Dnes se podíváme na další kapitolu Hobitosloví od Irith, tentokrát zaměřené na původ hobitů. Už je vám známo co slovo hobit znamená, seznámili jste se i s tím, jací ve zkratce byli (i když tím se vlastně zabývá úplně celá tato kniha) a zbývá už jen dodat, odkud vlastně přišli, kde se vzali.
Ovšem není beznadějnějšího úkolu než pokusit se vypátrat, kde se půlčíci vzali. Sám Tolkien napsal, že neví, kde je jejich původ a navíc velice dovedně zatarasil všechny cestičky, které by mohly vést k jakémukoliv výsledku.
Hobiti žili ve Středozemi už dlouho, než si jich vůbec ostatní všimli. Není proto ani divu, že o jejich původu se neví nic. Zřejmě pocházejí ze starých let, o nichž existují jen elfí zkazky, které se ovšem zabývají výhradně jejich kulturou. Můžeme ovšem tvrdit, že hobiti jsou velice spřízněni s lidmi, jak ostatně sám Tolkien několikrát napsal. Mají k lidem blíže než k elfům nebo trpaslíkům a i vzhledově jsou jim podobnější.
A to by bylo z ověřených informací všechno. Když e ale vezme na vědomí i konspirační rovina celé věci, dostaneme se k zajímavým výsledkům.
Ty nejreálnější a nejpravděpodobnější teorie mluví o hobitech jako o vývojové linii lidí. Tolkien sám v jednom ze svých dopisů napsal, že elfové a lidi jsou biologicky jedné rasy. Že jsou jedné vedlejší vývojové linie. Proč by tedy hobiti nemohli být taková třetí vývojová linie lidí? Druh lidí, který je menší než jeho příbuzní a má chlupy na nohou. Tato teorie by možná fungovala v našem světě, kde platí Darwinovské zákony, ale těžko ve Středozemi. I když, dalo by se namítnout, co takoví skřeti? Ti se také "vyvinuli z elfů". I když se asi opravdu nedá tvrdit, že by hobiti byl výsledek nějakého ďábelského Morgothova plánu na znetvoření lidí. Na druhou stranu, oproti všem ostatním je tato teorie nejrealističtější a má tu obrovskou výhodu, že ji sám Mistr nepopřel. Ve zkratce se tedy dá říct, že hobiti jsou jakousi vedlejší linií lidí a jsou stejně jako oni Druhorození (což by potvrzoval i fakt, že umírají stejně jako lidé a dá se předpokládat, že stejně jako lidé po smrti "pokračují dál". Tuto teorii spřízněnosti s lidmi a velice, velice vzdáleně i s elfy by možná ukazovala i předchozí kapitola a fakt, že měli stejné špičaté uši.
Druhá teorie je dosti zvláštní. Na začátku do sebe vše perfektně zapadá, ale ve chvíli, kdy máte dojem, že jste objevili kýžený cíl, vaši skvělou teorie Tolkien jednou větou zlomyslně popře a opět zamete stopy.
Drúadané bylo málo početné plemeno lidí, které žilo mezi Halethiným lidem. Byli vysocí asi čtyři stopy, velice mohutně stavění a nepříliš pohlední, s řídkými vlasy, širokým nosem, vpadlýma očima a hustým obočím, přičemž většině z nich nikdy nerostly vousy. Vzhledem bychom je asi nejlépe mohli přiřadit k naší představě o pračlověkovi. Mluvili hrdelním hlasem a smáli se hlučným smíchem. Nesmáli se však příliš často, nikdy nejásali nad vítězstvím, ani neplakali nad porážkou. Žili v lesích a nikdy se neučili psát, ač používali jednoduché lovecké značky. Byli vynikající stopaři a znali značné množství bylin.
Mezi jejich umění patřila výroba soch. Vyprávělo se, že do svých děl vkládají část své duše. Některé kamenné sochy byly tvarovány v podobě sedícího Drúadana, a protože tito lidé dokázali celé hodiny sedět bez pohnutí, někdy se stávalo, že si sedícího muže někdo spletl se sochou a mezi lidmi se o sochách vyprávěly tajuplné historky.
Mezi Drúadany patří i lid Ghan-buri-ghana, který v Pánovi Prstenů převedl Rohanské muže do Gondoru a umožnil tak vítězství na Pellenorských polích. Ostatně je tu i podobnost lidu Ghan-buri-ghana a soch v Šeré Brázdě (sochy púkelů).
Ještě zajímavostí je, že Drúadanům se jinak říkalo i Púkelové. A o Púkelech byla zmínka v první kapitole. Ano, jedna se o staré anglické jméno hobgoblinů. Až sem by vše sedělo. Proč by Drúadané nemohli být předci hobitů? Ale není vše takové, jaké se zdá být. O stránku dále se totiž v Nedokončených příbězích dočtete, že Tolkien často zdůrazňoval radikální rozdíl mezi Drúadany a hobity. Drúadané byli vyšší, rozložití a nepříliš pohlední, měli rovné vlasy a na nohou žádné chlupy. Byli drsní a měli zvláštní čarodějné schopnosti. Byli střídmí a krátkověcí a obecně se více podobali trpaslíkům.
Takže dle Tolkienových slov není mezi hobity a Drúadany žádá příbuznost. Další cestička zametena.
Třetí teorie, nejvíce šílená, ale zato nejméně popřená mluví o hobitech jako o potomcích entek. Takhle to zní dosti nepravděpodobně, ale když se nad tím zamyslíte do hloubky, zjistíte, že to není až tak nemožné. Entky někdy v druhém věku začal z lesů utíkat, sázely si vlastí zahrady a začaly obhospodařovávat půdu a pěstovat ovocné stromy a obilí. Časem se entům oddálily a nakonec odešly a nikdo je už nikdy neviděl. Ale je pár náznaků, že by mohly být pramatkami hobitů. Začneme vzhledem. Dle Stromovousových slov se sluncem opálily a těžkou prací shrbily, jejich vlasy vybělely sluncem, až vypadaly jako zralé obilí a jejich tváře zčervenaly jako jablíčka, pramálo se tak podobaly entům, jen oči měly pořád jejich lidu. To by dosti odpovídalo popisům hobitů, zvlášť ty tváře jako jablíčka. Dále jsou jednoznační hobití zvláštností chlupaté nohy. Nemohly by ony chlupy být pozůstatky kořínků z nohou entek?
Další je podobnost povahová. Entky nadevše milovaly dobře obhospodařovanou půdu a všechny dary země, které jim půda mohla přinést. Měly rády zahrady, sady a pole. Ovšem nelíbily se jim tmavé lesy a podivné nové stroje. Přály si mít pořádek, hojnost a pokoj (tím myslely, že všechno má zůstat tam, kde to zasadily). Nesedí to naprosto přesně i k popisu hobitů?
Třetí důkaz je spíše filozofický. Zabývá se Stromovousovým vztahem k hobitům. Při jejich setkání sám říká: "Kdybych vás ale viděl dřív, než jsem slyšel vaše hlasy - ty se mi líbily, příjemné hlásky, něco mi připomínaly, jenomže si to nemůžu vybavit." Nemohly mu jejich hlasy připomínat hlasy entek, či spíše enťat, na které si už nepamatuje, protože žádná enťata už dlouho neviděl? A později se k nim chová doopravdy až podezřele mile a familiárně, na to, že nejen je, ale celý jejich druh nikdy v životě neviděl. A entové se právě hobity nechají až příliš snadno přesvědčit k útoku na Železný pas, když takhle se je nepodařilo vyburcovat ani Gandalfovi. Není to další důkaz? A také prospěšný vliv entí vody na hobití organizmus. Reagoval by tak kdokoliv, nebo jenom hobiti?
Poslední důkaz je faktografický. Když Stromovous mluví o ztracených entkách, tvrdí že : "Někdo říkal, že je viděl odcházet na západ, někdo na východ, jiný na jih. Ať jsme šli kamkoliv, nikdy jsme je nenašli." Není potom logické, že se entky daly na sever? Na sever, směrem ke Kalbalu k Anduině. Tedy ke Kosatcovým polím. A právě tam se poprvé objevili hobiti. Nemohli tedy být potomci entek? Entek, které se vlivem slunce tak nějak "polidštily".
Toto jsou tři nejzákladnější a nejreálnější teorie o původu hobitů. Jak to bylo doopravdy se ovšem asi nikdy nedovíme, protože dle Tolkienových slov "Ani já sám nevím kde se hobiti vzali."
Aha, jo, ale koho si ty entky vzaly, pokud je tahle teorie vůbec možná?
OdpovědětVymazat