Tag číslo moc

Téměř dobrovolně jsme se upsaly na další tag. Kdesi jste psali, že se o nás chcete dozvědět víc. Už litujete?

Tenhle tag jsme vypátraly kdesi a vážně netužíme, kdo je autorem. A vzhledem k některým otázkám to raději ani nechceme vědět. Tag má název "100 otázek na které se vás nikdo neptá" a je pravda, že zeptat se někoho na to, jestli pravidelně spaluje kadidlo, nás fakt nikdy nenapadlo.

Tag bude rozdělený do dvou částí, protože těch otázek je opravdu moc.

Psáno o zimních prázdninách.

---

1. Spíš se zavřenými nebo otevřenými dveřmi?

P: Se zavřenými. Hobit nikdy neví, co se na něj může v noci přiřítit. A takhle mě alespoň uklidňuje spásná provozka, že mezi tím venku a mnou jsou dveře.

I: Se zavřenými. Abych neslyšela ty zvuky z obýváku. Oproti Polly mám ale tu výhodu, že spím nahoře na palandě, takže na mě nic nemůže :-)

D: Se zavřenými. Mám ráda svůj malý pokojíček a jakmile mi ho chce někdo proti mé vůli "zvětšit" tím, že otevře dveře, hned je zavřu.

2. Bereš si domů šampóny, kondicionéry nebo mýdla z hotelu?

P: Na tuto cenovou úroveň hotelů, nemá peníze skoro žádná průměrná hobití rodinka. To víte, to jídlo se často dost prodraží…

I: Naposled jsem v hotelu kde se něco takového vyskytovalo přebývala, když mi bylo asi osm a my bydleli zadarmo v čtyřhvězdičkovém hotelu… Ale tam jsme toto všechno kradli.

D: Neberu si vůbec nic. Já jsem totiž čestný občan České republiky.

3. Spíš se zataženými závěsy nebo žaluziemi?

P: Ano. Mám ráda, když je nora večer pěkně v šeru. A ráno nesnáším ostré sluneční paprsky, které se mě snaží okamžitě probudit.

I: No, zatažené závěsy máme, ale vzhledem k tomu, že většinou s Falkem spíme při otevřeném okně, tak je to celkem jedno…

D: Vzhledem k tomu, že nic takového v mém pokoji není, tak ani jedno. Ale ne, že by mi to vadilo. Z jedenáctého patra je totiž úžasný výhled a zvláště o Silvestru na všechny ohňostroje.

4. Ukradla jsi někdy dopravní značku?

P: Zatím ne. Ale co není, může být. Třeba nějaká z Nového Zélandu by se mi líbila.

I: Jak říkala Polly. Takovou tu s Gandalfem a "You Shall Not Pass!"

D: Jednou jsem omylem porazila značku s textem "V zimě udržováno plužením." Odplížila jsem se v tichosti hodné pouze hobitů a nikdo si toho nevšiml.

5. Používáš lepíky?

P: Ne. Jenom obyčejné papíry, které k sobě přichytávám kancelářskou sponkou (to je na dlouhodobé věci). Ale hlavně používám svoje ruce. Jenže někdy se toho sejde tolik, co je potřeba udělat, že se ty poznámky táhnou třeba až k lokti.

I: Lepíků mám plný šuplík, ale vzhledem k tomu, jaký jsem chaotik a bordelář, většinou jsou opravdu jen v tom šuplíku. Snad v životě jsem je nepoužila. Nepoužívám ani sponky, ani ruku… nic. Prostě profesionální chaotik.

D: Cože to?

6. Vystřihuješ a schováváš kupony, aniž bys je pak použila?

P: Na tuto práci mám Esmeraldu. Já nakupovat nechodím (radši).

I: Od toho je u nás osana a Falko.

D: Štěstí na kupony mám tak velké jako šance, že k Bilbovi Pytlíkovi přijde do Dna Pytle velká igelitová příšera, která mu sežere všechny boty. (A ano, vím, že hobiti nemají boty, v tom je právě pointa.)

7. Bylo by ti milejší, kdyby tě napadl medvěd nebo roj včel?

P: Tak teď nevím. Moment složité provázkové státy… (dement má pořad o zvířatech v přírodě… a tam určitě musel být medvěd… ale ve Ztracených ho napadly včely…)

Asi roj včel. Uznávám, nebylo by mi to milejší, ale ostatním by to určitě přišlo vtipnější, kdyby mě pozorovali skrz sklo.

I: Medvěd. Nesnáším hmyz.

D: Asi medvěd. Protože kdyby mě napadl medvěd, tak nepřežiju, ale kdyby roj včel, tak to bude pekelně bolet a ještě k tomu bych asi ani neomdlela.

8. Máš pihy?

P: Jo. Sice ne moc, ale nějaké se najdou.

I: Nějaké na nose (ale to překrývá akné) a pak jednu na levé klíční kosti. Jinak ne.

D: To snad každej, ne?

9. Usmíváš se vždycky na fotkách?

P: Eche. Často se o to snažím (třeba na těch školních, kdy potom hrozí, že svým úšklebkem pokazím fotku všem). Paradoxně to potom dopadá ještě hůř. Takže se snažím tvářit normálně a ono to nějak dopadne…

I: Polly kecá. Většinou se nesměje, neboť šoupe bradu :-).

Snažím se. Vypadám pak, jako když mám těsně před infarktem.

D: Když je fotka hlášená, tak jo. Ale jednou jsem se uviděla na fotce s ksichtem, který se velice podobal obličeji umírajícího Froda.

10. Co tě rozčiluje?

P: Hrozně moc věcí. V poslední době třeba to, když něco nepochopím ani na pátý pokus. Když se snažím Esmeraldě s něčím pomoct, ale ona jen otráveně odsekne, že teď ne (o dvě minuty později se jí zeptám znova a dostanu odpověď "už ne, když už to dělám já!"). Obecně, když se snažím ostatním zavděčit a oni mě pak jen seřvou.

I: Poslední dobou mě neuvěřitelně vytáčí mí spolužáci a pak Pollyina apatie. Fňuká, ale nic neřeší. Všechno místo ní řeším já, protože já si zkrátka nedokážu pomoct a nesnáším, když se tváří tak hrozně nešťastně. A taky mě už poslední dobou štve moje neschopnost dokopat se k učení. A když mám dojem, že se něco učím tři hodiny a stejně za 4, zatímco ostatní si to přečtou jednou před hodinou a v pohodě za 1.

Jo a aktuálně také to, že jediný film s Billym Boydem který se dá najít česky je Pán Prstenů a debilně namluvené Master a Commander.

D: Prakticky všechno od bratra, který nedokáže nastrčit nit do jehly, až po nespravedlnost tátových rozhodnutí ohledně výchovy.

11. Počítáš někdy svoje kroky?

P: Když už nemůžu nebo když mi přijde, že jsem pořád na místě.

Ale o prázdninách jsem hodně počítala při plavání svoje tempa. Naučila jsem se tak docela obstojně počítat španělsky (bohužel jen do dvou set. Pak už to číslo bylo moc dlouhý, a tak jsem začala znova od nuly.)

I: Když jdu do kopce, popř. schodů a už nemůžu (mám problémy s dýcháním). Počítám si tak do rytmu a ono to pomáhá.

D: Jako kam? Do školy? Do obchodu? To fakt ne, já s počítáním končím u pětky.

12. Už jsi někdy stanovala?

P: Mockrát. Trénuji na to, až mě vyhodí z nory.

I: Nápodobně.

D: Několikrát. A vždycky z toho bolí záda.

13. Jo? A kdy naposledy?

P: V září nebo v říjnu. Ale to asi nebylo moc stanování. Prostě jsme si lehli na celtu u zdi nějakého hradu a doufali, že v noci nebude pršet.

Nesnáším totiž stavění stanu z celt. Nikdy nám to nejde.

I: V… teď nevím, jestli červenec nebo srpen. Ve Skotsku. Datum můžete najít tady někde na blogu (Deník ze Skotska).

D: Asi o minulých letních prázdninách. Na táboře.

14. Tancuješ někdy bez hudby?

P: Někdy jo. Třeba když s Irith zkoušíme napodobovat tančícího Gluma. A nebo, když tancujeme na stole bez stolu a bez hudby. Je to sranda.

I: Jako Polly, nebo pak někdy když se snažím si zpívat.

D: Asi jo, já fakt netužím.

15. Přiznej se - koušeš tužky?

P: Ne. Dřevu a tuze jsem na chuť ještě nepřišla. A na strouhání tuhy používám ořezávátko nebo nůž.

I: Ne. Takový hlad jsem ještě neměla…

D: Ne, jenom prsty. Svoje. Hryzat do prstů ostatních mi připadá nehygienické, pardon no.

16. S kolika lidmi jsi strávila tento týden?

P: Jenom s mojí rodinou. A s Pipem přes email (ale ten je vlastně taky rodina…).

I: Moje rodina, kamarádi od mámy z gymplu, asi šedesát kešerů na eventu, pak těch 150 lidí v aquaparku… ty jo, já jsem ale sociální!

D: Se třemi - máma, táta a brácha.

17. Jak velkou máš postel?

P: Dostačující. Ale mám ji hrozně nízkou (dolní postel palandy). Vždycky, když vstávám nebo si na tu svou postel jen sedám, tak se o tu horní pěkně majznu do hlavy.

I: Blbá otázka. Já ji nemám rovnou, ale do lichoběžníku. A polovinu zabírají plyšáci. Konkrétně medvěd Karel, sněžná lvice Samička (neptejte se mě proč takovéhle jméno), pes Alík, pes který zatím nemá jméno, náhradní polštář, na kterém ale nespím, protože je hrozně vysoký a Kočka.

D: Přiměřeně, aby se do ní vešel hobit. Ale poslední dobou mi každou noc vyčuhují nohy zpod peřiny.

18. Tvá písnička týdne?

P: To existuje? Asi jo. No, tak třeba Z Kraje. To tu dlouho nebylo :)

I: Last Goodbye nebo Edge… to mi připomíná, že bychom mohly vyměnit tu blogovou…

D: To jde? Asi The Last Goodbye. Víte od koho.

19. Vadí ti, když kluci nosí růžovou?

P: Ne. Já si taky nosím, co chci. (Třeba krátké kalhoty a košili)

I: A mělo by? Upřímně řečeno, já se po klucích poslední dobou moc nedívám, takže je mi docela jedno, jakou barvu nosí.

D: Ani ne. Já teda růžovou moc nemusím, ale když se jim to líbí...

20. (Tahle otázka tam jaksi není! Proto si ji dovolím doplnit) Kam zmizela tahle otázka?

P: Bohužel nemám škopek ani palantír, a tak si jen tipnu, že ji ukradl Saruman a snaží se z ní vyšlechtit novou zrůdičku.

I: PROČ 20 A NE 51????

D: Možná se propadla do Středozemě.

21. Tvůj nejoblíbenější film?

P: Že by to byla trilogie Pána Prstenů?

I: Soooouhlááááás! A nejraději Návrat Krále.

D: Vykoupení z věznice Shawshank. A taky Pán Prstenů, aby se neřeklo.

22. Kde bys zahrabala poklad, kdybys nějaký měla?

P: Pod Oslavový strom. Nebo do tajné skrýše (kterou zatím nemám).

I: Kdo říká, že žádný poklad nemám? Já jich mám dokonce patnáct! Jeden v budce na stromě u chalupy, jeden v informační ceduli, jeden pod poštovní schránkou, tři u stromu, jeden ve stromě, jeden v tůji, jeden ve smrku, jeden na dopravní značce, jeden v keři, jeden v pařezu, jeden ve dřevě na informační ceduli, jeden pod mostem a jeden aktuálně nikde.

D: No to přece nemůžu říct! Jinak byste mi ho vybrali.

23. Do čeho si namáčíš kuřecí nugety?

P: A když mi nechutnají s čímkoliv?

I: A když jsem je nikdy nejedla?

D: Já si nenamáčím kuřecí nugety. A Nuggetku už vůbec ne. Ten se do toho namočil ažaž. (Pozn. red. Nuggetka je náš polužák, pasovaný na Sama)

24. Tvé oblíbené jídlo?

P: To, kterého je hodně!

Ale abych to tahle neodflinkla, tak třeba štrúdl.

I: Čokoláda, jestli se to počítá.

D: Tuhle otázku nesnáším, já nevím! Asi...ne, nevím.

25. Který film můžeš sledovat dokola, dokola a dokola, ale nikdy tě neomrzí?

P: Trilogii Pán Prstenů. Smíška s Pipem není nikdy dost. A navíc, nějakou dobu trvá, než si hobit zapamatuje scénář, ne?

I: Souhlas. Jednu dobu jsem měla asi pět vybraných scén, které jsem si pouštěla pořád dokola, každý den, klidně třikrát za sebou.

D: No přece Pán Prstenů. Kdykoliv se na něj dívám, odhalím něco nového. Třeba jednou jsem objevila, že když Gandalf přivolává Stínovlase, tak má na sobě boty, které dost připomínají conversky.

26. Kdo tě naposledy políbil?

P: Poslední dobou nikdo. Co bylo předtím, si nepamatuji…

I: Jaký je rozdíl mezi líbáním a normální pusou? Já v tom žádný rozdíl nevidím…

Polly kecá. Naposled tužím já na krk, když mi oznámila, že bude moct na Con. U mě asi sestra. Na dobrou noc.

D: Asi táta. Ale tomu bych spíš říkala pusa než polibek.

27. Byla jsi skautka?

P: Ještě jsem.

I: Ne a strašně bych chtěla.

D: Ne

28. Nechala by ses vyfotit nahá do časopisu?

P: Ne.

I: Špatný nápad. Odběr onoho plátku by hbitě poklesl do minusových hodnot.

D: NE!!!

29. Kdy jsi naposledy napsala dopis?

P: Asi před měsícem, měsícem a půl…

I: V červenci. Polly na tábor.

D: Asi v pěti letech babičce.

30. Umíš u auta vyměnit olej?

P: Stejně by mi to bylo k ničemu, když ho ani nenastartuji. Jako dopravní prostředek preferuji poníky (ale ani u nich neumím vyměnit olej).

I: Podle rodičů to prý ani nejde. Já u auta neumím nic. Naposled když se rozsypalo, jen jsem seděla a "zpívala" Jeď poníku, jeď jeď poníku!

D: Tak jako s návodem asi jo. Ale bezpečně umím nastartovat motorovou pilu.

31. Dostala jsi někdy pokutu za rychlou jízdu?

P: To ne. Ale byla jsem několikrát peskována za pomalou jízdu.

I: Ne. Maximálně jsem se na tom kole vyflákala.

D: Jednou mi mamka vynadala, že jedu na lyžích moc pomalu.

32. Stalo se ti někdy, že ti někdy došly pohonné hmoty při jízdě?

P: Často. Energie mi na kole ubývá docela rychle.

I: V osmi letech, když jsme byli na kole na Korsice. První den 120 km, do kempu jsme přijeli o půlnoci. Druhý den jsem dostala úpal… Nikdy, nikdy nejezděte na cyklistický zájezd na Korsiku!

D: Ano, dala jsem si sušenku.

33. Jak vypadá podle tebe nejlepší snídaně?

P: Vajíčka se šunkou dělaná s láskou (klidně mnou). K tomu chleba s máslem a čaj. A toho všeho pořádná hobití porce. Jo a ještě nějakého toho spolustolovníka (ale toho už jíst nemusím).

I: Ech… anglická? Nevím, snídaně nijak zvlášť chuťově neřeším… Ale náplní musí být minimálně jeden hrnek čaje. Jinak odmítám fungovat.

D: Bábovka. S kakaem.

34. V kolik tak chodíš běžně spát?

P: Snažím se brzo. Třeba okolo deváté jsem u sebe v pokoji. Ale než se dokopu do postele, tak jsem ráda, že je teprve jedenáct (případně, že je ještě dneska).

I: Mám nařízeno v půl deváté. Většinou to ukecám na třičtvrtě.

D: V půl desáté. Ale stejně usnu v deset.

35. Jsi líná?

P: Ano, hodně. Ale snažím se to pomalu redukovat.

I: Vždycky jsem si o sobě provozovala, že ne. Ale poslední dobou nějak nevím.

D: Strašlivě. Jsem dokonce líná i pít, jednou mě museli kvůli tomu odvést do nemocnice. Bolelo mě břicho, všichni si mysleli, že je to slepák. A pak mi řekli, že je to dehydratace.

36. Za co jsi se jako malá převlékala na karneval?

P: Takové ty hojně rozšířené věci. Princezna, indiánka, čarodějnice… Dnes už bych šla akorát za hobita.

I: Šašek. Vždycky jsem byla za šaška. Mamka mi šila takové úžasné obleky a po mně je dědila sestra. Výsledek je, že máme pět různých velikostí téhož kostýmu :-)

D: Za žirafu.

37. Kolik jazyků umíš?

P: Jako doopravdy umím? Tak to je asi možná čeština (občas se s ní domluvím).

Potom se sedm let učím anglicky, a čtvrtý rok španělsky. Ale to už je horší.

Jinak bych chtěla umět ještě německy. A kdybych se hodně nudila, tak latinsky. Ale stačilo by mi zatím umět alespoň jeden cizí jazyk pořádně.

I: Češtinu. Pak se peru s angličtinou a snažím se nepropadnout ze španělštiny. A bohatě to stačí. Jazyky mi prostě nejdou (a když vidím, jak to pálí Polly, vždycky ztratím jakoukoliv motivaci).

D: Česky, anglicky, francouzsky, no a to je asi všechno. A samozřejmě rozumím slovensky.

38. Odebíráš nějaké časopisy?

P: Už ne.

I: Neé.

D: Ne a nikdy jsem neodebírala.

39. Lego nebo pexeso?

P: Podle toho s kým by to pexeso bylo.

I: Nemám ráda Lego. Jednak je tam to slovo Lego a jednak je to hrozně mrňavý a drží to. Já radši dřevěné kostky, které ti občas spadnou.

D: Jednoznačně Lego.

40. Jsi tvrdohlavá?

P: Chichi. Kdysi jsme na tohle vyprovozovaly takovou teorii. Že Pipin je tvrdohlavý a Smíšek je tvrdobradý. Takže podle tohoto musím být tvrdobradá. Což je podle Irith pravda (jednou jsem jí omylem praštila bradou do hlavy :) )

I: Určitě. Někde to bylo, že je Peregrin Bral tvrdohlavý…

D: Strašlivě.

41. Dívala ses někdy na telenovelu?

P: Pokud si to dobře pamatuji, tak nám ji učitelka na rohirštinu kdysi pouštěla. Jen zvuk. Ale bohatě to stačilo.

I: To je fakt. No, sestra se jednu dobu dívala na "Sladkou Lauru" (pozn. sestře bylo tenkrát pět), právě když jsem snídala, takže jsem občas něco zahlédla.

D: Asi ne.

42. Strach z výšek?

P: Jako malá jsem ho nemívala. Ale teď s úlekem zjišťuji, že se asi začíná objevovat.

I: Moc ne.

D: Trochu.

43. Zpíváš si v autě?

P: Jenom v ojedinělých případech, když rádio hraje tak nahlas, aby mě přehlušilo.

I: Falko mě nutí!

D: Ne.

44. Zpíváš si ve sprše?

P: To ne. Nemohu riskovat, že nám někdo vypne vodu…

I: Kupodivu ne, ale všude jinde už docela jo (furt se divím, že si ještě nikdo nepřišel stěžovat).

D: Často.

45. Tancuješ v autě?

P: Zatím jsem to nikdy nezkoušela. Ale říká se, že vždycky je něco poprvé. No, uvidíme, třeba to přežiji jen s otlučenou hlavou a zlomenýma rukama.

I: Kdybychom měli auto, do kterého se vejdu nějak jinak než s koleny narvanýma pod bradou…

D: To jde?

46. Už jsi někdy použila střelnou zbraň?

P: Ano, párkrát. A jsem v tom zatraceně blbá. Takže pokud dostanete trest smrti a bude vás mít někdo zastřelit, tak chtějte, abych to byla já. Zaručeně se netrefím.

I: Jako na někoho? Ne.

Jen když mi to někdo v optimismu půjčil. Většinou jsem trefila všechno, jen ne terč. A to jsem Střelec…

D: Luk se počítá? Protože lukostřelbu miluju.

47. Jsou pro tebe Vánoce stres?

P: Vzhledem k tomu, že právě byly, tak se mi poštěstilo můj pohled na Vánoce zrovna teď přehodnotit. Hrozně záleží na tom, s kým je slavíte. Ale celkově (jo Irith, a taky obecně) je moc ráda nemám. Přijde mi to prostě jako, kdyby někdo přišel a řekl "Tak, teď se všichni budou mít rádi a budou šťastní!".

Ale zpátky k otázce. Jo, jsou pro mě stres.

I: Tyhle trochu jo (všechno to připravit a doufat, že to Pollyina kolena přežijou), ale většinou ne.

D: Ne, ani ne.

48. Jaký je tvůj nejoblíbenější koláč?

P: Nesmí být s brokolicí a musí ho být hodně. Zbytek už je celkem jedno.

I: Z principu bez skořice. Ale když kašlu na princip tak jablečný.

D: Drobenkový s malinami.

49. Čím jsi chtěla být jako dítě?

P: Spisovatelka, malířka, herečka.

Teď hrozně chci být hobit.

I: Květinářka, modní návrhářka (teď netužím proč) a spisovatelka.

D: Princeznou, ale asi ne tak, jak si myslíte. Vždycky, když jsme se dívali na filmy o frfňavých princeznách, já si představovala, že umím střílet z luku a běhat rychleji než princ.

50. Věříš na duchy?

P: Ano.

I: Dostatečně na to, abych se bála napsat ne.

D: Asi ne. Ale poslední dobou mám čím dál tím víc pocit, že řeknu věci dřív, než se stanou.

Druhá část tagu