Písnička, která měla na našem "vystoupení" snad největší zapojení diváků se již dočkala svojí nahrávky i obrázku. Ilustrace se vemi šikovně zhostila Tani.
Skřetíci z Mordoru
Text: Irith a Polly
Melodie: Slavíci z Madridu (Le Rossignol Anglais) - Hugues Aufray
Zbroje maj bílý i tmavý,
my zase černěný tváře.
Horko a šílící davy,
vřava a smrtící záře.
Vím, co se bude dít,
k útoku povel se dává,
z těch, co se půjdou bít,
málokdo dožije rána!
R:
Bitva je veliká,
elf lesem utíká,
přece ho nenechám žít!
Ve stínu lesíka,
dostihnem elfíka,
jeho krev budeme pít!
Ve vzduchu je krve mraky,
orlové na nás slítaj,
zničí je naše praky,
orli ať porážku vítaj!
Jejich strach dobře znám,
když skolí je surová rána.
Zuřivým vztekem hnán,
málokdo dožije rána!
R:
Zbroje maj tmavý a rudý,
ve vzduchu je krve mraky,
elfíky zbavíme nudy,
nakonec života taky.
Doufám, že elfi uvidí,
jak zabijem i jejich pána,
kdo chce, ať mi závidí,
že já jsem se dožil rána!
R:
Moc pěkný text, při čtení se nedalo nezpívat
OdpovědětVymazatSuper! Škoda, že jsem to neslyšela naživo. Akorát si říkám, jestli by nebylo lepší, kdybyste to zpívaly trošku výš, takhle je to dost hluboko.
OdpovědětVymazatSkvělá ilustrace a úderná, vskutku oblíbená písnička.:))[2]: Sice hluboko, ale to je ta skřetí tónina A jako skřeti maj holky takovje dobře škodolibej přízvuk :)
OdpovědětVymazatSkřetíci z Mordoru jsou nejlepší! Na ně se to dá pořádně rozjet/rozbušit/rozdupat. I když vidím tu ironii, když zrovna já z plna hrdla zpívám "ve stínu lesíka dostihnem elfíka". Vážně, Skřetíci je jedna z vašich nejlepších písniček.
OdpovědětVymazatObrázek je skvělý, zvlášť ten skřet se povedl. Má naprosto dokonalé zuby (upírek) a uši. (A vážně dlouhé řasy. )