08/07/2016

Radostiny

Slovo Radostiny pro nás, prvních šest, navždycky zůstane něčím zvláštním. Něčím neobvyklým, jakýmsi cukrovím, které jste kdysi ochutnali a po kterém jste se mohli utlouct, ale už jste ho pak nikdy nenašli a ta chuť vám zůstala navždy ztracená. Něco co bylo a už nikdy nebude. A proč? Čím to bylo tak zvláštní? Poprvé. To zvláštní slovo, značící začátek nového příběhu a konec toho starého. A na Radostinách jeden takový velký příběh také začal. Příběh přátelství a lásky, která může překonat obrovské vzdálenosti, těžké problémy a nemoci a, řekněme, vážné sociální pochybení jednoho člena. Příběh pojednávající o výstupu na horu na Bilbovkách, kdy, když jeden z účastníků nemohl, ho ostatní nahoru prostě vynesli, příběh společných zpráv na skypu a řešení všech našich MPP (Malých Plyšových Problémů), příběh o telefonátech v půl čtvrté v noci a příběh toho, že když si to opravdu moc přejete, vaše přání se vždycky vyplní.


Na Radostinách byl položený základní kámen uskupení později známého jako Společenstvo Mittalmar. Jak to definovala Pomněnka Mittalmar.blog.cz je prostě stránka. Jakýsi zeleno-žlutý shluk jedniček a nul. Ale Mittalmar je něco jiného. Uskupení, organizace, vědomí… Je to něco víc, Něco co sice ony jedničky a nuly potřebuje a skrz ně se může prezentovat (a má je rádo), ale není to určující. Je to něco, co vzniklo právě na Radostinách.

Proč vlastně tyhle, na nás dost netypické široké poetické vykecávací úvody delší než článek sám? Na Mittalmaru se snažíme "názorové" články co možná nejvíce krotit. Ale občas se vyskytne vhodná příležitost tak proč ji nevzít za pačesy, že?

Radostiny byl začátkem. Kdy příběh skončí a jak, je ve hvězdách. Ale důležité, to důležité na tom je to, že ať se stane cokoliv, Radostiny, Bilbovky, Rádovští, Novorok a další krásné chvíle se už odstát nemohou. Vždycky tam budou.

A proto Vás vyzývám. Chyťte svou příležitost za pačesy. Žijte! Nepromarňujte ani chvilku! Nezáleží na budoucnosti, nezáleží na minulosti, záleží na tom, co je teď. Žijte své životy! Nemá smysl truchlit nad tím, co se mohlo stát a nestalo, či co se stát nemělo a přesto to proběhlo. Užívejte světa právě teď a tady. Najděte si svoje Společenstvo, uspořádejte svoje Radostiny a začněte psát vlastní velký příběh.

Co jsme byli my? Parta puberťáků, ztracenců odsouzených vrstevníky, šikanovaných zoufalců neschopných žít v realitě. Udělali jsme si realitu vlastní, jinou. Co záleží na tom, že stále nejsme schopni žít v té opravdové? Dokud máme v srdci svůj svět pro hrdiny, jakákoliv realita se může jít vycpat. A tady kolem nás je spoustu takových, lidiček s hlavou v oblacích přesvědčených o tom, že se na kruté realitě nic nezmění. Ne, nezmění. To jen vy se můžete změnit. Ve světe pro hrdiny hledat odvahu žít vlastní životy. Protože o to jde. Všechny příběhy nekončí vždy zle. Některé mají konce dobré. A některé konce se mohou ještě měnit. Jde jen o to chtít. A začít psát příběh vlastní, nový. Příběh hrdiny, který se rozhodl změnit svět. Protože my jsme se rozhodli. A svět změnili. Minimálně ten náš, náš malý zelenožlutý svět jménem Mittalmar.

Není to tak těžké. Jde jen o to vykročit ze dveří a cesta vás pak sama dovede až ke konci. Udělejte si vlastní Radostiny a staňte se součástí světa pro hrdiny, světa kde všechno je možné, když se opravdu chce.

Ale je to těžké. Víme, jak moc to může být těžké. A proto bychom Vám zkusili trochu pomoci. Na jedné stránce kdysi existoval adresář "LOTRů". Lidí, příznivců Tolkiena. Tento seznam měl za úkol ukázat všem malým opuštěným hobitům přesvědčeným o své izolovanosti, že kolem nich jsou i další. Další lidé, možná v téže městě, v téže ulici. Jak říkal Boža, může se stát, že dva bloky od vás bydlí člověk, který by mohl být váš nejlepší kámoš, velký příznivce Tolkiena a Středozemě, ale vy se s ním nikdy nepotkáte, nikdy se o jeho existenci nedozvíte. A aby se tohle nestávalo tak často, by mohl dokázat i náš seznam. Kdo chcete, kdo si přejete vstoupit do světa pro hrdiny, zašlete nám své jméno (myslíme tím samozřejmě přezdívku), město kde bydlíte či kde se často vyskytujete (např. chalupa u babičky) a nějaký kontakt na vás, nejlépe mail. My to zveřejníme na speciálně vytvořeném seznamu, kde se budou jednotliví lidé postupně vpisovat.

Nejste sami. A možná budete překvapení tím, kolik nás je. Jen o sobě navzájem nevíme.

6 komentářů:

  1. Skvělý nápad, já takhle kdysi dávno s velkým překvapením natrefila na jednoho skvělého promítače

    OdpovědětVymazat
  2. [2]: Jop, u nás to bylo spoustu a spoustu náhod. Třeba jak jsme se seznámili se Zurgem...

    OdpovědětVymazat
  3. Jak už jsem říkala, tohle je dost dobrý motivační článek a doufám, že aspoň pár lidiček nakopne k nějaké akci. Uáá, ještě před dvěma lety by se mi ani nesnilo, že díky Radostinám poznám tak skvělé lidi!

    OdpovědětVymazat
  4. Ten první odstavec je překrásný, tak dokonale vystihuje moje pocity... jak ty to jenom děláš?? Jsem vážně neskonale vděčná, za všechno, čemu loňské Radostniny otevřely dveře, za štěstí, smích, jedinečné přátele... ale věřila bys, že jsou v mém okolí lidé, kteří by třetí odstavec od konce vnímali jako nejhorší možné vidění světa, kteří neuznávají nic jiného než život v realitě? Někdy je mi z toho smutně...
    Na seznam se už těším. Kam že se mají zasílat ty kontakty?

    OdpovědětVymazat