První rok na blogerském nebi

Ano je to tak, milí přátelé Středozemě. Mittalmar právě dnes slaví jeden rok. A že toho za těch 365 dní své existence prožil! Říkaly jsme si, že bychom sem mohly dát takový přehled všeho důležitého, co se za tu dobu na blogu stalo.

(Zdroj obrázku)

---

(Autorem obrázku je Clarissa)

Takže jak to začalo? 28. března 2014 se dva blázni, jmenovitě Irith a Polly sešli u Irith doma a klikli na ikonku "založit nový blog". Celý první design (snad si ho ještě pamatujete) nám trval asi tři hodiny. To jen tak pro představu, s kým máte tu čest. Postupně jsme do party přibraly i Delfi a blogový provoz se rozjel. Blog vznikl z prosté potřeby zveřejnit někam naše povídky a nutno říct, že mezitím nám značně obohatil (a zkomplikoval) život. První článek byla Irith Zimostrázová . K tomuhle článku byl v posledním dnech přidán i obrázek! Potom následovaly naše prvotní články, jakýsi základ blogu - životopisy. Životopisy hobitů a herců . A pak jakýsi článeček o poslání blogu . A do kolonky duben se ještě samozřejmě řadí Dva hobiti, které ale já zařadím do kategorie Písničky. K dnešku máme složeno jedenáct písniček, z toho devět publikovaných a dva premiérové.

V květnu následoval mírný útlum, kdy s frekvencí přibližně jedna povídka týdně přišly na řadu Irithiiny prvotiny. První byla samozřejmě Osudová chyba , což je pravděpodobně jedna z nejkratších a zároveň nejpracnějších povídek tady (to na blogu je až třetí verze). Pak následovala všemi milovaná Hobití lekce (i když okolnosti vzniku povídky i jejího názvu jsou dost... zvláštní). Rány, které se někdy nezahojí jsou povídkou s dosud nejdelším názvem a rozhodně jedním z nejkontroverznějších obsahů. Přihlaste se všichni, kdo ji pochopili tak, jak byla provozována. Následovala jakási "vzdoropovídka" a nejvíce odsuzovaná povídka vůbec. Kapka světla . Její fanoušci by se dali spočítat na prstech jedné ruky. A pak samozřejmě Pollyina úplně první povídka, rovněž tak trochu vzdoropovídka na Rány - Sám. Povídka s krátkým názvem, ale silným příběhem. Květen má i dvě další prvenství. Jednak jsou to první Pollyiny obrázky . Ale, hlavně, náš první pravidelný čtenář. Jeremiáš. Dostal se k nám přes naše komentáře k jeho blogu a už u nás tak nějak zůstal. Drahý Jeremiáši, tímto bychom ti my tři bratranci chtěli hrozně moc poděkovat, protože tento blog je z části díky tobě. Tys to byl, kdo nám první ohodnotil povídky. Tys to byl, kdo nám dal odvahu pokračovat dál i když jsme občas měly sto chutí to zabalit. Tys nás neúnavně propagoval a pomáhal nám. Tys to byl, kdo dal mittalmaru ten prvotní zážeh, cíl. Protože od té doby byl každý článek provázen otázkou "To by mě tak zajímalo, co na to Jeremiáš řekne." Ty nám pomáhíš i teď, obětavě pro nás děláš grafiky, hledáš nám ztracené povídky ( :-) ) a... jsi prostě úžasný. Díky moc.

Květen se přehoupl a přišel červen. A s tím i projekt Deset days character challengeTěch deset dní jsme si skvěle užily a díky tomuto projektu k nám trefila i Clarissa. Náš druhý pravidelný čtenář a komentátor. Jak nás našla je nám dosud tak trochu záhadou. Ale s ní přišla i další část blogového života. Tím, že jsi k nám přišla, Clarisso, jsme už definitivně pochopily, že naše práce má smysl a je zde vítaná. Díky moc za všechno. Hlavně za to, že především díky tobě se ze dne na den zvýšila produkce článků o dvě třetiny, my se rozhodly expandovat na cizí blogy a přestaly být tak uzavřené. Díky. Naši zásobu jednorázovek jsme měly vyčerpanou, takže se objevila Delfi se svým úžasným Statečným (a malinkým) srdcem. První blogová kapitolovka a Bilbovka. A pak přišla ona pověstná sázka s Clarissou. Kdo napíše lepší povídku na téma "Proč jsou hobiti jako hobiti?" (fakt to bylo tak dávno???). Tak vznikla Pollyina hřejivá a úsměvná Pohádka na dobrou noc a velice oblíbená a diskutovaná Irithiina Otázka. A ještě jednoho červnového človíčka je třeba zmínit. Michell. Hobitka a první spřízněná duše. Poslední z "velké trojky" našich prvních čtenářů a lidí, kterým vděčíme za mnohé. Jestli tohle čteš, Michell, chceme abys věděla jedno. Je nám hrozně líto, že už nepíšeš a nebloguješ. Je tě škoda. Byla jsi první, kdo odpověděl na naši výzvu a začal psát hobití povídky. Patříš k těm třem prvním, které obdivujeme nade všechny ostatní. Vrať se, prosím. V červnu začal i náš projekt povídek na přání. Zatím vznikly dvě povídky. O jedné bude řeč později a ta druhá... v dost změněné verzi byla zaslána pouze meilem.

A je tu červenec. V červenci dobíhal projekt deseti dní a Statečné srdce a tak bylo kromě tohohle vydáno jen pár článků. Především Pollyiny rozcestníky a pak i Seznam hobitích povídek. Co bylo v červenci doopravdy důležité bylo, že se objevili další čtyři lidičkové. Aredhel. Úžasná elfka, které vděčíme za mnohé. Tedy Aredhel, vtrhla jsi sem jako vítr a začala nás všechny dovzdělávat v Tolkienostice. Pokud jsme kdy něco nevěděli, šli jsme za tebou. Jsi skvělá studnice vědomostí a bez tebe by nevzniklo mnoho (spíše většina) našich nejlepších povídek, nemluvě o Silmarillionu. Díky za všechno, co jsi pro nás kdy udělala a stále děláš. Šárka. Šárko, jsi pro nás inspirace a i když víme, že hobity moc nekreslíš, na všechny tvé obrázky se vždycky jen třeseme. Naše umělkyně, Polly, se pomalu začíná učit seznam tvých obrázků nazpaměť a čerpá z nich inspiraci a ponaučení pro vlastní tvorbu. Bez tebe by byla Středozem ochuzena o mnoho zářivých barev. Gilly, třeba se možná Pánem Prstenů tak moc nezaobíráš, ale pro nás máš jedno velké a nesmazatelné prvenství. Byla jsi jediná, kdo vyslyšel naši hobití výzvu. První odvážná, první, koho jsme z blogu potkali na živo. Tím jsme ti velmi zavázány. A Scrat. Hobit a Pán Prstenů u tebe přichází jako ve vlnách, půl roku nic a pak najednou několik článků. Ale pro tebe máme taky dvě nesmazatelná prvenství. První česká hobití povídka a první, kdo nám napsal o povídku na přání. A to se počítá. Díky za všechno.

Srpen a Irithiina Skotská anabáze a zde a zde . Že byl srpen opravdu měsíc cestování, o tom pojednává i mírně bulvární článek o Frodovi v Čechách . A pokud stále nevěříte, ještě tu je Pollyino totálně geniální Putování s hrochem . Z žánru povídkového musím zmínit i neznámou Schovku, což je ona Scratiina povídka na přání. A pak samozřejmě jedna z nejprovokativnějších, ale snad i nejsilnějších povídek vůbec. Temný Zrádce, absolutně se vymykající všemu, co jsme kdy napsaly. Zrádce vznikl tak trochu také jako sázka (že ano, Clarisso). A pak i světlejší Vykoupení. Alternativa Zrádce a jakési jeho dvojče. Povídka v blogovém nebi naprosto nevídaná. A Irithiino historicky úplně první drabble. Bilbovská Odvaha. Poslední literárání počin srpna pak byl Slovníček výplodů naší choré mysli. Povinné čtení pro všechny, kdo na mittalmaru začínají. Článek, který byl tak trochu zlom. Nastala éra Kozkovská. A pak samozřejmě Samovy trable. Něco, jako naše bible. Povídka, kterou to celé začalo. Povídka, díky níž jsme tam, kde jsme. Povídka, bez které by mnoho dalších bylo ochuzeno o spoustu trhlého humoru. Poslední článek srpna byl Liebster blog award. První z tagů.

V září se to už pořádně rozjelo. Nejdřív samozřejmě Výzva k 22. září . K dalším cestovacím článkům pak patřilo i Irithiino básnění o Bretani a zde a zde . Následovaly takové ty článečky jako Test závislosti . Zombie tag ,se kterým jsme si užily spoustu legrace. Překlad brožury Boyd pak byla dost heroická práce, která ale nesla ovoce. O tom, že jsme se ale neflákaly ani jinak, svědčí i náš článek o Hobitích kostýmech. Byla to fakt fuška je vyrobit a trvalo nám to celé prázdniny. Ale stálo to za to. Od té doby jsme si opravdu mohly hrdě říkat hobiti. A co se povídek týče, ani v září se nezahálelo. A nezhálelo se Irithiinou Nildanyou. Všeobecně velmi kladně hodnocená roztomilá kapitolovka o tom, jak se Smíšek s Pipinem vlastně skamrádili. A velký čin v rozložení blogu bylo i vytvoření rubriky na Oblíbené stránky. K těm se přidala i nedostižná Ettelwen. Ettelwen i tobě za mnohé děkujeme. Především za to, že jsi nám v našich úplných začátcích tak pomohla a dovolila zveřejňovat naše povídky na tvém skvělém blogu. Bez tebe by to nikdy nebylo ono. Díky. A pak i neukázněná Kiwi, Jeremiášova mladší sestra. Kiwi, jsi jedna ze dvou blogerů, kteří nám byli sympatičtí už od úplně prvního pohledu a toho si važ! Hobiti jsou k velkým lidem dost nedůvěřiví. Jsi pro nás inspirací a tvoje články nás vždycky pobaví a potěší. A děkujeme za ten dokonalý obrázek!

Říjen a s ním nová míza. Co se cestování týče, Irith se vypravila na školní exkurzi a zde . Zároveň nás čekal i další tag . Co se povídek týče, říjen byl opravdu plodný. První Pollyina kapitolovka Změna plánu, kde se poprvé od Samových trablí objevil náš humor v praxi. A pak už to jelo. Epidemie, je snad nejoblíbenější mittalmarovská povídka vůbec. Velkou zásluhu na jejím vzniku má Jeremiáš a jeho přání na povídku. Epidemie je trhlá a vtipná. Jako my. Jí velice podobná je O blázinci, melírech a střepech, což je přepis Irithiiny a Pollyiny meilové konverzace. Ano, i o tomhle se můžeme bavit. Pak temní a znepokojiví (Ne)Přátelé za jejichž konec už Irith proklelo tak půlka obyvatel Středozemě. A Haloweenská specialita Až odejdeme, za kterou vděčíme především Aredhel, která ji téměř napsala za nás :-) . Do října se dá zařadit i Irithiino druhé a zatím poslední drabble, kdy vždycky jde o Princip. Přihlaste se, kdo ho na začátku nepochopil... jinak :-) A pak samozřejmě Dědic zla, což je reklama na Irithiinu úplně první povídku, ovšem z Potterovského světa. A objev měsíce je rozhodně Mexafell. Mexafell, přiznáváme, že nám trvalo, než jsme objevily kouzlo tvého blogu, ale rozhodně jsme rády, že jsme nakonec překonaly zášť a začaly na něj chodit. Jsi úžasná a na to, že elfka, tě opravdu máme rády.

Listopad a takový ten sběr, než přijdou Vánoce. Nejdůležitější událost je rozhodně změna designu, za což vděčíme Jeremiášovi. Díky, díky moc Kořene, díky za všechno! Pak tu byl článek o Hobitích jménech, který byl tak trochu předzvěstí věcích Sillmarilionských a reportáž o tom, kde si můžete vyrobit svého Kořena. Jedinou povídkou v měsíci byla Sláva stromu, docela zoufalost, která se ale nakonec vyvrbila v celkem slušnou povídečku. Cestování tentokrát dala zadost reportáž o tom, jak jeli hobitomaniaci na prázdniny a především o jejich návštěvě jediného českého Hobitína. A samozřejmě taková třešnička bylo naše Deset dní fantasy challengecož se ale bohužel moc neujalo.

Prosinec byl zasvěcen především jedné věci. A to Vánocům ve Středozemi . Tento projekt se setkal s daleko větším nadšením než bychom kdy vůbec pokládaly za možné a jsme hrozně rády, jak kladnou odezvu vyvolal.Příští rok bude určitě repete, ale tentokrát možná s trochu změněnými pravidly. Nemůže to být přece úplně stejné, že ne? Za Vánoce ve Středozemi bychom chtěly ještě jednou poděkovat Jeremiášovi, který nejenže sám napsal několik vážně dobrých povídek (Sarumana a Kořena považujeme za nejlepší díla z jeho tvorby), ale napsal dokonce i povídky za Kiwi, která na to jaksi "zapomněla". Ale nebylo to tak úplně všechno, protože jsme v prosinci, samozřejmě, hodně cestovaly, tentokrát ale po Praze. Nesmíme ale zapomenout ani na Hobita v kostýmech. Na téhle akci, tedy premiéře třetího Hobita jsme se sešli s Jeremiášem, Clarissou, Aredhel, Šárkou a asi třemi stovkami dalších Středozemských bytostí. A v prosinci je samozřejmě i Silvestr, který nemohl být oslaven ničím jiným, než povídkou. Nenápadní se setkali s velkým kladným ohlasem i když Irith je stále považuje spíše za čiré zoufalství.

Rok se nám přehoupl a přišel leden. A v lednu se rozjely hned dva velké projekty. Prvním z nich je kapitolová povídka Otrok prstenu. Zatím nejdelší povídka z Irithiiny hobití tvorby a rozhodně nejodvážnější (i když je v ní dost chyb). První povídka, ve které se opravdu odehrává nějaký příběh. Druhý je Hobití Sillmarilion. Úžasná sbírka článků o hobitech, o jejich dějinách i současnosti, teorie o Prstenech a o hobitích svátcích a snaha zachytit vše, co se o hobitech vůbec dá dozvědět. Hobití Sillmarilion má za cíl sepsat úplně všechno, co o půlčících víme a udělat jakýsi "průvodce" hobitím světem. Hobití Sillmarilion není ukončený projekt a články do něj budou přibývat stále, podle toho, kdy se nám zase podaří objevit další zajímavost. Kromě těchto dlouhodobějších prací ale byly na mittlamaru vydány i jiné články. Úplně prvním samozřejmě bylo naše péefko. Druhý takový extra článek byl Pollyin návod, jak si vyrobit vlastní hobití Plášť, který ovšem moc nikdo nepochopil :-) . Třetí naše várka Tolkienovských potřehů, co jsme za ty uplynulé měsíce vyšmějdily po zákoutích naší vlasti. A poslední nezávislý článek bylo naše líčení o tom, jak probíhal TolkienCon 2015, kde jsme se sešli ještě s Clarissou a Aredhel. Elfky, bylo to skvělé! Rozhodně tuto akci doporučujeme všem, kdo se zajímají o Středozemi a Tolkiena, protože tak skvělou atmosféru plnou hobitů, elfů, lidí a trpaslíků prostě nikde jinde nezažijete! K lednu se váže ještě jedna věc. Objevila se záhadná a tajemná Lupus! Takže, milá Lupus, jsme hrozně rády, že jsi se přidala k naší skupince fantasmagoriků. Všechny tvoje články přímo hltáme a je skvělé, že jsi jedna z mála, kdo kvantitu nahrazuje kvalitou. Tvoje stránky by se daly číst pořád dokola a nikdy by neomrzely. Děkujeme i tobě.

Únor. Únor byl zasvěcen Otroku Prstenu a Hobitímu Sillmarilionu, jiných článků bylo vážně málo. Jmenovitě pouze povídka na Den svatého Valentýna jménem Prvosenka. Prvosenka patří k takovému tomu zlatému průměru. Zasmějete se nad ní, možná vás i udiví a rozhodně vyzkoušíte sílu své představivosti. Jestli chcete výzvu, tak přesně to Prvosenka je. Ještě žádný čtenář (ani samotný autor) si totiž nedokázal představit Froda tak, jak je popsaný.... Druhý z těchto článků byl Hobití tag. Klasika, za kterou se Kořenovi ještě jednou omlouváme :-) V únoru se ovšem ale objevily dvě nové stálice na blogerském nebi. Andoriana Eame se Scallet a Bloudící Hraničář. Andoriano a milá hobitko (fandíme ti!!!), je skvělé, že jste tady také. Vaše povídky a články jsou prostě úžasné, o obrázcích vůbec nemluvím. Ten Hobití Speciál ještě pořád rozdýcháváme a vracíme se k němu vždy, když potřebujeme inspiraci a odvahu. Je také výborné a originální, že se mimo Tolkiena zaměřujete i na životní psychologii a podobné elfské věcičky, kterými rozhodně vybočujete z řady. Díky za všechno! A Bloudící Hraničáři. Ty jsi druhá osoba vůbec, která nám byla od první vteřiny velice sympatická. A to je od hobitů velká pochvala, zvlášť, když vezmeme v úvahu, že jsi hraničář a tedy velký, divný a cizí člověk. Tvůj blog je nádherný, obrázky úžasné (podobně jako u Šárky nechápeme, jak tohle dokážeš namalovat barvami, které mají usilovnou tendenci tvořit velké hnědé fleky uprostřed). A o povídkách už nemluvě, ty jsou na samotnou kapitolu.

Březen byl měsícem, kdy se pomalu, ale jistě blížil konec prvního roku na blogu. Březen byl také znamením chystající se velké Odlavy zničení Prstenu, která se sebevražednou přesností vrcholí právě rok po založení mittalmaru. Ale, co se článků týče. Konečně dojel Otrok Prstenu a to i s bonusem v podobě vyškrtnutých scén. Další kapitolovka bude až za dlouho, nahromadily se nám totiž nějaké jednorázovky. Co sez psaného projevu musí dále zmínit je Pollyino líčení věcí palačinkových a tedy Sám doma . A pak samozřejmě její "životopis" Polly Pantoflíčková. Polly navazuje na první článek na blogu a tedy již zmíněnou Irith Zimostrázovou. Jestli někdy napíše něco podobného i Delfi, toť otázka. Polly jsme chtěly vydat až 31. března , ale protože literární svět postihla hrozná rána - smrt Terryho Pratchetta, použily jsme tento článek na uctění jeho památky.Vzpomínáme. Za prozu by se dal označit i tag, jakási předpovídková vata. A velký počin března je i konečné zveřejnění našich audiopokusů. Nejdřív postižené písničky a pak i zdraví nebezpečné povídky a samozřejmě scény z natáčení. Poslední článek roku, nepočítaje tento, je pak naše nová, čistě Středozemská morseovka. Co se človíčků a nových úlovků týče, nemůžeme zapomenout na Vendëu Lissësúl. Sice velká fanynka Kořena a všeho elfského, ale, Vendëo, tvoje lyrické prozy jsou naprosto dokonalé. A fanfikce. A obrázky z Hobita. A tagy. A ulítlé fotky. A prostě Tě máme rády :-) .

Tímto březen (ne)končí. Ale rok končí určitě. Další článek na mittalmaru už bude jakýsi jubilejní, novoroční :-)

Další človíčci, které jsme nezmínily, ale kteří si být zmíněni zaslouží. Ettelwen, Tebe jsme nenapsaly, protože "byla jsi tu předtím a budeš tu i pak (a nakonec nám vytřeš zrak). Díky za pomoc v začátcích a zveřejňování povídek. Díky za skvělý blog, dokonalé informace o hobitech a za Funny Pictures. I ty pro nás hodně znamenáš. Jíťo, Ernil-i-pheriannath je ten nejlepší blog, který známe a ... prostě díky i za něj. Víme, že tohle číst nebudeš, ale stejně. Byla jsi první a poslední. Jsi skoro jediná z první generace prstenovských blogerů a ... díky Tvému blogu vznikl i mittalmar. Dala jsi nám inspiraci. Silwíniel. Tvůj blog je poslední funkční z těch "prvních" a jsme za to rády. Dokonalé fotky, poutavé články a další spoluspiklenec na Tolkienovských akcích. To je vždy skvělé! A nakonec musíme zmínit i neblogovou Lemurku, její mamku Profesora neurčitě mlhavých studií, otce, pro kterého nemáme přezdívku z toho prostého důvpdu, že se ho my malí hobitci bojíme a obě sestry. Vy víte za co děkujeme :-)

Pokud chcete náš blog v číslech tak budiž. Nejkomentovanějším článkem s celkovým počtem 21 hlasů se stává Výzva k 22. září, návod jak vyrobit Lorienský Plášť a Hobití tak. V závěsu pak Otrok Prstenu - Nečekaná setkání. Na třetím místě pak je s celými 19 hlasy kapitola z Hobitího Sillmarilionu - Experiment a úvodník k Vánocům ve Středozemi. Celkově nejplodnějším měsícem byl rozhodně prosinec s 29 články (na to, že má 31 dní dobrý, ne?) a naopak nejmíň úspěšný byl loňský březen s pouhým jedním článkem. Za rok 2014 jsme vydaly 148 článků a k dnešnímu dni tedy 191. Nejnavštěvovanější den byl 14. březen s 52 návštěvníky (kolik jich sem sakra zabloudilo?). Úplně první komentář byl 5. dubna od Limonády u článku O Blogu a chválil nás za dobrý nápad. První komentář, který předznamenal něco velkého byl 10. dubna od Jeremiáše a to u Osudové chyby.

Mimo blog by vás možná mohly zajímat dva rozhovory s námi, první u Michell (bacha, musíte přes to černo přetáhnout myší, pak se text objeví)a druhý u Jeremiáše.

A že byste ještě chtěli vědět co bude dál? No, do blogerského důchodu se zatím nechystáme, takže se uvidí. Rozhodně máme připraveno několik kapitolovek a další, možná i příjemnější překvapení.

Díky všem, kdo to s námi ten rok přežili a doufáme, že o Vaši přízeň nepřijdeme ani v roce příštím!

My všichni z Mittalmaru teď právě imaginárně sfoukáváme svíčky a posíláme vzdušné polibky, ahooooooj!!!