Dáma z Rady

Na úvod by možná bylo dobré upozornit, že to, že existuje nějaká Společnost přátel díla pana J.R.R. Tolkiena jsem zjistila ani ne před půl rokem. Stránky jsem našla, otevřela, po chvíli zase zavřela a nijak víc nečekala, že se z tohoto krátkého "setkání" vyvrbí v něco dalšího. Také upozorním na to, že je mi sedmnáct a moje první veřejná tolkienovská akce byl loňský con. To jen abyste pochopili, jakým tempem se události mohou ubírat, pokud se jim opravdu chce.

A jedna velice radostná zpráva, velice související s následujícím textem. Několik Tolkienovských výtvarníků, pod vedením Aegeri, si založilo vlastní blog - Minas Maenas. Blog má za úkol sdružovat výtvarníky Středozemě (podobně jako Písně Středozemně sdružují hudebníky). Na stránce se budou objevovat nové obrázky, výrobky a veškerá umělecká činnost inspirovaná Tolkienem. Pokud se tomuto věnujete (nemusí se jednat jen o krebu a malbu, ale klidně i o šití, kovářství... cokoliv) a chcete svá díla někde prezentovat nebojte se a napište! Minas Maenas má mimo jiné v plánu organiuzovat nějaké společné výstavy a další věci. Jedná se i o kalendáři a snad se můžete těšit i na společný projekt Mittalmaru a Minas Maenas (ono je to M takové oblíbené písmenko, že?). Ale to uvidíte časem, pokud se věc podaří.

A teď všichni šup na: http://tolkien-maenas.blog.cz/

---

Ale vraťme se k vyprávění a začněme od logického počátku jsoucna. Někdy v červnu jsem dostala echo od Lešiho, že Jixipen s námi "něco chystá" a že to "něco" se týká stránek tolkien.cz. Trochu jsem zbystřila a začala tuto stránku (o které jsem předtím dle svého soudu nikdy neslyšela) hledat. Nevěda o nějaké oficiální doméně a podobných věcech jsem postupně narazila přibližně na pět odpovídajících webovek. Všechny nefunkční a v takovém stavu, že jsem vážně uvažovala, co že za plány to má Jixipen v úmyslu a že se přece nemůže jednat o žádné obnovení. Protože tohle by nebylo o obnovení nýbrž o vykopání z hrobu, oprášení, důkladnou dezinfekci, vzkříšení a znovuzprovoznění všech životních funkcí.

Začala jsem z Lešiho nenápadně mámit kde bude možnost se s Jixipen vidět, ale ten zůstával neoblomný s tím, že čas přijde. Začala jsem být značně netrpělivá. Čas přišel na Branách léta na Vlaštovce. Dopadlo to tak, že jsem s Jixipen, Vilémem a Bětkou kecala snad hodinu a dozvěděla se že :

a) Má Jixipen jistou ideu že by kdosi mohl začít psát nějaké smysluplné články na tolkien.cz a pokusit se o vzkříšení skoro mrtvého webu

b) Se nejedná o toto: http://www.pan-prstenu-film.cz/ (z čehož jsem byla nevyplašenější), ani o toto http://www.panprstenu.info/fantasy/lotrfilm.asp (což byl druhý horký kandidát na zkompostovaný web) a dokonce ani o toto http://fantasy-scifi.net/jrr_tolkien/ (což byl nejvíce horký kandidát a nakonec se ukázalo, že jsem tady byla relativně nejblíže), ale o stránku, na kterou se odkaz nazývá kupodivu http://tolkien.cz/ . Tedy o web Společnosti.

Dále bylo nenápadně řečeno, že jeden z pětičlenné Rady Společnosti již nefunguje a že se bohužel jedná právě o človíčka, který měl mít na starosti literární kvalitu stránek. A že se pomalu začínají poohlížet po náhradě.

Tím naše diskuze víceméně skončila. Ještě jsem samozřejmě tahala z Jixipen rozumy na téma historie, členové apod. (a zjistila mnoho zajímavých věcí), ale pak jsem musela odejít na hru a již jsme rozmluvu nenavázaly.

Pět dní po konci tábora jsem měla odjet s Pomněnkou do Brna na Conec, přednášet něco z Hobitosloví. Fantasy sekci (tedy mojí sekci) ConCe organizoval jistý Entony, který, jak se ukázalo, byl čirou okolností také jeden z Pánů z Rady. Domluvili jsme se, že si o tolkien.cz pokecáme na akci samotné.

Conec byl... zajímavý. Zahájila jsem tím, že jsem se jako (skoro) rodilý Pražák ztratila na Florenci, spletla si jednoho fantazáka s jiným a podobně. Z dalších zajímavých zážitků mohu dodat že jsme v Brně bydlela u Faireho, Elwena a Mín a první večer jsme hráli deskovky. No a cože se stane, když se sejde pět věřící, jeden ateista a jeden misionář? Všichni nadšeně hrají hru Jeptišky na útěku... Ale byla to neskutečná sranda.

Má přednáška se vydařila a naprosto jsem okouzlila jistou dívku, která za mnou později přišla s tím, že tomu vůbec nerozuměla ale že to bylo naprosto úžasné. Ihned si vzala kontakty, meily, blog, všechno. A bylo zajímavé sledovat, jak se bavila s Pomněnkou, obě téměř vybrující nadšením a radostnou životní energií.

Ale vraťme se k pohádce. Na Conci jsem s Entonym a Pomněnkou prodiskutovala víceméně všechno týkající se Společnosti. Konečně jsem pochopila její fungování, fungování stránek a prostě vše co bylo třeba. Mimo jiné jsem ale prohlásila, že psát na stránky fajn, ale že nejdříve bude třeba zprovoznit stránky samotné , protože jsou ve strašném stavu, zmatené, zastaralé a nefunkční. A začala jsem ihned rozvíjet ideu na zlepšení. Mám dojem, že mě Entony nebral příliš vážně, protože mě ještě neznal a netušil, že jsem to vážně schopná udělat. No, byla jsem.

Z Conce jsem se vrátila v neděli dopoledne. Vybalila jsem si a protože se mi nechtělo váhat a čekat, sedla jsem si k počítači, vytáhla papíry a pastelky a vypracovala kompletní plán na rekonstrukci stránek. Ten jsem posléze přepsala do wordu a poslala všem Pánům z Rady na schválení. Reakce byly dvojího druhu. Buď žádné, nebo obdoby na "Irith se kompletně zcvokla". Nicméně kouzlo osobnosti bylo natolik velké, že jsem přesvědčila Entonyho a Viléma, správce webu, že mi určitě pomůžou a že to půjde. Následovala zuřivá hádka mezi jimi dvěma (která se ale přeposílala všem, takže z toho zřejmě bylo mimo opravdu hodně lidí, ne jen oni dva). Já jsem se jí nezúčastnila, ač mám dojem, že jsem jí víceméně vyvolala. No nic. Usoudila jsem, že na jeden den toho bylo více než dost a šla spát.

Pokračování dramatu bylo tuším že ve středu, kdy strejda na chalupě bagroval parkoviště a já kvůli tomu nemohla ven. Celý den jsem proto strávila u počítače a předělávala stránky.

Tolkien.cz funguje ve wordpressu kde jsou možné dvě zobrazení. Editor a html. Ale protože editor mi pro jistotu nefungoval, dělala jsem to celé v html.

Pro pobavení, loni jsem ukončila svou středoškolskou výuku informatiky. Tu jsem se učila celkem čtyři roky, celou tu dobu jsem ji totálně nesnášela a dávala jasně najevo že to JÁ určitě nikdy potřebovat nebudu. Loni jsme brali html a já půl roku soustavně nadávala na ten vynález Sauronův. Ukončila jsem školní rok, proběhla poslední hodina informatiky. Vylezla jsem ze třídy s tím, že je definitivní konec, už nikdy na tu věc ani nesáhnu. Nikdy. A copak je první věcí, co Irith po prázdninách udělá? Začne v html editovat oficiální stránky Czech Tolkien Society. A byla jsem zatraceně ráda, že mě ten profesor přinutil naučit se aspoň něco. Vážně uvažuji nad tím, že mu koupím bomboniéru...

Nicméně jsem já, kdo wordpress v životě ani neviděl začala tvořit. Celý den jsem si přitom meilovala s Entonym. Zprávy vypadaly tak nějak jako "Entony, pomoc. Sprav to!" "Entony, jak se dělá tohle? Mně se to rozbilo!!!" "Zálohuj! Dokud to ještě funguje!" Fakt obdivuji, že měl tu trpělovost tam sedět a celý den spravovat moje pokusy a radit mi, co a jak. Co práce jsem se zažrala tak, že jsem v půl dvanácté zjistila, že sedím v pyžamu, od rána (tzn. půl sedmé) jsem nejedla, nepila a ani nebyla na záchodě a že asi vážně potřebuji pauzu.

Takže jsem za jediný den vytvořila a přesunula 36 stránek, 31 rubrik (neptejte se mě jak se to liší) a 271 příspěvků - článků. Slušné, ne? Změny spočívaly hlavně ve sjednocení rubrik (takže není polovina na horní liště a polovina vpravo), sjednocení Odkazů, a přesunutí spousty rubrik pod jiné rubriky aby to bylo logičtější a funkčnější. Největší bitva se strhla o Vzkazník, který chudák Entony předělával třikrát, pokaždé dle toho jak jsem právě změnila názor :-). A definitivně žehnám svému profesorovi informatiky za výuku wordu (jaká ironie) protože díky tomu jsem si vzpomněla na znak pevné mezery, díky níž se mi skoro hackersky (pochvalme se) povedlo doopravdy všechny ty rubriky přesunout, protože jinak se odmítly zobrazovat.

Následovaly dva dny skřetí práce, kdy já jsem na to skoro ani nesáhla a jen blahosklonně odsouhlasovala Entonyho změny, které dále prováděl (především ve vzhledu a aktualizacích) a na které já prostě nemám. Ještě dobrá etapa byla, kdy jsem se oba tři hodiny snažili sehnat a nahrát obrázky do rozcestníků... zjistila jsem, že vážně neumím hledat obrázky. A nahrávat také ne...

Nicméně se nakonec podařilo a výsledek můžete vidět na vlastní oči.

Následně jsem napsala nějaké články a čekala na Bilbovky, kde se mělo rozhodnout co dál. Na Sněmu Společnosti se doopravdy rozhodlo. A co se rozhodlo?

Byla jsem zvolena za pátého Pána z Rady, Nejvyššího písaře a kancléře vysokých učení . Ovšem... ovšem. Protože jsem pravděpodobně nejmladší aspirant na tuto funkci v dějinách Společnosti, musela Jixipen uprostřed Sněmu volat Judr. Doubravce, jestli je dle české legislativy možno přijmout do Rady sedmnáctiletou Irith (telefonát proběhl až po kratší hádce a lingvistickém rozebrání slova "svéprávný" vztaženého na mou osobu). Ukázalo se, že toto možné není. Takže se rozhodlo, že budu tento post vykonávat tak nějak "na zkoušku" s tím, že formálně místo obsadí Entony a bude můj "Garant" než dovrším plnoletosti. Začínám se na své narozeniny pomalu těšit... to jen tak někdo nemá, místo v Radě jako dárek k osmnáctinám...

A to je snad vše. Přibližně jednou, dvakrát za dva týdny budu psát články na Tolkien.cz, ale budu se snažit aby se s Mittalmarem nekryly. Přeci jen, Mittalmar je Mittalmar, že :-) ?