Peregrin Bral

Životopis Pipina Brala. Snažila jsem se to napsat doopravdy důkladně, s využitím českých i anglických stránek o něm, takže by to měl být jeden z nejkomplexnějších a nejúplnějších životopisů v Čechách.

---

Peregrin Bral

(Zdroj obrázku)

Peregrin Bral, zkráceně Pipin, nebo dokonce Pip se narodil roku 2990 (1390 Krajového letopočtu) Třetího věku jako jediný syn vladyky Kraje a Velkého Brala pana Paladina Brala a jeho manželky Rosany Stránské. Kromě něj měli jeho rodiče ještě tři dcery Perlu, Berunku a Barvínku.

Perla se narodila roku 2975 (1375 KL) a je tedy o patnáct let starší než Pipin. Jako nejstarší Paladinova dcera měla za úkol starat se o prababičku (pratetičku nebo jak to chcete nazývat, správně by se mělo jednat o manželku bratrance Perlina dědečka), jakousi neoficiální hlavu Bralů, o Laiu Bralovou. Ta ale v roce 1401 neštastnou shodou okolností zemřela. Později byla z její smrti obviněna právě Perla. Prý ji omylem shodila z jejího vozíku na Velké schody. Tento pád stará a tlustá hobitka nepřežila Sice Perle ostatní Bralové odpustili (poté co ji vykázali z oslavy jmenování Ferumbrase III. Vladykou a jaksi záhadně "odměnili" perlovým náhrdelníkem), protože neměli Laiu příliš v lásce, nicméně následky si s sebou dívka nesla celý život. Pravděpodobně zemřela někdy roku 63 Čtvrtého letopočtu.

Berunka se narodila roku 2979 (1379 KL) a její rozdíl s Pipinem je o jedenáct let.

Barvínka se narodila roku 2985 (1385 KL). Je o pět let starší než Pipin.

Pipin odmalička vyrůstal jako jediný syn mezi svými třemi sestrami a až do svých 25 let netušil, že by se měl v budoucnu stát vladykou Kraje. Mezi jeho přátele patřil Smíšek Brandorád, Frodo Pytlík, Cvali Bulva a Folko Bulík.

Roku 3018 (1418 KL) se spolu s Frodem, Smíškem a Samem vydal v září na cestu za zničením Prstenu moci. Tu dobu mu bylo 28 a nebyl ani plnoletý. Byl nejmladší z celé čveřice hobitů a tím pádem i nenejzkušenější, nejzranitejnější a nejnaivnější. Zároveň ho ale jeho nevinnost a možná i ta naivita uchránily od většiny problémů. Ve Starém hvozdě ho málem udusil děděk Vrbák, ale hobity zachránil Tom Bombadil, který jim dal i poníky. Tom je zachránel i podruhé, když byli napadeni mohylovým duchem. Tam od Toma Pipin dostal dýku, kterou používal jako krátký mečík. V Hůrce se seznámil s Aragornem, který je potom vedl skrz odpornou bažinu dál. Po Větrovu, kdy Frodo odjel s Glorfindelem napřed do Roklinky, pokračoval s ostatními dál a s Chodcovou pomocí dorazil do Roklinky.

Tam se konala Elrondova Rada, na níž bylo rozhodnuto, že se Frodo vypraví do Mordoru, aby se tam pokusil zničit Jeden prsten. Na pomoc mu bylo vybráno osm společníků, kteří utvořili Společenstvo Prstenu. Pipin se Smíškem se ke Společenstvu připojili, i když Elrond byl proti tomu, aby Pipin na výpravu šel, a hodlal ho poslat zpět do Kraje jako poslíčka, který měl varovat Krajany před hrozící válkou s Temným pánem. Gandalf se však za Pipina přimluvil, protože věřil, že pevné přátelství hobitů je cennější než jejich bojové schopnosti. Společenstvo se vydalo na cestu a po neúspěšném pokusu překonat Mlžné hory průsmykem Caradhrasu vstoupilo do opuštěných trpasličích dolů Morie. Při jednom noclehu Pipin ze zvědavosti vhodil kámen do studny, což zřejmě poprvé upozornilo skřetí stráže na vetřelce. Po úniku z Morie, kde padl Gandalf, přišel zbytek Společenstva do elfího lesa Lothlórienu. Když jej opouštěli, Galadriel, Paní z Lesa, každému členu Společenstva věnovala dary. Pipin se Smíškem dostali ozdobné opasky ke svým mečíkům, elfí pláště a lembas, cestovní chléb elfů.

Po rozpadnutí Společenstva nad Rauroským vodopádem byl Peregrin se Smíškem svědkem Boromirovy hrdinské smrti, když se je bojovník snažil zachránit před skuruty, kteří je chtěli odvléct do Železného pasu. Smíšek byl skřety vážně zraněn a během skřetího putování byl po většinu času v bezvědomí, takže iniciativu k útěku vyvíjel Pipin. Cestou dostal nápad a odhodil na zem elfí sponu, kterou dostal v Lothlórienu. Tu pak našli Aragorn, Legolas a Gimli a dostali tak naději, že hobiti ještě žijí. Také se mu podařilo přeřezat si pouta o meč a mohl tak později osvobodit sebe i Smíška a utéct. Skuruti totiž byli po dlouhém putování Rohanem, směrem k Železnému pasu pobiti rohanskými jezdci a Smíšek s Pipinem utekli do Fangornského lesa. Tam potkali Stromovouse, nejstaršího z entů. Ve Fangornu jim Stromovous dal pít entí vodu, po níž hobiti vyrostli a stali se nejvyššími hobity v historii Středozemě (měřili 4,5 stopy). Stromovous jim také vyprávěl o entkách a složil speciálně pro ně další rým do své básničky o živých tvorech Středozemě. Pobouřen jejich vyprávěním o Sarumanově zradě Stromovous svolal Entí sraz, kde se rozhodlo, že enti půjdou do války proti Sarumanovi. Společně s enty dobyli Železný pas a postarali se o Sarumanovu porážku.

V Železném pasu našel Pipin palantír, který z věže shodil Gríma Červivec. Pipina palantír velice zaujal, v noci jej vzal Gandalfovi a zadíval se do něj. Skrz palantír k němu promluvil sám Sauron. Pipin sice neřekl žádné tajné informace, ale byla to pro něj velmi bolestná zkušenost. Gandalf jej poté vzal do Minas Tirith, města, které Pipin v palantíru viděl hořet, zatímco Smíšek zůstal s králem Théodenem, a s Pipinem se tak poprvé rozdělili.

V Minas Tirith byl s Gandalfem přijat na audienci k Denethorovi, správci Gondoru. Denethor totiž doufal, že se od Pipina snadněji než od Gandalfa dozví podrobnosti o účelu výpravy Společenstva. Zpočátku však s Pipinem jednal dosti pohrdlivě, protože v něm viděl příčinu smrti svého milovaného syna Boromira. Pipina Denethorovo jednání mrzelo, a proto Denethorovi nabídl své služby, aby odčinil Boromirovu smrt. Denethorovi se zalíbila Pipinova statečnost a jeho přímé jednání, a proto jej přijal za vojáka Minas Tirith a jmenoval ho Strážcem Citadely.

Pipin si poměrně rychle získal oblibu mezi gondorskými vojáky, pro něž byl statečný malý človíček zvláštností. Zejména se blízce spřátelil se Strážcem Beregondem a jeho malým synem Bergilem.

Když se do Minas Tirith vrátil Denethorův mladší syn Faramir, aby otci předal zprávu o setkání s Frodem v Osgiliathu, Pipin byl u toho a dozvěděl se tak něco o osudech Froda a Sama. Faramir pak byl po roztržce s otcem poslán zpět do Osgiliathu, odkud se vrátil těsně před bitvou na Pelennorských polích. Přivezl jej Gandalf, Faramir byl velmi vážně raněn a v bezvědomí. Při bitvě byl Pipinovi svěřen úkol střežit pána Denethora, takže se bitvy nezúčastnil. Denethor však propadl zoufalství a rozhodl se ukončit svůj i synův život na hranici. Když to Pipin viděl, vypravil se hledat Gandalfa do bitvy, aby mu pomohl. Cestou narazil na Beregonda a díky jejich přátelství se ho Pipinovi podařilo přesvědčit, aby se pokusil Denethora zdržet. Gandalfa nakonec nalezl a ten Faramira uchránil před ohněm, Denethor se však upálil.

Druhý den, když se před Minas Tirith naplno rozběhla bitva, Pipin nalezl Smíška, který byl těžce raněn poté, co bodl Černokněžného krále, a dovedl ho do Domů uzdravování. Smíšek tam pak musel zůstat několik dní, takže Pipin vyrazil se svými přáteli a s vojskem k Černé bráně jako jediný z hobitů. Tažení mělo za cíl odlákat Sauronovu pozornost od Mordoru a umožnit tak Frodovi proniknout až k Hoře osudu. Během bitvy u Morannonu Pipin stál v první řadě vedle Beregonda. Když Beregond padl raněn náčelníkem obrů, Pipin náčelníka probodl, ale nestihl ustoupit a mrtvý obr padl na něj. Po bitvě ho nalezl Gimli, který ho vytáhnul a zachránil. Po uzdravení byl králem Elessarem pasován na rytíře a získal titul Ernil i Pheriannath (kníže půlčíků). Toto pojmenování se zřejmě vztahovala k jedné zvláštnosti - vzhledem ke Krajovému jazykovému úzu totiž Pipin Denethorovi a dalším velkým pánům tykal. Byl proto obyčejným lidem pojmenován Kníže mezi půlčíky - nemohli pochopit, jak je možné, že někdo tak malý si tyká s velkými lordy.

Když se hobiti společně vrátili do Kraje, nalezli ho zpustošený Sarumanem a jeho uprchlíky z Železného pasu. Smíšek s Pipinem se postavili do čela povstání hobitů a v bitvě u Povodí zvítězili. Smíšek s Pipinem pak byli uznáni nejvyššími hobity, co kdy žili.

Roku 6 Čvrtého věku (1427 KL) se oženil s o pět let mladší Diamantou z Dlouhé stráně (rod Severních Bralů, odvozen od Brandobrase - Bučivoje Brala). Roku 9 (1430KL) se jim narodil jejich jediný syn Faramir Bral, který si roku 42 (1463KL) vzal Zlatovlásku, dceru Samvěda Křepelky. Roku 13 (1434 KL) byl Pipin jmenován Velkým Bralem a vladykou. Tentýž rok ho král Elessar (Aragorn) jmenoval, spolu se Smíškem a Samem, rádcem Severního království (Arnoru). Pipin byl vladykou po celých 50 let. Roku 34 (1455 KL) jmenoval na Samovu žádost jeho zetě Fastreda (manžel aElanor) hejtmanem Západní marky. Roku 63 (1484 KL) odjedel spolu se Smíškem do Rohanu a Gondoru, kde později v klidu dožil. Pipinovi tu dobu bylo 94 a Smíškovi 102. Pipin zemřel pravděpodobně roku 70 (1491KL). Byl spolu se Smíškem pochován v Rath Dínenu, mezi velikány Gondoru. Později, po Aragornově smrti, byla jejich lůžka postavena vedle Ellesarova.

Zajímavost: Jméno Peregrin se používá i u nás, jen ho známe pod variantou Pelhřim. Znamená poutník, cestovatel, nebo cizinec. Pipin (v originále Pippin) je zase odrůda jablka, někdy označované jako Princess Pippin (přeloženo asi jako princezna Pipin, nebo nějak tak). Toto jméno se používá ve Francii (ale není moc časté). Určitě jste někdy slyšeli o králi

Pipinu III. Krátkém (714 - 24. září 768), který vládl ve Francii jako první z dynastie Karlovců a byl synem Karla Martela a otcem císaře Karla Velikého.

(Zdroj obrázku)

Dva hobiti

Irith napadlo napsat "upravenou verzi" písničky Dva havrani tak, aby to bylo o hobitech. Polly se do toho s ní s nadšením pustila a vzniklo toto.

Upozornění: Nejdřív si poslechněte původní písničku, abyste pochopili, o co se jedná a co jsme změnily.

---

Dva hobiti

(na motivy písně Dva havrani od Asonance)

Když jsem se z Hůrky vracela,

dva hobity jsem slyšela.

Jak jeden druhého se ptá:

'Kdo dneska svačinu nám dá?'

'Kdo dneska svačinu nám dá?'

Ten první k druhému se otočil

a malou ručkou cestu naznačil.

Hladovým zrakem k statku hleděl

a takto jemu odpověděl.

A takto jemu odpověděl.

"Za velkou řekou v lese schovaný

tam stojí statek dobře hlídaný.

Ale pole nikdo nehlídá,

tam se nám vždycky dobře jídá.

Tam se nám vždycky dobře jídá!"

"Sedlák Červík do Rádovska jel,

své psy na pole pustit zapomněl.

Už pro nás bude dosti místa,

hostina naše už se chystá.

Hej!

Hostina naše už se chystá!"

"Ted jeho brambory si odnesem,

a hlávky zelí také ukradnem.

A až se mrkve nasytíme,

houby si potom nasušíme.

Houby si potom nasušíme!

O blogu

O blogu

Tento blog je věnovaný, podle nás velice přehlížené a velice důležité rase Středozemě, hobitům. Především dvěma z nich - Pipinovi a Smíškovi (I když je pravděpodobné, že ostatní tu budou také). Bylo nám totiž líto, že ačkoliv existuje mnoho blogů o Pánovi Prstenů, žádný se nevěnuje hobitům a když, tak ne Smíškovi s Pipinem. A tak jsme se rozhodly to změnit (nebo se o to alespon pokusit).

O nás

Jsme tři kamarádky posedlé hobity, Zeměplochou a humorem, povětšinou srozumitelným jen pro nás. Zkusily jsme tyto věci nějak zkloubit dohromady a to, co z toho vzniklo, naleznete na tomto blogu.

Irith- Irith to vlastně celé začalo. Zamilovala se do hobitů a svým nadšením nakazila i ostatní. Proč si vybrala jméno Irith, naleznete pod složkou Povídky - Zeměplocha. Irith především píše a většina povídek tady je od ní.

Polly- První nakažená bytost, ale se stejně velkým nadšením jako Irith. Polly kreslí a obrázky budou od ní (snad se budou podobat předloze). Píše málo, ale snaží se (I:A píše dobře...)

Delfi- Je druhá nakažená a líbí se jí to. Píše, ale je strašlivě líná (Což Polly štve, protože líná má být ona. Nakonec se ale smířila s prokrastinací) Irith se líbí její psaní a Delfi se to líbí taky, i když to zní hrozně. Velmi ráda Imituje Froda a miluje, když se tomu Irith s Polly řehtají (což je v jednom kuse, protože ony zase imitují Pipina se Smíškem).

Irith Zimostrázová

Našla jsem na internetu, že existuje Zeměplošská hra, kde si lidé vytváří vlastní postavy podle určité šablony (pohlaví, rasa, dovednosti atd...) a pak za ně hrají. Zkusila jsem si tedy napsat svojí takovou postavu, která by mě vystihovala a vznikla z toho Irith. Nakonec jsem jméno Irith pojala za přezdívku.

---

Jméno: Irith "smolařka" Zimostrázová

Pohlaví: Žena

Druh: Člověk. Sice se to nedá tvrdit úplně s jistotou, ale podle dědičných znaků a fyzických dispozicí ano.

Věk: 19

Povolání: Zlodějka a profesionální, vysoce kvalifikovaná smolařka.

Jazyk: Ankh-Morporkština a některé prvky znakového jazyka (například: "Do psí řiti, kde mám zase tu zatracenou potvrzenku," umí znakovou řečí vyjádřit docela přesně.)

Rodina: Irith své rodiče nezná. Často jim ale v duchu nadává a tajně doufá, že měli alespoň takovou smůlu jako ona a tak dostatečně pykají za to, že ji přivedli na svět. Od narození se o ní stará Bahno Tichošlap, představený cechu zlodějů. Je docela možné, že si jí i oblíbil, pokud je tedy v lidských silách, oblíbit si někoho, kdo vám v zápětí omylem zapálí dům. Jméno jí dal Bahno, který nikdy neproslul smyslem pro estetiku a Irith mu doted neodpustila.

Bydliště: Budova cechu zlodějů v Ankh-Morporku. Pokoj číslo 8 nebo kráter tam, kde pokoj číslo 8 stál.

Biografie: Irithiin celý život by se dal popsat asi jako: bum, aú, prominte, omlouvám se, áááááá, do psí řiti! sakra a PRÁSK.
Ale jak to začalo…bylo by hezké napsat, že ji jedné temné zimní noci někdo položil v košíku před práh cechu spolu s dopisem a kouzelným amuletem, leč nebylo tomu tak. Před práh Cechu zlodějů ji totiž někdo položil jedno obzvlášt smradlavé odpoledne osmého zelence roku Příšerně naštvané vydry, zabalenou v nevábné pokrývce. Našel ji mladý zloděj, vracející se ze své, z nedostatku jiných výrazů tomu říkejme, práce. Bylo jistě velmi na pováženou, že s ní uklouzl na schodech a shodil ji dvě patra dolů a potom, ještě té noci byl nalezen, jak velice … nehybně leží obličejem dolů na Ankhu s kapesním nožem v zádech. Nicméně Irith svůj pád přežila (spadla totiž na velice překvapenou kočku, která to na rozdíl od ní nepřežila) a ujal se jí představitel cechu Bahno Tichošlap. Irith tedy vyrostla mezi zloději a když dovršila správného věku, začala se učit zlodějkou. Byla však tou nejnešikovnější, nejneschopnější a nejsmolařštější zlodějkou v celé historii Plochy. Bahno několikrát prohlásil, že i dva dny leklá ryba má víc zlodějských dovedností než ona. Bylo tedy záhadou, proč se jí už dávno nezbavil, ale on zcela pravdivě argumentoval tím, že se bojí hodit světu na krk něco takového a že odmítá být zodpovědný za konec světa, který by rozšíření Irithiina pole působnosti zcela jistě přivodil. Několikrát se pokusil najmout si na ní vrahy, ale žádná sazba Cechu vrahů nebyla dost nízká a žádný vrah nebyl dost nedůležitý, aby se o tak bezvýznamnou vraždu pokusil. Několikrát téměř zemřela sama a zůstává otázkou, proč se jí to dosud nepodařilo, ale pravděpodobně je to tím, že má takovou smůlu, že nedokáže ani zemřít a je tak bezvýznamná, že o ní nestojí dokonce ani Smrť.

Vzhled: Ano, má dlouhé zrzavé vlasy a ano, doopravdy má jasně modré oči, ale to je asi tak všechno. Nikdo, opakuji, nikdo by si ji nemohl spojit se slovy jako "oblá", "vyzývavá", "krásná" nebo "dlouhonohá". Je sice pravda, že šílený básník po noci strávené pitím barevných, ulepených nápojů v malých sklenicích s paraplíčky, by o ní mohl říct, že některé její rysy jsou s přimhouřením obou očí hezké a chudý malíř, pověšený hlavou dolů s nožem pod krkem prohlásit, že má nádhernou křivku brady, ale to bylo asi tak všechno. Irith je vysoká, nešikovná, se stálým výrazem hluboké omluvy v obličeji - no prostě takový ten typ, který se přiklátí uprostřed slibně se vyvíjející konverzace, vylije vám na vyžehlenou košili modrý koktejl a za stálého omlouvání se spadne ze schodů.

Povaha a záliby: Irith je v hloubi duše hodná, milá a naprosto smířená s osudem. Bohužel je ale taky nesmírně zvědavá, což je, vzhledem k její smůle, strašlivá kombinace. Dá se o ní celkem spolehlivě říct, že je chytrá. Má ráda knihy, pokud se jí podaří nějakou dočíst dříve, než jí omylem utopí, zvířata, která si však vůči ní vypěstovala jakýsi pud sebezáchovy, a ani štěnice už nejsou ochotné přiblížit se k ní na méně, než dva kroky a špagety.

Víra: Věří jen tak všeobecně v život. Několikrát se v marné naději modlila k bohyni Štěstěně a nosila jí oběti, ale pak poznala, že je to naprosto k ničemu a ani sebevětší obět proti naprosté smůle nepomůže (několikrát ověřeno experimenty, ve kterých hrály hlavní roli kostky, několik nesmírně chudých a nesmírně naštvaných mužů, spoustu modliteb a hromádka peněz). Jinak žije v přesvědčení, že její rodiče museli nějak naštvat nejen Osud, ale naproti veškeré logice a zákonům pravděpodobnosti i Dámu

Fyzické dovednosti: Bezkonkurenčně úžasná schopnost přerazit se kdekoliv a kdykoliv, ztratit cokoliv a spadnout z čehokoliv. Jinak se svého času učila střílet z kuše, ale její pokusy dopadly zákazem střílení třeba i papírových kuliček, protože pokud Irith střílela z kuše, bylo jediné relativně bezpečné místo v okruhu dvou kilometrů přímo před hrotem střely.

Sociální dovednosti: Dovednost kohokoliv naštvat v tak krátkém časovém úseku, že si náhodný pozorovatel ani nestihne všimnout, že vůbec promluvila. Irith má takovou smůlu, že si můžete být jistí, že až bude konec světa, Jakokalypsa a válka Bohů s Ledovými obry, bude Irith stát někde poblíž a s provinilým výrazem se opírat o sekačku na trávu, která celý spor začala. Docela hezkou ukázkou jejího umění je její klasický monolog při přepadení: "Dobrý den! Máme zvýhodněnou sazbu dva plus jedna na rok dopředu! Dnes vám odebereme třicet AMT a zlomíme jednu končetinu dle vašeho výběru a budete moci celý rok žít v klidu a pohodě. Nebo si připlatíte ještě padesát AMT a dostanete tuto úžasnou dárkovou sadu zaručeně nerozbitného porcelánu. Oh, sakra, no dobrá,možná ne tak nerozbitného, ale zaručeně pravého. Dobře, tak tady máte. A do psí řiti, kde mám tu potvrzenku? A tady je. No dobrá, je sice trochu …ehm…zmačkaná, ale to přeci nevadí. Jo, a nemáte náhodou tužku? Děkuji vám. Tak, kterou končetinu chcete zlomit? Levou ruku? Dobrá. Jé, prominte, omlouvám se, to se dá nějak do pořádku. Já vím, že to je noha, nemusíte na mně hned tak křičet. Děkuji vám mockrát, tak zase za rok na shledanou. A do psí řiti! Kde má ten zatracený váček s penězi? Aááááá…."

Magie: Opravdu si ještě pořád myslíte, že je dobrý nápad pustit někoho takového k magii?

(Obrázek vytvořila Irith na Dolldivine.com)