Přichází druhá část scénáře Radostinové hry.
Ar-Pharazon - Númenor
- hrdý, pyšný, tvrdohlavý
- přesvědčený o vině a zkaženosti Valar
- dotčený z pádu Númenoru
Můj ostrov byl potopen, ale tvář světa nezůstala nezměněna a již můžete znovu vstoupit na zemi, jež se nazývala Ellenou. Že to byl ostrov poznáte už jen podle úzkého průlivu, který musíte překonat. Vykročte a přejděte na zemi, která bývala hrdou Andúnne!
Že jste vstoupili správně, vidíte již teď. Na stavbě před vámi uvidíte můj znak. Jaký to je? slunce
Pokračujte po cestě pořád rovně dál, vlevo od vás bude zurčet voda. Až dojdete k tabuli. Lidští archeologové si něvěděli s potopením Númenoru rady a nazvali můj ostrov úplně jinak. Jak se teď tato cesta nazývá? Procházka po dně pravěkého moře
Ano, byl na dně moře. Hrozná byla zkáza Númenoru, ostrova, který vládl všem. Valar jsou krutí. Můj poradce měl pravdu, když mluvil o jejich zášti a závisti. Záviděli mi mou moc, báli se, že bych je mohl svrhnout z jejich prohnilých trůnů a proto přivodili zkázu. Vy však pokračujte dále, až dojdete k místu označenému jako Černý lom.
Lom, odkud jsme brali kámen na stavby hrobek dávných králů i na stavbu chrámu se stříbrnou střechou. A vy hledejte, hledejte pod jedním z kamenů to, co vám napoví kam dál. Númenor je rozsáhlý a čas ho změnil. Ani já už nevím, kam. Musíte najít mé město. Ale kudy k němu? Řeknu vám to, ale nejdřív musíte složit báseň na mou velikost. Za každou sloku vám více přiblížím, o který kámen se jedná.
Kámen u pařezu.
Vedle něj se nachází štětka lesní.
Pokračujte po cetě dál k trůnu, na který Númenorští králové usedali, když se dívali do kraje. Je dřevěný a časem ztratil své ozdoby. Ale přesto, usedněte na něj, vlevo od vás se nachází strom, který milovala samotná Míriel, poslední z Númenorských královen. Až se pokocháte výhledem, pokračujte po cestě dále až k rozcestí.
Vedle vás se nachází tabule, pokračujte tak, jak vám ukazuje šipka na ní. Až uvidíte rozvaliny Anúminasu, mého zlatého města. Vidíte, co zbylo z jeho obrovitých věží a kupolí? Co zpupní Valar, střežící si svou nesmrtelnost udělali městu, které mělo vládnout světu?! Pomořte se do bídy, projděte tím, co bylo středem světa!!!
Vyjděte z města zpět, jděte kolem smrku a po cestě dál. U pole žluté barvy, u plodiny, pěstované mým nástupcem hledejte kámen, jeden z artefaktů, které ten zrádce Elendil nestihl ukrást. Míriel, když prchala před hněvem vod, ho vzala a schovala ke kořenům svého nejoblíbenějšího stromu, ten, jako vše ostatní, zašel ve vodách moře, ale jeho semena zakořenila a později vyrostla na jeho místě. Stromu stejného druhu, jaký vysadila u mého trůnu.
Maeglin - Gondolin
- zahořklý ale napravený pobytem v Mandosu, lituje svých činů a kaje se
Dejte se po cestě směrem doprava. Kolem sebe vidíte, jak i po tolika letech zůstal Gondolin rozvrácený, jaké zlo tady je, prach, špína a hluk. Není se kde ukrýt, Morgothovi pomocníci jsou všude. Přijdete na místo, kde se cesta rozšiřuje. Vlevo od vás je několik velkých kamenů. Kolik? 9
Ano. Pokračujte po cestě dál, až uvidíte, že cesta je přehrazena a uzavřena. Do Gondolinu nebylo snadné proniknout i když z jeho slavných sedmi bran nezůstala stát žádná. Kolika bílými pruhy je vám vstup zapovězen? 4
Pokračujte dále, přejděte mostek a za ním sestupte po schodech dolů.
Vlevo a vpravo od sebe uvidíte dva tunely, kde dříve stávaly Gondolinské brány. Zamiřte do toho nalevo a hledejte, jak se dostat dál. Já už vám víc neřeknu, už jednou se mi to nevyplatilo!
V druhém tunelu jsou ve zdi kulaté otvory, trubky. V z nich se nachází části zprávy, jak najít Gondolin.
Vyjděte z tunelu, kde kdysi stávalo sedm bran, druhou stranou, před vámi se rozkládá údolí Gondolinu. Pohlédněte doleva. Uvidíte tam statný doubek. Na něm je ukrytu poselství, jak najít Idrilin tunel.
Hledejte tunel, tunel, který nechala Idril vybudovat ve své moudrosti. Tunel se však zbortil, když byl Gondolin ničen ohněm a žárem Morgothových vojsk. Prolezte zbytkem Idrilina tunelu a přijdete na místo, kde Idril s Tuorem a Earendilem byli nuceni odhodit část svých věcí, když v hrůze prchali. Idril zde ukryla i Elessar, drahý kámen zelené barvy. Najdete ho pod kameny v kořenech hrušně, která je jen pár metrů vlevo od zborceného východu z tunelu.
Dejte se malou cestičkou vlevo, tudy, kudy prchali utečenci orlí stezkou. Jděte pěšinou, až pohlédnete na obrovitý lom, dejte se doleva po jeho straně, budete procházet místy, kde hrdinný Glorfindel bojoval s balrogem a svrhl ho do propasti. Pokračujte cestičkou, protáhněte se křovím a jděte více doleva, až se ocitnete na známé bílé cestě. Kolem ohrady s koňmi se vrátíte zpět k Ar-Pharazonovu městu.
Daeron - Beren a Lúthien
- arogantní celebrita
- přesvědčen o vlastní genialitě
Hledal jsem ji, dlouho. Hledal jsem ji všude a nakonec jsem ji nalezl. Avšak nenašel jsem už to, v co jsem doufal. Našel jsem jen jejich hrob. Vy musíte jít v mých stopách, budete hledat stejně jako já. Legendy pravily, že jsem se ztratil kdesi u jezer. Ano, očím eldar jsem se možná ztratil, nikdo mě už nespatřil. Ale já tu stále byl a doufal. Poselství, kam máte jít, naleznete, stejně jako já jsem nalezl radu srdci blízkou a přesto tak bolavou, v tůních. Jsou tu tři tůně, v každé naleznete část zprávy.
Jděte po cestě směrem na jihovýchod, až dojdete ke studánce.
U studánky jsem nalezl na chvíli odpočinek a její voda odplavila část mého žalu. Kolik žulových tesaných schodů ke studánce vede? 4
Pokračujte po cestě dál ve směru cesty. Po pravé straně minete několik břízek, nahloučených u sebe. Připomínaly mi Luthien a její družky, když tančily za zvuku mé píšťaly. Kolik jich je? 5
Dívejte se po levé straně. Uvidíte mohutný kaštan a za ním v lese za potokem vyšlapané cestičky. Jděte ještě několik kroků rovně a pak se podívejte doprava. Vidíte v lese ty dvě budky? Sídlili v nich slavíci, kteří neopustili Melianinu dceru ani, když sídlila se smrtelníkem na Tor-Galenu. Jděte k nim a na spojnici mezi nimi naleznete poselství, které mi konečně řeklo, kde Luthien najdu. Možná bych raději nevěděl.
Vraťte se ke kaštanu, překonejte řeku, která ostrov odděluje, dejte se podél proudu potoka po jeho levé straně, po cestě minete klády, nevydávejte se cestou nahoru podél nich, ale pokračujte podél potoka. Vpravo minete hromadu chroští. Pak se dejte cestou doleva, nahoru. Dorazíte k Tor-Galenu, kde naleznete náhrobek Tinúviel a Erchaniona.
Nacházíte se v místě, kde žili a kde spočinuli dva z největších hrdinů prvního věku. Jistě chápete, proč si vybrali zrovna toto místo. Odlesk Luthieniny krásy v něm zůstává podnes. Až se vynadíváte, otočte se k náhrobku zády a čelem ke směru, odkud jste přišli. Před vámi bude ve výšce položen velký kmen. U něj vede cesta doprava nahoru. Dejte se po ní, stoupejte stále vzhůru, pořád výš, až vylezete nahoře na louce.
Legolas - Aragorn
- truchlí nad zkázou města
Napněte svůj zrak, pokud ho máte alespoň tak ostrý jako já, zahlédnete vpravo od sebe na okraji srázu cedule, vydejte se k nim.
Nacházíte se na místě, kde kdysi stávalo Minas Tirith, Bílé město a poslední připomínka slávy starých Númenorojců. Město mnoha bran a věží, město kde stál bílý strom, město, kde kraloval můj přítel Ellesar. Z Minas Tirith zbyly jen trosky, které vaši pozdější archeologové nedokázali dobře určit. Ale tradice zůstala, podívejte se do dálky před sebe, jistě vidíte jiné město, velké město, které vzniklo později na dohled od citadely. Město sta věží.
Došli jste k cedulím? Spočítejte, kolik barevných čtverců se znaky vašich cest se na nich nachází 2x žlutá 1xnaučná
Vím, kam můj přítel uschoval Barahirův prsten. Nachází se na dobře střeženém místě, místě, které pro svou výhodnou polohu bylo dříve pokladnicí. Ale cesta k němu je dlouhá. Zde se dejte vyšlapanou cestičkou doleva. V dálce u hrany lesa uvidíte další tabuli. K ní míříte.
Ceduli si přečtěte a řekněte, proč se tomuto městu, podle vašeho učení hradišti, mohlo říkat Bílé město, proč bílé? protože bylo postavené z opuky
Dejte se doprava, až po 40 krocích vlevo uvidíte výrazný dub. Dub, který jsem znal jako žalud, snad Stromovous ho daroval králi. Dnes už je velký a moudrý, snad v jeho koruně naleznete odpověď na otázky, které vás trápí.
Pokračujte po cestě dále na severovýchod. Až přijdete k hradbě lesa a cesta se bude stáčet doleva, vy se podél hradby dejte doprava, dojděte až k ceduli pojmenované jako "přírodní rezervace", od ní poté přímo dolů na okraj srázu.
Někde pod vámi se nachází jeskyně, kde Barahirův prsten nalézá místo svého spočinutí. Ale je obtížné se k ní dostat a cesta není jednoduchá. Nechoďte k ní naslepo, srázy jsou strmé a skály ostré. Musíte se rozdělit. Pohlédněte napravo. Vidíte na ostrohu velkou ceduli? Je to ta, u které jste počítali značky. Někdo z vás se k ní vrátí, uvidí odtamtud jeskyni více než dobře. Ten pak musí ostatní navigovat, radit jim, kam a jak mají jít. K tomu nechť vám dopomáhají vaše podivné přístroje, napájené silou zvanou elektřina.
Finduilas - Túrin
- uvědomuje si Túrinovy chyby, ale miluje ho tak moc, že je pro něj ochotná udělat cokoliv, přeje si pro něj jen to dobré
Pamatuji si přesně, jak jsem se s ním setkala poprvé. Hrdý muž, vysoký a černovlasý. S bílou tváří a šedýma očima. Tak krásný, krásnější než jakýkoliv elf, kterého jsem viděla. Oni… (rozbrečí se) ano, říkají že jsem zradila slib, že jsem zaprodala lásku jinému. Že jsem Gwindora podvedla, krutě mu vrazila dýku do zad. Ale pochopte to, mé srdce nemohlo jinak. Nemohla jsem si poručit on… Byl tak krásný… (a něco v tomto stylu)
Z Nargothrondu, kam přišel, nyní zbývají jen trosky. Dračí dech spálil vše. Před sebou vidíte poslední bílou stěnu mého města a dílo toho, kterého jsem milovala. Ohromný most, jak úžasný byl, když si v radě prosadil své, jak hrdý byl, když mu dílo rostlo pod rukama.
Zde, zde mě zajali skřeti. Svázali a vedli pryč. Smáli se, když mi strhávali šaty a rvali vlasy, otřásali se hnusným smíchem, když vytáhli bič, aby nás vězně popohnali k rychlejšímu kroku. Cesta byla strastiplná, pořád nahoru, po nekonečných schodech až k jakési odporné skřetí napodobenině lampy, tam, kde schody končily.
Prosila jsem ho a volala. Doufala, že přijde a zachrání mě. Ale on stál, tam kde předtím já a dračí kletba ovládla i jeho. Stál na mostě s… kolik měl ten most svislých krátkých příček na zábradlí? 14
Túrin tudy procházel a pak zde žil, v lesích s Halethiným lidem. Zde potkal svou sestru a oženil se s ní. A tam, tam, když se dáte cestou doprava, vystoupáte na hranu srázu, kde svedl svůj souboj s drakem a kde skončil život on i jeho sestra. Vystoupejte na samý vrcholek srázu, k mohyly Narn-i-Húrin.
Já ho chránila, celou dobu jsem byla s ním a snažila se vést jeho kroky. Však sudba byla zlá a temnota příliš velká na to, aby jí pronikla láska elfí dívky. Ani nevěděl, co všechno jsem pro něj obětovala, tušil jen, že mé mohyle se skřeti vyhýbali a že si z nějakého důvodu drak vybral k přeplazení se zrovna toto místo, mezi tolika jinými… Pod pařezem na vrcholku výběžku naleznete zprávu, kudy máte jít, abyste nalezli to, co hledáte. Mohylu elfí princezny.
Odpověď nalezneš v koruně této borovice
Dejte se cestou k rozcestí, u skřetí lampy. Tam se obraťte na cestu doprava, směrem na jih. Dojdete až k plotu, podél něj se dejte vlevo a vyhlížejte po levé straně mohylu. Čas uplynul a z mohyly té, která milovala až za hrob, se stal památník a z něho pomník. Však ano, on je opravdu tím, co hledáte.
Konec
Přijde první skupina se stromem, předá ho. Lorien ho vezme a obřadně postaví na zem.
"Nyní může být korunován král!"
Objeví se Irith jako král, Lorien jí položí na hlavu korunu a korunuje právoplatným králem. Král se otočí a poděkuje jim.
Král: "Edain jsou zachráněni. Sedm kamenů se našlo a s nimi i bílý strom. Byl korunován král a s jeho vládou nastane mír a blahobyt. Slavte a radujte se, lidstvo je zachráněno, Valar se nad vámi slitovali a dali Druhorozeným ještě jednu šanci."
Konec hry.
Řešení mapy (povšimněte si vybraných souhvězdí :-))
A - Húrinovci - Herkules
B - Gondolin - Hadonoš
C - Aragorn - Severní koruna
D - Lidé - Štír
E - Beren a Luthien - Malý medvěd
F - Earendil - Labuť
G - Númenor - Vodnář
Žádné komentáře:
Okomentovat