Jak asi víte, v neděli zemřel sir Christopher Lee. Tímto bychom mu i my chtěli vzdát hold, jako velkém herci zlých postav :-)
Frodo shlížel na tělo s lítostí a hrůzou, protože se náhle zdálo, jako by se na něm projevily dlouhé roky smrti, scvrkávalo se a seschlá tvář se měnila v cáry kůže na ohavné lebce.
"A to je konec," řekl Sam. "Dobře, že jsme se ho zbavili, nezasloužil i jinou smrt. Ještě že je po něm."
"Myslíš?" řekl Frodo tiše. "Třeba ne. Třeba to byla jen jedna figurka na šachovnici mocných."
Smíšek nadzvedl obočí a skepticky se se Froda zadíval. "Cože?"
"Každý měl v tomto příběhu svou roli. Každý měl daný osud, kterým se musel řídit. Co když byl tohle Sarumanův osud? Co když bylo to, co mělo být vykonané uděláno jen díky Sarumanově zradě? Víte co říkával Gandalf o Glumovi. Byl zlý, ale měl v příběhu sehrát svou nezastupitelnou roli. Co když to takhle bylo i se Sarumanem? Nebýt jeho, Sauron by ovládl celou Středozem, Saruman byl jeho spojenec a zároveň i protivník, co když mu jen on bránil zničit vše živé? Protože se Sauron ve skrytu obával jeho sil a jeho zrádnosti."
Hobiti na něj shlíželi s otevřenou pusou a marně se snažili pochopit Frodův myšlenkový pochod.
"Vypálil Železný pas a část Farghornu, ano, ale jen díky tomu se povedlo přimět enty k boji. Zaútočil na Helmův žleb, ale kdyby to neudělal, Rohan by se možná nikdy nepokusil pomoci Gondoru a byl by poražen Sauronem. A jen díky Sarumanovi a jeho palantíru," Pipin se při těchto slovech trochu otřásl, "se podařilo odhalit Nepřítelův plán a zabránit mu. Nebýt Sarumana, nikdy bychom nevyhráli."
Sam se na svého pána podíval se špatně zakrývaným soucitem a vzápětí pohlédl na oblohu, aby se ujistil, jestli sluníčko moc nepálí.
"Třeba to celé mělo nějaký smysl. Možná to prostě byla jeho role, určena Valar. Třeba byla jeho figurka moc důležitá, bez níž by se to nebylo možno odehrát. Třeba to byl celé jeden velký záměr daný osudem, třeba…" náhle s sebou Frodo trhnul a trochu mu zesklovatěly oči.
"Cože jsem to říkal?" zeptal se po chvíli.
Odpovědělo mu několik naprosto nechápavých a trochu vyděšených pohledů. Frodo se zmateně rozhlédl.
"Asi to nebylo nic důležitého," mávl rukou.
Náhle se ale zarazil. "Svět potřebuje padouchy," zašeptal napůl k sobě, jako by to byl poslední záblesk náhle vymazané myšlenky.
To je zajímavá myšlenka ... dává to smysl, protože "ti zlí" jsou vlastně ve světě potřeba...
OdpovědětVymazatHezká povídka a to úmrtí mě moc mrzí... Byl to skvělý herec :/
Tak tohle je vážně zajímavá úvaha. Já byla včera a dneska taková hrozně mrzutá kvůli tomu.
OdpovědětVymazatA když už to vypadalo, že ok, zase se objevilo nějaké nové vzpomínkové video a zase... :( Prostě hrůza, herci z Hobita a Pp nám pomalu ale jistě začínají odcházet. Nojo, je to život.
Zase už mu bylo 93 a tohohle věku se jen tak někdo nedožije, je to úctyhodné.Odpočívej v pokoji, Sarumane...
Je to hodně na zamyšlení. Takové povídky jsou tady velice nezvyklé.
OdpovědětVymazatTahle povídka je na tebe a tento blog velmi nezvyklá. Možná proto se mi tak líbí.
OdpovědětVymazatMně nepřijde, že bys měla nějaký autorský blok.
OdpovědětVymazatJe to krásné. A pravdivé. (A Sam je kouzelně zmatený. ) Nejlepší hold, jaký jsi mohla Sarumanovi vzdát... Opravdu.
Hezké zamyšlení a zajímavá pointa. Je pravda, že svět možná potřebuje padouchy, protože s každým světlem musí existovat i stín a bez poražených nemnohou být vítězové.
OdpovědětVymazatTaky tam nevidím nic "blokovaného". Nálada je, dobře, trochu nezvyklá, ale to je v tomhle případě plus. Chápu ale, že se k dovádivým hobitím příběhům moc nehodí. Důstojný hold panu Lee, každopádně...
OdpovědětVymazat