Estella Bulvová

Pro odhlehčení atmosféry a jako malé zymšlení přicházím s dalším článkem z připravované druhé části Hobitosloví. Tak jako minule jsme se bavili o Conanu Meriadocovi, teď se budeme zabývat Estellou.

Estella Bulvová mě poslední dobou nepřestává naprosto fascinovat. Nevíme o ní absolutně NIC. Nevíme, kdy se narodila, nevíme, kdy zemřela, nevíme, jaké měla děti… Jediné, co doopravdy víme je, že si vzala za muže Smíška Brandoráda a byla to sestra Cvaliho Bulvy. A to ještě ne v první vydané verzi Pána Prstenů (tedy např. ve verzi, kterou mám doma). K pátrání po jejím původu, kdy jediné, o co se můžu doopravdy opřít je její jméno, mě dovedl jednak referát z biologie a jednak španělština.

---

Nejdřív bych nastínila teorii Estellina vzniku. Představte si Oxfordského profesora, který právě projíždí výtisk své nové knihy. Představte si, jak ji pročítá stránku po stránce, a spokojeně zjišťuje, jak mu to celé klape. Představte si, že se ta kniha jmenuje Návrat krále. Profesor se právě prokousává jejími dodatky a spokojeně přikyvuje. Ano, ano, to sedí, ano, to je v pořádku. A pak najednou… rána. Na místě, kde by to nikdo nečekal. V rodokmenu jistého velice významného hobita jménem Smělmír Brandorád zcela chybí jméno jeho manželky a dětí. Profesor se chytá za hlavu. Má tu velice nepříjemnou situaci. Pán Rádovska, ač je v knize napsáno, že "předal úřad synovi", zřejmě nemá manželku. Není v jeho rodokmenu a ani v Letopisech (Pozdější události týkající se členů Společenstva Prstenu). Zatímco jeho kamarád, vladyka Peregrin zcela jasně manželku a dokonce i syna má (jsou zapsáni v jeho rodokmenu a zmíněni v Letopisech), o Smíškově manželce ani vidu ani slechu. Jen o jeho pracích na knihách a o jeho úřadu. Profesor začíná panikařit a hledá, jak tuhle fatální chybu napravit. Se synem to problém nebude, prostě řekne, že se jeho jméno nedochovalo. Ale co manželka? Do rodokmenů ani do Letopisů se přidat nedá. Tak co takhle… přidat rodokmen nový? Výborně. Profesor svírá v ruce tužku a usilovně přemýšlí. Když dodá celý nový rodokmen a bude kvůli tomu muset oběhnout všechny nakladatele, aby ho přidali, musí to být opravdu terno. Rodokmen nějaké vážně důležité rodiny. Počkat, koho tam už máme? Pytlíci, Bralové, Brandorádi a Křepelkové. Dobře. Jaká tam byla další důležitá rodina? Co třeba Bulvové a Bulíci? Jo, to je dobré. Ale teď koho z nich. Chtělo by to rodinu, na jejíž členy má Smíšek nějakou vazbu, aby se to propojilo. Aby jeho chyba nebyla tak zjevná. Profesor se nerozhodností drbe na hlavě. Ale počkat! Máme tu přece Cvaliho Bulvu! No, kamaráda Froda a ostatních. Ano, je tu sice i Folko Bulík, ale ten je v celé knížce zmíněný jen jednou, zato Cvali je docela důležitá postava. Dobře, takže to budou Bulvové. Ale teď co s tou manželkou? Mohla by to být Cvaliho sestra. Jo, to dává smysl. Cvaliho sestra. To vypadá uvěřitelně. Ale co jméno? Rubína! Ne. To je moc obyčejné. Bulvové jsou plavíni. Bulvové jsou třída. Ti musí mít nezvyklá, dlouhá jména. Dobře… takže jaké jméno, aby mělo nějakou spojitost s hobity? Nemůže tam přece dát jen tak nějaké jméno bez důvodu. Jména jsou to hlavní, příběh až potom! Teď ale vymyslet nějaké jméno. Jaké by bylo dobré… no tak… co třeba… Estella.

Takhle nějak si představuji, že Estella vznikla. Dává to smysl, zapadá to dohromady. Proč ne?

Když jsme si to tahle uvedli, přijměte moje, už třetí, pozvání do říše nejasností a teorií, do říše časů dávno minulých, do říše, o které nemáme moc zpráv a to málo co máme, se musí důkladně prosít sítem pravděpodobna. Přijměte mé pozvání na cestu chaosu a konspirace, kde naším jediným průvodcem bude jasná hvězda - Estella.

Estella je… zvláštní jméno. V překladu znamená hvězda. Původně vzniklo z latiny jako tvar estelle. V řečtině je to pak aster. Ovšem ve starofrancouzské occitánštině se setkáváme se tvarem Estéla. Jsou ale i indicie, které naznačují, že prapůvodní tvar tohoto jména zněl Eustalia, což je z řečtiny a označuje něco jako "dobře udržovaná" (jako poklona pro starší dámu, prostě že se o sebe dobře stará a je pořád hezká). Do Anglie toto jméno přivezli Normané. V Británii ale splynulo s velice podobným jménem Estrilda. Estrilda je jméno odvozené ze dvou prvků. Jednak od velikonoc (Easter), což může označovat jak Velikonoce jako křesťanský svátek, tak pohanskou bohyni úsvitu (že by Jitřenka?), která s tímto svátkem přímo souvisí. A pak od slova "hilda", což znamená bojovnice (Brunhilda, Kremhilda apod.).

Pohanská bohyně úsvitu. Vážně jste si provozovali, že se spokojím jen s tímhle? Ne. Začala jsem pátrat. A našla jsem opravdu zajímavé věci. Eostre, nebo také Ostara bohyně jara, plodnosti, ohně a nového života. Její barva je žlutá a zelená, zvíře zajíc a symbol vejce. Jak bych to vysvětlila…. skoro ve všech starých mytologiích (i v severské) se setkáváme s bohyní jara a plodnosti, se jménem podobným Eostra. Toto jméno má tedy nějaký prastarý indoevropský základ a označuje pořád tu jednu a tu samou bohyni. Jen si to vezměte. Ať se podíváte kamkoliv - Britové, Vikingové, Germáni, vždycky tam je kult bohyně jara a jarní rovnodennosti Eostra. Dá se tedy například srovnat s babylonskou Ištar. Zajímavostí je, že její jméno v němčině zní i Urständ, což znamená zmrtvýchvstání. Ostara se také nazývá Artha. Tak se objevuje ve jméně krále Artuše (Arthur) nebo v Artemis ( i když by víc seděla na Afroditu). A pak tu máme Easter, velikonoce, s úplně stejnými atributy (zajíc, zelená a žlutá apod.) A když jsme tak u toho. Název pro východ, tedy East, také pravděpodobně vznikl z tohoto. Bohyně úsvitu. Bohyně východu. (A teď si umažte to s, nebo si vezměte německé essn, což znamená…jídlo)

Eostra je zřejmě aspekt uctívání náboženství, zvaného Wicca, vycházejícího ze starých pohanských zvyků. Náboženství uznává Bohyni a Boha. Přičemž Bohyně je jakási Velká matka, počátek a nejdůležitější základ všeho. Bohyně se během roku mění z bohyně Panny na bohyni Matku a nakonec Stařenu. Bůh je zobrazován s rohy a je její syn, manžel a milenec v jednom. Během roku Wiccané slaví osm "sabatů". Druhým z nich je sabat Ostara, sabat Jarní rovnodennosti. Ovšem Ostara je zřejmě doopravdy starogermánský, prastarý svátek jara, ze kterého vznikly i ty Easter. Našla jsem jeden text, který osvětluje onen svátek Ostara:

"Bůh je na jaře ve svém divokém aspektu pána zeleného lesa. Je Rohatým Bohem lovu, který se volný a svobodný prohání po hlubokých lesích vybaven jen svým mocným kopím. Bohyně, která se vrátila z podsvětí, nyní chodí volně po zemi a prochází se pod stromy a hvězdami. Také ona je volná, nespoutaná a svobodná. Mluvíme o ní jako o panenské lovkyni, která přináší do světa čirou radost a mládí čerstvě narozeného jara. Její krok je lehký jako krok bílé laně a kde se její bosé nohy dotýkají země, tam rozkvétají květy a zelenají se stromy. A jedné noci, když zrovna svítí jasný měsíc a nebe je plné hvězd, mladý Rohatý Bůh potká Panenskou lovkyni a zamilují se do sebe na první pohled. Dívají se jeden na druhého v němé úžasu a překvapení a blíží se jeden ke druhému. Podle učení velké části tradic se spolu také pomilují a od toho okamžiku se prohánějí po lesích společně. Oba jsou mladí a divocí, nezatíženi zodpovědností, myšlením a břemenem starostí o tento svět. K tomu lze dodat, že pro Boha tímto svátek začíná nejradostnější období kola roku, neboť po beltainu a především po letním slunovratu začínají jeho krušné časy a ani po tom už to nebude lepší..."

Mluví se tady o Eostře, jako o bohyni, která vyšla z podsvětí. Z toho asi pochází ono německé Urstand, tedy zmrtvýchvstání (tipla bych, že alegorie na zmrtvýchvstání po zimě).

Eostra… nepřipomíná vám to něco? No jasně, řecké aster. Vážně to spolu všechno souvisí.

Myslím, že jsem právě pochopila jeden geniální Tolkienův žert. Je řečeno, že jména hobitek pocházejí ze jmen drahých kamenů nebo květin. A Estella se najednou jakoby vymyká. Hvězda. Jak to souvisí? Ale když si vezmete řecké aster, musí vám jasně vyvstanout na mysli astra. Tedy stoprocentní kytka. Plus ještě odrůda rostlin zvané hvězdnicovité, latinsky Stella. No není to geniální?

Uff, to bychom měli etymologický význam slova. Teď ještě menší Středozemská konspirace. Co vám, když se podíváme pouze na Středozemskou scénu, připomíná jméno Estella? Mně rozhodně Estel, Aragornovo elfské jméno. To znamená něco jako "naděje, víra". Víra v nový úsvit, víra v lepší časy. To nemusí být tak mimo významu bohyně Eostry, ne? Zvlášť, když si vezmete, že ženský tvar tohoto jména je Estelle. Na Tolkiengateway jsem našla článek o filozofickém významu jména Estel a z toho mála, co jsem pochopila, vyplynulo, že v elfštině má označovat víru v Iluvátara. Navíc quenyská varianta jména Stella je Elen nebo Elle, což mi připomíná Earendila, který byl také sindarsky nazýván Gil-Estel, neboli hvězda naděje, neboli Jitřenka. Pak tu máme ještě Elendila, jehož jméno znamená "milovník hvězd". Kruh se nám pomalu uzavírá. A pak tu ještě samozřejmě máme Elanor, v překladu "sluneční hvězdu", což odkazuje na tu malou zlatou kytičku z Lorienu. Takže vlastně i ve Středozemi znamená Estella hvězdu. Fascinující.

Poslední, co bych chtěla zmínit, je jedna neuvěřitelná souvislost. Roku 1861 vyšel román anglického spisovatele Charlese Dickense nazvaný Nadějné vyhlídky. Dickens v něm tak nějak oživil jméno Estella a jednu ze dvou hlavních postav tak pojmenoval. Co je ale opravdu bomba je, že druhá hlavní postava a Estellin oddaný ctitel je chudý sirotek, jménem Pip! Takže kde na toto jméno asi tak Tolkien přišel…

O Nadějných vyhlídkách se toho spoustu dozvíte na wikipedii a existují i čtyři filmy, plus jeden román Pan Pip, který se inspiroval tímto dílem.

A to by bylo asi tak všechno. Kruh se nám uzavřel a můžeme hrdě říct, že jsme Estelle pronikli až na kost a zjistili vše, co se zjistit zdá. Těším se zase příště, u dalších toulek historií, na shledanou!