07/09/2017

Jména

Poslední dobou se nám opravdu často stává, že se nás lidé ptají na významy našich přezdívek. Nelze spočítat, kolikrát už za Irith někdo přišel s "víš, že Irith zní stejně jako iritovat?" a myslel si, kdovíjak není chytrý a originální, že na to přišel jako první. A kolikrát už se někdo ozval, oči navrch hlavy "Víte, že Mittalmar je středová provincie Númenoru?" Proto a také kvůli těm, kteří se nás na významy našich jmen ptají jsme se rozhodly sepsat tento článek.

Co tedy znamená jméno Irith? Proč Tani? Kvůli čemu Pantoflíčková? A proč zrovna Pomněnka? A, asi hlavně, proč tedy Mittalmar?

Vítejte v malé exkurzi do začátků celého blogu, doby asi tři roky vzdálené, kdy jsme začínali.



Irith Zimostrázová
Když jsme se rozhodly, že si založíme blog, bylo nám od začátku jasné, že musíme mít přezdívky. Jednak to je tak nějak zvykem a pak moji rodiče byli skoro šílení při představě, že bych někde na internetu měla vystupovat pod svým občanským jménem. Přezdívku jsem si tenkrát zvolila podle jedné své vymyšlené postavy, zlodějce - smolařce ze Zeměplochy, o které jsem tenkrát chtěla napsat nějaký příběh.

Ne, já s touto postavou nemám nic společného. Vůbec nic. Neztotožňuji se s ní, nechci taková být, nikdy jsem se taková neviděla. Je to jen náhodná postava. Pouze jsem přejala její jméno a vzala si ho za své. Protože právě to jméno je to snad to jediné, s čím se s touto postavou ztotožňuji.

Proč Irith? Tehdy jsem hledala nějaké alespoň částečně středozemsky znějící jméno. Ale nic se mi nelíbilo. Pak jsem narazila na takové ty "elfí" překladače jmen a zadala do něj své občanské jméno. A přeložilo se to jako Irith. Takže ano, toto jméno má původ v elfském jazyce, asi nejspíše v sindarštině. Nikdy potom už se mi ale v žádném překladači toto slovo neobjevilo. Je možné, že to znělo jinak a já si to jen špatně zapamatovala. Nicméně zvuk slova Irith se mi líbil (a ne, není to iris, fakt ne). Taktéž se mi líbilo, jak to vážně připomíná slovo iritovat, není to takové zakulacené a plyšové, jako třeba Polly, je v tom cítit něco trochu jiného, trochu rozporuplného. Možná záhadného. Když jsme nedávno dočetla Na druhou stranu úsvitu, v dodatku Králové a knížata Noldor jsem narazila na tuto pasáž "Dcerami Finweho a jeho druhé ženy Indis byly Findis, Fániel a Írien Lalwende (Írime, sindarsky Irith Lalwen). Írien odešla do Středozemě spolu s bratry. Její osud není znám. Možná že žila v Hithlumu a zahynula po Nirnaeth." To mě docela překvapilo. Nikde jinde se toto sindarské jméno Finweho dcery najít nedá, zkoušela jsem to. Jen zde. Nevím, kde na to autorka přišla a zda je to opravdu kanonické (tolkiengateway mlčí). Pokud ovšem ano, vypadá to, že jméno Irith je sindarská forma jména Fingolfinovy a Finarfinovy sestry. Hezký původ :-) Irith je prý Indické mužské jméno, i když jak jsme hledala, v Německu se tak jmenuje jakási zpěvačka. Irith je také jakási planetka v Star-Wars univerzu a pozor, dokonce jsem našla i povídku, Středozemskou povídku, ve které se postava jménem Irith vyskytuje. Je to nějaká divná elfí Mary-Sue která zřejmě bude mít románek s Legolasem... fakt by mě zajímalo, jak na to jméno autorka přišla https://www.wattpad.com/214885624-lidsko-elf%C3%AD-p%C5%99%C3%A1telstv%C3%AD-sezn%C3%A1men%C3%AD-irith.

Tehdy jsem také usoudila, že by se hodilo příjmení. Je neobvyklé, dodávat k přezdívce i příjmení, ale věřte mi, že to ulehčí dost věcí, především ji tak můžete plnohodnotně používat jako registraci do nejrůznějších stránek (facebook apod.). Takže jsem uvažovala o příjmení. Chtěla jsem něco rostlinného, aby to mělo souvoslost s hobity a trochu i s povoláním, které jsem si již tenkrát vybrala. Zimostráz ke mně přišel tak nějak sám. Líbil se mi zvuk toho slova. Opět to není vyloženě roztomilé, je to spíše tvrdé, jasné. Je v tom cítit ta zima, která není vyloženě zlá ale ani vyloženě ňufací. A v kombinaci se jménem Irith se mi to opravdu líbilo. Není to nic jazykolamného a má to nějaký zvuk. A navíc, zimostráz je keř a já vždycky měla raději dřeviny než byliny.



Polly Pantoflíčková
Původ mého jména není nijak poetický, což by na jednu stranu mohla být velká škoda, ale vzhledem k tomu, že já moc efektní věci nevyhledávám, tak myslím, že i ten způsob jeho vzniku ke mně docela sedí. Nebo minimálně ke mně, jaká jsem byla v tehdejší době. Při nápadu na založení blogu nám bylo s Irith už jasné, že budeme muset mít nějakou přezdívku. Nějak více jsme o tom začaly přemýšlet na školním výletě ve Španělsku, alespoň tam vznikla moje přezdívka. Irith tu svou již měla jasnou, ale já pořád a pořád neměla nápad, jakou přezdívku si vybrat. Irithiným způsobem mi nic hezkého a použitelného nevznikalo, a tak jsem byla docela v koncích.

Až jsem sáhla ke knížkám. Tehdy jsem zrovna četla Podivný regiment - jednu z Pratchetovek - no a světe div se, byla tam jedna hlavní postava. Apolena, dívka, která se ve vojenském regimentu vydávala za chlapce. Myslím, že jsem se s ní ani nijak moc neztotožňovala, ale jen se mi zalíbilo to jméno a řekla jsem si, proč ho nevyužít. Akorát jsem si ho trochu poupravila a tak z toho vznikla Polly (s jedním l to totiž vypadalo divně). Až doma jsem zjistila, že se mi to velmi líbí i díky jednoduchému podpisu, kdy mi trochu přišlo, že obloučky u l a jeden spodní oblouček u y spolu tvoří jakéhosi smajlíka (bylo mi třináct...)

A příjmení? To vzniklo také podle toho Irithina, ona měla v příjmení kytku a já, nerozhodná, jsem se rozhodla, že si ji tam dám také. Teď už jen zbývalo vybrat jakou. A Pantoflííček byl zvolen z toho důvodu, že... No, že to prostě zní vtipně. Alespoň nám to tak předtím přišlo. Jednak, že to začíná na stejné písmenko (no vidíte, až teď mi došlo, že mám stejné iniciály jako zkratka Pána Prstenů!), a potom byla představa pantoflíčku, jehož květ se při zmáčknutí "vyplázne". A také jakási zvuková forma, dá se říct, že to zní tak trochu zakulaceně (a možná i malinko plyšově :-))


Pomněnka Illienel
Pár let jsem jezdila na Vlaštovku s přezdívkou Illienel (vznik této přezdívky patří do jiného příběhu, řeknu jen tolik, že jsem si to jméno sama vymyslela, složením písmen ze dvou jiných jmen, a původně mělo být pro jedu velmi speciální FF postavu do mé nikdy nenapsané povídky). Jméno Illienel dostalo od Laisi Finwen krásný elfí překlad, který vychází ze slabikotvorných kořenů slov a v překladu znamená něco jako: "Stříbrná tančící hvězda na hladině jezera".

Potom jsme Laisi získali pro nápad hrát jako táborový příběh Hobita. Byla jsem tak nadšená, že jsem se začala horlivě připravovat již rok předem. Pro tento tábor jsem si mimo jiné potřebovala vymyslet přezdívku, jméno nějaké hobitky, jež by byla vlastní postavou - mnou. Hledala jsem inspiraci a informace o hobitích jménech všude možně po netu (tímto způsobem jsem tehdy objevila Mittalmar, právě díky tvorbě přezdívky, hobitího jména) a konzultovala to také s Laisi. Ta navrhovala, abych si vybrala hobití jméno co nejvíce podle své elfí přezdívky - Illienel. Aby to zkrátka mělo významově něco společného. No…to se lehko řekne. Ale když jsem poté zjistila, že hobitky měly jména zásadně buď po květinách nebo po drahých kamenech (což jsem opravdu nechtěla, protože neživá příroda mi není moc blízká a nechtěla jsem se jmenovat jako nějaký šutr), měla jsem dojem, že to snad ani nejde. Květina, která ve svém názvu má nějakou hvězdu, stříbro, tanec nebo vodu? Napadla mě Elanor, ale nechtěla jsem jméno již existující Tolkienovy postavy a ani jsme si toho jména nepřišla hodna.

Po hledání mezi všemi možnými květinami a vzpomínání, jestli nějakou vhodnou neznám a nemám v paměti, jsem se rozhodla změřit na vodu. Květiny, rostoucí u vody a mající k ní nějak blízko. Třeba i modrou barvou (která je konec konců spojena i s nebem, a to k té hvězdě nemá zas tak daleko). Jenže když si vezmete třeba takovou louku u potoka nebo u řeky, roste tam květin hafo a vybrat z nich jen tak tu pravou…to se nedá. Tak jsem přemýšlela, jakou další specifikaci by ta květina měla mít. Hledala jsem rostlinku, která by nějakým způsobem symbolizovala něco z mé povahy nebo hodnot a zároveň mi byla blízká její podoba i zvuk jejího jména. Zalíbila se mi myšlenka bylinek, léčivých květin. Ale bylo těžké najít takovou, která by již nebyla použita profesorem Tolkienem. Chvíli jsem si pohrávala s Mátou, která mi nakonec byla Laisi rozmluvena (a později jsme ji dokonce našla mezi kanonickými jmény), že jako jméno nezní moc pěkně a ke mně se nehodí. Jak jsem ráda, že mě zabrzdila.

Brzy na to mi totiž přišla na mysl pomněnka. Malá, drobná, nenápadná kytička, jejíž některé druhy najdeme i u vody, kterou nenajdeme v kánonu a nedá se jako jméno přeložit do angličtiny (dovedete si představit, že by se někdo jmenoval "Forget me not"?), která zní měkce a mile, symbolizujíc vzpomínání i zapomínání. Jak příznačné! Napsala jsem ještě Laisi, ale už bylo rozhodnuto…

Později při vybírání příjmení už bylo poměrně jasno. Voda, lodičky, lesy, dobrodružství, podivíni, Rádovsko… Pomněnka Brandorádová. Tak jsem byla zapsaná na seznam hráčů pro hobití tábor, a tak jsem se později začala představovat na Mittalmaru a jiných tolkienovských blozích. Pomněnka se díky tomu ujala i mezi mými novými přáteli, které jsem poznala skrze Mittalmar a ti mi pak už neřekli jinak a nakazili touto přezdívkou i jiné mé známé a kamarády (dokonce i mého milého). Po čase se i však začalo stýskat po mé první, "elfí" přezdívce a měla jsem pocit, že bez ní to nejsem tak úplně já, že Pomněnka je jen jedna moje půlka. A tak jsem se od jisté doby začala ponejvíce podepisovat jako Pomněnka Illienel a toto jméno se pro mě stalo více vlastní než jméno, které mám v rodném listu. Jen škoda, že mi ani jedno z nich nebude moci být nikdy zapsáno do občanského průkazu. Ale pro většinu mých blízkých stejně jsem a budu Pomněnka či Illienel, bez ohledu na oficiální jména. A nikým jiným už bych ani být nechtěla. :-)


Tani
Přezdívka vznikla kvůli táboru vlaštovky. Původně jsem se pohybovala pod přezdívkou Nieninque (quenijsky sněženka). Jenže to je kvůli její délce nepraktické, tudíž jsem byla nucena zkracovat. Chtěla jsem aby Sněženka byla částí mé budoucí přezdívky, protože je to jméno které ke mne zkrátka patří. Vybrala jsem si proto Ilni (stříbrně svítící sněženka- ach, já poeta...). Žel n by podléhalo asimilaci a výsledné jméno už bylo obsazené. Tak mi Laisi navrhla Tani (Nieninque - Taurendile, Sněženka - Milovnice hvozdů) a já u ní zůstala. Pro zajímavost jsem ještě mohla skončit jako Lani (milovnice zvířat).


Mittalmar
A ano, teď samotné jméno našeho blogu. Jméno, které se tak často skloňuje a upravuje. Mittalmar, Mittalmarovci, Mittalmarovec... Jak tedy vzniklo?

Irith a Polly se rozhodly, že založí blog. Od začátku bylo jasné, že se stránka bude zabývat hobity. Polly už předtím blog měla a věděla, jak se to dělá a také věděla, že budeme potřebovat jméno. Nechtěly jsme nic profláklého, znějícího "obyčejně" jako třeba "Dno Pytle" nebo tak. Ale chtěly jsme, aby to mělo nějakou spojitost s hobity. Zvolily jsme tedy tituly, které Smíšek a Pipin dostali do Aragorna. Ale Ernil-i-pheriannath byl zabraný (a ještě že tak, bylo by to dlouhé a nevyslovitelné). A Holdwine nám znělo špatně. Tak jsme zvolily tradiční cestu elfích překladačů. Ale nic, co by mělo spojitost s hobity a znělo dobře nám nevycházelo.

Až jsme svolily, že zkusíme, aby to mělo alespoň spojitost se Středozemí. A tak jsme zadávaly slovo Středozem. Až nám jednou někde vypadlo jméno Mittalmar, středová země. Blíže jsme to nezkoumaly. Polly se pro to nadchla. Irith původně byla proti, že to zní moc tvrdě a německy, ale Polly ji přesvědčila a ta jsme daly našemu zeleno-žlutému blogu jméno Mittalmar.

Až mnohem později jsme zjistily, že Mittalmar neznamená sindarsky Středozem, jak jsme si myslely, ale je to název středové provincie Númenoru. Ale bylo to zažité a zůstalo nám to. A jsme rádi. To jméno zní dobře, je úderné a lehce zapamatovatelné. A že to nemá nic společného s hobity? Vždyť ale jmenovat se dle ostrova Hvězdy je spíše čest! A blog už dávno není jen hobití, čím dál více se otevírá a hobiti, ač tu mají své tradiční místo, už dávno nejsou v našem hlavním zájmu.

2 komentáře:

  1. Wow, tak to tu je (: V tom případě je můj předešlý komentář oněco méně k věci.
    Původ přezdívek je vzdycky zábava poslouchat, sama jich mám několik a vznikaly dost uměle, žádnou z nich mě ale nikdo neoslovuje.
    Ale měla bych poznámku k jiné věci: možná to v ostatních článcích takto míváte zřídka, ale takováhle zeď textu se hrozně špatně čte... :\ Přitom tenhle článek je zajímavý a stále aktuální. Prospělo by mu více odstavců, ideálně nějaké výraznější napisy - ta jména, nebo tak něco.. Nechci do vás rýpat, z praktického hlediska by se to určitě příjemněji četlo a z estetického hlediska určitě také, s odkazy do menu jste si vyhrály, tak proc by nemohly odkazovat k "hezkým" článkům (:

    OdpovědětVymazat
  2. [1]:To je bohužel trochu problém umělých přezdívek. Nejčastěji člověka lidé oslovují přezdívkou, co mu sami vymysleli. Jenže ta nemusí být vždycky úplně taková, že se nositeli líbí. S mnoha takovými už jsem se setkala (naštěstí ne u sebe)
    Nejlepší je se už pod tou přezdívkou představit a neříkat pravé jméno, to funguje dost dobře Ovšem jen u lidí, co tě předtím neznali...Díky moc za zpětnou vazbu!
    Určitě s tím něco uděláme

    OdpovědětVymazat