O Gondorský semenáček 2017 - Z deníčku porotce - II.

Minule jste se mohli dočíst o tom, co se stalo poté, co jsme loni soutěž uzavřeli a začali příspěvky vyhodnocovat. Teď vás čeká druhá část článků a zpráviček ze zákulisí Gondorského semenáčku. Povídání o tom, jak vypadal ročník letošní, toho čísla druhý.

O tom, zda vůbec nějaký nový ročník bude dlouho nebylo vůbec jasno. Ze všech stran se sypaly rozporuplné komentáře, kritiky, i nadšené ohlasy. Pamětivy těch mnoha chyb, kterých jsme se loni dopustily jsme váha...ly, zda na to vůbec máme. Nakonec ale převládl názor, že to ještě zkusíme. A tak jsme po nějakých dvou měsících od vyhlášení výsledků ročníku prvního zveřejnily propozice ročníku druhého. Ale že by to bylo tak jednoduché? Jen sepsat pár propozic? Co vás nemá! O strastech a obtížích ubohých pisatelů propozic se můžete dočíst v druhé sérii Deníčkových článečků

---

1) Sestavit letošní propozice byla ještě větší jobovka než ty loňské. Mysleli jsme si, že to bude jednoduché. Co může být náročného na tom prostě vzít ten papír z loňska a trochu ho upravit? Ehm… zkušenosti, dámy a pánové, zkušenosti. Ty to zkomplikovaly. Ukázalo se totiž, že bude třeba udělat několik změn. Po diskuzi s Laisi a mezi námi Mittalmarovci začalo být jasné, že hlavních bodů sporu je sedm. A že je třeba je vyřešit. No, a protože soutěž má... být pro lidi, tedy pro Vás, rozhodli jsme se, že uděláme samostatný článek, ve kterém necháme o těchto bodech diskutovat přímo Vás. A z diskuzí pak vytvoříme konečné řešení. Bylo nám jasné, že se nemůžeme zavděčit všem, ale víc hlav víc ví a tak jsme (úspěšně) doufali, že někdo přijde s nějakým geniálním řešením. To se nakonec u většiny sporných bodů povedlo a my mohli konečně sepsat a vyvěsit propozice. Ty samozřejmě ihned vyvolaly ohlasy (leckdy i negativní) ale myslím, že obecně se nám podařilo vychytat několik zásadních much z minulého ročníku.) EDIT: Ale objevily se mouchy další....

2) Napsat propozice, to by bylo. Ovšem problém se vyvrbil v porotcích. Ze čtyř porotců dva přešli do dalšího ročníku téměř bezproblémově. Jeden napsal seznam věcí, které se musí doladit, než se do toho znovu upíše (a měl pravdu), ale u čtvrtého se prostě ukázalo, že to časově nedává. Následoval doslova lov na porotce. Obeslali jsme všechny známé i neznámé, jestli by na někoho neměli typ. Typ se našel a po krátké domluvě a průvodní instruktáži nakonec kývnul.

Seznam, který se měl vyřešit jsme také více méně vyřešili. Ale nakolik úspěšně, to ukáže až tento, v pořadí druhý, ročník.

3) Jak se ukázalo, spousta lidí viděla největší problém celé soutěže v nedostatku soutěžník příspěvků a důrazně doporučovala větší propagaci. A na té jsme opravdu zapracovali. Jak moc se můžete dočíst zde: http://mittalmar.blog.cz/17…/o-gondorsky-semenacek-propagace

Většinu propagace jsem řešila v době, kdy jsem neměla doma internet a na všechno jsem si musela nosit notebook do školy. Ten týden je nezapomenutelný.

Ale propagace byla opravdu masová a doufáme, že byla taktéž ...k něčemu dobrá. Zatím to vypadá, že ano, ale o výsledku a tím pádem i o pokračování soutěže rozhodne čas.

Samotnou mě překvapilo, jak vstřícně všichni obeslaní reagovali a reklamu na své stránky umístili. To jednoho potěší :-)

S úžasem jsem také zjistila, kolik stránek si soutěž našlo a reklamu na ni zveřejnilo samo, aniž bychom v tom jakkoliv měli prsty. Naše sláva roste.

4) Když už jsme mluvili o té propagaci, rozhodně bychom měli zmínit i propagaci na fb stránkách. Malé článečky, možná spíše fejetonky tam vycházely každý týden, někdy připravené předem, někdy psané v záchvatu múzy těsně před spaním. Mile mě (Irith) překvapilo, že na to, kolik týdnů uběhlo a kolik článků tedy bylo potřeba se dalo místo zaplnit vcelku dobře a pokaždé to alespoň trochu vnášelo vhled do další části zákulisí naší soutěže.

5) Letošní ročník se také oproti tomu minulému vyznačuje dosti zvláštním fenoménem. Zatímco loni všechna díla bez výjimky přišla v posledním týdnu (a v polovině případů poslední den), letos přišel první příspěvek již v květnu. Zvláště plodné také bylo období konce srpna, což si ovšem neumím nijak vysvětlit. Teď je zase dva týdny ticho po pěšině. Přijde mi opravdu zvláštní, v jakém období příspěvky chodily letos. Teď ale ještě musíme počkat, zda se tradice podaří a zda opravdu druhá vlna děl přijde v posledním týdnu...

6) Když jsem soutěž vyhlašovaly, tak nějak jsme předpkládaly, že naprostou majoritou účastníků budou dívky v našem věku (okolo 20). Realita byla úplně jiná. Naprosto nejvíc účastníků bylo mužů kolem 35 let. Je ovšem nesmírně zajímavé, že opačné poly - ženy nad 35 a muží okolo 20 se mezi účastníky v podstatě nevyskytovaly. Čím to je?

7) Poslední z pravidelných článečků se zabýval "drobnými radostmi". Velká část těchto fejetonků byla psána stylem značně ironickým, z pohledu vyšťaveného porotce a organizátora, který neví kam dřív skočit a ob den lituje veškerých svách životních rozhodnutí, vedoucích k tomuto činu. Tak to alepoň mohlo na první pohled vypadat. Ale nebylo tomu tak. Ve skutečnosti jsme byli opravdu rádi a stalo se mnoho věcí, které nám určitým způsobem udělaly radost, ať už byly sebenepatrné.... A právě za to to všechno stojí.

Měli jsme radost když:

- Fantasy obchod vyvěsil reklamu na Semenáček, aniž bychom ho o to požádali
- Všichni, komu jsme napsali s žádostí o propagaci se zachovali naprosto úžasně a ochotně
-První příspěvek došel v půlce května
- Jsem (psáno z pohledu Irith) na šermu potkala jistou elfku. Víděly jsme se poprvé v životě, zakecaly se a já jí doporučila Semenáček. A ona na to, že o tom ví, že objevila plakátek v městské knihovně, že jí upoutal a tak strhala všechny inzerce, které ho překrývaly a hrdě ho znovu vystavila očím veřejnosti.
- Jiná jistá elfka (zdravím, elfí křováku z lesa) strávila bitvu PP tím, že vychytávala vhodné oběti a velice aktivně jim Semenáček doporučovala.
- Se ozvali lidé, že je zaujaly naše plakátky na školách.
- Se nabídl sponzor.
- Lidé posílají děl hned několik, připojují k nim dlouhé komentáře a aktivně s námi komunikují.
- K dnešnímu dni má tato stránka 132 "likeů"
- Otevřely se všechny.
- Vidíme, že se diskutuje. Tady i na facebooku. Díky lidi, díky za Vaše díla, přízeň a aktivitu. Jsme nevýslovně rádi.

A jak letošní ročník dopadl statisticky?

Zatímco loni jsme obdrželi děl třináct, letos to bylo mnohem lepší. Dohromady jste nám zaslali 39 příspěvků. (tedy celý trojnásobek) Což považujeme (vzhledem k úzkému tématickému zaměření soutěže) za velmi slušné. Víme také o minimálně čtyřech příspěvcích, které se poslat nestihly. Pro tyto... autory - jednak se samozřejmě můžete zúčastnit dalšího ročníku a pak, pokud máte rozepsáno nebo snad již dopsáno, můžeme Vaše dílo zveřejnit na blogu Quentaro či pokud se jedná o dílo výtvarné ve Věži umění - Minas Maenas.

Nakonec se otevřely všechny čtyři kategorie. Plus uvažujeme o vyhlášení nejlepšího díla z kategorie "Dětí", protože nám svá díla poslali i malí soutěžící a přijde nám nespravedlivé je porovnávat s díly o tolik starších lidí. Ale zase na druhou stranu, příspěvků není tolik, aby vydaly na samostatné kategorie.

A, na co asi čekáte nejvíce, jak se to má s počty? Z kategorie Proza dorazilo nejvíce příspěvků a to celých čtrnáct.

Poezie má deset příspěvků, dvě písně a osm básní. Dva příspěvky jsou také z "podkategorie" dětí - do patnácti let. Jedna z písní nám došla dokonce dvojjazyčně - česky a anglicky.

Kategorie Ilustrace se nakonec účastní jedenáct umělců. Opět dva jsou z kategorie "Mladší" a zde také máme nejmladšího účastníka soutěže - osm let. Máme tu jak "obvyklou" kresbu a malbu tak také dvě fotografie a jednu digitální grafiku.

A Artefakty jsou čtyři, z toho jeden "Dětský". Toto bylo nejvíce "na hraně" protože se do poslední chvíle nevědělo, zda vůbec dojde dost příspěvků, abychom kategorii otevřeli.

Dohromady pět účastníků se přihlásilo do více kategorií najednou a to do dvou.

Když jsme vyhlašovali téma, báli jsme se, že v literární kategorii budou chodit příspěvky pouze na Hudbu Ainur. Takový nedošel prakticky ani jeden.
Skutečnost se ukázala mnohem více překvapující, než kdokoliv z nás očekával. Jen uvažte, že ze 14 povídek se jich 5 věnuje hobitům. A to včetně několika zbrusu nových teorií. Za povšimnutí taktéž stojí, že zatímco tradičním elfům a trpaslíkům se věnují povídky dvě, enti mají díla tři.

Oproti tomu výtvarná část dopadla mnohem jasněji. Hudbu Ainur zobrazilo pět autorů z jednácti.

A nakonec, odteď mám hlubokou úctu před všemi organizátory soutěží, kteří rozesílají souěžícím jejich soukromé hodnocení. Je to na bednu. Mít otevřený soubor s kontakty, soubor se slovními hodnoceními, pět excelových tabulek a kombinovat. Připočtěme k tomu, že se dost děl jmenuje relativně podobně a vznikne nám z toho totální guláš.