Ve znamení Gluma

Dnes má většina našich postřehů jakousi spojitost s Miláškem. A když už ne přìmo, tak alespoň s jedním z jeho nositelů. Ale je fakt, že elfové se narvou všude!

---

Asi první zastávka dnes bude tradičně ze školního prostředí. Naposledy jsme končili naším výtvorem z výstvarné výchovy, proto s ním dnes začneme. Je to Irtihino skvělé ztvárnění elfských věží v pointilistickém duchu.

Druhá zajímavost pochází pro změnu z hodin českého jazyka. Také jste přemýšleli, kde se vzalo znění slova bandory? Zdá se, že Samvěd četl starou dobrou českou literaturu... Karolína světlá, Kříž u potoka, jedenáctá řádka zezdola...

Cestou k Hůreckým hraničářům k domu U hobitů jsme na jakémsi náměstí před kostelíkem narazili na tyto sochy. Je vidět, že hůrečtí mají silný vliv i na své okolí.

jakýsi trpaslík (či trpaslice?) v rozkvětu mládí

a ani v dnešním vydání postřehů nesmí chybět koza...

No a další obrovské zastavení? To spočívá v jakési skautské základně v Plzni. Již po cestě jsem si všimla téhle cedule, neodolala jsem, kytaru jsem šoupla někomu, aby ji podržel a za chlze jsem si to jméno musela zvěčnit. Už jen jako stopu při hledání inspirace jedné naší kamarádky (kdo zná, pochopí :-))

(kdyby to nešlo přečíst... opravdu je nad Bílou horou odbočka na ves zvanou Doubravka)

A hned po vchodu dovnitř klubovny jsem si byla jistá, že se mi tam bude líbit. V patře mě totiž přivítalo toto - pamětní "plakát" na kdysi proběhlý tábor.

zajímavější detaily, které se tam daly objevit:

kšandičkové... hm, celkem úspěch, velká část lidí ani neví, že něco takového existovalo.

Na druhou stranu, co má u všech tuřínů být toto? Trpasličí rod? Ehm? Jako, Brandorádi byli trošku divní (a pořád jsou), to uznvám, ale že by byli až takhle divní...

A samozřejmě jim nesměl chybět ani pamětní kus pařezu. Chudák Glum, má dojem, že kanonicky mu to slušelo víc.

Provozovala jsem, že tím Středozemské objevy na jednu klubovnu již jsou vyčerpány... To byl ošem omyl, stačilo vejít do dalších místností a nové skvosty na sebe nenechaly dlouho čekat.

Jedna z kachliček, špatně čitelná, co přesně je na ní napsané však dozajista ví všichni.

V místnosti kluků, kam jsem se dostala jen díky tomu, že jsem ze zdravotních důvodů nemohla jít na celý výlet a zůstávala jsem chvíli sama v celé klubovně a jakožto takový "vedoucí" jsem tam mohla vstoupit (a zhasnout jim tam světlo, protože ti trdla ho nezhasli), jsem objevila mapu jejich etapovky.

a ze stropu visela jakási parodie na noru s nízkým profilem.

V další místnosti byl strop z trochu jiného soudku, jen tak vyjímal kořen... No fakt, solidní, bukovej kořen. Kdo by si ho ta, kruc věšel?

A co teprve jejich nástěnné malby? I když se to vezme od těch nejjednodušších, stojí za to. První záchvěv larpu

Další skupinka larpových bojovníků

A zde dokonce už i něco, proti čemu by se dalo bojovat! Roztomilý malý černý dráček.

A jeho dva starší bráchové

A na zakončení ještě přidám dvě fotky z výletu s rodiči na zámek v Pardubicích. Zde máme filmový záběr velmi využívaný na začátku Společenstva Prstenu. Frodo v ruce drží Prsten, Ano, opravdu je to Prsten. I po pěti vteřinách. Ale co po dvaceti? Hm, taky. No, vsadím se, že po dvou minutách nebude jiný! Škoda, zase to nevyšlo...

A jak dopadla Frodova ruka po nějaké době? To už se nacházíme kdesi u Rauroských vodopádů. Všimněte si ještě hezké stylizace s motivem Pomněnky, která naprosto zapadá do kontextu. Jen ta voda z obrázku nějak vymizela. Asi uschla...