Hobití lekce

Tahle povídka vznikla spíš náhodou. Ležela jsem doma s vytrženými osmičkami a meilovala si s Polly. Pak Polly něco plácla a mě to přivedlo na tenhle nápad. Neprozřetelně jsem to však řekla Polly a ta do mě hučela tak dlouho, až mi nezbývalo nic jiného, než si sednout a napsat následující povídku.

Takže, Pipin chce po Smíškovi, aby ho naučil líbat. Smíškovi se do toho moc nechce, ale pak se do toho připlete Estella a ukáže se, že Smíšek není tak dokonalý a neomylný, jak si o něm Pipin myslel.

Humorné, s lehkým náznakem červené knihovny. Ale doopravdy jenom lehkým.

---

Hobití lekce

"Cože chceš?" vytřeštil Smělmír Brandorád oči na svého nevinně se uculujícího mladšího bratrance.

"No tak, Smíšku, prosím, nauč mě to!" zaknoural Pipin.

Smíšek se rozkašlal. Asi to bylo tím, že byl listopad. Listopad nikdy tak úplně nechápal. Ale přeci jen, nevysvětlovalo to tohle.

"Pipe, jsi v pořádku? Neuhodil ses třeba do hlavy?" zeptal se opatrně a přitiskl Pipinovi ruku na čelo. Teplotu neměl. Je otázka, jestli to bylo dobře, nebo špatně.

"Já jsem úplně v pořádku. Jen chci, abys mě naučil líbat," odpověděl bezelstně Pipin.

Smíšek si šokovaně sedl. "Líbat? Proč bych tě měl učit líbat?"

"No, nejenom líbání. Víš, tak obecně. Jak říct holce, že se mi líbí," vysvětloval rychle Pipin.

"Ale proč?!"

Pipin zrudl a něco zamumlal.

"Cože?"

Pipin na Smíška vrhl bolestný pohled a slabě pofnukl. "Prvosenka Kšandičková říkala, že líbám hůř, než opilá koza s otřesem mozku. A že můj šarm je na úrovni sedláka Červíka, když mu krademe baklažán."

"To je to takhle strašný?" vytřeštil Smíšek oči.

Pipinovi vhrkly do očí slzy, otočil se na patě a se sklopenou hlavou odcházel.

"Ne, počkej. Promin, nechtěl jsem tě urazit," omlouval se rychle Smíšek.

Pipin se zastavil. "Smíšku, prosím, naučíš mě líbat?"
"A proč zrovna já?" ošíval se Smíšek. "Co třeba Barvínka?"

"Už jsem se jí snažil přesvědčit, vysmála se mi."

"A Frodo?"

"Frodo?!" Znechuceně nakrčil nos Pipin. "On někdy někoho políbil?"

Smíšek uznal, že Pipin má pravdu. Je fakt, že tady byl jednou ten incident s Berunkou, ale Smíšek usoudil, že to Pipin nepotřebuje vědět.

"A co Cvali?"

Pipinův výraz naprostého opovržení a hnusu byl dostatečně výmluvný. Jak už Cvaliho jméno napovídalo, byl širší než delší, a Pipinovi, i když byl o pět let starší, sahal pod bradu. Smíšek nikdy nechápal, jak Cvali a Estella mohou být sourozenci. Estella byla jeho přesný opak. Byla vysoká, štíhlá, velice rozhodná a nikdy se s ničím nepárala. Nejednou viděl, jak nějakému hobitovi, který se posmíval jejímu (staršímu!!!) bratrovi, vrazila pěknou facku. To byl také důvod, proč se do ní Smíšek zamiloval.

"Viděl jsem tě, jak ses včera líbal s Estellou. Evidentně to umíš, tak bys mě to mohl naučit," prohlásil vesele Pipin.

"Cože?!" Smíšek zalapal po dechu a byl rád, že sedí. "To bylo soukromé… Kde jsi byl? Neviděl jsem tam nikoho…!"

"Ale," mávl rukou Pipin. "Je fakt, že to v té skříni bylo dost nepohodlné, zvlášt všechny ty tvrdé věci na šatech, a páchlo to tam po růžích, ale…"

"Ty ses schovával v Estellině šatní skříni?" Nevěřícně vykoktal Smíšek.

"No a?"

Smíšek si uvědomil, že na tohle nebude stačit pouhá výuka líbání. Tenhle hobit především potřebuje pochopit a prakticky se řídit pojmy jako: etiketa, přirozený šarm, dobré vychování, lichotky a jemné jednání. Pipin byl zatím v tomto ohledu ztracený případ.

"Dobrá. Takže viděl jsi, jak se s Estellou líbáme, takže víš jak na to, ne?" vyblekotal Smíšek po chvíli a zoufale se snažil vzpomenout si, jestli s Estellou dělali ještě něco jiného, co Pipin neměl vidět. Naštěstí ho nic nenapadalo.

"No jo, ale to mi moc nepomůže," ohradil se Pipin. "Potřebuju vědět, jak to prakticky provést. Prosím, Smíšku, naučíš mě líbat?"

Smíšek v duchu projížděl všechny další svoje známé, jestli mezi nimi není někdo, kdo by byl ochoten Pipa naučit líbat. Bohužel ho už nikdo nenapadal.

"Ehm…tak dobrá," zachraptěl nakonec Smíšek a vstal.

"Já věděl, že to pro mě uděláš!" vypískl Pipin a objal ho, "jsi můj nejoblíbenější bratranec!"

Smíšek zvedl obočí. Včera tvrdil, že Frodo je jeho nejoblíbenější bratranec a předevčírem zase, že je to Bungo. Pipinovy názory se evidentně velmi rychle měnily.

Pipin od Smíška ustoupil a zářivě se na něj usmál. Na to, že mu už bylo šestnáct, vypadal pořád trochu jako dítě.

"A Pipe, proč to vlastně chceš naučit? Ty jsi do někoho zamilovaný?" zeptal se Smíšek.

"Ne!" vyhrkl Pipin až moc rychle.

"No tak, řekni mi, kdo to je? Jsem přece tvůj nejoblíbenější bratranec!" zamrkal na něj Smíšek a Pipin nakrčil nos.

"Ale nesmíš to nikomu říct, hlavně ne Estelle!" kladl si podmínky Pipin.

Smíšek kývl. Pipin si stoupl na špičky a zašeptal mu do ucha. "Diamantu!"

Smíšek měl co dělat, aby nevyprskl smíchy. "Z Dlouhé Stráně?"

"No," zrudl Pipin a najednou ho začaly velice zajímat vlastní nohy.

"Ehm…víš, že je jí jedenáct?" zeptal se opatrně Smíšek.

"Ale líbat se v jedenáct smí, ne?"

"Jo, ale jak dlouho myslíš, že vám to vydrží? Jedenáct a šestnáct je strašně brzo, určitě se rychle rozejdete," snažil se ho přesvědčit Smíšek.

Ve skutečnosti ho chtěl od Diamanty odlákat proto, že to byla Estellina nejlepší kamarádka a proto, že Cvali se mu jednou svěřil, že ji miluje. Diamanta měla asi před týdnem důvěrný hovor s Estelleou a řekla jí, že je Pipin vlastně docela v pohodě (předtím ho považovala za rozmazleného tupce) a Smíšek měl dojem, že podporováním tohohle… vztahu Cvaliho zrazuje. Ale Pipinovi se roztáhl po tváři tak zamilovaný úsměv, že se Smíšek rozhodl, že mu pomůže. Třeba kdyby promluvil s Estellou a ta hodila slovíčko s Diamantou… Veděl, že Diamanta k ní vzhlíží stejně, jako vzhlížel Pipin k němu. Diamantě totiž bylo jedenáct, zatímco Estelle už dvacet. Měly tedy mezi sebou ještě větší rozdíl, než on s Pipem. Ale přesto byly nejlepší kamarádky.

"Tak dobrá. Když ti na ní tak záleží. Takže, stoupni si přede mě. Tak," instruoval ho Smíšek. Už se rozhodl, že ho tedy líbat naučí. Věděl, jaké to bylo, když se on zamiloval do Estelly a ta mu na první schůzce dala facku, protože jí pořád šlapal na nohy. Musel tedy Pipina naučit, jak vystupovat a chovat se správně. A také to zařídit tak, aby mu nemusel vykládat všechny své průšvihy, když se snažil dát se dohromady s Estellou.

Chytil Pipina za ramena a postavil si ho před sebe. "Prostě našpulíš pusu. To je základ. Pak můžeme pokračovat dál," vysvětloval.

Pipin se na něj trpělivě díval. Smíšek ho chytil za bradu, zdvihl mu hlavu a jemně ho políbil. Nebylo to tak strašné. Pipin sice byl v líbání nešikovný, ale dalo se to napravit.

"No, ted prostě musíš otevřít pusu. No, tak já nevím, asi jako když chceš kousnout do jablka," mumlal dál.

Pipin se ho snažil poslechnout, ale moc mu to nešlo. A pak…

"Co to proboha děláte?" ozvalo se od dveří.

Smíšek od Pipina okamžitě odskočil. Pipin zčervenal od hlavy až k patě.

Ve dveřích stála Estella. Tvářila se překvapeně a podezřívavě si je měřila.

"Ehm…já…," zakoktal se Smíšek. Jak jí má proboha vysvětlit, proč se líbal se svým mladším bratrancem?

"Smíšek mě učil líbat," skočil mu do řeči Pipin.

Estella vyprskla smíchy. "Cože?!"

"No, Smíšek mě učil jak líbat a tak obecně. Jak mluvit s holkama…" vysvětloval Pipin. Ale bylo to k ničemu. Estella se smála tak hlasitě, že ho vůbec neslyšela. Nakonec se musela opřít o dveře.

Smíšek se konečně vzpamatoval a vysvětlil Estelle, proč po něm Pipin chtěl, aby ho naučil líbat.

Estelle tekly slzy smíchu po tvářích, ale nakonec se uklidnila.

"Tak fajn," řekla a sedla si na židli. "Pokračujte. Budu se dívat."

Smíšek se hlasitě rozkašlal. Měl pocit, že se proti němu všichni spikli. Jeho bratranec po něm chce, aby ho naučil líbat, jeho přítelkyně se na to chce dívat a on vůbec neví, co má dělat.

Zachytil Pipinův tázavý pohled.

"Dobře. Takže, základy celkem zvládáš. Druhé, což je obtížnější, je, že musíš svým jazykem…" začal vysvětlovat. Přerušila ho Estella.

Vstala a přešla k němu. "Prosím tě, co blázníš?" Potřásla hlavou a odstrčila Smíška. "Proč vy mužští děláte všechno tak složitě, když to jde udělat úplně jednoduše?" Usmála se.

"Prostě mě polib, ano?" obrátila se na Pipina a zavřela oči.

"Hej!" vykřikl Smíšek žárlivě.

Estella ho zvednutou dlaní zastavila.

"Ach jo!" Povzdychla si a přitáhla si aktuálně naprosto zmateného Pipina k sobě.

Jejich rty se srazily. Smíšek si vztekle odfrkl a pokusil se je od sebe odtrhnout. Estella přerušila polibek a vrhla na něj pohled, za který by se nemusel stydět ani Sauron. Smíšek ustoupil, sedl si do křesla a na znamení kapitulace si pevně překřížil ruce i nohy. Výborně, takže ještě ke všemu se ted jeho nejlepší kamarád líbá s jeho přítelkyní. A všem to zřejmě přijde neprosto normální.

"No, nebylo to tak strašné," zhodnotila Estella Pipinův výkon, když se od sebe odtrhli. "Prvosenka neměla pravdu, líbáš docela obstojně," naklonila se k němu a spiklenecky mu zašeptala do ucha. "Hlavně si nenech radit od Smíška. Vysvětloval to úplně špatně a hlavně, vysvětlování je na nic, důležitější je praxe. A když mě on poprvé políbil, pošlapal mi nohy tak, že jsem skoro nemohla dva dny chodit a nakonec mě shodil do řeky."

Pipin na ní vykulil oči. Nevěřil tomu, že by jeho velký vzor, Smíšek, mohl být takhle nešikovný.

"Už jste skončili?" odkašlal si Smíšek decentně.

Estella se zasmála a sedla si mu na klín. Pipin lehce zrůžověl a sedl si do křesla proti nim.

"A co mám dělat, když chci Dia… někomu říct, že se mi líbí?" vyhrkl Pipin a jen tak tak se zarazil. Nechtěl, aby Estella věděla, že se zamiloval do její nejlepší kamarádky. Estella si ale jeho zaváhání všimla a vědoucně se na něj usmála.

"Je dobrý nápad přinést jí kytku," začal Smíšek.

"Ale musíš si dát pozor, abys jí přinesl takové květiny, na které není alergická," přerušila ho s významným úšklebkem Estella. Smíšek se neklidně ošil a Pipin se zatvářil zmateně.

"Pak bys jí mohl někdy pomoct s věcmi, třeba když nese něco těžkého," pokračoval Smíšek a snažil se nenápadně Estellu vystrnadit ke dveřím.

Ona se ho ale chytla jako klíště a nohy si zahákla za židli, takže se Smíšek nemohl prakticky ani pohnout.

"Pamatuj si, že ne každá ocení, když její košík se svačinou postavíš na okraj lávky přes potok a pak do něj strčíš. A taky není dobrý nápad pořád před ní běhat a vykřikovat věci jako 'Jsi jenom slabá hobitka' případně 'To není ostuda, že to neuneseš, můj pětiletý bratranec to také nezvládne.'" Pokračovala Estella.

Pipinovi začaly cukat koutky úst.

Smíšek zoufale zachranoval situaci. "Většina hobitek také ocení, když jí napíšeš básen. Je to velice romantické."

"No ano. Ale dej si pozor na to, že přirovnávání oné hobitky k tvé včerejší snídani by mohlo onu hobitku urazit a že není nutné za každou cenu vymýšlet rým na slovo tráva. A také si pamatuj, že není dobré nazvat milostnou básen: Nevadí mi, že jíš víc, než je obvyklé." Sarkasticky doplnila Estella a uhnula Smíškovi, který se jí snažil zacpat pusu. "A taky si pořádně promysli, kdy a kde jí onu básen dáš. Není úplně nejlepší nápad posílat jí po starším bratrovi a podepsat se jako Nechtěj vědět. A když už ti tedy nezbývá nic jiného a po sourozenci jí pošleš, měl bys mu důkladně vysvětlit, že to je milostná básen a ne ubrousek." "A ani kapesník," dodala po chvíli.

Smíšek byl rudý jak řípa a mumlal něco ve smyslu "To bylo dávno."

Pipin si dal kolena pod bradu a modlil se, aby nevyprskl smíchy. "A dál?"

"Zkus jí dát nějaký šperk, třeba náhrdelník, nebo náramek. Děvčata tohle vždycky ocení," radil rychle Smíšek.

"Ale v žádném případě jí to nedávej s cedulkou: 'Zlepší, co příroda zanedbala' a dej si pozor, aby ten náhrdelník nevypadal jako přenosné klenotnictví se spoustou blýskavých věcí a nebyl tak těžký, že ho mohl unosit leda tak olifant. A taky musíš odstranit takovou tu cedulku s cenou," konverzačním tonem ho dovzdělávala Estella.

Pipin vypadal, že hluboce přemýšlí. "A co mám dělat (nebo spíš nedělat) dál?" obrátil se k Estelle.

"Tady je odborník," ukázala Estella na Smíška a vyjekla, když jí Smíšek štouchl loktem do břicha.

"Smíšku?!" zeptal se Pipin a vychutnával si bratrancovy rozpaky.

"No… pak by sis s ní měl někde v soukromí promluvit. Zjisti, co jí zajímá, baví, co ráda dělá…"

"Nikdy se jí ale neptej na to, jestli ty šaty, co má na sobě vážně hodlá nosit a neříkej jí, že v nich vypadá jako zelí," přerušila ho Estella.

"To bylo nedopatření. Spletl jsem si tě zezadu s Rubínou," zakvílel Smíšek a Pipin měl pocit, že se za chvíli udusí smíchy.

"Nesnaž se jí přesvědčit, že lezení po stromech jen v kalhotách je nejlepší činnost na světě a také na ní nevyzvídej, s kolika kluky už chodila. Děvčata jsou na takové otázky někdy dost háklivá." Nemilosrdně Pipinovi dál radila Estella.

"Ale to bylo kvůli Frodovi. Tvrdil, že s tebou chodil a já si chtěl ověřit, jestli mi nelže," zoufale se dožadoval pozornosti Smíšek.

Estella se zamyslela. "A také jí neříkej, jak ji hodnotili tvoji kamarádi. Věta: 'Bungo říkal, že máš hezčí nohy než Dora. Můžu se na ně podívat?' Není vůbec dobrý začátek."

Pipin vyprskl smíchy. "Teda chovat se takhle nezdvořile…!"

"No já nevím, kdo se schovával v šatní skříni." Významně se ušklíbl Smíšek.

Pipin se okamžitě přestal smát a prudce zbledl. Smíšek se na něj vítězně zašklebil. Pipin se na něj prosebně podíval. Estella si jejich výměny zoufalých a významných pohledů naštěstí nevšimla, protože se právě snažila vymanit své vlasy ze Smíškova sevření.

"A dál? Co mám dělat potom, co si s ní promluvím. Jak jí mám říct, že se mi líbí?" vyhrkl rychle Pipin.

"Zkus jí třeba někde nenápadně chytit za ruku. Když se ti vymaní, víš, že musíš ještě počkat, ale když se k tobě přitiskne, víš, že jsi vyhrál." Kladl mu Smíšek na srdce další moudro.

Estella se začala smát. "Ale uvědom si, že není dobrý nápad pojistit si to tím, že jí budeš ruku křečovitě mačkat, ani tím, že přes vás oba přehodíš její kabát, aby se k tobě přitulit musela. A také je dost riskantní snažit se jí obejmout na stromě. Ony to ty větve občas nemusejí udržet."

Smíšek si odkašlal.

"A hlavně, hlavně se ujisti, že pod tím stromem není hromada hnoje," dodala Estella.

Pipin se otřásal tichým, křečovitým smíchem.

"A když se nebude bránit tomu, že ji obejmeš, ani tomu, když ji chytneš za ruku, můžeš jí zkusit říct, jak moc jí máš rád," zafuněl Smíšek a snažil se ze sebe Estellu shodit.

"Není ale štastné, říct jí to v bouřce, na vrcholu příšerně větrného kopce, když přes hrom neslyšíš vlastního slova a blesk právě uhodil asi padesát metrů od tebe," upřesnovala pokyny Estella a zaječela, když jí Smíšek se zadostiučiněním konečně shodil na zem.

Chvíli všichni tři mlčeli. Pipin proto, že se snažil poskládat si informace, které chaoticky obdržel od svých starších kamarádů a Smíšek s Estellou proto, že se právě líbali, Estella se mu snažila vylézt zpátky na klín a Smíšek se ji snažil neméně úporně shodit. Nakonec vyhrála Estella. Znovu se mu uvelebila na kolenou a pohrávala si s knoflíky jeho košile.

"A potom ji mám políbit?" zeptal se Pipin na poslední, pro něj nejpalčivější otázku.

"Většinou se to tak dělá," odpověděl mu Smíšek.

"Ale nelíbej jí na vratké lávce nad řekou a nešlapej jí na nohy," konstatovala Estella a vysloužila si štouchanec do břicha.

"Eh, dobrá," ocenil její informaci Pipin a Smíšek ho sjel podezřívavým pohledem.

"A pak prostě jen musíš působit svým osobním šarmem a uvidíš," shrnul konec Smíšek.

"Líbat už umíš, tak bys to měl zvládnout. Myslím, že se Diamantě docela líbíš." Ocenila ho Estella.

Pipin zrudl, byl naštvaný, že Estella zjistila, že jde o Diamantu. Smíšek se škodolibě rozesmál, za což ho Estella potrestala kousnutím do ucha.

"Au!" ohradil se Smíšek a naklonil se, aby jí kousnutí oplatil. Estella se rozesmála zvonivým smíchem a naoko se bránila, zatímco Smíška začala vášnivě líbat.

Pipin zrudl ještě víc a nenápadně se vytratil. Přeci jen mu bylo trochu trapné, když viděl, jak se jeho kamarádi takhle zuřivě líbají.

Pomalu vyšel z nory, ani přesně nevěděl, kam jde, prostě šel dál rovnou za nosem a ani se pořádně nedíval na cestu. Došel k Brandyvíně. Sedl si na dřevěný most, vedoucí přes řeku, máchal nohama ve vodě a dumal o Smíškových radách.

"Jsi v pořádku?" zeptal se jemný hlas a Pipin slyšel, jak si někdo sedl vedle něj.

Byla to Diamanta.

"Jo," vykoktal Pipin.

"Nevíš, má ted Estella čas? Chtěla bych s ní mluvit," pokračovala Diamanta a také si hodila nohy do vody.

Pipin si v duchu opakoval všechny Smíškovy a Estelliny rady. Nevybavoval si ale nic, co by mu v takhle naprosto nečekané situaci pomohlo. "Nemá. Když jsem odcházel, líbala se se Smíškem a nevypadali, že by měli v úmyslu skončit," odpověděl a pokrčil rameny. "Proto jsem také ted tady. O něčem jsem se se Smíškem bavil, ale pak…no, odešel jsem."

"Aha, a co jste řešili?" zeptala se bezelstně Diamanta.

Pipin se zoufale snažil vymyslet si nějakou lež, ale nemohl na nic přijít. Pak se ale Diamantě podíval do očí a všechno bylo v trapu.

"Smíšek mě učil líbat," odpověděl klidně.

Diamanta vyprskla smíchy. "A proč?"

"Protože mi to nejde," odsekl Pipin.

"Jak jsi na to přišel?"

"Prvosenka to říkala. Ale pak zase říkala Estella, že to docela ujde. Tak já nevím." Pokrčil rameny Pipin.

"Tak já to zhodnotím, ano?" Nevinně se na něj uculila Diamanta a přitiskla se k němu v sladkém polibku.

Pipin překvapeně vytřeštil oči, ale polibek jí s nadšením opětoval.

"Líbilo se mi to," oznámila Diamanta po chvíli. "Ale nemůžu moc soudit, ty jsi první hobit, kterého jsem políbila."

"Tak to zkus ještě jednou. Aby sis ověřila, jestli mi to vážně jde!" Vyzval ji s úsměvem Pipin.

"Můžeš mi říct, co to bylo? Proč jsi ho líbala?" zeptal se naštvaně Smíšek.

"Protože tvoje rady byly na nic. A mimochodem, líbat umí," odsekla Estella.

"Dobrá, a proč jsi vykládala všechny ty historky?" pokračoval Smíšek.

"Vždyt to byla všechno pravda! Tohle jsi mi vážně dělal!"

"Jo, ale to zní, jako bych byl úplný hlupák a neměl kouska taktu. Jako Pipin."

Estella překvapeně zvedla obočí.

"Včera nás sledoval, protože se chtěl podívat, jak se prakticky líbá a schoval se v tvém šatníku," vysvětloval Smíšek.

"Jste oba úplně stejní. A proto vás tak miluju!" řekla Estella se smíchem. "Ale tebe víc," dodala po chvíli a dala Smíškovi pusu na nos.

"My že jsme stejní?" zeptal se překvapeně Smíšek. "Ani nemyslím."

Přesně v té samé chvíli, se lávka, na které k sobě seděli přitisknutí Pipin s Diamantou, pomalu, ale jistě skácela do vody.