A jak vypadala historie hobitů po tom, co se konečně někde usadili? Co se s nimi dělo, když našli místo, které mohli nazývat svým domovem?
Hobiti se po dlouhém putování konečně napevno usadili. Začali pěstovat obilí a mrkve, hloubit si pohodlné nory a prostě žít. A protože to byli hobiti, není divu, že na nějaké zajímavé či výjimečné události neměli ani pomyšlení. Proto existuje jen pár událostí, které jsou zaznamenané a mohou se zde zmínit.
Hned pár let po jejich příchodu do Kraje postihne Středozem velká rána. A to rána přímo morová. V roce 1637. Eriador pustne a Gondor se vylidňuje. Ovšem chráněni Brandyvínou a nezájmem okolí, půlčíci přežívají (ač za velkých ztrát a pokračují v blahobytném životě dál. Možná je tehdy Kraj zachránil, protože kdyby žili v Hůrce, či se toulali Eriadorem jako o pár let dříve, je pravděpodobné, že by se nákaza rozšířila mnohem více a celý jejich rod by vyhynul.
Od Temného moru Krajané žili a prospívali až do Dlouhé zimy v roce 2758-2759 (1158 K.L). Tehdy hobiti umírali zimou a následným hladomorem, který způsobil nárust cen a další oběti na životech. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Někdy v té době se o hobity začal zajímat Gandalf. Velmi na nich oceňoval jejich statečnost, soucit a houževnatost. Je dost pravděpodobné, že jim tenkrát vlastně pomohl přežít a od té doby je pozoroval a hlídal.
Hobiti pak žili v míru a pokoji až do další rány způsobené počasím. Do Kruté zimy v roce 2911 (1311 KL). Tehdy velké řeky zamrzly a do Eriadoru ze severu vpadli bílí vlci. Zamrzla i Brandyvína a vlci se tak dostali do Kraje, ale nijak velkou pohromu naštěstí nenapáchali. Rádovsko tehdy před vlky ubránil Hrdomír Plecitý.
Kromě těchto přírodních významných událostí ovšem existuje i několik mezníků historických, iniciovaných samotnými půlčíky.
Jako první by se asi měl zmínit rok 1974 (374 KL), tedy konec Severního království a podrobení země Černokněžným králem Angmaru. Tehdy půlčíci vyslali do poslední bitvy o Fornost králi Arveduimu na pomoc oddíl lukostřelců. Tento čin ovšem žádné lidské příběhy nezaznamenaly. To ovšem nic neznamená, protože možnost, že půl veliké lidičky prostě přehlédli, je docela velká.
Po pádu Severky si hobiti zvolili vlastního náčelníka (ač i nadále svědomitě uznávali svrchovanost neexistujícího království), aby převzal moc krále Fornostu. Tímto náčelníkem a prvním vladykou se stal Radda z Blat. Vladyka byl kapitánem Krajové hotovosti a Zbrojného hobitstva, v našem pojetí vlastně tedy jakýmsi vrchním velitelem domobrany. Původně byla tato funkce doopravdy důležitá, protože hobiti museli bojovat aby nebyli v temných časech převálcováni, ale v době kolem Války o Prsten se jednalo spíš o funkci ceremoniální. Mimo to byl vladyka dále i předsedou Krajového sněmu.
Raddou z Blat začíná také první linie vladyků Kraje a vlastně první šlechtické rodiny Kraje - Starorádů. Jednalo se o převážně plavínskou rodinu, což dokládají i některé činy Raddových potomků.
V roce 2340 (740 KL) poslední vladyka z rodu Starorádů Grohendad se svými lidmi překročil Brandyvínu a usídlil se mimo Kraj v zemi mezi Brandyvínou a Starým Hvozdem. Ti nazval Rádovsko a nechal si změnit příjmení ze Starorád na Brandorád. Svým činem založil novou šlechtickou rodinu Kraje - Pány Rádovska a on se stal prvním nositelem tohoto titulu. Tím, že odešel mimo Kraj se ovšem musel vzdát svého úřadu vladyky Kraje a ten pak přešel na jinou významnou rodinu. Na Braly. Prvním vladykou z Bralovské linie a třináctým vladykou vůbec se tak stal Isumbras I. Gorhendad také nechal hloubit rodové sídlo Brandorádů, Brandov.
Úřad vladyků činem Gorhendada přešel na rodinu Bralů, ve které se udržel i dál. Také Bralové byli ti, kdo dále míchali kartami na stolech velkých a mocných a kdo stáli za veškerým divným a ojedinělým, co se kdy Krajanům stalo.
Další významná událost se v Kraji odehrála až roku 2747 (1147KL). Jedná se o Bitvu na Zelených polích. Tam Bučivoj Bral vybojoval velkého vítězství, když napadl šiky skřetů z Kouzelné hory a rozprášil je. Prý dřevěnou palicí urazil jejich králi Golfimbulovi hlavu, která pak proletěla sto kroků vzduchem a zapadla do králičí nory. Tím byla vyhrána bitva a vynalezeno hra golf. Ale nemůžete si představovat, že se vážně jednalo o velkou bitvu s tisíci skřety. Spíše o zuboženou hrstku skřetů, kteří prostě měli tu smůlu, že vešli zrovna do Kraje. Nicméně zajímavé na tomto vítězství je fakt, že ho nedobyl ani vladyka Kraje, ani jeho prvorozený syn, ale o tři roky mladší Bučivoj. Je ovšem možné, že jeho obrovitá postava byl dostatečný argument…
Bitva na Zelených polích také byla na Dlouhou dobu poslední bitva v Kraji. Až do roku 3019(1419KL), respektive do 3. listopadu tohoto roku, kdy byla vybojována slavná Bitva o Povodí.
Žádné komentáře:
Okomentovat