Láska chutná po jablkách - 5. kapitola

Hostina začíná, a to pravé svatební veselí se teprve rozjíždí. Ovšem ne každý je z toho vyloženě nadšený. Třeba Diamanta by byla raději, kdyby tu bylo méně hobitů, dychtivých ji chytit jako první.

---

"Sláva! Hurá! Sláva ženichovi a nevěstě!" vykřikl někdo duchapřítomný venku a celý dav hobitů začal najednou Pipinovi a Diamantě, kteří stáli nesměle ve vstupních dveřích Velkých Pelouchů, gratulovat.

Oba už věděli, co je čeká. Pipin nabídl dívce rámě, Diamanta se do něj zavěsila a spolu prošli uličkou mezi hobity, kteří na ně mezitím začali házet květiny pro štěstí.

"Sláva novomanželům!" vykřikl Sam, který se vynořil ze dveří hned po nich.

Celý dav se s napětím podíval na Pipina s Diamantou. Čekali na první polibek novomanželů.

Diamanta skoro vyjekla, když si ji Pipin přitáhl k sobě a políbil ji. Objala ho kolem krku a přitom si z věnce nenápadně vyndala druhou sponku a upustila ji na zem.

Všichni začali tleskat. Diamanta, ještě mírně zrůžovělá po polibku se široce usmála a hodila do davu kytici. Po urputném boji, zahrnující budoucí krevní mstu, jeden málem vyražený zub a spoustu ublížených "Auuu!" "Pozor!" a "To byla moje noha!" Diamantinu svatební kytici vybojovala Prvosenka Kšandičková. Diamanta se snažila nerozesmát se nad zuřivými výrazy těch méně šťastných hobitek. Ale neměla nad tím moc času uvažovat, protože ji mezitím Pipin dovedl až ke stolu a odsunul židli, aby si na ni mohla sednout. Místa se pomalu plnila s tím, jak další a další nedočkaví hobiti vybojovávali ta nejlepší místa, co nejblíž soudkům s pivem a mísami s koláčky. Svatební hostina mohla začít.

Diamanta měla jen opravdu málo šanci nepozorovaně si z vlasů vytáhnout zbývající sponky, ale nakonec se jí to podařilo. Třetí ji vytáhla se spikleneckým úsměvem Rosana, když předstírala, že ji objímá a gratuluje. Čtvrtou se jí podařilo odstranit, zatímco Pipina poprosila,

aby jí podal kousek jablkového koláče. A pátou jí vytáhla Elanor, když jí Růža vysvětlila, co a jak a ona předstírala, že si jde sáhnout na Diamantin věnec.

Ted už jí věneček na hlavě nic nedrželo a Diamanta si musela dávat pozor, aby si ho neshodila omylem. Hostina se pomalu chýlila ke konci a tím se Pipin se Smíškem stávali čím dál nervoznější a doslova na ní viseli pohledem, aby ji mohli začít pronásledovat, jakmile věnec položí na stůl.

'Prosím, zaměstnej je nějak,' pohlédla Diamanta zoufale na Estellu. Estella maličko přikývla a naklonila se k Růže, aby jí něco pošeptala. Růža vrhla na Diamantu tázavý pohled, pokrčila rameny a sklonila se k Elanor a Frodovi. Po chvíli se Elanor zvedla a odběhla pryč, Frodo běžel za ní.

"To jsou moje bonbony!!!" ozvalo se po pár minutách zaječení a ke stolu přiběhl malý Frodík, v ruce držel pytlík bonbonu a výhružně se mračil na svou sestru.

"Dej mi je, jsou moje!" zaječela co nejhlasitěji Elanor a skočila po něm.

Růža vykřikla. Sourozenci spadli na stůl a rozsypali mísu s koláčky.

Diamanta zachytila Estellin pohled, usmála se a nenápadně vklouzla pod stůl.

Vzápětí uslyšela Elanořino zaječení a ránu, která ukazovala, že se naoko zápasící Elanor s Frodem podařilo shodit jeden sud s pivem. Diamanta už na nic nečekala. Sundala si věnec z hlavy, položila ho na stůl, pak se po čtyřech proplazila až na opačný konec stolu a vklouzla do blízkého křoví. Ohlédla se. Všichni urovnávali tu spoušť po Elanor a Frodovi a jí si nikdo nevšiml. Přikrčila se a rozeběhla se pryč.

"Kde je Diamanta?" vykřikl někdo najednou.

Pipin se zhrozeně podíval na její místo. Diamanta byla pryč a na stole ležel jen její věnec.

Pipin se ohlédl na uculující se Estellu s Růžou a Elanor s Frodem, kteří spokojeně cucali své bonbony.

Ošklivě se na ně zamračil a vyrazil za Smíškem, který už běžel směrem, kterým předpokládal, že se dala i Diamanta.

Během pěti minut už u svatebního stolu zůstaly jen hobitky a malá hobiťata. Všichni ostatní právě běhali po okolí a snažili se najít nevěstu.

Diamanta se pohodlněji uvelebila ve své skrýši a spokojeně se usmála. Ani nečekala, že ji to takhle vyjde. Teď jen musela doufat, že ji neobjeví příliš brzy. Ale to snad nehrozilo. Její skrýš byla opravdu výborná.