Huan

Ano, dámy a pánové, vítejte u dnešního článku s názvem Huan a podtitulem "Vrcholné poetické dílo mladé nadějné generace". A proč vrcholné? Čtěte a zjistíte sami.

---

Avšak dříve než bude možné geniální dílo známých autorů představit, bude třeba trochu nastínit charakteristiku problému.

Nedávno proběhla naše Mittalmarovská akce Oslava vykvetení Mallornu. A stalo se, že Aredhel a Tani přijely na místo, do skautské klubovny, o několik hodin dříve než my všichni ostatní. A protože neměly co dělat, vytahaly devět matrací a roztahaly je po zemi. No ale, máte devět matrací, to je pořádná suma majetku, tak copak je nenapadne? Začnou hrát rozvodové řízení Thingola a Melian a o ty matrace se soudit. Ano, slyšeli jste dobře, rozvodové řízení Thingola a Melian. Aredhel byla Thingol, Tani Melian. Nikdo jsme nepochopili proč se vlastně rozvádějí, ale to je pro příběh nepodstatné.

Takže se začaly rvát o matrace. Thingol se snažil všechny nahamounit k sobě a držel se jich doslova zuby nehty, Melian se ale nedala a do zápasu se vrhla s nemenší vervou. Ono když děláte rozvodové řízení Pána a Paní Doriathu, vždy záleží především na devíti matracích, že? I stalo se, že Melian ukořistila matraci, pod kterou Thingol ležel, svíraje ji pevně v rukách. No a jak se Thingol kroutil, prohlásila jasnořivá Melian že vypadá jako škvor, když odklopíte kámen. Takže Thingol je od té doby překřtěn na EluŠkvora.

Když se tak rvali nějakou dobu, rozhodli se, že jsou přeci dospělí, rozumní a spořádaní občané a vyřeší svůj spor civilizovaně. I vytáhli knihu Středozemských kvízů a začali si navzájem dávat otázky.

Takže spor byl rozřešen a nebylo se o co hádat, tu někdo z nich dostal geniální myšlenku. Huan mohl promluvit jen třikrát než zemře. Co když se Huanovi nechtělo čekat na třetí příležitost a rozhodl se trochu pobavit?

Nastíním vám celou scénu:

Na Doriath se snáší noc a EluŠkvor (Thingol) pokojně odpočívá na svých devíti matracích (kde je Melian se neví, asi někde brečí v koutku na zemi). Král Doriathu spí a ze spánku pokojně odchrupává. Pokoj je temný a tichý. Tu se najednou ozve tichounké ťapkání. Huan opatrně otevře dveře a začne se plížit dovnitř. EluŠkvor chrápne hlasitěji a Huan se zarazí. Co kdyby ho spatřil? Ale ne, EluŠkvor se jen převalí a pokojně spí dál. Huan se k němu plíží, co tlapka tlapku mine. Už je skoro u něj. Opětrně obejde postel, postaví se přímo nad EluŠkvora a čeká. Pokoj je stále temný, EluŠkvor stále spí a my stále nevíme, kde je Melian. A tu najednou Huan řekne: "Baf! Tos nečekal, co?" A EluŠkvor se vylekaně vymrští ze svých devíti matrací a nevěří vlastním očím ani uším.

Tato geniální scéna stála i za zrodem oné písně, která vám bude již za malý okamžik představena.

O den později, když noc byla temná a plná hrůz, se stalo, že se Tani, Aredhel a Šárka ocitly společně na gauči a rozhodly se složit poetické dílo nebývalé kvality. O Huanovi. K tomu by ještě bylo třeba podotknout jednu věc. Po shlédnutí představení Berena a Luthien se Mittalamar rozdělil na dva tábory, dle nejoblíbenější postavy. Menší půlka (Irith a Tani) nedají dopustit na Saurona. Dokonce i uvažovaly o tom, že by si za Elsou přišly pro autogram. No a větší půlka (všichni ostatní) zase slintají u Huana. Spor "Kdo je lepší" se vyostřuje a zatím nebyl rozřešen. To jen pro vysvětlení, proč ta fascinace Huanem a EluŠkvorem.

No a tak se stalo, že vznikla tato píseň. Zatímco Tani a Aredhel se k ní hrdě hlásí, Šárka svůj podíl na věci odmítá přiznat, tak se před ní prosím tvařte, že ona s tím nemá nic společného. Pro klid duše.

Prohlášení: Osoby, které toto dílo napsaly nebyly pod vlivem žádných návykových ani jakýchkoliv jiných látek. Na našich akcích panuje nevyřčená prohibice, což není zas tak obtížné vzhledem k tomu, že z naší skupinky nikdo alkohol moc nepije.

A teď již geniální dílo, je na melodii Hodné štěně:

Huan

Narodilo se štěně,

Valar se nebálo,

s Celegormem na louce,

hrabouce,

celej den si hrálo.

A když povyrostlo víc,

protáhlo si běhy,

chtělo vidět Středozem,

černozem,

očuchávat/očůrávat[2] ledy.

Vlky loví tu i tam

a z huby mu smrdí,

vlky Saurona zlého,

slizného,

vyčuchá, když prdí.

"Takový všetečný pes,"

řekla Tinúviel,

"toho si já osedlám,

kost mu dám.

Berňo, tos neviděl!"

Slyšte, milí elfové,

osud Doriathu:

Huan v noci "baf" řekl,

EluŠkvor

uhryzl si patu.

---

[2] Interpret si může vybrat.

První veřejné vystoupení s touto písní proběhlo příštího dne odpoledne v autobuse, kterým jsme jeli na Nový hrad u Adamova. Představení sklidilo úspěch, pobavili jsme se my i většina ostatních cestujících.

Poté se strhla velká diskuze, jestli existuje tvar slova "hrabouce". Nakonec se prohlásilo, že to je umělecká zkratka a že to se může.

Také jsme se delší dobu dohadovali, zda je fyzicky možné, aby si Thingol uhryzl patu, tato diskuze zůstala neukončena, neb se zvrhla v trumfování se kdo si v kolika letech dokázal kolik prstů na noze strčit do pusy.

A aby toho nebylo málo, Tani také stvořila tuto dokonalou ilustraci k celému dílu. Podobný obrázek jsme tu ještě neměli. A vypadá to, že v galerii moderního umění by ho vydražili za miliony.