Schovka

Povídka napsaná na toto zadání. Takže vzniklo toto. Ale neříkám, že je poslední. Vzhledem k tomu, že je zadání dost nejednoznačné, možná vzniknou i další. Takže povídka na přání pro Scrat.

---

Schovka

"Já se nudím! No, tak Frodo, pojd si se mnou hrát na schovávanou, prosím!" protáhl šestiletý Pipin a zadíval se na svého staršího bratrance.

Frodo položil brk, kterým právě psal a odevzdaně se na Pipina podíval. "Ne, Pipe, ted ne, musím to dopsat. Běž se zeptat někoho jiného."

Pipin se na něj ošklivě zamračil a vyběhl ven, kde Sam právě sázel růže. "Same, pojd si se mnou hrát!" vyjekl a poklepal mu na rameno.

"Ale pane Pipine," řekl Sam a Pipin se, jako vždycky, mírně nafoukl. Strašně se mu líbilo, že mu starší Sam říkal 'pane'. "Teď nemůžu. Kmotr říkal, že musím tyhle sazeničky zasadit do večera, jinak se neujmou. A pan Bilbo na ně už dost netrpělivě čeká," odbyl ho Sam.

"No tak, Samíčku, když já se strašně nudím. A Frodo si se mnou také nechce hrát!" zaprosil Pipin.

"Ne, opravdu to nejde. Zkuste se zeptat pana Smíška," doporučil mu Sam a obrátil se k němu zády.

Pipin sklesle pokrčil ramínky a rozeběhl se zpátky do domu, do Smíškova pokoje. Smíšek ležel na zádech na posteli a četl si.

"Smíšku? Já se nudím. Prosím, půjdeš si se mnou hrát na schovávanou?" ozval se Pipin.

"Ne. Čtu si," odsekl Smíšek.

"No tak, Smíšku, Frodo i Sam nemají čas a já se tááák nudím. Prooosííím!" udělal na něj Pipin psí oči.

Smíšek si zhluboka povzdychl. "Tak jo, počítám do sta, běž se schovat."

Pipin nadšeně vyjekl a rozeběhl se pryč. Smíšek chvíli nahlas počítal, dokud si nebyl jistý, že je Pipin dost daleko, pak si znovu lehl, vzal si knížku a začal si číst.

Po čtvrt hodině se zpoza jedněch dveří objevila Pipinova hlava. "No tak, Smíšku, proč si čteš? Máš mě hledat!" řekl vyčítavě.

"Deset dvacet Pipin za dveřmi," prohlásil Smíšek líně a ani nezvedl oči.

"To neplatí!" vyjekl okamžitě Pipin.

"Jak to, že ne. Jsi za dveřmi," odsekl Smíšek.

"Ale to není fér. Ty jsi m vůbec nehledal," bránil se Pipin.

"Ted pikáš ty," ohlásil Smíšek a zvedl se. Chtěl se důkladně schovat, aby ho Pipin nenašel a on si tak mohl v klidu číst.

"Ne ne!"

"Jo jo! Prohrál jsi. Našel jsem tě!"

Pipin nakrčil nosík. Ale vzdorovitě si sedl na postel, přikryl si oči rukama a začal počítat.

Smíšek se už vyloženě naštvaně vynořil z truhly, kam ho Frodo schoval a nepřátelsky se díval na nevinně se usmívajícího Pipina, který ho opět našel. Smíšek zkoušel všechny možné i nemožné schovky. Vylezl dokonce i na střechu, ale i tam ho Pipin po třech minutách s nadšeným výrazem a výkřikem "Mám tě!", našel. Smíškovi už to začínalo pořádně lézt na nervy, Za dobu, co s Pipinem hrál, si nestihl přečíst ani jednu stránku. Ale ted dostal nápad. Po tváři se rozšířil úsměv.

"Víš co, Pipe. Běž pikolovat ještě jednou. Tohle bylo moc lehké, ted se schovám pořádně," řekl.

Pipin se usmál a poslušně odběhl.

Po pěti minutách se ozval z truhly, zavřené ve skříni, zarovnané bednami s ovocem, stojící ve sklepě, kde nesvítilo světlo a dveře byly zamčené na tři klíče, rozzuřený výkřik a veselé volání. "Mám tě! Tohle ale bylo moc jednoduché, příště se musíš schovat pořádně!"

Frodo se jen usmál a potřásl hlavou.