Dvě vystoupení - a co dál?

Nedávno tu vyšel článek o tom, jak vznikala naše vystoupení. Co za tím stálo, s čím jsme se přitom potýkali a jak co řešili. Vystupovali jsme celkem dvakrát a v upoutávce na letošní pásmo s tématem Hobit jste mohli číst, že je to naše vystoupení poslední. Ano, druhé a poslední. Je to tak.

---

Je důležité mít důvod proč vystupovat. A ten náš důvod již není aktuální. Už není potřeba snažit se lidi rozezpívat. Právě na letošní Oslavě zničení Prstenu se v programu objevily dvě aktivity velmi podobné té naší. Bardská vystoupení se zapojením diváků. Ať už si diváci vybírali co zahrát dále, přidávali se v hraní na hudební nástroje či pouze zpívali.

Lidé už si sami od sebe prozpěvují a nějací malí ztřeštění hobitci k tomu nejsou potřeba. Proto se nyní na nějakou dobu stáhneme do ústraní. Kdo ví, třeba se časem s něčím vrátíme a zase nějaké vystoupení bude, ale v brzké době žádné neplánujeme.

Přesto nás budete moct občas na akcích najít, jak nadšeně amatérsky někde v koutku zpíváme, ať už naše písničky nebo jiné. Možná, že se přidáme i k ostatním, kteří už se do hudební produkce pustili, ale nebude to jako oficiální část programu.

A co tedy bude dál? Flákat se úplně nebudeme, to nehrozí (že, Irith? :-))

Spousta písniček ještě na blogu vůbec nevyšla (ač jste je v pásmu mohli slyšet) a další pěkná řádka jich nemá nějakou pořádnou nahrávku, na kterou bychom byly alespoň trochu pyšné. Navíc se jich třeba dotkl proud času tím, že se jim poupravil text a nyní se od té původní verze trochu liší. Přesně to je první krok. Pěkně si tu uděláme pořádek, dáme dohromady všechny přetextované písničky, uděláme jim co nejlepší nahrávku, jakou dovedeme, vydáme je tu a nakonec je zaneseme do zpěvníku. Do souhrnného velkého zpěvníku, kde budou všechny naše dosavadní přetextované písničky hezky pohromadě. Jako takový ukazatel jednoho našeho období. To znamená, že tam budou také koledy, hobití lidovky i trhlé Kozkoviny. Pokud bude zájem, dáme ho tu volně ke stažení, až bude hotový, abyste si i vy mohli kdykoliv cokoliv z toho zazpívat a zahrát, když budete mít chuť. Proto se můžete těšit na průběžné přidávání písníček. Je jich ještě plno a troufám si tvrdit, že mnohé z nich pro vás budou překvapením. Že jste je třeba ještě nikdy neslyšeli, nebo už jste je zapomněli.

Kromě této "archivářské činnosti" se ale hudbě budeme věnovat i nadále, i když asi méně aktivně (nebo s menšími viditelnými výsledky. Máme zatím dvě písničky úplně autorské a dvě v rozpracování. Z toho Návrat do Kraje už se pomalu skoro dočkal lepších úprav, aranžmá a dalších podobných věcí. Rádi bychom se pustili do dalších autorských písní. Zaměřili se i na skládání vlastních melodií, naučení se písní ostatních. A také na zlepšení úrovně po technické stránce. Více trénovat. Pomněnka nyní zpívá ve sboru. Pokud to vyjde, budu se zpěvu více věnovat i já, a už teď pomalu pronikám do tajů hudební teorie.

Ano, vlastní melodie nás lákají proto, že je to další krok. Pouze přetextovávat hotové věci je také krásné, ale cítíme, že už nás to moc dál neposune. Že už jsme tuto studnici vypotřebovali a je na čase se posunout dál nebo to opustit úplně. A řekli jsme si, že je škoda toho zanechat. Za pokus přece nic nedáme. Ano, bude to složitější, ale s tím se počítá. Možná se k vám mnohé naše písničky nedostanou, protože podle nás nedosáhnou nějaké finální podoby, která by si zveřejnění zasloužila. Ale i kdyby z toho všeho po čase vylezla jedna nebo dvě písničky, které by stály za to, tak to pro nás má cenu.