Láska chutná po jablkách - 3. kapitola

Začínám mít takový dojem, že touto povídkou si zlomyslně vynahrazuji všechny ty pitomé limity 40 000 znaků, mazání odstavců, mazání obrázků a žlucení po odstavcích... chi chi chi. Jak krásný pocit, že vám blog článek vezme bez řečí...

A o co jde tentokrát? V Bralsku se bude slavit svatba. Hobití svatba. A k tomu patří i spousta krásných zvykůl a tradic.

---

Svatba budoucího Velkého Brala a vladyky Kraje byla natolik důležitá událost, že se měla uskutečnit až za rok od Pipinova a Diamantina zasnoubení. Paladin moudře usoudil, že předtím by to nemělo smysl. Ten rok se totiž stalo tolik věcí, že bylo třeba dát hobitům chvíli klidu, aby se mohli připravit na další oslavu. Samovi s Růžou se na podzim narodil malý klučík. Pojmenovali ho Smíšek a bylo jen hříčkou osudu, že se narodil ten samý den, kdy Frodo a Bilbo. Ale hlavně, na jaře se Estelle narodil syn Theoden, budoucí Pán Rádovska a Smíškův dědic. Svatba se tedy měla uskutečnit až v létě, aby také Pipin s Diamantou měli trochu času na přípravu. Od toho podzimního dne, kdy se zasnoubili, se viděli jen málokdy. Sice oba byli na Samově oslavě, ale pak Pipin se Smíškem odjeli do Gondoru pozdravit své přátele a říct jim novinky z Kraje. Diamanta zůstala v Kraji a celou zimu projezdila mezi Dlouhou Strání a Rádovskem, kde pomáhala Estelle s úklidem a přípravou na miminko. Na jaře potom sice byli Pipin a Diamanta spolu, to ale přebývali v Rádovsku. Estella totiž konečně porodila a Smíšek kolem toho tropil takový povyk, že na něj občas nestačili ani ve dvou a museli ho uklidňovat i s širokou rodinou. Doopravdy na sebe Pipin s Diamantou měli čas až po narození Theodena, ale to už zase začínaly přípravy na svatbu.

Vždyť se muselo přichystat tolik věcí. Diamantě nezbývalo než si vybrat šaty, Velké Pelouchy se měly přichystat a řádně nazdobit, bylo potřeba se sehnat květiny a, což bylo pro celý Kraj nejdůležitější, rozeslat pozvánky. Poslední měsíc se v hospodě u Zeleného draka nemluvilo o ničem jiném, než o tom, který šťastlivec dostal pozvánku a kdo pozván nebyl a proč. Každý hobit si přál na té svatbě být (i když polovina jen proto, aby si mohla znovu prohlédnout Pipina a Smíška v uniformách Gondoru a Rohanu a ta druhá polovina proto, že Paladin se dal slyšet, že hostina se bude konat pod širým nebem, na louce před Velkými Pelouchy, kde nechají roztáhnout obrovské stoly na svatební hostinu. Bylo veřejným tajemstvím, že nechal pro tu příležitost dovést sto sudů s pivem a svatební koláčky se prý pekly už několik dní, aby jich bylo dost).

Výsledkem všeho bylo, že se Pipin s Diamantou už pomalu nesměli ukázat na ulici, protože se k nim v tom případě okamžitě přihrnula nějaká nepochybně důležitá a početná hobití rodina a významně se ptala, jak to, že dostala pozvánku o týden později, než jiná, určitě méně důležitá a méně početná rodina.

Paradoxně toto omezení budoucím manželů ani tak moc nevadilo. Na nějaké procházky po kraji zkrátka neměli čas. Museli vybrat jídlo, oblečení, výzdobu a hlavně, zajistit, aby byly dodrženy všechny svatební zvyky.

"Kdo vymyslel tak pitomý zvyk?" zamračil se Peregrin Bral na svou nastávající a ostentativně se zakousl do hrušky.

"Nikdy předtím ti to nevadilo," konstatovala Diamanta a zvedla ruce, aby jí Prvosenka Kšandičková, která se nabídla, že jí ušije svatební šaty, mohla vzít míru.

"Ale nikdy předtím to taky nebyla moje svatba," odsekl jí Pipin.

Důvod jeho roztrpčení spočíval v tradičním svatebním zvyku - útěk nevěsty. Vlastně šlo o to, že během svatební hostiny musela nevěsta v nestřeženou chvíli položit svůj věnec na stůl, rychle a nepozorovaně vyklouznout a někam se schovat. Jakmile na to svatebčané přišli, začalo hledání nevěsty. Vtip byl v tom, že kdo se první nevěsty dotkl, mohl si od ní vyžádat polibek. Tenhle zvyk byl velice oblíbený převážně mezi ženatými hobity, protože nevěstu mohl hledat kdokoliv, nezáleželo na věku, ani tom, jestli byl svobodný nebo zadaný. Víc než o ten polibek šlo spíš o hrdost. Ženich se za každou cenu snažil najít svou milovanou jako první a ostatní se mu to stejnou měrou snažili překazit, aby ho mohli "pokořit" tím, že nevěstu políbí oni. Bylo jasné, že Pipin bude mít co dělat, aby Diamantu našel jako první. Svatba budoucího vladyky Kraje totiž byla opravdu důležitá událost a bylo jasné, že hobitů, chtivých ho porazit, bude víc než dost.

Pipin vzpomínal, čí sestry, manželky, nebo dcery kdy chytil. Bylo jich docela dost. A ti všichni teď přijdou na jeho svatbu a budou se chtít pomstít. Pipin pomalu začínal litovat, že se Smíškovi tak posmíval za to, že chytil na jeho svatbě Estellu. Bylo jasné, že Smíšek udělá všechno pro to, aby s ním srovnal účty.

"Ale co když tě chytí jako první Smíšek?" vyjádřil své obavy nahlas.

"Bude se ti chtít pomstít," přisvědčila Diamanta. "Ale ty ho určitě předstihneš," pokračovala s úsměvem a otočila se, aby jí Prvosenka mohla změřit délku rukávů.

Pipin se zachmuřeně znovu zakousl do hrušky. Měl pocit, že by v opačném případě Smíškův samolibý výraz určitě nepřežil