A je tu velkolepé finále našeho desetidaysového projektu. Jestli jste mittalmar četli v uplynulých dvou týdnech četli mittalmar každý den, mohli jste zjistit spoustu zajímavostí o třech trhlých hobitech, kteří se rozhodli založit si blog. Takže pokud jste onen blog sledovali pravidelně a přežili jste to, chceme po vás už jen poslední oběť. Přečtěte si tenhle poslední výplod chorých myslí a pak už budete mít definitivně pokoj :-)
Poslední, desátý den je zasvěcený fantasy příběhům, které bychom si přály sami zažít. Máte to alespoň trochu podobně?
(Autorem obrázku je Jeremiáš)
Příběh, který bych chtěl/a zažít?
Polly: Dalo by se říct, že i teď to vidím všude a tak trochu to prožívám. Ale kdyby to bylo doopravdy, to by bylo něco…
Zažít to všechno se vším všudy. Vidět škopek, kořen i slavnostní kozu na vlastní oči, odpálit rachejtli na Bilbově oslavě. Porovnat středozemské mapy se skutečností (a zkusit se podle nich ztratit). Krást Červíkovi mrkev, jablka i houby. Zjistit, jak hrozně odporně chutná lembas, prohrabávat se sněhem v Caradhasu. Poznat doopravdovou důlní tmu i plamenný bič. Plahočit se přes půl světadílu kvůli malému kulatému něčemu s kulatou nádhernou dírou uprostřed a stejně se před zdárným dokončením úkolu nechat unést skřety a o chvíli později být osvobozen Pipem. Potkat nefalšovaného enta. A poznat ten neskutečný chaos při bitvě i nádherné shledání s přáteli po jejím zdárném konci.
Ech… Pardon, nechala jsem se trochu unést. Vždyť Vy ten příběh dobře znáte. No nic, pozdě :)
Irith: To je složité, Samozřejmě bych chtěla zažít všechno to, co zažil Pip (kromě hodiny zpěvu u Denethora). Ale také… poslední dobou jsem zjistila, že bych si strašně přála zažít některé příběhy ze svých povídek, zejména z Otroka Prstenu (Polly, bez komentáře). Skamarádit se s Polly jako v Nildanye, zkusit si, jestli bych přežila Zrádce, spolu s Polly se postavit Delfi v (Ne)Přátelích, nechat se Polly vzbudit v půl druhé v noci abych se s ní podívala na Oslavový strom… zažít si to, co Ginny v Dědici zla….
Prostě prožít všechny ty příběhy, o kterých čtu a stokrát víc.
Delfi: Chtěla bych prožít příběh Eragona. Chápu, sice musel čelit několika ztrátám a ne obzvláště hezkým věcem, ale strašně toužím po tom mít draka a projít si výcvikem u elfů. To by byla nádhera
Jak to mám já, darmo povídat
OdpovědětVymazatPS: Taky jste si všimli, že u Pollyina obrázku je pořadí Smíšek-Pipin a u Irith obráceně? Náhoda to dost možná nebude
Mě se líbí, jak se Polly nechala unést...
OdpovědětVymazatJo, co na to říct? Vy máte štěstí, že váš příběh končí šťastně...(Ještě jsem chtěla pronést něco přezíravého na účet Eragona, ale neudělám to. Přihlédnu k tomu, že jsem četla jen první díl a to ještě ve věku, který k tomu asi nebyl úplně nejvhodnější (= letos v srpnu).)
[2]: Nedej na první dojem.
OdpovědětVymazatEragona nemám rád, ale Eldest nebo Inheritance jsou už úplně něco jiného. Jasně, trochu vykrádačka, ale čtivá, prokreslená a napínavá.
souhlasím s Delfi :)
OdpovědětVymazat