka, Karla a Lothara. Každý z bratrů měl pak spoustu dětí, mezi něž svůj podíl území dál dělil. A v každé pozdější generaci se, tradičně, vyskytlo i jméno Pipin. Důležitější jsou snad už jen Pipin I a Pipin II Akvitánský, ale jinak to byli vždy jen malí králové malých zemiček, věčně se vraždící pro moc a vládu. Co vím, tak osudy Pipinů Akvitánských se dají najít na wikipedii, takže kdyby to nějakého podnikavce zajímalo…

Co se týče zdrojů tak prim rozhodně hrála wikipedie, pak Ottův slovník naučný a pár dalších stránek. Mimochodem, Pipinovce mám rozhodně raději než Meriadoca, protože se o nich téměř všechno dá najít česky.