Nejdražší blogeři a blogerky, s lítostí Vám musíme oznámit několik zásadních věcí. Ti, co nás blog sledují pravidelně, si určitě již něčeho všimli. Proto nastal čas vydat článek, kde bychom vše uvedli alespoň trochu na správnou míru.
Věc se má tak, že nás zastihla složitá životní situace (teda, to zní vznešeně…). Jak by řekla Delfi, zasadili jsme les, který konečně pomalu začal dosahovat úctyhodného vzrůstu, ale nějakým nedopatřením se stalo, že nás napadla invaze zlých, zlých a ošklivých lýkožroutů. Tváří se opravdu zuřivě a zatím jsme nenašli způsob, jak se jich zbavit. Ale nebojte, už se na tom pracuje, takže to nebude navždy. Jednou přijde den, kdy se jich zbavíme. Určitě! Ale dnes to asi nebude…
Zatím vás prosíme o jedno, vydržte. Budeme muset trochu zvolnit, proto na začátek nebudeme vydávat články ob den, ale ob dva dny. Provozujeme si, že je to vcelku přijatelný kompromis, jelikož se nám trochu uleví a přitom blog nebude ležet ladem (všimli jste si doufám, že o žádném zrušení tu nebyla řeč, ač to byla jedna z variant. Ale nejsme jako někdo, proto byla tahle možnost zavržena už v zárodku).
Tak hlavně, aby se les těch lýkožroutů zbavil!
OdpovědětVymazatHolky, to není žádná katastrofa. Katastrofa by byla, kdybyste Mittalmar zrušily. To ano. ale i tak...tohle je virtuální les. já mám lesy moc ráda. A do toho vašeho mittalmarovského hobitího chodím obzvláště ráda a výrazně častěji než kamkoliv jinam. Ale vždycky byl, je a bude mnohem dležitější ten skutečný les.Ten, co roste v našem životě. Abychom každý měli svůj zdravý strom a nenechali ho chátrat pod náporem nemocí nebo škůdců. Nevím, co vaše reálné lesy trápí (kromě Irithina spaní, tedy spíš nespaní), ale moc vám přeju a doufám, že to bude brzy pryč a stromy budou klidně růst, bez jakýchkoliv problémů. Blogový les udržuje člověk při životě tehdy, když z toho má radost, když ho to těší. Pokud mu to nepřináší žádné potěšení, většinou u toho dlouho nezůstane. Nesnažte se držet vysokou aktivitu jen z povinnosti, kvůli čtenářům. Umělý les nevoní. Piště a zveřejňˇujte, jak vám samotným to bude vyhovovat. Myslím, že nikod se na vás nebude zlobit, když nebudou vycházet články s železnou pravidelností a ještě tak často. Ono i ob dva dny je pro les napadený lýkožrouty docela dost. Pokud to pro vás bude v pohodě, prima, je samozřejmě super mít článků hodně a často, ale kdyby to mělo být náročné...aby ten les ze snahy udržet nastavenou pravidelnost nenapadli ještě kůrolezi. Takže co tím chci říct? Vše, co potřebuji ke štěstí je, aby se lesy nekácely. Ani ty reálné, ani ty blogové. Ono totiž když po pěkně vzrostlém lese zůstane holá paseka, je to moc smutné. A z vlastní zkušenosti vím, že občas prostě stromy přestanou růst a les se přestae rozšiřovat, ale je potřeba se s tím na čas smířit a užívat si to, co je.I pod spícími stromy se dá procházet a objevovat či vnímat mnoho krásného. Máme přece archivy. A nikdo z nás určitě ještě neocenil každý strom zvlášť a viditelně...takže les nám má stále co dát a my máme stále co dát jemu. Když budete i nadále les občas zalívat, dle svých možností, bude to skvělé. Ale než se zbavíte všech stromožroutů, les na vás určitě rád počká a my též. Takže žádné stresy, že nezalíváte každý druhý den apod. a hlavně nekácet, jasný? Ono to zase poroste, nebojte. Já tomu pevně věřím. A přeji vám hodně štěstí při boji se škůdci!P.S. Zalévání jednou za tři dny nenazývám útlumem, ale mírným zvolněním, které mi přijde zcela v pořádku a není třeba se za něj omlouvat. Je to konec konců váš les. Ale jste hodné, že jste daly vědět. Třeba propojené vědomí pomůže vyhnat lýkožrouty z lesa.
OdpovědětVymazatNa mě je článek ob den hrozně moc Já vydávám tak jeden za týden a ani to někdy nestíhám. Takže mně nebude vadit, když zvolníte, naopak aspoň budu stíhat vaše články sledovat.
OdpovědětVymazatJej, to vůbec nevadí, hlavně, že tu pořád jste!
OdpovědětVymazatTo je v pořádku. Mittalmar nám neumírá, tak se nemusí nic řešit.
OdpovědětVymazatAle s tím lesem... To je jen přirovnání, nebo skutečnost?
Ten někdo je strašně moc rád, že jste rozumní (protože články ob dva dny jsou opravdu rozumný kompromis) a neopouštíte nás. Prosím, nenechte se udolat čímkoliv, co se na vás sápe, a vyžeňte všechny lýkovce z lesa- jste pro všechny hrozně důležité!!!
OdpovědětVymazat[2]: Nějak tak, milí čtenáři, vsadím se, že mezi vámi není nikdo, kdo by četl každý článek tady. Teď máte jedinečnou příležitost [3]: Všechno zlé je k něčemu dobré.[4]: Díky![5]: Skutečnost. Tvrdá realita. To je holt tak, když se sejde hyperaktivní workholik (já), pasivní melancholik (Polly), přelétavý sangvinik (Delfi), konec školního roku, únava a nedostatek múzy.[6]: Až tak?
OdpovědětVymazat[7]: Ehm, já čtu všechny články (a taky všechny komentáře ).
OdpovědětVymazat[8]: A i ty staré? Máš přečteno úplně všechno? Jestli ano, máš náš velký obdiv a díky
OdpovědětVymazatNejsme jako někdo? Slyším břit neodpuštěného zločinu? A ne, nejlepší způsob, jak se lýkožroutů zbavit, opravdu není zapálit les. Tahle možnost je daleko rozumější
OdpovědětVymazat[9]: Ano, všechny. Přemýšlela jsem, jestli mám komentovat i zpětně, ale nakonec jsem se rozhodla, že ne. Asi chyba- já sama mám koneckonců radost z komentáře u jakéhokoliv článku, ať je jak chce starý....
OdpovědětVymazatNevadí Doufám, že se lez brzy uzdraví.
OdpovědětVymazat