Tři prstýnky

Přichází po dlouhé době znovu nějaká písnička z naší skromné dílny. Aredhel a ti, co s námi byli na Oslavě zničení Prstenu už ji slyšeli, ale to nám nebrání v tom, ji sem dát. Původní text určitě všichni znáte, jsou to Tři kříže.

Dokonce přikládáme zvukovou nahrávku už teď. A na vaši žádost jsem vyzkoušela, jaké to bude s pochybným hudebním doprovodem. Ale řaknu vám, byl to boj, aby bylo něco slyšet.

---

Tři prsteny

Dávám sbohem, všem břehům východu,

který v drápech měl Sauron sám.

Bílou přídí elfského člunu,

mířím k útesům, co neznám.

R:

Tři prstýnky z drahýho kamení

Celerbrambor kdys ukoval.

Teď už plují pryč, do země Valinor,

spolu s knihou, co jsem do ní psal.

První z nich se Nenya jmenuje,

Galadriel ho nosila.

Lórien ho teď potřebuje,

jeho moc však pominula.

R:

Já, Gandalf, byl bílý čaroděj,

mnohé skutky jsem vykonal.

Naryu měl a klobouk špičatej,

před Balrogem jsem ve tmě stál.

R:

Poslední pak v sobě safír měl,

Elrond půlelf ho nosíval.

Sauron kdysi sebrat mu ho chtěl…

Recitace: Vím, trestat je maiský, ale odpouštět božský, snad mu tedy Valar odpustí.

R: Tři prstýnky, z drahýho kamení,

Celerbrambor, kdys ukoval.

Teď už plují pryč, do země Valinor,

bez mé knihy, co jsem tu nechal.