Před rokem jsem zde vydala článek pojednávající o mém snažení na "Projektu Ilustrace".
No, a vhledem k tomu, že se mi tento nápad zalíbil, pokračovala jsem v něm i v roce dalším. Výzvu Projektu Ilustrace jsem bohužel nemohla splnit, ale i tak vzniklo několik děl - více či méně podařených. A abychom to vzali všechno v jednom, ukáži vám v tomto článku i další díla za uplynulý rok, včetně jednoho obrázku z prvního českého Středozemského kalendáře, který může sloužit jako upoutávka (byť chabá) na další ročník - pokud vznikne.
My baby shot me down
Lednové téma bylo "loutkové divadlo". Nápad to není nějak přeborný, ale zkrátka jsem měla nutkání ho zpracovat. Příběh i atmosféra jsou inspirovány několika písněmi.
Pořád je to jenom kámen...
Dalším tématem byl "kámen". Jedná se o holčičku, která ztratila maminku a jedinou náhradou za ní je maminčina kamenná socha…
Příliš mnoho fantazie...
Na téma "princezna a drak" jsem si vymyslela takový malý příběh, který jsem poté zilustrovala - "Přihnala se obrovská vichřice od severu, polámala sosny na úpatí kopce a odnesla si s sebou princeznu."
Myslím, že když se spojí název obrázku, téma, a úryvek s obrázkem samotným, dává to celkově mnohem větší smysl.
Wendigo
Aneb když zvíře v člověku vystoupí na povrch...
"Napůl člověk, napůl zvíře" bylo téma dubnové a já jsem se rozhodla inspirovat mýty severní Ameriky a pokusit se o namalování bájného tvora Wendiga. Podle indiánských legend je Wendigo člověk, který pojídal lidské maso a proto byl proklet a změnil se na toto stvoření.
Terra incognita
Latinský termín Terra incognita byl používán pro území, která doposud nebyla zmapována ani zdokumentována. Na mapách jsou tato území pojmenována jako "zde jsou draci" nebo "zde jsou lvi". Tento námět mi přišel příhodný pro květnový "Okraj země".
Mimo Projekt ilustrace jsem pracovala i na svých vlastních obrázcích. Jedním z nich je i "Ticho"-ticho před bouří. Neptejte se mne, co to je… je to jenom pocit.
Další je "Začátek konce". No, u tohohle se mne už vůbec neptejte, co to má být. Dejme tomu, že je to inspirované nějakým příběhem, ať si o mne nemyslíte, že jsem úplně mimo.
Nejnovější dílo jsou růže, co jsem namalovala pro babičku k svátku.
A poslední je slibovaný Tuor, který byl vytvořený pro první český Středozemský kalendář.
Jinak se moc omlouvám za poměrně špatnou barevnou kvalitu obrázků... náš skener je na prd a Gimp tomu moc nepomohl :D
Krásné obrázky, mně se asi nejvíc líbí terra incognita a Tuor, ale ty růže jsou taky nádherné.
OdpovědětVymazat[1]: Děkuji! jsem moc ráda, že se líbí
OdpovědětVymazatKrásná práce!
OdpovědětVymazatWendigo nemá chybu.
(No jo, já jsem umělecký kritik jako fík )
Chybíš v letošním ročníku projektu ilustrace, to je bez debaty. :) Tak trochu podprahově doufám, že se příští rok třeba zase zapojíš...
OdpovědětVymazatZa absolutně nejlepší obrázek, s úžasnou myšlenkou považuju, jak asi víš, "Příliš mnoho fantasie". Ty plastické útesy, princezna na samém jejich okraji a její drak, který jako by ji táhl dál... skvělé. :) A celé to má ohromnou atmosféru, rozhraní mezi světlem a tmou, to, že jí nevidíme do obličeje...
No a ty překrásné růže, co jsem je poprvé viděla, nemůžu se vynadívat. Jen se jich dotknout - listy, květy, dokonce pozadí, všechno je perfektní. :)
Začátek konce mě pořád udivuje tou realistickou anatomií a celkově je to strašně silný obrázek, vyvolává nejspíš přesně ty emoce zoufalství, které vyvolávat má. A je zajímavé, jak živé jsou jeho oči v kontrastu k tomu, jak neživotně vypadá jeho tělo...
U wendiga mě čím dál víc udivuje ta realističnost kostí, paroží vážně vypadá jako paroží, a co teprve ty oči a nos... Celé je to takové čisté, úhledné, vědoucí, jestli dávám smysl. :) Živá a mrtvá bytost zároveň.
No a ještě musím zmínit "My baby shot me down", u kterého stále víc obdivuju ty úžasné ruce. A taky myšlenka, samozřejmě...
Prostě krása. :) Víc obrázků, prosím. ;)
[3]: O, děkuji moc! [4]: No, nevím... ten kolektiv už mne tam potom moc nebavil-uvidím
OdpovědětVymazatOn ji táhne dál Určitě se ti to spojilo, ale ten papírový drak s tou bouří tvoří dohromady toho Draka. Ten popis bouře se dá zeměnit za popis příletu draka, z různých knih a vítr z té bouře dodává křídla papírovému drakovi, který princeznu nakonec odnese. Pro pomatenou mysl princezny s bujnou fantasií to stačí
Děkuji moc!
To s tím tělem je zajímavý postřeh.
Ano, ano dává to smysl-přesně tak
Ještě jednou moc děkuji!
pokusím se