Čtvrtý rok na blogerském nebi

A máme tu již čtvrtý rok. Ani to nepřijde, že? Ale je pravda, že jakýsi posun nastal, a to vskutku velký. No kdo si ještě pamatuje Samovy trable? A je tu ještě někdo, kdo četl první pozvánku na Den hobitů? A kdo má v živé paměti toto podobné shrnutí, toho čísla první? Ať již to jste Vy nebo ne, dnes se před Vámi otevírá shrnutí čtvrté.

---

Již tradičně započneme odkazem na shrnutí Třetího roku .

Duben započal aprílem a aprílovým článkem. Tím letos byla povídka, v níž se poprvé představil elf Cirkumflex. Cirkumflex byl sympaťák a sklidil při veřejném čtení na Oslavě zničení Prstenu ovace. A co vy? Souznili jste s ubohým elfem v Tichém porozumění? Vzápětí jsme vydali propozice Druhého ročníku soutěže O Gondorský semenáček. Polly představila design svého miláška - své kytary. A to ještě netušila, že tato má být vbrzku nahrazena... Za reportáž se dá jistě počítat i článek Silmaril na čele. Vylíčení jak to dopadne, když se dvě hobití slečny z Mittalmaru vydají hrát elfí pár Feanora a Nerdanel. Ovšem článek o Radostinách a první část Rádovských 2016 reportáží už jsou zcela jistě. Polly vydala článek o svých příspěvcích do Projektu Ilustrace. Polly napsala taktéž velikonoční povídku tohoto roku - Za proutím na pomlázku. Když jsme u těch povídek, Tani vydala svou povídku V dobrém i ve zlém, zabývající se zajímavým tématem elfů zničených mučením. A důležitým výročím je jistě náš Pětistý článek. Ano, v tomto roce dosáhl počet článků vydaných na Mittalmaru rovných 500.

V květnu jsme pokračovali s vydáváním reportáží. Vyšel druhý díl Rádovských. A taktéž povídání o naší zimní slavnosti - Novoroku 2017. A samozřejmě o Oslavě zničení Prstenu 2017, kde proběhl náš historicky druhý a zřejmě na nějakou dobu poslední koncert. Opravdovým novým příspěvkem jistě byla Pomněnčina básnička Schody, první naše vydaná poezie. Ale další na sebe nenechala čekat dlouho. Huan je jistě geniální báseň mladé nepochopené tolkienistické generace. Eluškvooor! Zajímavý byl jistě i článek o Mapách a aplikované středozemské geografii. Pokud jste se u Huana dostatečně nenasmáli, mohli jste to napravit u článku s výběrem některých našich Hlášek. A z rodokmenových článků jste si mohli přečíst něco více o Brandorádech a Pytlících. Povídky byly zastoupeny Třemi sliby - povídkou z hobití minulosti, pojednávající o Raddovi z Blat.

S poezií jsme se mezitím opravdu rozjeli a v červnu vyšel i článek nazvaný Poetické pokusy. Myslím, že název mluví za vše. Jak jsme již uváděli, na OZP proběhl náš druhý koncert. A Jak se takový koncert dělá, jste se mohli dočíst právě tento měsíc. Stejně i, jak to s námi a koncerty vlastně Bude dál. Tani představila své dva Akvarelovníky - I. a II. Zajímavostí může být, že některé z těchto obrázků se dostaly na Písně Středozemě jako ilustrace k písním. Protože jsme dlouho nezveřejnili žádné postřehy, byl vydán článek Od Morgotha k bandorám. A jako edukační a návodný materiál vyšel článek o Hrách. Rozhovor s Laisi vyšel rozdělen na dvě části - první a druhou . Rozhovor byl výjimečně bez nahrávky. A poslední článek byl o našem Prázdninovém režimu.

Červenec započal rodokmeny. Tentokrát vám byl představen rod Bulíků. Z reportáží a zážitků jste se mohli dozvědět něco více o letošní Oslavě vykvetení mallornu - I. a II. Ze soudku reportáží bychom jistě mohli zmínit taktéž Ennorathy. Naše více či méně pravidelná setkání a hovory s dalšími příznivci tolkienova díla. V tomto článku jsme zmínili krátké reporty z několika těchto setkání. Ilustrace byla zastoupena Pollyinou Bílou radou, doplněnou o krátkou povídku. Soutěž O Gondorský semenáček v tomto měsíci připomenuta souhrnem kratičkých fejetonků Z deníčku porotce.

Srpen byl poměrně chudým měsícem. Dvakrát jste se mohli pohrabat v hobitích rodokmenech. S rodinou Bulvů jste se seznámili v článku jediném, zato Křepelkovic byli z důvodu velké rozvětvenosti rozdělení na články dva. Protože loni jsme se v soutěži potýkali s nedostatečnou účastí, rozhodli jsme se to letos vyřešit větší Propagací. A o tom, jak věru masivní nábor proběhl, jste se mohli dočíst v tomto článku. A Laisi Finwen nám laskavě poskytla k vydání svůj článek Elf nebo hobit, který se odvozoval z naší společné přednášky prezentované na TolkienConu, jež se zabývala podobnostmi a rozdíly mezi elfí a hobití rasou. A ukázala, že možná mají společného mnohem více, než by se na první pohled zdálo.

V září jsme zveřejnili první tří díly naší reportáže z tábora Vlaštovky 2017, který měl letos téma Dvou věží. Tábor byl skvělý, opět jsme se postavili několika osobním výzvám (o palanatíru se Irith zdá ještě teď...) a skončili vlastně docela dobře. Zkrátka první tři části jsou zde I. II. a III. O prázdninách na táboře jsme předali Terce Trpaslíkovi a Dominikovi náš svatební dar. Středozemskou deskovou hru Rychlá pošta. Tvořili jsme několik týdnů a myslím, že to vlastně byla vážně zábava. Vyhlášena byla i Výzva ke Dni všeho hobitstva, již čtvrtá v pořadí. Ten se uskutečnil jako každý rok 22. září, tentokrát v Liliové čajovně. Sešlo se nás tam docela dost a o program nouze nebyla. Tradiční nálož rodokmenů byla zastoupena Křepelkovic rodinkou podruhé. Protože se nás už více lidí zeptalo, jak vlastně vznikly naše přezdívky, vydaly jsme článek o našich Jménech. V září Irith začala vydávat svou kapitolovou povídku O Naději, psychologické pojednání o přátelství elfa s hobitem a filozofování nad tématem odpuštění a... naděje :-) V rámci kapitolovky jako jakýsi prolog vyšla samostatná povídka od Tani, jménem Navždy. A je prostě nádherná.

Další části reportáže z tábora byla vydávána v říjnu. IV., V. a VI. části reportáže tedy právě zde. Z těch více událostních článečků můžeme zmínit upoutávku na letošní Vánoce ve Středozemi. Jestliže jsme u minulého měsíce zmínili ve spojitosti s táborem deskovou hru, v říjnu byl vydán článek o druhé námi vyrobené hře, taktéž předané na táboře. Tato hra byl dar pro Pomněnku k narozeninám (které měla v listopadu, mimochodem :-)). A jednalo se o Středozemské kvarteto. Po nějaké době také vyšla další úvaha, pojednávající o Podobnostech osudů, kde Irith psala o nejrůznějších souvislostech mezi příběhy zdánlivě nespojitelných postav. Kromě tohoto samozřejmě pokračovalo vydávání kapitolovky O Naději. A 31. října, na Haloween byla jako každý rok vydána mírně hororová dušičková povídka. Letost byla trochu překvapivě o skupině archeologů a jejich neobvyklém nálezu. Jednorázová povídka Dům Sýčka.

Listopad a poslední část táborové reportáže VII. Zároveň také neobvyklá reportáž z letošních Radostin, jejichž jeden celý den se nesl na vlnách velké stopovací hry, jejíž průběh je právě v těchto článcích analyzovanán a rozebírán - I. a II. Protože příští rok zřejmě bude rokem velkých změn, zde i jinde, rozhodli jsme se zjistit mínění veřejnosti v Anketách. A protože bez rodokmenů by to prostě asi nešlo, v listopadu jste si mohli počíst o rodu Hrdonožků. Povídkovou stálici by mohl představovat krátký text Sedm hvězd, který vznikl na základě krásného Aegeřina obrázku. Aneb o souhvězdí, které my známe jako Velký vůz. Ale rozhodně čenářsky nejoblíbenějším se stala filipika Žijí mezi námi! která velmi sugestivním způsobem upozorňovala naše čtenáře na nebezpečí několika divokých, nebezečných ras, žijících mezi námi. Ano, mluvíme o elfech, skřetech, trpaslících, ba i horších věcech.

Prosincové Vánoce ve Středozemi jsou již tradiční záležitostí. Všechna díla, povídky, obrázky i písně můžete nalézt v rubrice Vánoc ve Středozemi. Letos byla nadílka opět bohatá a můžeme říci, že laťka se co do kvality opět o něco pozvedla. Silvestrovským článkem pak zcela netradičně nebyla povídka, ale obrázek. A to od Irith, což je ještě více netradiční, protože ta příliš nekreslí. Ale Elfí jazz prostě byla až příliš lákavá myšlenka. Pozvánka na Prezentaci SPDPJRRT v Kině Lucerna příliš lidí nenalákala, ale prezentace se nakonec povedla a to je hlavní :-).

Leden započalo tradiční PF, tentokrát ve stylu karetních Hobitů. Po nějaké době jsme zveřejnili další Středozemské Rozhovory, tentokráte s Katkou Schwarzerovou. Rozhovor měl hned tři části: I. , II. a III. V lednu probíhá tradiční TolkienCon, na který jsme Vás taktéž pozvali. Na Conu jste se s námi mohli setkat mimo jiné i na Vyhlaášení soutěže O Gondorský Semenáček, která probíhala druhým rokem jako literárně-výtvarná soutěž se středozemskou tématikou. A Semenáčku se týkaly i letošní První vlaštovky, které tak nějak předznamenávají ročník další, toho jména již třetí. Dlouho jsme tu neměli žádné reportáže, ale to se v lednu a později v únoru (a březnu) spravilo a vy jste si mohli pročíst čtyři části reportáže z letního výletu dvou spřátelených rodin do Skotska- I. , II. , III. a IV. S reportážemi souvisí i krátké fejetonky, které byly a stále jsou uvěřejňovány pod jménem Ze života studujícího tolkienisty na Mittalmarovském facebooku a teď byla jejich první část zveřejněna i na blogu. Protože škola je, co se týče nápadů, velmi plodná, nemůžete se divit ani Pánu Prstenů, ale v bledě modrém. Aneb JRR Tolkien's ANNATAR. A pro pobavení sloužil i článek o středozemských šílených teoriích. Věděli jste, kupříkladu, že Západozemí je vlastně Arda v budoucnosti a jsou pro to i kartografické důkazy?

Ani v únoru jsme Vás nemohli ochudit o nějaké zprávy o Gondorském semenáčku. A to tentokrát o soupis článečků Z deníčku porotce, které dříve vycházely na fb stránce soutěže. A samozřejmě Hlasování o tématu, protože jsme se letos rozhodli udělat menší změnu a nechat o tématu pro příští rok rozhodnout samotné možné soutěžící. Reportáže z TolkienConu jste se sice nedočkali (a asi ani nějakou dobu ani nedočkáte), ale zato jsme zveřejnili reportáž z představení FS - Feanor a jeho synové, kde mimo jiné hráli i tři Mittalmarovci. V únoru byla i poněkud neobvykle vysoká úroda povídek. Zveřejnili jsme Pomněnčina Sarumana, starší povídku, která byla uveřejněna jako pieta za Christophera Leea na jejím vlastním blogu a teď nám dovolila uveřejnit ji i zde. A protože na Valentýna musí být vždy něco speciálního, mohli jste si počíst o Elrondově trápení v povídce Mladá generace.

Posledním měsícem byl březen. To jsme konečně zveřejnili Almanach soutěže O Gondorský semenáček ročník 2017. Almanach sestavil a graficky dovedl do dokonalosti Timbo, kterému tímto ještě jednou ze srdce děkujeme :-) A aby toho k soutěži nebylo málo, také byl vyhlášený třetí ročník Semenáčku, jehož Propozice jste právě v tomto článku mohli nalézt. Ale to nebyla jediná naše soutěž v tomto měsíci vyhlášená. Stále běží Středozemská poznávačka, jakýsi výsledek našich kreativních Novorokových snah. Příznivci genealogie a rodokmenů si mohli počíst v předposlední části Rodokmenů, zabývající se rodinami Kšandičků a Pelíšků. Pokud jste naopak nakloněni spíše humornějšímu bádání ve Středozemi, právě Vám mohl vyhovovat soupis a přehlídka Středozemských vtipů. V humorném duchu se taktéž nesla částečná reportáž z Volání Rádovských, velmi trefně nazvaná Mohl za to trpajzlík. Aneb Temní páni vypráví o příčině a průběhu svého pádu. Osvětu jsme pak šířili článkem k Tolkien Reading Day 2018. Náš první film, nazvaný Cesta do Středozemě, je spíše výsledek náhody a obětavé střihačské a trikové práce Timba než čehokoliv zamýšleného a dlouho plánového. Ale přesto... nám se líbí :-)

A to je z článkového shrnutí všechno. Ale nemůžeme si odpustit pár statistik. Za celý čtvrtý rok bylo vydáno celkem 140 článků. Což je o devět méně než loňský rok. Nejplodnějším měsícem byl již tradičně prosinec s Vánoci ve Středozemi a 26 články. Naopak nejméně jste si u nás mohli počíst v srpnu, kdy jsme vydali celé čtyři články. Nejdiskutovanějším článkem s 20 komentáři byla konspirace Žijí mezi námi!.

Návštěvnoství rekord 500 čtenářů za den jsme pokořili skoro přesně před rokem, kdy jsme vyhlásili druhý ročník soutěže O Gondorský Semenáček.

Jinak se držíme na krásném průměru cca 50 návštěvníků denně. Naše facebooková stránka se "líbí" 71 lidem a stránka Semenáčku má dokonce 144 fanoušků. Quentaro má relativně nízkou návštěvnost, maximum cca 20 lidí, a i velmi nízkou frekvenci vydávání článků, což se snad v dohledné době změní, jak se ostatně budete moci dozvědět dále.

A co se chystá dále? Pokud odmaturujeme a přežijeme to, měly by během (nejen) letních prázdnin proběhnout některé důležité změny. Těšte se, mohlo by to být něco :-) Teď se však již opět loučíme a doufáme, že nám zachováte přízeň i nadále a budete se stále vracet do tohoto zeleného údolíčka které spravují čtyři slečny,

Irith Zimostrázová, Polly Pantoflíčková, Pomněnka Illienel a Tani

(Pomněnka na fotce není, neb ji fotila)