Prognoza do budoucna

Definitivně jsem se rozhodla, že zbylé části Hobitího Silmarillionu nakouskuji. Takže teď budou následovat tři krátké článečky. A tento, první z nich, se bude zabývat mou hypotézou, jak to tak asi mohlo s půlčíky dopadnout. Jak to dopadlo s Krajem. Protože Válka o Prsten změnila všechny a všechno.

(

Autorem obrázku je Clarissa)

---

Prognoza do budoucna

Rozhodla jsem se, že zkusím vykonstruovat, jak to asi tak s Krajem mohlo dopadnout. Co se stalo potom, po Válce o Prsten. Protože je jasné, že ani hobiti jí nezůstali nezměněni. Upozorňuji, že tohle celé je jedna velká hypotéza a tak to pravděpodobně vůbec skončit nemuselo.

Takže jak byl na tom Kraj? Jak to s tím dopadlo? Válka o Prsten měla obrovský drtivý dopad na poklidné společenství půlčíků. Začalo se o nich mluvit. Začali být známí. Tím, že čtyři z nich vyrazili na cesty a bojovali v těch dalekých zemích na Severu, zpečetili osud všech. Protože dřív se o hobitech absolutně nevědělo. Nevědělo se, že něco takového existuje, nevědělo se ani o tom, že někde leží země jménem Kraj. Ale potom, co půlčíci zamíchali kartami silných a mocných, se o ně najednou svět začal zajímat. A oni se začali zajímat o svět. Začali psát o své historii, začali cestovat. A lidé cestovali k nim. Jaký má Kraj potenciál jako první pochopil Saruman. Toho naštěstí vyhnali. Pak hned Aragorn. Řekla bych, že jeho výnos o tom, že žádný Velký člověk nesmí už nikdy vstoupit na území Kraje, je vlastně pokus o záchranu nevinných půlčíků. Protože Kraj se stával proslulý. A to je neudržitelné. Tady se nám rozvíjí tři možnosti, jak to mohlo s půlčíky pokračovat. První, nejumírněnější verze je ta, že by to bylo jako dřív. Na hobity by se pomalu zapomnělo. Oni by se přestali zajímat o svět a znovu by se ponořili do své úžasné zabedněnosti a ignorace, které je celou dobu tak báječně chránila. Dle mého dost nepravděpodobné. Druhá možnost je ta, kterou popsal Jeremiáš ve své povídce Precedens. Tahle se mi líbí zdaleka ze všech nejvíc. Protože, vezměte si, jak by byl svět krásný, kdyby mu vládli půlčíci. Ale je to možnost tak strašně nepravděpodobná a netolkienovská, že ji bohužel mohu zamítnout rovnou. Jako třetí a nejvíc pravděpodobný osud Kraje se mi jeví zánik. Protože tím, že se o půlčících začalo mluvit, ztratili svou největší obranu. A nedělám si iluze, kolik let po Aragornově smrti ještě jeho výnos platil. (Ale abychom si to ujasnili, řekla bych, že tady mluvím o stovkách let po ději PP.) Takže, mně se zdá nejpravděpodobnější, že Kraj zanikl. Buď pod nájezdy lidí, nebo skřetů. Případně ještě proto, že z něj odešli sami hobiti. Protože se rozptýlili, splynuli. Tím, že ochutnali svět, se ho už nechtěli vzdát. Začali se zajímat o učenost, cestovat, poznávat. A to by byl konec Kraje. Hobiti by se prostě rozptýlili po Středozemi a založili svoje malé vesnice, něco jako byla Hůrka. Další argument pro tuhle moji hypotézu je, že celá Středozemě směřovala od "věku kde je hodně různých bytostí" do "věku lidí". Elfové odešli, čarodějové zmizeli, trpaslíci se zahrabali pod zem, enti vymřeli. A hobiti? Jak by mohli zůstat hobiti? Vmísili se mezi lidi a na Kraj zapomněli. Nebo byl Kraj lidmi dobyt a hobiti byli vyhnáni.

A druhý argument. Ve Středozemi se historie často opakovala. A nezanikl snad Lorien stejně, jak jsem popsala zánik Kraje? Řekla bych, že osudy Kraje a Lothlorienu jsou spojené. Protože tyto dvě země chránilo to samé. Nevědomost. A u obou nevědomost mizela kvůli Jednomu Prstenu.

Takže já si provozuji, že Kraj jako takový zanikl. Ale půlčíci přežili. Smísili se. Zmizeli.