TolkienCon 2017 - Třetí část

Poslední část reportáže a vylíčení posledního dne celé akce. Dne ve znamení Flight of The Noldor, uklízení a loučení. Den, který všichni stejnou měrou nesnáší, jako nechtějí, aby skončil.

Opět berte na vědomí, že je reportáž psána zcela subjektivně.

---

Neděle 22.1.2017- Ráno jsme vstali relativně brzy a na Con dorazili akorát na to, abychom se v Koutku potkali s ostatními. Tedy, s ostatními. Na dveřích nás zarazila cedule "Spíme, nechodit!". Když jsme ale přiložili ucho ke dveřím, musely jsme s Polly konstatovat, že je uvnitř pořádný šrumec. A taky že jo. Spoustu rodičů s malými dětmi, Nareth s tou podivnou ještěrkou, či co to proboha je a čilý ranní ruch. A na zemi uprostřed spící Pomněnka s Jožkou.

Jak se později ukázalo, tu výzvu tam (neúspěšně) pověsili oni. Ale nikdo na ni nedbal. Páreček se tedy odebral o patro výš, dospat se. A nám zbyl Koutek, probouzející se Středozemské bytosti a úkol sehnat snídani.

To se nakonec nějak podařilo. Od… Tani? Jožky? Dominika? Vážně nevím… jsme dostali asi čtyři uzenky a já Jonášovi ukradla kus závinu. Pak jsem ho ještě požádala, ať mi udělá čaj. Na ten jsem zapomněla, protože jsem si uvědomila, že mám za půl hodiny přednášku a nemám ani jeden papír, na němž ji mám mít napsanou (dotaz! Vyskytuje se zde někdo, kdo si své přednášky vážně komplet pamatuje nebo všichni potřebují papír jako já?). Několikrát jsem tak oběhala všechna místa našeho výskytu, než jsem papíry našla v té tašce, ve které měly být a do které jsem se dívala jako první.

Ostatní mezitím hráli fotbálek a o mé hoře se vůbec nestarali. Opět drtivě vyhrála Polly. Respektive strana, na které hrála Polly, ať už hrála kdekoliv a s kýmkoliv. A pak se strašně diví, že to s ní nikdo nechce hrát…

Pak nás Aegeri zatáhla do čajovny na kofolu. Ať žije kofola! Tam jsem si vzpomněla, že mám ještě ten čaj. Přednáška ale měla započít.

Nakonec se z ní vyvrbil spíše piknik. Melisilme a spol. si přinesli stoleček se snídaní, moji kamarádi se také činili a donesli zásoby, takže jsme konzumovali, diskutovali a přednášeli. Asi uprostřed skočila Polly pro rodokmen. Ale ukázalo se, že ten je příliš drobným písmem a také příliš složitý na to, aby se na něm daly vysvětlovat taje příbuznosti a dědění. Myslím, že se přednáška docela povedla, i když jsem některým pořádně zamotala hlavu.

Poté následovalo Flight of the Noldor. To bylo poněkud nervozní, protože Bardě byl nemocný. Ale vystoupení bylo stejně úchvatné jako vždy. A Aredhel se už zapojovala aktivněji a občas jsme ji i rozmluvili :-). Flight of the Noldor a pro mě i celý Con uzavírala Elsina předělávka jedné Lewisovy písničky - Go, Break the Light. Moc se mi to líbilo a myslím, že jsem nebyla sama.

A následovaly časy loučení a úklidu. Výsledek byl, že jsem nemohla přejít z jednoho patra do druhého, aniž by se na mě nevrhaly loučící se davy. Ale je to milé. Balení také bylo vtipné. Jednak jsem už rozvinula do dokonalosti umění odchytávat náhodné lidi na chodbě a nutit je pomoci s úklidem (tímto se omlouvám všem, koho jsem takhle zneužila a zejména Zurgovi, který kvůli tomu chudák tuším odjížděl o hodně později, než měl původně v plánu). A organizace úklidu už také šla dokonale. Kdo neviděl Irith stojící uprostřed místnosti a dirigující "ty sundej tyhle závěsy, ty je slož a dej sem, ty tohle umej, ty přines lavice, ty sežeň někoho kdo přepojí počítač (je mi jedno kde a jak ho seženeš, ne opravdu nevím kdo a kde by to mohl být, to je prostě na tobě, ne, Šárka to udělat nemůže, Šárka rovná ubrusy), ty mi udělej něco k pití, ty mi sežeň něco k jídlu, ty najdi Lokýta a zeptej se ho do kdy tu dneska bude…" přišel o hodně.

Postupně jsme ale zabalili a třídu vrátili do původního stavu (a na katedře nechali tulipány pro paní učitelku). Následovala debata s Lokýtem, se kterým Tani potřebovala dohodnout něco ohledně sindarštiny. Já na kompletně celém jednání nebyla, ale myslím, že se máte na co těšit :-). Jo a Lokýt mi dal kokosku. Mé druhé jídlo (první bylo pět sušenek k snídani) za celý den.

A pak nastalo loučení. Polly, Tani a Zurg odjížděli skoro jako poslední spolu, zatímco já a Falko jsme čekali na nákladního poníka. Při čekání jsme se chvilku ještě bavili s Lerin, byli jsme seřváni školníkem, co tady děláme, na mě dolehla únava a já začala odpadat. A to byl vlastně konec. Jen v úterý pak vybalit věci, zjistit co mi chybí a přebývá (hledá se majitel černé sponky se slaměným vzorem a jednoho lorienského lístku na řetízku. O nůžky se nehlaste, ty jsem zkonfiskovala pro dobro státu) a definitivně se s Conem rozloučit.

Svíčka už pomalu dohořívá a na mě je poděkovat Vám všem, kteří jste mi pomáhali s organizací celého Koutku a programu.

Jmenovitě tedy:

Polly Pantoflíčkové, bez které by to nešlo. Můj pevný bod, díky kterému dokážu pohnout Koutkem. Zpovědní vrba, mistr náramkového ws, zoufalý kuchař, profesionální balič nádobí a hlavně věrný přítel.

Laisi Finwen za poskytnutí možnosti tvořit dál to, co ona dělala celé ty roky přede mnou. Za veškerou organizaci a nervy, taktéž za nádobí, deky, artefakty a jídlo. Za meilovou korespondenci, poetický a vyšívací ws a hlavně za naprosto dokonalou bojovku.

Pomněnce Brandorádové za dokonalou kuchyňskou službu, skvělý odznáčkový ws, hlídání malého dítěte a za ni celou a její dobrou, uklidňující náladu.

Třezalce za poskytnutí stanových tyčí, nastudování trpasličích run a za pomocnou ruku v kuchyni.

Stejně tak Lucce, skvělému pážeti s nezdolnou vůli pomáhat. Mně ale i ostatním, zejména těm, kteří si nevědí rady s tengwar.

Terce Trpaslíkovi za její dokonalou osobnost a klid, díky němuž jsem v ten pátek nezpanikařila úplně. Za pevnou a přímou mysl, pomoc při stavění nory i dělání kompotů a za ten kousek pohody, který díky své skvělé zprávě do celé akce vnesla.

Mé sestřičce Falkovi. To za co ji chci poděkovat, asi nejlépe charakterizuje konverzace mezi ní a Dominikem. "F: Víš, Irith je moje sestra. D: Tvoje sestra? A to na tebe má čas?". Tedy konverzace a taky fakt, že jsem se o týden později, v úterý, své drahé sestry zeptala, cože vlastně dělala na Conu a byla jsem strašně překvapená, že fakt byla na mé přednášce. Díky za trpělivost. A za lásku, kterou Ti snad budu schopná jednou plně oplatit a vyjádřit.

Saramírovi, Pollyině otci za to, že nás, kupu krámů a matraci odvezl od Laisi a pak přivezl na Con. Vážíme si toho.

Mým rodičům za obrovitou trpělivost, snášenlivost, taxislužbu a neuvěřitelné snášení veškerého mého blábolení o Conu, hobitech a nějaké podivné noře či čemže.

Aegeri za to, že mě nezabila, když jsem odmítla její plakátek. Za dokonalou ilustraci do nory, za ws knižní vazby a za tu úžasnou kožešinu, do které je tak příjemné zabořit obličej, když je vám smutno.

Tani za nejlepší službu s koštětem, kterou kdy Koutek zažil, za nahrání všech těch přednášek a za sindarštinu.

Aredhel za dokonale klidný a praktický přístup k stavění i balení, za pověšení těch nepověsitelných závěsů, za pomoc s jídlem a v neposlední řadě za odvahu hrát.

Šárce za umění dělat kvásek, za akvarelový ws a všudypřítomnou pomoc.

Mín za skvělý ws čelenkování a za odvahu přijít se dvěma malými dětmi.

Quenovi za to, že se kvůli mně kompletně naučil celé sarati a pak ho dokonale odpřednášel, stejně jako tradiční tengwar.

Sváťovi za jeho dokonalou přednášku o Českém Hobitíně. Za to, že se mohu chlubit prvenstvím, co se týče takovéto přednášky vůbec (Sváťa nikdy nepřednášel a já tak byla první, komu na to kývl). A samozřejmě i díky za celý dokonalý projekt a úžasnou nabídku pozvání.

Jožkovi za dokonalou figurku Luthien Pomněnky, vytvořenou v rámci ws plstění, za pomoc při stavění, za výrobu kliky a za dobrou náladu.

Jonášovi, za to, že rozdýchal mé ostudné chování k jeho osobě.

Dominikovi za nadšené dobytí se do plechovky, za pomoc všude možně, za pokec a za pověšení těch závěsů.

Ahovi, Katce Schwarzerové a Božovi za kouzelné písně, známé i neznámé, hobití i jiné.

Veverce za mimoprogramovou hudební vložku.

Nině za ws dřevořezby, oblíbený obzvláště mezi dětmi.

Kikimu, kterého Vietnamec málem přizval do rodiny.

Barděti který svou hrou na Slavnosti opravdu ohromil, i když měl 39 horečku a byl vyčerpaný po odehrání Aredhel.

Zurgovi za pomoc, kdykoliv jsem ho zrovna odchytla na chodbě, stejně tak za vybrání skvělého místa na představení Aredhel a za občasný pokec na chodbě.

Náhodnému orgovi, kterého neustále žádám o pomoc při nošení těžkých věcí do prvního patra, stejně tak o pomoc při nošení žíněnek, odpojování a zapojování počítače, shánění lavic a koštěte.

Potty, které stále ještě dlužím čokoládu.

Bagrovi a Aldariel z Hůrky u Hobitů za poskytnutí cen do soutěže O Gondorský semenáček a za cenné rady.

Michalu Broncovi ze Strak na vrbě za poskytnutí knižních cen do soutěže.

Společnosti Přátel Díla J.R.R.Tolkiena za peněžní příspěvek do soutěže, a šílené meilové konverzace v pěti lidech najednou.

A samozřejmě i Vám všem dalším. Doufám, že se Vám Con, jakožto náš Koutek (či další věci z naší dílny) líbily a doufáme, že příští rok si uděláme repete.

Půjdete do toho s námi?