Tak nás dostal postrach všech blogerů. A to dokonce dvakrát. Je to naše první zkušenost a už jsme si dovolily takovou nezdvořilost, že jsme daly obě nominace do jednoho článku. My nominovat nikoho nebudeme, nebot se bojíme Jeremiáše do čehokoliv nutit. Takže účast je dobrovolná, ale uděláte nám radost :-)
Část první
11 faktů o nás. Irith a Polly se rozhodly, že napíší jedenáct faktů o té druhé, aby to bylo zajímavější. Takže se o nich můžete něco dozvědět z pohledu té druhé (I: Promiň Delfi, ale tebe neznáme tak dobře, abychom je mohly na 100% napsat).
Polly
Dostalo se mi takové pocty, že mi bylo dovoleno sepsat jedenáct faktů o Irith. Jsem toho názoru, že tahle challenge je od toho, aby se čtenáři o majitelech blogu dozvěděli něco nového, takže to, že má Irith nejradši Pipina, je nenormální a rozhodně není člověk, vynechám. A taky to, že se chce získat letenku (spíš dvě) na Nový Zéland (případní sponzoři, nechť napíší zprávu autorovi a nějak se domluvíme), a odstěhovat se do Skotska a chovat tam ovečky. Takže se do toho můžeme pustit. Jak to teď po sobě čtu, asi jsem se trochu rozepsala a těch faktů je tam více než jedenáct, no nevadí :-)
1. Sedí se mnou v lavici (alespoň seděla a doufám, že znovu sedět bude) a je se mnou na všechny dělitelné předměty ve škole (z toho se dá vyvodit i to, že chodí do stejné třídy jako já).
2. Nesnáší sport. Výjimkou je pouze: ringo, plavání, badminton, fotbal v malé tělocvičně, který se hraje pěnovým míčkem a běhání s GPSkou po okolí při hledání malinkých krabiček (geocaching). Stejně tak nesnáší naší učitelku na tělocvik.
3. Když se naštve, tak se potřebuje "vypsat". Potom z toho vznikne něco, jako je Odvaha. Takže je možná i výhodné ji naštvávat … (Ne, neboj Irith, nebudu se o to pokoušet moc často).
4. Nesnáší místa, kde je hodně lidí (Václavské náměstí) a vždy, když se na nějakém takovém ocitne, tak se s pomocí svých instinktů pravěkých lidí snaží hodně rychle odtamtud zmizet.
5. Tvrdí o sobě, že má arachnofobii. Já bych to řekla spíš tak, že ještě nepochopila krásu většího počtu nohou. Například jí vadí, už když řeknu "sedminohé zvířátko", to ale přece ještě není pavouk (nebo spíš už není pavouk :-))
6. Je neskutečné nemehlo- dokáže cokoliv rozbít nebo o to alespoň zakopnout. Její táta jí doporučoval, aby si na sebe nechala udělat zbrojní pas (ale společně jsme se shodly, že by nikdy neudělala psychotesty). A když jsem já nablízku, tak to se z nás stává přímo zbraň hromadného ničení.
7. Dějepis umí lépe než naše učitelka (a taky to i lépe vysvětluje, alespoň mně se to tak zdá).
8. Miluje čokoládu (což není nic neobvyklého). Zase nemá ráda mrkev a jablka (takže do všech povídek napsala, že je to oblíbená svačina Smíška). Z ovoce má nejraději hrušky.
9. Je hrozný manipulátor. Ale vážně, sama to o sobě nadšeně prohlašuje. Já se jí pokouším odolávat už asi rok a půl, ale marně. Má totiž tajnou zbraň- pohled "hodný, roztomilý mladší bratranec", který většinou funguje jenom na mě (Delfi ji ignoruje a další bratranci nejsou na skladě). Zase mě možná dokázala malinko vyléčit z prokrastinace.
10. Zase má velkou míru empatie a některé jedince velmi dobře odhadne (a díky tomu se mnou dokáže manipulovat ještě víc)
11. Elektronické věci v jejím okolí přestávají většinou fungovat. Jednou na informatice se jí podařilo rozbít počítač tak, že to nedokázal spravit ani profesor (kterého mimochodem taky nesnáší). Z elektroniky uznává pouze GPSku (kvůli keškám), počítač (kvůli blogování a emailům), můj mobil (kvůli vyhledávání informací na dopsání domácího úkolu) a to je asi všechno. Jo, možná ještě čtečku (může na ní totiž číst, chytit wifi a psát mi emaily). A mobil má spíš kvůli rodičům, alespoň mi to tak přijde.
Irith
Podstoupila jsem riziko okamžité smrti a sepsala jedenáct faktů o Polly. Nakonec jsem ji ani moc nenaštvala a kupodivu jsem se velice trefila :-)
1. Její nejoblíbenější barva je černá
2. Jmenuje se stejně jako moje sestra a jejich jméno se mi strašně líbí
3. Nesnáší dějepis a tělocvik
4. Chodí na skauta, kde má hrozně divnou přezdívku
5. Je hrozně těžké se s ní doopravdy skamarádit a ještě těžší získat si její plnou důvěru, ale když se vám to podaří, máte naprosto věrnou kamarádku na celý život. A taky je úžasný ten okamžik, kdy odhodí poslední pochybnosti a už vám naprosto, bez výhrad důvěřuje (u mě (snad) před půl rokem)
6. Ráda a hodně kreslí a je v tom asi nejlepší ze třídy
7. Je nesmírně inteligentní, chytřejší než já a jedna z nejchytřejších ze třídy…
8. … ale všeobecný přehled 0,0
9. I když by to nikdy nepřiznala, vyžívá se v tom, že je větší, silnější a chytřejší než já. Strašně se jí líbí, že má nade mnou jakousi moc, ale nikdy by mi neublížila.
10. Její trpělivost se mnou je naprosto zlatá a co já vím, nervy jí ujely jen jednou a to jsem se ještě musela hodně snažit, abych to poznala
11. Až bude velká, chce být hobitem :-)
Delfi
A já tedy napsala jedenáct faktů o mně samé.
1. Měním svoje písmo tak, aby se mi líbilo.
2. Umím udělat vražedný pohled, kterému se každý směje.
3. Iritujou mě fotbalisté a jejich blbost.
4. Jsem starší sourozenec.
5. Nekoukám se na horory, protože z nich nemůžu usnout.
6. Harryho Pottera jsem přečetla pětkrát.
7. Často brečím u filmů a dokážu se rozbrečet na povel.
8. Ráda peču.
9. Jsem strašně konzervativní.
10. Jsem z 1/8 rakušanka.
11. Mám dvě ledviny!
Část druhá
Jako první nás nominovala Scrat, takže jako první otázky od ní. Moc jí děkujeme za její nominaci!
1.Přál/a by sis být nesmrtelný/á?
Irith: Pokud by se mnou byla nesmrtelná i Polly a rodina, tak asi ano. Ale jak to říct. Chtěla bych žít déle, ale moci si zvolit, kdy umřu. Abych mohla říct: "Bylo tu fajn, ale už mi to stačí. Dost", a v klidu zemřít.
Polly: Ani moc ne. Může to být pěkné, žít věčně, ale já bych nesnesla tu samotu, až by mi všichni blízcí umřeli. Spíš bych volila dlouhý život s nejlepším přítelem a být celou tu dobu mladá (alespoň uvnitř), abych se nemusela stydět za to, že se chovám tak potrhle.
Delfi: Asi ne. Myslím, že na začátku bych chtěla, ale pak by mě to přestalo bavit. Život by neměl žádný konec. A pohřbít svoje děti by na mě bylo moc.
2. Jsi rád/a ženou/mužem?
Irith: No, nejraději bych byla hobitem, ale co se dá dělat. Jinak… asi jo, jsem ráda. Mám dojem, že muži umí myslet jen doopravdy na úzce vymezený druh věcí, což musí být neuvěřitelně nudné. A to ještě ani nemluvím o druhu těch věcí. Začnou s tím jako malí a pokračují až do smrti. Nechutné. (Než mě seřveš, Jeremiáši, ano, chápu, že existují i výjimky a těch si vážím).
Polly: Ano i ne. Je pravda, že kdybych byla kluk, tak by mě asi nezajímali hobiti, ale takhle to vypadá vážně divně, když se za ně s Irith převlékneme (ale to je nám fuk :-)). Jinak mi přijde, že kluci to mají v životě jednodušší (ale hádat se radši nebudu, prostě to vemte tak, že jsem tu hádku už vyhrála :-)). Takže asi mi to nevadí, už jsem se smířila s tím, že jsem holka.
Delfi: Minimálně jednou do měsíce se vyplatí být mužem, ale jinak bych to asi nevyměnila. Proč si tam nedala možnost hermafrodit nebo koza?
3. Názor na feministky?
Irith: Těžko můžeš na tohle chtít odpověď od někoho, kdo, když je s Polly sám, mluví v mužském rodě a oslovuje ji "bratranče". Existuje něco jako hobitistka? No nic. Jinak asi ano, ženy obhajuji a s tím, jak se pořád více ponořuji do hlubin dějepisu, jsem "feminističtější" více a více.
Polly: Kdysi byly potřeba, ale to hlavní už ženám podle mě vydobily. Teď jsou víc potřeba bojovníci za práva hobitů :-)
Delfi: Jestli se jim to líbí... Myslím, že ženy jsou zrovnoprávněny dostatečně, i když je pravda, že v nespočetně zaměstnáních převažují muži. Je to ale spíše tím, že by to průměrná žena nejspíš fyzicky nezvládla, například hasič.
4. Kolik článků si napsal/a za tento rok?
Irith: Obtížná otázka. Jednak jsem psala povídky, ale pak jsem psala i většinu ostatních článků. Fakt nevím. Dvacet… třicet???
Polly: Nevím, blog nemáme ještě ani rok. A taky jich dost psaly Irith a Delfi. Každopádně celkově jich máme přiměřeně (číslo se dá najít v našem blogu, ale to je daleko :-))
Delfi: Nic moc. Právě jsem spočítala, že osm. A pak nějaké ty dohromady s Irith a Polly.
5. Oblíbený školní předmět?
Irith: Dějepis a literatura. Jednoznačně.
Polly: Výtvarka a Čeština. Potom ještě Výchova k občanství, protože se při ní dá dělat plno úžasných věcí (spát, kreslit kraviny, psát deníky z PP…)
Delfi: Biologie a chemie. Ano, jsem divná, slýchám to odevšad. Ale líbí se mi na tom ta exaktnost. Prostě takhle to je, nijak jinak. Žádné okliky, přesně stanovená věda. Boží.
6. Dal/a by si svému psovi jméno "Blbík"? :D
Irith: Ne. Rozhodně ne. Dala bych mu nějaké jméno z PP. Třeba…. Smíšek :-) ? Blbík se mi zdá infantilní
Polly: Tak hlavně bych neměla psa. A když už by u mě bylo nějaké zvířátko, tak by se asi jmenovalo Smíšek. Ale kdyby to jméno už bylo zabrané, tak by Blbík klidně šlo. Stejně by mě to zvíře asi neposlouchalo, tak by bylo zbytečný na něj volat...
Delfi: Proboha, to ne! Leda "Bilbík", to by šlo, alespoň se to trochu podobá jménu "Bilbo". Svého psa bych nejradši pojmenovala...hm, teď nevím, třeba Frodo? Boromir? Aragorn?
7. Názor na Slováky (pokud jsi Čech/Češka)/Názor na Čechy (pokud jsi Slovák/Slovenka)?
Irith: Já žádného Slováka neznám, takže nemohu moc soudit. (Původně jsem tady chtěla napsat historickou filipiku, ale bylo mi to zatrhnuto rodiči, že ty argumenty jsou divné. Takže nic. Spokojte se s tou první větou).
Polly: Nic proti nim nemám. Jsou to taky lidi (vlastně spíš jenom lidi, když my jsme hobiti…)
Delfi: Jsou fajn. Znám jich spoustu, slovenštině dokonce někdy rozumím lépe než češtině. A na všech sportovních hrách, jako je třeba Olympiáda, Mistrovství světa nebo Evropy, tak jím fandím. Ale nevím, jestli oni fandí nám.
8. Líbí se ti můj blog? :3
Irith: Ano. Teď ještě více, než předtím :-)
Polly: Líbí, máš zajímavé články (i když Doctora moc nemusím). A jestli budeš v budoucnu psát víc článku o PP, tak se mi bude líbit ještě víc ;)
Delfi: Nooo, ještě nebyl čas ho prozkoumat a ani jsem neviděla doktora Who, ale první dojem je úžasný. Líbí se mi výběr barev a způsob tvorby hlavní stránky. Paráda.
9. (podle tebe) Nejlepší článek ode mě (na mém blogu/na whoviansworldu)?
Irith: Hobiti, skřeti a stará kniha. Nebo jsi snad čekala něco jiného?
Polly: Všechny, co se týkají PP
Delfi: Klišé promrhaných prázdnin. Jednoznačně.
10. Oblíbená pohádka v dětství?
Irith: To je obtížné… v každém věku nějaká. Tak pro příklad: Hrátky s čertem, Pyšná princezna, zfilmovaná Popelka, Mluvící balík…
Polly: V dětství? To už je dávno. Asi Červená Karkulka. A česká zfilmovaná Popelka.
Delfi: Nedokážu odhadnout, jestli myslíš knižní nebo filmové, takže odpovím na oboje. Co se týče filmu, nejlepší je samozřejmě klasická Popelka a pak ještě taky Princezna se zlatou hvězdou na čele. A z knížek...já nevím, moc pohádek jsem nečetla.
11. Vyjmenuj svoje fandomy (pokud nějaké máš).
Irith: Pán prstenů, Hobit a díky Dědici zla i Harry Potter. Ale nejvíce samozřejmě PP a Hobit.
Polly: Pán Prstenů, Hobit a malinko i Harry Potter (ale to už doznívá, takže se asi moc nepočítá).
Delfi: Pán Prstenů určitě, Sherlock, Dr. House... No, to je vlastně všechno.
Část třetí
Druhá nominace byla od Michell, takže jí ještě jednou moc děkujeme!
1. Kolik máš domácích mazlíčků?
Irith: Pokud se sestra počítá jako domácí mazlíček…. Ne, jako doopravdového domácího mazlíčka nemám ani jednoho, ale mám asi tisíc malinkatých zlatejch rybiček, šneky, pavouky, brouky, občas toulavýho kocoura, sem tam nějakou tu veverku….
Polly: Teď žádnýho (jenom tatínka, ale ten se nepočítá), kdysi jsem měla křečka a předtím ještě morče.
Delfi: No, technicky vzato tři. Ryba číslo 1, ryba číslo 2 a ryba číslo 3. A vlastně ještě mladšího bráchu, to je taky takové zvíře.
2. Sleduješ spíš filmy nebo seriály?
Irith: Filmy. Seriál nesleduji vůbec žádný (nebij mě!). Ani nevím proč, přijdou mi hloupé. Ne, počkat, vlastně sleduji Sherlocka (Naprosto boží!!!).
Polly: Spíš filmy (PP jako seriál není), ale kvůli Vám si sem tam pustím Doctora Who. Ale filmy převládají.
Delfi: Nejspíš filmy. Kromě Pána Prstenů určitě patří mezi mé oblíbené Vykoupení z věznice Shawshank. Nejlepší to je, když se na to díváte poprvé. A pak mám taky ráda Gran Torino. A samozřejmě Hledá se Nemo.
3. Jaký typ hudby posloucháš? (Metal, Punk-rock, Pop...atd.)
Irith: Vůbec žádnou. Ano, vím, jsem jediný člověk na světě, který žádnou hudbu neposlouchá (strašně mě to nudí). Ale vzhledem k tomu, že jsem vlastně hobit… Jinak se mi asi nejvíce líbí písničky divadla Semafor a Osvobozeného divadla. A jsem odhodlaná začít z principu sledovat Beecake :-)
Polly: Já hudbu moc neposlouchám, ale rodiče mají často puštěné rádio, kde hraje folk a country (prostě takový ty táborákový písničky), to samý potom zkouším hrát na kytaru. Ale nejvíc poslouchám soundtrack PP
Delfi: Pop, pop-rock, bluegrass, nic moc řvacího .-)
4. Jaký je tvůj styl oblékání?
Irith: Já žádný styl nemám. Vezmu si na sebe to, co je po ruce a dál to neřeším. Nebaví mě hodiny vybírat levou ponožku a zjišťovat, jestli mi ladí ke gumičce.
Polly: Opravdu to chceš vědět? Tak dobře. Ráno otevřu skříň, vezmu to první, co vidím a jdu. Většinou je to tričko a džíny. Z bot potom botasky. Poslední módu absolutně neřeším. Jednou mě spolužačky odtáhly do obchodu a dopadlo to fakt tragicky.
Ale to se mění třeba, když mám být ve skautském nebo hobitím. Pak mi trvá dost dlouho, než se upravím.
Delfi: Ve většině případů spíše sportovnější. Džíny a tričko.
Ale to se mění třeba, když mám být ve skautském nebo hobitím. Pak mi trvá dost dlouho, než se upravím.
Delfi: Ve většině případů spíše sportovnější. Džíny a tričko.
5. Jaké jsou tvé fóbie?
Irith: Pavouci (a ne že ne, Polly!), hmyz obecně, plavání v lomech, hodně lidí na uzavřeném místě... a hlavně že se na mě Polly naštve a přestane se mnou kamarádit, nebo že se jí něco stane. Moje nejhorší noční můry jsou o tom, že jsem něco provedla a Polly mi řekla, že s někým takovým už prostě kamarádit nebude a opustila mě.
Polly:
Já bych tomu fóbie neříkala. Je to spíš jen strach nebo špatný pocit z něčeho.
Jako malá jsem se bála tmy, toho, že nevidím, co tam může být schované. Ale to se mi už docela daří potlačovat (musím přece umět ochránit svého mladšího bratrance. A kdybych se pototentototo strachy při každým zašustění, tak to asi moc nepůjde…)
Pak se necítím dobře, když jsem v davu lidí a všichni někam spěchají a křižují se a tlačí se na mě a já se nemůžu skoro ani nadechnout (tím mě nakazila Irith).
Potom se asi trochu začínám bát výšek, ne všech. Jen třeba když jsem na rozhledně, podívám se skrz mřížovanou podlahu dolů a vidím až na zem. To mě potom napadne taková nevinná věta "a teď si představ, co by se stalo, kdyby vypadnul jeden jediný šroubek…" a už se mi před očima promítají katastrofické scénáře.
Ale jediná věc, které se doopravdy bojím, je to, že zůstanu sama. Že mě Irith jednoho dne opustí a já už nebudu mít nikoho, na koho se můžu spolehnout, o koho se můžu opřít a požádat ho o pomoc. Ani nikoho s kým zažiju ty nejlepší zážitky. Ale doufám, že to se nikdy nestane.
Delfi: Vím, že to zní divně, ale já se bojím toho, že se něčeho leknu. Pak ještě nějací ti pavouci, ale sekáči a malí pavoučci nevadí. Pokud ale uvidím velkého, chlupatého, zamrznu v pohybu a pomalu couvám pryč.
Jako malá jsem se bála tmy, toho, že nevidím, co tam může být schované. Ale to se mi už docela daří potlačovat (musím přece umět ochránit svého mladšího bratrance. A kdybych se pototentototo strachy při každým zašustění, tak to asi moc nepůjde…)
Pak se necítím dobře, když jsem v davu lidí a všichni někam spěchají a křižují se a tlačí se na mě a já se nemůžu skoro ani nadechnout (tím mě nakazila Irith).
Potom se asi trochu začínám bát výšek, ne všech. Jen třeba když jsem na rozhledně, podívám se skrz mřížovanou podlahu dolů a vidím až na zem. To mě potom napadne taková nevinná věta "a teď si představ, co by se stalo, kdyby vypadnul jeden jediný šroubek…" a už se mi před očima promítají katastrofické scénáře.
Ale jediná věc, které se doopravdy bojím, je to, že zůstanu sama. Že mě Irith jednoho dne opustí a já už nebudu mít nikoho, na koho se můžu spolehnout, o koho se můžu opřít a požádat ho o pomoc. Ani nikoho s kým zažiju ty nejlepší zážitky. Ale doufám, že to se nikdy nestane.
Delfi: Vím, že to zní divně, ale já se bojím toho, že se něčeho leknu. Pak ještě nějací ti pavouci, ale sekáči a malí pavoučci nevadí. Pokud ale uvidím velkého, chlupatého, zamrznu v pohybu a pomalu couvám pryč.
6. Věříš v nadpřirozeno?
Irith: Ano. Jsem hrozný strašpytel a příšerně pověrčivá. Jinak, co se týče víry. Někde jsem četla citát, který mě v tomhle naprosto dokonale vystihuje: věřím v Boha, ale nevěřím v církev.
Polly: Jo. Věřím, že všechno se děje z nějakého důvodu. A připouštím si i výskyt nadpřirozených bytostí. Je možné, že jsou všude kolem nás, jen je my nevidíme. Že nás popostrkují k našim činům a usměrňují nás. A taky věřím, že nejsme ve vesmíru sami. Když na planetě Zemi vznikl život, tak proč by nemohl být i jinde?
Delfi: Určitě. Věřím v osud.
Delfi: Určitě. Věřím v osud.
7. Bydlíte v domě, paneláku nebo bytovce?
Irith: Panelák… ale máme i dům, kam se snad budeme stěhovat.
Polly: V paneláku. S krásným výhledem na hřbitov…
Delfi: Paneláááák. Ale máme jeden domek na vesnici, tam jezdíme na víkendy.
8. Jak jsi na tom s kreslením? (Kreslíš rád/a? Jaký typ kreslení se ti líbí? Apod.)
Irith: Nekreslím. Já totiž raději tvořím perem a inkoustem :-) Jinak se mi, samozřejmě, líbí Pollyiny kresby. Pak se mi líbí Born, Gogh… toho je….
Polly: Kreslím moc ráda. Tak trochu mě to uklidňuje, i když to většinou nedopadne přesně podle mých představ. Ale já si nestěžuju, každý se k tomu musí nějak dopracovat.
Nejvíc se mi líbí kreslit (snad to patří do kresby, jestli je to malba, tak se všem omlouvám…) suchými pastely. To mi zabere dost času. Chodím na výtvarný kroužek a mezitím, co já dodělávám pořád jeden výtvor, ostatní si odnáší už třetí :-) Ale doma (a při hodinách ve škole) kreslím tužkou. Někdy to i vybarvím, ale to mě zatím moc nebere.
A u obrázků ostatních je mi jednou, jakou technikou jsou, hlavně jestli jsou pěkné.
Delfi: Jednou jsem kreslila Faramira a vyšla z toho záhadná žena. Ale nejsem na tom tak strašně. Obdivuji ty lidi, co umí hezky kreslit.
Nejvíc se mi líbí kreslit (snad to patří do kresby, jestli je to malba, tak se všem omlouvám…) suchými pastely. To mi zabere dost času. Chodím na výtvarný kroužek a mezitím, co já dodělávám pořád jeden výtvor, ostatní si odnáší už třetí :-) Ale doma (a při hodinách ve škole) kreslím tužkou. Někdy to i vybarvím, ale to mě zatím moc nebere.
A u obrázků ostatních je mi jednou, jakou technikou jsou, hlavně jestli jsou pěkné.
Delfi: Jednou jsem kreslila Faramira a vyšla z toho záhadná žena. Ale nejsem na tom tak strašně. Obdivuji ty lidi, co umí hezky kreslit.
9. 3 oblíbení herci (nebo herečky)
Irith: Povinně Billy Boyd a Dominic Monaghan. A potom… nevím… Těžko říct, třeba se někdo objeví časem.
Polly: Takže, překvapivě: Dominic Monaghan a Billy Boyd :-). Toho třetího nevím, možná si vzpomenu časem
Delfi: Tom Hanks, Kate Winslet, Elijah Wood
10. Kolikrát za školní rok býváš nemocný/á?
Irith: Tak jednou. Snažím se to co nejvíce tlumit, abych mohla být s Polly.
Polly:
Vzhledem k tomu, že by mě Irith jinak zabila, tak se snažím být nemocná co nejmíň. A většinou se mi to daří. Takže asi tak jednou?
Delfi: Nikdy. Vážně. Všechny zmeškané hodiny mám buď alergologie, ortodoncie nebo stomatologie.
Delfi: Nikdy. Vážně. Všechny zmeškané hodiny mám buď alergologie, ortodoncie nebo stomatologie.
11. Preferuješ spíš knihy nebo filmy/seriály?
Irith: Knihy. Jediný film, který je podle mě lepší než kniha je Pán prstenů a vemte si, kolik knih a kolik filmů máme….
Polly: Jak kdy a jak u čeho. Když mám čas a náladu, tak knihy. Ale někdy mám prostě náladu pustit si film. Taky hodně záleží na tom, jak je film oproti knize povedený. Ale častěji vyhrávají knížky.
Delfi: Záleží na tom jaké knihy a filmy/seriály. Například Pravidla moštárny, film lepší než kniha. Ale třeba Eragon, film je děsnej. Přitom kniha poutá, film nudí.
Část čtvrtá
Tak a je to tady. Ještě jsme musely dát hlavy dohromady a vyprovozovat jedenáct otázek pro případné sebevra... pardon dobrovolníky.
Takže milí odvážlivci, otázky od našeho spisovatelského kvarteta jsou:
1. Kdyby tvůj dům začal hořet, jaké tři věci bys vynesl/a (za předpokladu, že by tam nebyla tvoje rodina, ani přátelé)
2. Země, kam by ses rád/a odstěhoval/a (a prosím skutečnou zemi)
3. Která z nás je podle tebe nejšílenější?
4. Kdybys mohl/a změnit něco ve svojí minulosti, co by to bylo?
5. Jaké je tvoje největší přání?
6. Plánuješ oslavit Den hobitů? (a opovaž se napsat, že ne ;)) (Vydáme o tom článek)
7. Jaké máš přezdívky?
8. Jaký je tvůj nejvýraznější povahový rys?
9. Už sis někdy něco zlomil/a nebo měl/a otřes mozku?
10. Vlastnost, které si nejvíce vážíš u svých známých (přátel)?
11. Nejoblíbenější postava z české historie?
Tak, přežili jste to, padli nudou a ted nás už můžete pořádně seřvat v komentářích :-)
Ještě jednou moc děkujeme Scrat i Michell!
Ach, o dějepise mi ani nemluvte. Od sedmičky jsme neměli učitele, který by měl dějepis vystudovaný a podle toho to taky vypadalo. I když stejně to je můj nejoblíbenější předmět...Na techniku jsem taky úplné pako. Počítač mám kvůli své závislosti, mobil kvůli rodičům, hodinám a budíku.
OdpovědětVymazatJinou techniku neuznávám a vůbec s ní neumím.
Problém je, že při dnešním přetechnizování to je nepříjemná situace...Až bude velká, chce být hobitem. Taky ráda peču. Asi si ten Tag udělám. Máte zajímavé otázky. On vážně existuje nějaký den hobitů?
[1]: My máme absolutní... ehm... skřetku (slušným slovem). Neumí děják, neumí učit, neumí nic. Vážně toho vím víc než ona, ale u testů, které ona vyprovozovává mi to moc nepomůže (neumí ani pokládat otázky)
OdpovědětVymazatJak to napsala Polly, mobil mám kvůli rodičům, počítač kvůli povídkám a GPS kvůli keškám.
Jé, to jsi nás potěšila
Ano, existuje, už jsem Ti to chtěla říct předtím, ale pak to nevyšlo (chat). Někdy v pondělí, úterý, dáme o tom článek.
[2]: S našimi dějepisářkami to bylo to samé. Sice učit uměly, ale dějepis evidentně fakt nebyl pro ně.
OdpovědětVymazatVýpisky jsme psali neuvěřitelně povrchní, výklady prakticky jenom doslovné citace z učebnice a ty testy... za celý loňský rok jsem sice nedostala z testu jinou známku než jedničku, ale ty otázky byly příšerné.
Strašně poskládané, že se na ně dalo odpovědět jenom tou citací z učebnice, na které jsem já samozřejmě milostivě kašlala.
Naštěstí jsem byla dostatečně schopná, abych to nějak okličkovala vlastními slovy.
Holt české školství už není, co bývalo.
[3]: Absolutně souhlasím. U nás ale byl ten problém, že ona brala pouze ty citace z učebnice. Vlastní slova neuznávala. A není v moci smrtelníka naučit se patnáct stran nazpaměť, ještě k tomu tak pitomé učebnice, jakou jsme měli my.
OdpovědětVymazatMusím už valit připravovat se do školy, ale než odejdu, uložím Polly drobný úkol: pořádně naštvat Irith, abych měl co nejdřív další skvělou hobití povídku na monitoru
OdpovědětVymazatTo je hodně nových informací...
OdpovědětVymazatDomácí zvířata mě pobavila (ryba číslo 1, ryba číslo 2 a ryba číslo 3). Rozhodně to bylo moc zajímavé (a poučné).
[5]: jejda. To mě Irith zabije. Ale asi by se to zvládlo nějak nenápadně... Každopádně je velká pravděpodobnost, že se to ve škole stane tak nějak samo od sebe a ani do toho nebudu muset moc zasahovat [6]: Zajímavé? Asi na tom naše kydy nejsou zas tak špatně, jak jsme provozovaly... Každopádně jsme poctěny, že se líbí
OdpovědětVymazatha bla bla bla
OdpovědětVymazatTaky musím napsat nějaký ten komentář nebo ne?
[9]: Díky moc za vyčerpávající a velice vtipný komentář? Vy musíte být doma naprosto skvělá trojka
OdpovědětVymazatDobře ty! Tolik hobitích povídek... já mám asi šest kapitolovek, ale ty jsou za poslední rok, jen jsem je jaksi nestihla zveřejnit
Nevím, u toho Sama a Froda. Možná platonická láska (Růža)....
Ale hrozně jsem se u Tvého komentáře nasmála a držím Ti palce do dalších hobitích článků
[10]: ŠEST kapitolovek? Já nemám už VŮBEC nic. Takže Anekron 2 se bude postit
OdpovědětVymazatDelfí, vím, že to asi těžko přečteš, ale ve vězni z Azkabanu se Harry bojí taky nejvíc mozkomorů (tj.strachu...) v kapitole s tím bubákem...
OdpovědětVymazatBoromire k noze!!!!
OdpovědětVymazat